NASA opět odložila start Webbova teleskopu. Zařízení za 220 miliard ohrozila uvolněná svorka

Odlet teleskopu Jamese Webba do vesmíru se odkládá přinejmenším do 22. prosince. Po incidentu během příprav ke startu se zařízení musí opět otestovat, informoval Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Start Webbova dalekohledu, který má v budoucnu nahradit již dosluhující Hubbleův teleskop, se původně plánoval na březen, ale kvůli pandemii se musel přeložit nejprve na listopad a později na 18. prosince.

K incidentu došlo v zařízení pro přípravu družic na kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně. Technici se chystali připevnit k teleskopu adaptér sloužící k uchycení k nosné raketě Ariane 5, když se náhle uvolnila upínací svorka, což celý dalekohled rozechvělo.

Komise pod vedením NASA má nyní prošetřit a prověřit, zda problém nepoškodil některou součástku Webbova teleskopu. Testy by podle NASA měly trvat do konce týdne. Dalekohled patří k nejdražším vesmírným projektům – původně se počítalo s tím, že bude stát asi 1,7 miliardy dolarů, v současné době už ale náklady vyšplhaly přibližně na deset miliard dolarů, v přepočtu tedy asi 220 miliard korun.

Webbův teleskop je mezinárodním projektem americké, evropské a kanadské vesmírné agentury, který má prozkoumat každou fázi kosmické historie – od naší sluneční soustavy až po nejvzdálenější pozorovatelné galaxie v raném vesmíru.

Vědci jej využijí především ke zkoumání vývoje prvních galaxií a hvězd po velkém třesku, s nímž podle vědecké teorie započal vesmír. K důležitým cílům bude patřit i pátrání po známkách možného života mimo sluneční soustavu. Badatelé si od dalekohledu slibují, že učiní nové a nečekané objevy a že pomůže lidstvu pochopit původ vesmíru a naše místo v něm.

Okno do vesmíru dokořán

Pokud jeho vypuštění vyjde podle plánu, bude v příštím desetiletí přední vesmírnou observatoří, která bude k dispozici tisícům astronomů po celém světě. Stane se jakýmsi otevřeným oknem, jímž bude lidstvo moci pozorovat místa, kam dosud ze svého pozemského domova nevyhlédlo.

Webbův vesmírný teleskop
Zdroj: NASA

Je to však vysoce riskantní mise, protože zrcadlo a solární panely dalekohledu se musí rozvinout ve vesmíru a oběžná dráha zařízení kolem Slunce se nachází až za Měsícem, což znamená, že existuje jen malá šance na jeho opravu, pokud se něco pokazí.

Termín vypuštění teleskopu se v minulosti posouval už několikrát. Národní úřad pro letectví a vesmír původně doufal, že jej na oběžnou dráhu dostane už v roce 2007.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 4 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 7 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 12 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...