Nový mezinárodní projekt chce hledat mimozemské civilizace. Věří, že navštěvují Zemi

Mezinárodní tým vědců pod vedením významného harvardského astronoma v pondělí oznámil novou iniciativu, která chce hledat důkazy o technologiích mimozemských civilizací.

Projekt nazvaný Galileo předpokládá, že by měla vzniknout mezinárodní celosvětová síť středně velkých teleskopů, kamer a počítačů. Ty by společně zkoumaly neidentifikované létající objekty známé pod zkratkou UFO. Projekt už získal první finance, soukromí dárci ho podpořili částkou 1,75 milionu dolarů, v přepočtu asi 37 milionů korun.

Vzhledem k nedávným výzkumům, které ukázaly, že v celé naší galaxii převažují planety podobné Zemi (tedy nikoliv plynní obři, ale pevná tělesa), „už nemůžeme ignorovat možnost, že technologické civilizace existovaly před námi,“ sdělil profesor Avi Loeb novinářům na tiskové konferenci.

„Dopad případného objevu mimozemské technologie na vědu, naši technologii a na celý náš pohled na svět by byl obrovský,“ dodal vědec v prohlášení. Na projektu se kromě něj podílejí i další vědci z Harvardu, Princetonu, Cambridge, Kalifornského technologického institutu a Stockholmské univerzity.

Iniciativa Galileo byla vyhlášena jen měsíc poté, co Pentagon zveřejnil zprávu o jevech UFO, v níž uvedl, že není jasné, jakého jsou původu. „To, co vidíme na naší obloze, by neměli interpretovat politici nebo vojáci, protože nebyli vyškoleni jako vědci – na tohle musí přijít vědecká komunita,“ řekl Loeb a dodal, že doufá v přinejmenším desetinásobné zvýšení financování projektu.

Kontroverzní projekt pod vedením kontroverzního vědce

Projekt je už nyní kontroverzní – financovat pátrání po „létajících talířích“ bylo dlouho spojené s lunatiky, pseudovědci a podvodníky. V tomto případě je kontroverzní i osobnost zakladatele iniciativy. Profesor Avi Loeb je sice respektovaný vědec, ale v posledních letech vydal řadu problematických prohlášení – především v souvislosti s vesmírným objektem Oumuamua, který proletěl Sluneční soustavou roku 2017.

Loeb prosazoval myšlenku, že by toto těleso mohlo být mimozemskou sondou, kterou k Zelmi poslala vyspělá mimozemská civilizace; jejím pohonem měl být sluneční vítr. Tato hypotéza byla ale velmi špatně podložená důkazy, a byla proto velmi snadno vyvrácená. Loebově pověsti navíc dost uškodila.

Projekt s velkými ambicemi

Projekt Galileo si jako hlavní cíl zvolil sledování neidentifikovaných létajících objektů, ale má i několik vedlejších cílů – jak moc se je podaří splnit, záleží především na tom, kolik financí sežene.

Patří mezi ně například i zkoumání objektů, které se do Sluneční soustavy dostávají zvnějšku,  jako byl například zmíněný objekt Oumuamua. Loeb takový výzkum označuje za úplně nové odvětví astronomie; říká mu „vesmírná archeologie“. Mělo by podle něj doplnit už existující obor SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence), který se věnuje hlavně hledání mimozemských rádiových signálů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 7 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 9 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 12 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 19 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...