Schodek strana 5 z 5

Zatímco na podzim Česká národní banka (ČNB) očekávala, že schodek veřejných financí bude letos 3,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), teď zhoršila odhad na 4,5 procenta HDP. Loni skončil veřejný sektor v deficitu 3,9 procenta HDP. Vyplývá to z tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice.

Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku 6,8 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Loni v lednu bylo lednové hospodaření státu přebytkové, výsledek 3,9 miliardy ale byl ovlivněn rozpočtovým provizoriem, které omezilo výdaje státu na dvanáctinu rozpočtu roku 2021. Je to potřetí za posledních 15 let, kdy je lednový výsledek státního rozpočtu záporný.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chystá od příštího ledna reformu DPH. Místo dvou snížených sazeb by měla existovat jedna ve výši třináct nebo čtrnáct procent. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je smyslem plánu zjednodušení daňového systému, což uleví podnikatelům i finanční správě. Pro běžného spotřebitele by zboží podražit nemělo, upozornil. S tím však nesouhlasí šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Už Asociace hotelů a restaurací a malých a středních podnikatelů uvedly, že se to do cen rozhodně promítne,“ oponovala v Událostech, komentářích.

Plánovaný schodek státního rozpočtu vychází správně až o 50 miliard korun vyšší, než stanovila vláda. České televizi to řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Za problém považuje fakt, že kabinet zatím do deficitu nezapočítal výdaje na plánované mimořádné zvýšení důchodů ani podstatnou část investic do silnic, dálnic a železnic.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) představil výsledek státního rozpočtu za minulý rok. Stát v roce 2022 hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun. Deficit tak byl oproti plánované výši o 14,6 miliardy nižší, uvedl. Novela rozpočtu schválená v říjnu počítala s deficitem 375 miliard korun. Výsledek hospodaření byl loni třetí nejhorší v historii. Předloni byl deficit 419,7 miliardy korun, v roce 2020 dosáhl 367,4 miliardy korun.

Vládní i opoziční politici komentují vánoční poselství prezidenta Miloše Zemana. Ve svém posledním vánočním projevu z pozice hlavy státu vyjádřil podporu Ukrajině vůči ruské agresi nebo doporučil vládě, aby přijala návrhy, které pomůžou snížit schodek státního rozpočtu na rok 2023. Druhou polovinu svého projevu věnoval Zeman rekapitulaci svého politického působení, jak v čele ČSSD, tak republiky.

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun z říjnových 286,7 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Podle šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) stát za celý rok dodrží plánovaný schodek 375 miliard korun. Loni byl ke konci listopadu deficit 401,5 miliardy korun, což byl nejhorší průběžný výsledek hospodaření od vzniku Česka.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová v Událostech, komentářích uvedla, že schválený rozpočet pro rok 2023 považuje za nereálný. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v debatě prohlásil, že vláda upřednostnila sociální smír před silnější fiskální konsolidací veřejných financí.

Vládní koalice se sice už dohodla na definitivní podobě státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun, ale před středečním závěrečným hlasováním chtějí vládní poslanci ještě víc než jednu a čtvrt miliardy korun přesunout. České televizi to potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Peníze z takzvané rozpočtové rezervy mají zamířit hlavně do školství, konkrétně na platy asistentů pedagogů, ale také na obědy v jídelnách.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude letos zřejmě hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy korun podle vývoje nákladů na péči v posledních dvou měsících roku. Po jednání správní rady to řekl její místopředseda Miroslav Kalousek (TOP 09). Jde o nižší schodek, než který pro letošní rok pojišťovna plánovala – původně měl být 5,9 miliardy korun. Podobný plánuje i pro příští rok, výdaje převýší příjmy o 5,5 miliardy korun. Rada rovněž schválila celkovou částku 981 milionů korun na příspěvky na prevenci jako konečnou.

Premiér Petr Fiala (ODS) a klíčoví členové vlády odmítli návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV) na zvýšení daně z příjmů. Plán na navrácení této taxy k úrovni z roku 2020 je nejvýraznějším krokem, který poradní orgán kabinetu navrhl na středečním jednání. Ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už uvedl, že navrhne snížení nebo zkrácení podpory v nezaměstnanosti. Předseda vlády připouští například zvýšení spotřební daně.

Hospodaření státu skončilo na konci října s deficitem ve výši 286,7 miliardy korun. Saldo se v průběhu měsíce zhoršilo o 15,9 miliardy. Informovalo o tom ministerstvo financí. Výdaje prohloubily mimořádné valorizace důchodů, takzvaný úsporný tarif či jednorázový příspěvek na dítě.

Poslanci ve středu v úvodním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Kabinet počítá se schodkem 295 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) označil rozpočet za krizový a válečný, reaguje podle něj na dopady ruské invaze na Ukrajinu a energetickou krizi. Stejně ho v pořadu Události, komentáře hodnotí také bývalý premiér a bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok a bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se však vláda přesto snaží šetřit.

V souvislosti se státním rozpočtem a jeho příjmy a výdaji bude nutné provést revizi programového prohlášení vlády. V Událostech, komentářích to řekl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Odmítl ale, že by kabinet v případě navýšení deficitu rozpočtu pro letošní rok rezignoval na rozpočtovou odpovědnost. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher podotkl, že mu vadí hlavně princip, jakým současná vláda k návrhu rozpočtu se schodkem 375 miliard korun přišla. Už na jaře bylo podle něj jasné, že některé věci jsou v rozpočtu nepravdivé.

Poslaneckou sněmovnou prošla novela státního rozpočtu. Dolní komora ji schválila včetně koaličních pozměňovacích návrhů, které zvyšují schodek rozpočtu z původně schválených 280 miliard nikoli na vládou navrhovaných 330, nýbrž na 375 miliard korun. Opoziční poslanci v rozpravě jednak propagovali své pozměňovací návrhy, jednak kritizovali vládní hospodaření. Za rozhazovačnou a nezodpovědnou rozpočtovou politiku kabinet tepali zejména předseda SPD Tomio Okamura a exministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Poslanci budou během úterý v závěrečném čtení rozhodovat o novele státního rozpočtu na tento rok. Koalice předkládá úpravy zvyšující schodek na 375 miliard korun. S navýšením peněz pro sociální oblast souhlasí i opozice. Návrh jako celek ale podpořit nechce.

Vládní koalice začíná ustupovat od svého programového slibu snížit v tomto volebním období sociální pojištění zaměstnavatelů o dva procentní body. Důvodem jsou vysoké rozpočtové schodky, zjistila ČT. Klíčoví ministři říkají, že v době stamiliardových rozpočtových deficitů si kabinet nemůže snížení povinného pojistného dovolit. Pokles o dva procentní body by znamenal roční rozpočtový výpadek víc než čtyřicet miliard korun.

Schodek státního rozpočtu ke konci září vzrostl na 270,9 miliardy korun ze srpnových 231,1 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Přesně před rokem byl deficit rozpočtu ke konci září 326,3 miliardy korun, což byl nejhorší zářijový výsledek od vzniku České republiky.

Vláda v pondělí schválila návrh rozpočtu na příští rok. Bývalá i stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) obvinila svého nástupce v čele resortu Zbyňka Stanjuru (ODS), že při přípravě návrhu obešel zákon a zařadil do něj příjmy, které nemá schválené. Ministr však tvrdí, že při takovém výkladu by byly výrazně nižší i výdaje a vzhledem k termínu předložení rozpočtu neměl na vybranou. Přeli se v Událostech, komentářích.

Navrhovaný schodek rozpočtu na příští rok by mohl být kvůli zastropování cen energií vyšší než 270 miliard korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že je potřeba také přehodnotit priority. Návrh rozpočtu má ve středu znovu projednat vláda.

Sněmovna v úvodním kole podpořila zvýšení letošního schváleného schodku státního rozpočtu z 270 miliard korun na 330 miliard korun. Vládní novela státního rozpočtu nyní zamíří do rozpočtového výboru. Předloha navyšuje jak příjmy, tak i výdaje, které mají překročit dva biliony korun. Poslanci předtím schválili plán zahraničních misí do roku 2024, podle nějž česká armáda bude moci nasadit v příštích dvou letech na východní hranici NATO až 1200 vojáků.

Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard korun. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí na rok 2023. Návrh počítá s příjmy 1,749 bilionu a výdaji 2,019 bilionu korun. Oproti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard.

Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu loni překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. Ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021 na to upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Současně uvedl, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně kontroloři naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti.

Podpora domácnostem ve výši 66 miliard je maximum toho, co si vláda s ohledem na deficit může dovolit, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto chce mít do 12. září. Výnos by pak podle něj mohl jít na mimořádné výdaje, například kompenzace cen energií.