Sluneční soustava strana 5 z 5

Čína zveřejnila první snímky pořízené na Marsu robotickým vozítkem Ču-žung od jeho sobotního dosednutí na povrch rudé planety v přistávacím modulu. Oba aparáty k Marsu v únoru dopravila sonda Tchien-wen (Tianwen).

Astronomové objevili nejspíš nejmenší a Zemi nejbližší černou díru, která se na obloze nachází v oblasti souhvězdí Jednorožce. Podle nich je tato černá díra jen asi třikrát hmotnější než Slunce a je vzdálená asi 1500 světelných let.

Vědci a instituce podílející se na programu Event Horizon Telescope (EHT), kterým se v roce 2019 podařilo získat historicky první snímek černé díry, zveřejnili nový pohled na tento extrémně hmotný objekt ležící ve středu galaxie M87.

Temná hmota může zvyšovat teplotu planet mimo naši Sluneční soustavu, předpovídají fyzici v nové studii. Vesmírné dalekohledy, které už vznikají, by podle nich měly být schopné rozpoznat tento efekt – a to by mohlo umožnit vědcům vysledovat, kde se tato záhadná látka v Mléčné dráze vyskytuje.

Roku 2017 objevil dalekohled Pan-STARRS na Havaji první mezihvězdný objekt. Podivné těleso, které přiletělo do naší Sluneční soustavy zpoza jejích hranic, dostalo jméno Oumuamua, což v havajštině znamená „zvěd“ nebo „posel“. Objekt sice na první pohled připomínal kometu, ale měl řadu vlastností tak zvláštních, že se vzpíraly klasifikaci. Někteří seriózní astrofyzici dokonce pracovali s hypotézou, že by mohlo jít o mimozemskou kosmickou loď. Nová práce to ale vyvrací.

Vzhledem k tomu, že existuje život na Zemi, není důvod, proč by neměl být ještě někde jinde, domnívá se Carole Mundellová. Profesorka extragalaktické astronomie, pozorovací astrofyzička a vedoucí oddělení astrofyziky na britské Univerzitě v Bathu byla hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Tématem rozhovoru byly mimo jiné černé díry a gama záblesky ve vesmíru.

Začátkem roku 2016 kolem Země proletěl ledový návštěvník z okraje naší Sluneční soustavy – byla to kometa, která dostala jména Catalina. Jen se prohnala kolem Slunce, aby pak navždy ze Sluneční soustavy zmizela. Jenže se přitom s lidstvem podělila o spoustu informací nejen o svém původu, ale možná i o původu života na Zemi.

Vědci tvrdí, že potvrdili existenci vesmírných hurikánů. Důkazem je podle nich analýza tisíc kilometrů široké vířící masy plazmatu, kterou pozorovali stovky kilometrů nad severním pólem.

V těchto dnech mohou lidé na obloze spatřit zvířetníkové světlo. Úkaz je vidět už krátce po západu Slunce. Nejlepší podmínky budou do 15. března, pak bude pozorování rušit Měsíc, říká astronom a fotograf Petr Horálek.

Unikátní planetární systém, který se nachází asi 200 světelných let od Země, je domovem šesti exoplanet – pět z nich je „uvězněných“ v podivném tanci. Jejich oběžné dráhy se řídí pravidelným vzorcem, přestože mají rozdílné velikosti i hustotu. Objev zpochybňuje představy astronomů o existujících druzích planetárních systémů i o tom, jak takové soustavy vznikají.

Rok 2020 se ve vědě nesl zejména ve znamení nového koronaviru. Na toto téma vzniklo během 12 uplynulých měsíců asi 200 tisíc odborných textů – tvořily odhadem skoro pět procent všech článků, které vyšly. Ale i když se covid vynechá, odhalili vědci o světě spoustu zajímavého. Co všechno lidstvo ve vědě během právě končícího roku dokázalo?

Kamera sondy Mars Express evropské agentury ESA pořídila na Marsu pozoruhodný snímek – krajina připomíná andělskou postavu s roztaženými křídly a výraznou svatozáří. A nedaleko od ní je ještě vidět srdce. Jde o výsledek kontrastu barev tamních dun, které jsou tvořeny písky bohatými na tmavé minerály, jež se vyskytují i na Zemi.

Kapsle čínské vesmírné sondy Čchang-e 5 přepravující vzorky měsíční horniny úspěšně přistála v oblasti Vnitřního Mongolska. Informují o tom čínská státní média. Kapsle dopravila na Zemi vzorky z Měsíce poprvé od roku 1976. Očekává se, že vyzvednutí kapsle bude obtížné kvůli malým rozměrům předmětu, tmě, nízkým teplotám a sněhové pokrývce, upozorňuje agentura AP.

Japonská kosmická agentura JAXA oznámila, že kapsle, kterou minulý týden dopravila na Zemi sonda Hajabusa 2, obsahuje černé částečky z planetky Ryugu. Vědci doufají, že zkoumání získaných vzorků pomůže objasnit vývoj Sluneční soustavy a vznik života na Zemi.

Sondy Voyager jsou od Země miliardy kilometrů daleko – staly se už dávno nejvzdálenějšími lidmi vyrobenými objekty. Na hranicích naší Sluneční soustavy teď narazily na nový, zatím nepopsaný, kosmický fenomén.

Japonská kapsle nesoucí vzorky z asteroidu Rjuga se v sobotu vrátila na Zemi. Přistála na poušti v Jižní Austrálii, oznámila japonská vesmírná agentura JAXA na základě signálů z kapsle. Ta bude po vyzvednutí převezena z Austrálie do Japonska, kde bude teprve otevřena. Kapsle se před přistáním úspěšně oddělila od sondy Hajabusa 2, která bude dále pokračovat ve své vesmírné misi.

Americká vesmírná agentura NASA zaplatí firmě Lunar Outpost z Colorada jeden dolar (asi 22 korun) za doručení malého vzorku půdy z Měsíce. Firma je jednou ze tří, které si agentura najala při ustavování nového právního rámce pro soukromé firmy, jež chtějí usilovat o těžbu surovin z jiných vesmírných těles, než je Země.

Z Jupiterova měsíce Europa do vesmíru míří silné erupce, které vyvolávají mezi astrobiology na Zemi spousty otázek. Co by mohlo vycházet z těchto několik kilometrů vysokých erupcí? Mohly by obsahovat známky mimozemského života? A kde na Europě by měly vznikat? Nová studie nabízí odpovědi na některé z nich – zdroj erupcí je zřejmě mnohem blíž k zmrzlému povrchu, než se čekalo.

Vědec Michal Šprlák se dvěma australskými kolegy vyvinul metodu, pomocí níž lze určit hustotu uvnitř planetárních těles na základě údajů nasbíraných družicemi. Aplikovali ji na Měsíc a získali tak velmi přesnou představu o hustotě jeho kůry. O jejich úspěchu informoval vědecký časopis Planetary and Space Science.

Astronomové našli kosmický objekt, který je zdrojem jednoho z nejpodivnějších rádiových signálů ve vesmíru. Nejsou to mimozemské civilizace, jak se někdy spekulovalo, ale magnetar, extrémní neutronová hvězda.

Sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se v noci na středu pokusí odebrat vzorky z planetky Bennu. NASA začne manévr přenášet od 23:00, k vlastnímu odebrání vzorku by mělo dojít ve středu kolem 00:12.

Už na první pohled nevypadá jako obyčejný kus kamene. Ale uvnitř, pod povrchem, má možná odpovědi, na které čeká celá astrobiologie. Nese v sobě totiž řadu základních stavebních kamenů života.

Venuše mohla být dodnes obyvatelnou planetou. Místo toho je z ní místo s pekelným vedrem, kde z nebe prší kyselina. Podle nové studie amerických astronomů za to může Jupiter, který změnil její oběžnou dráhu kolem Slunce.

Ruská kosmická agentura Roskosmos ustoupila od spolupráce s USA na meziplanetární stanici Veněra-D, která by měla koncem nynějšího desetiletí zamířit k Venuši, tedy k sousední planetě Země. Napsala to ruská tisková agentura RIA Novosti s odvoláním na vysokého představitele Roskosmosu Alexandra Blošenka.