Sonda Trace Gas Orbiter (TGO) Evropské kosmické agentury (ESA) objevila na Marsu pod povrchem rozsáhlého systému kaňonů Valles Marineris zřejmě velké množství vody. Agentura o tom informovala na svém webu. TGO je součástí projektu ExoMars, na němž se ESA podílí s ruskou vesmírnou agenturou Roskosmos.
Že na Marsu existuje voda, se dobře ví, většina se jí ale nachází v chladných polárních oblastech planety ve formě ledu. Pevné skupenství vody nebylo objeveno na povrchu poblíž rovníku, protože teploty tam nejsou dostatečně nízké, aby byl led stabilní.
Neutronový teleskop FREMD, umístěný na TGO, „odhalil v kolosálním systému kaňonů Valles Marineris oblast s neobvykle velkým množstvím vodíku. Za předpokladu, že vodík, který vidíme, je vázáný v molekulách vody, se zdá, že až 40 procent materiálu blízko pod povrchem v této oblasti tvoří voda,“ sdělil k objevu ruský expert Igor Mitrofanov, který vede výzkum s teleskopem FREMD a je také hlavním autorem příslušné vědecké studie.
Sonda, která vidí pod povrch
Mitrofanov dodal, že sonda TGO při zkoumání dosáhne až metr hluboko pod prašný povrch Marsu. Je tak možné „vidět, co se skutečně děje pod povrchem Marsu – a především lokalizovat ,oázy' bohaté na vodu, které nebylo možné detekovat předchozími přístroji“.
Cílem programu ExoMars je hledat známky možné existence života na Marsu v minulosti, zkoumat na planetě změny vody a geochemického prostředí a zjišťovat atmosférické stopové plyny a jejich zdroje. Zároveň se při tom prověřují technologie pro budoucí mise zaměřené na přepravu vzorků z Marsu na Zemi.
Jak poznat Mars
První etapa mise ExoMars začala v březnu 2016, kdy se k rudé planetě vydala družice TGO s modulem Schiaparelli. Zatímco družice se po půl roce úspěšně usadila na plánované oběžné dráze, modul, který měl provádět průzkum na povrchu, se při neúspěšném přistání rozbil.
Druhou etapu představuje rover pojmenovaný po britské vědkyni Rosalindě Franklinové, který má na Mars odletět příští rok. Podle ESA to bude první pohyblivý automatický výzkumník, který bude zkoumat povrch rudé planety i její hlubiny. Rover má být schopen zavrtat se až do hloubky dvou metrů, odebrat vzorky půdy, analyzovat jejich složení a pátrat po možných důkazech někdejšího – a možná i nynějšího – života v podzemí.
