Sluneční soustava strana 5 z 5

Umělá inteligence nalezla tři stovky doposud neznámých planet ve vzdálených slunečních soustavách. Podařilo se jí to hloubkovou analýzou dat z v současnosti již nefunkčního Keplerova teleskopu.

Odlet teleskopu Jamese Webba do vesmíru se odkládá přinejmenším do 22. prosince. Po incidentu během příprav ke startu se zařízení musí opět otestovat, informoval Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Start Webbova dalekohledu, který má v budoucnu nahradit již dosluhující Hubbleův teleskop, se původně plánoval na březen, ale kvůli pandemii se musel přeložit nejprve na listopad a později na 18. prosince.

Z floridského Mysu Canaveral odstartovala raketa Atlas V, která vynesla do vesmíru sondu Lucy. Ta míří k asteroidům doprovázejícím planetu Jupiter na oběžné dráze kolem Slunce. Její mise má trvat dvanáct let a má přispět k pochopení formování Sluneční soustavy.

Nová studie přináší detailní snímky hned dvaačtyřiceti těles ze Sluneční soustavy a podle astronomů představuje důležitý pokrok ve výzkumu asteroidů. Záběr umožnily moderní pozemní teleskopy a slovy autorů „pomáhá ke zodpovězení základní otázky života, vesmíru a vůbec“.

Evropsko-japonská sonda BepiColombo poslala na Zemi své první fotografie planety Merkur, okolo které v pátek proletěla ve vzdálenosti méně než dvě stě kilometrů. BepiColombo míří na oběžnou dráhu Merkuru, na kterou vypustí dvě sondy, jednu od Evropské kosmické agentury (ESA) a druhou vyvinutou japonskou vesmírnou agenturou JAXA. Vzhledem k malé vzdálenosti od Slunce je ale cesta na oběžnou dráhu Merkuru poměrně složitá a sonda jí dosáhne až v roce 2025.

Americká vesmírná agentura NASA vybrala místo na Měsíci, kde má za dva roky začít pátrat po vodě a dalších zdrojích její nové robotické vozítko VIPER (neboli Zmije). Bude to západní okraj kráteru Nobile u jižního lunárního pólu, oznámila agentura.

Tým astronomů získal pomocí dalekohledu ESO/VLT dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Díky tomu určil tvar a zpřesnil odhad hmotnosti tohoto podivného asteroidu, který vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.

Astrobiolog Paul Davies, jehož knihy o astrofyzice vyšly i v Česku, popsal, jak klíčovou roli by měly mít viry v životě na kosmické úrovni. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že něco podobného virům by mohlo být součástí života úplně všude.

Důkazy o existenci života mimo Sluneční soustavu mohou být objeveny během dvou až tří let, uvedli odborníci poté, co přehodnotili, jaké druhy planet lze pokládat za obyvatelné.

Mezinárodní astronomická unie (IAU) na svém valném shromáždění v Praze před 15 lety vyřadila Pluto ze seznamu planet ve Sluneční soustavě a zařadila ho mezi takzvané trpasličí planety.

Mezi mnoha měsíci Sluneční soustavy vyniká Saturnův Titan. Je jediný, o němž se ví, že má silnou atmosféru a kapaliny na svém povrchu. A dokonce má i podobný systém počasí jako Země, jen na něm místo vody prší metan. Mohl by se zde také nacházet nějaký druh života? Odpověď na tuto otázku má být cílem mise Dragonfly neboli Vážka.

Jsou červené, jsou dost velké a jejich vlastnosti říkají, že v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem nemají co pohledávat. Dvě nově objevené planetky vypadají podle japonské vesmírné agentury JAXA mnohem více jako tělesa, která se nacházejí za oběžnou drahou Neptunu – což podle astronomů velmi dobře ukazuje, jak chaotické podmínky v době mládí Sluneční soustavy panovaly.

Majitel společnosti Blue Origin Jeff Bezos v pondělí napsal NASA otevřený dopis, ve kterém nabízí slevu dvě miliardy dolarů, aby jeho společnost mohla postavit modul pro přistání na Měsíci.

Astronomové poprvé objevili důkazy o přítomnosti vodní páry v atmosféře Jupiterova měsíce Ganymedu. Ta podle nové studie vzniká při přeměně ledu na povrchu z pevného skupenství na plyn.

Mezinárodní tým vědců pod vedením významného harvardského astronoma v pondělí oznámil novou iniciativu, která chce hledat důkazy o technologiích mimozemských civilizací.

Vědci našli ve dvou vzorcích ledu odebraných z Tibetské náhorní plošiny v Číně viry staré téměř patnáct tisíc let. Dokázaly tuto hibernaci v ledu přežít – většina z nich se ani vzdáleně nepodobá žádným dosud popsaným virům.

Už roku 2031 by se mohla lidstvu nabídnout neobvyklá podívaná –⁠ zřejmě největší kometa, kterou kdy mohlo pozorovat. Podle současných výpočtů by se mohla dostat až k Saturnu.

Jen málokteré těleso ve Sluneční soustavě přitahuje takovou pozornost jako Saturnův měsíc Enceladus. Už několik pozorování upozornilo na to, že ze všech známých vesmírných objektů má podmínky nejvhodnější pro vznik nebo existenci života. A nový výzkum pro to přináší další pozoruhodné, byť jen nepřímé důkazy.

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala sondu, kterou na počátku 30. let hodlá vyslat k Venuši. Zvolený aparát EnVision bude planetu zkoumat od jádra až po horní vrstvy atmosféry s cílem zjistit, jak a proč se Venuše a Země vyvíjely tak odlišně, oznámila agentura na svém webu.

Americká vesmírná agentura NASA plánuje dvě vědecké mise s cílem studovat atmosféru a povrch planety Venuše. Oznámila to ve středu v tiskové zprávě s tím, že jejich vyvrcholení očekává mezi lety 2028 a 2030. NASA se chystá vyslat sondy k naší sousední planetě poprvé po více než 30 letech.

Čína zveřejnila první snímky pořízené na Marsu robotickým vozítkem Ču-žung od jeho sobotního dosednutí na povrch rudé planety v přistávacím modulu. Oba aparáty k Marsu v únoru dopravila sonda Tchien-wen (Tianwen).

Astronomové objevili nejspíš nejmenší a Zemi nejbližší černou díru, která se na obloze nachází v oblasti souhvězdí Jednorožce. Podle nich je tato černá díra jen asi třikrát hmotnější než Slunce a je vzdálená asi 1500 světelných let.

Vědci a instituce podílející se na programu Event Horizon Telescope (EHT), kterým se v roce 2019 podařilo získat historicky první snímek černé díry, zveřejnili nový pohled na tento extrémně hmotný objekt ležící ve středu galaxie M87.

Temná hmota může zvyšovat teplotu planet mimo naši Sluneční soustavu, předpovídají fyzici v nové studii. Vesmírné dalekohledy, které už vznikají, by podle nich měly být schopné rozpoznat tento efekt – a to by mohlo umožnit vědcům vysledovat, kde se tato záhadná látka v Mléčné dráze vyskytuje.