Schodek strana 3 z 5

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude letos zřejmě hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy korun podle vývoje nákladů na péči v posledních dvou měsících roku. Po jednání správní rady to řekl její místopředseda Miroslav Kalousek (TOP 09). Jde o nižší schodek, než který pro letošní rok pojišťovna plánovala – původně měl být 5,9 miliardy korun. Podobný plánuje i pro příští rok, výdaje převýší příjmy o 5,5 miliardy korun. Rada rovněž schválila celkovou částku 981 milionů korun na příspěvky na prevenci jako konečnou.

Premiér Petr Fiala (ODS) a klíčoví členové vlády odmítli návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV) na zvýšení daně z příjmů. Plán na navrácení této taxy k úrovni z roku 2020 je nejvýraznějším krokem, který poradní orgán kabinetu navrhl na středečním jednání. Ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už uvedl, že navrhne snížení nebo zkrácení podpory v nezaměstnanosti. Předseda vlády připouští například zvýšení spotřební daně.

Hospodaření státu skončilo na konci října s deficitem ve výši 286,7 miliardy korun. Saldo se v průběhu měsíce zhoršilo o 15,9 miliardy. Informovalo o tom ministerstvo financí. Výdaje prohloubily mimořádné valorizace důchodů, takzvaný úsporný tarif či jednorázový příspěvek na dítě.

Poslanci ve středu v úvodním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Kabinet počítá se schodkem 295 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) označil rozpočet za krizový a válečný, reaguje podle něj na dopady ruské invaze na Ukrajinu a energetickou krizi. Stejně ho v pořadu Události, komentáře hodnotí také bývalý premiér a bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok a bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se však vláda přesto snaží šetřit.

V souvislosti se státním rozpočtem a jeho příjmy a výdaji bude nutné provést revizi programového prohlášení vlády. V Událostech, komentářích to řekl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Odmítl ale, že by kabinet v případě navýšení deficitu rozpočtu pro letošní rok rezignoval na rozpočtovou odpovědnost. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher podotkl, že mu vadí hlavně princip, jakým současná vláda k návrhu rozpočtu se schodkem 375 miliard korun přišla. Už na jaře bylo podle něj jasné, že některé věci jsou v rozpočtu nepravdivé.

Poslaneckou sněmovnou prošla novela státního rozpočtu. Dolní komora ji schválila včetně koaličních pozměňovacích návrhů, které zvyšují schodek rozpočtu z původně schválených 280 miliard nikoli na vládou navrhovaných 330, nýbrž na 375 miliard korun. Opoziční poslanci v rozpravě jednak propagovali své pozměňovací návrhy, jednak kritizovali vládní hospodaření. Za rozhazovačnou a nezodpovědnou rozpočtovou politiku kabinet tepali zejména předseda SPD Tomio Okamura a exministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Poslanci budou během úterý v závěrečném čtení rozhodovat o novele státního rozpočtu na tento rok. Koalice předkládá úpravy zvyšující schodek na 375 miliard korun. S navýšením peněz pro sociální oblast souhlasí i opozice. Návrh jako celek ale podpořit nechce.

Vládní koalice začíná ustupovat od svého programového slibu snížit v tomto volebním období sociální pojištění zaměstnavatelů o dva procentní body. Důvodem jsou vysoké rozpočtové schodky, zjistila ČT. Klíčoví ministři říkají, že v době stamiliardových rozpočtových deficitů si kabinet nemůže snížení povinného pojistného dovolit. Pokles o dva procentní body by znamenal roční rozpočtový výpadek víc než čtyřicet miliard korun.

Schodek státního rozpočtu ke konci září vzrostl na 270,9 miliardy korun ze srpnových 231,1 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Přesně před rokem byl deficit rozpočtu ke konci září 326,3 miliardy korun, což byl nejhorší zářijový výsledek od vzniku České republiky.

Vláda v pondělí schválila návrh rozpočtu na příští rok. Bývalá i stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) obvinila svého nástupce v čele resortu Zbyňka Stanjuru (ODS), že při přípravě návrhu obešel zákon a zařadil do něj příjmy, které nemá schválené. Ministr však tvrdí, že při takovém výkladu by byly výrazně nižší i výdaje a vzhledem k termínu předložení rozpočtu neměl na vybranou. Přeli se v Událostech, komentářích.

Navrhovaný schodek rozpočtu na příští rok by mohl být kvůli zastropování cen energií vyšší než 270 miliard korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že je potřeba také přehodnotit priority. Návrh rozpočtu má ve středu znovu projednat vláda.

Sněmovna v úvodním kole podpořila zvýšení letošního schváleného schodku státního rozpočtu z 270 miliard korun na 330 miliard korun. Vládní novela státního rozpočtu nyní zamíří do rozpočtového výboru. Předloha navyšuje jak příjmy, tak i výdaje, které mají překročit dva biliony korun. Poslanci předtím schválili plán zahraničních misí do roku 2024, podle nějž česká armáda bude moci nasadit v příštích dvou letech na východní hranici NATO až 1200 vojáků.

Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard korun. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí na rok 2023. Návrh počítá s příjmy 1,749 bilionu a výdaji 2,019 bilionu korun. Oproti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard.

Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu loni překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. Ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021 na to upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Současně uvedl, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně kontroloři naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti.

Podpora domácnostem ve výši 66 miliard je maximum toho, co si vláda s ohledem na deficit může dovolit, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto chce mít do 12. září. Výnos by pak podle něj mohl jít na mimořádné výdaje, například kompenzace cen energií.

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 192,7 miliardy korun z červnových 183 miliard. Loni ke konci července rozpočet vykázal schodek 279,4 miliardy korun, šlo o nejvyšší schodek od vzniku Česka.

Cesta ven z energetické krize, vysoký schodek rozpočtu i domácnosti pronásledované inflací – to byla hlavní témata první společné schůzky vlády a její národní ekonomické rady (NERV). Část členů rady kabinet varovala, že letošní plánovaný deficit přes 300 miliard nepůjde v budoucnu snížit jenom škrty ve výdajích. Padl návrh zvýšit i daňové příjmy. A to i zvýšením zdanění příjmů lidí.

Ministerstvo financí plánuje v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok schodek 295 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tento návrh ve středu představil vládě. Pro letošní rok má Česko schválen rozpočet s deficitem 280 miliard korun. Za celý loňský rok skončilo hospodaření státu v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.

V červnu inflace ještě poroste, v červenci by měla klesnout, i když číslo zůstane dvojciferné. Na tomto odhadu se v Otázkách Václava Moravce shodli ekonomičtí experti. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v Česku platilo eurem.

Vláda by mohla schvalovat novelu státního rozpočtu na letošní rok už v první polovině června. Uspíšení původního plánu připustil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výši schodku zatím oznámit nechce. Je ale jisté, že deficit překročí dříve naplánovaných 280 miliard.

Schodek státního rozpočtu ke konci dubna stoupl na 100,1 miliardy korun z březnových 59,1 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Loni ke konci dubna rozpočet vykázal schodek 192 miliard korun, což byl nejhorší dubnový výsledek od vzniku České republiky. Na celý letošní rok počítá v březnu schválený státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun.

Nově podepsaná dohoda mezi Českem a USA o bezpečnostní spolupráci je pozitivní zprávou, shodli se v Událostech, komentářích místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Přeli se ale o schodek státního rozpočtu a výdaje na obranu.

Vládní dluh unijních zemí loni mírně klesl na 88,1 procenta hrubého domácího produktu. Meziročně se tak snížil skoro o dva procentní body. Český vládní dluh loni byl podle Eurostatu šestý nejnižší – dosahoval zhruba 42 procent HDP. Oproti roku 2020 ale narostl o víc než čtyři procentní body a zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii, na což upozornilo i ministerstvo financí. V prvním čtvrtletí stoupl státní dluh o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun.

Schodek státního rozpočtu ke konci března stoupl na 59,1 miliardy korun z únorových 45,3 miliardy korun. Loni ke konci března rozpočet vykázal schodek 125,2 miliardy korun, což byl nejhorší březnový výsledek od vzniku ČR. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Na celý letošní rok počítá v březnu schválený státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Od počátku roku do 21. března hospodařil stát v rozpočtovém provizoriu.