Schodek strana 5 z 5

Prezident Miloš Zeman a jeho poradní tým se na zámku v Lánech sešel s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Mluvili hlavně o návrhu rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 390 miliard korun. Zemanovi podle Schillerové deficit nevadí, uvítal by však úspory v rozpočtu. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ale na Twitteru uvedl, že Zeman by bez patřičných úspor a investic zvažoval vetování rozpočtu.

Veřejné finance letos podle nových odhadů ministerstva financí (MF) skončí ve schodku 7,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Příští rok by měl schodek klesnout na pět procent. Vyplývá to z nové prognózy, kterou MF zveřejnilo. Úřad tak odhad vývoje veřejných financí proti dubnové prognóze zlepšil. MF také letos nově čeká růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta.

Zahraniční obchod Česka v červnu skončil po dvanácti měsících, kdy byl v přebytku, ve schodku. Činil 6,9 miliardy korun, což byl meziročně o 40,9 miliardy horší výsledek. Za propadem stál vývoz, který rostl výrazně pomaleji než dovoz. Negativně se na výsledku podepsal i meziroční pokles přebytku obchodu s auty. Vyplynulo to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ), který také zveřejnil data o průmyslu a stavebnictví.

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 279,4 miliardy korun z červnových 265,1 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Jde o nejhorší červencový výsledek od vzniku České republiky. Loni ke konci července byl schodek 205,1 miliardy korun.

Schodek státního rozpočtu dosáhl v polovině roku 265,1 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Oproti konci května vzrostl schodek o deset miliard. Více než čtvrtbilionový rozdíl mezi výdaji a příjmy je nejhorší červnový výsledek v historii Česka. Mnohem vyšší je i ve srovnání s minulým rokem, kdy byl schodek v polovině roku pod 200 miliardami korun.

Odbory kritizují vládní plán na zmrazení platů policistů, hasičů, úředníků, vojáků a dalších státních zaměstnanců. Počítá s ním první návrh rozpočtu, který kabinet schválil tento týden. Šéf největší odborové centrály Josef Středula naopak požaduje růst platů všech pracujících pro stát. O výši chce jednat s vládou ještě v červnu a nevylučuje ani protestní akce. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však říká, že kvůli vysokému rozpočtovému schodku – plánovanému na 390 miliard korun – si vláda nemůže nárůst dovolit.

Hrozivé číslo, komentovali 390miliardový schodek, se kterým počítá rozpočet pro rok 2022, hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) – bývalý premiér a ministr financí Jan Fischer a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Oba se také shodují na tom, že schodek mohl být o zruba 150 miliard korun nižší. A navíc – ačkoliv klíčový vládní návrh podpořili všichni ministři, už teď požadují další miliardy navíc.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 390 miliard korun, řekla České televizi šéfka resortu Alena Schillerová (za ANO). Počítá se s příjmy 1485,7 miliardy a výdaji ve výši 1875,7 miliardy korun. Rozpočet zahrnuje rovněž dodatečný růst penzí o 300 korun. Pro letošní rok je schválen schodek 500 miliard korun, loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy.

Den daňové svobody připadá letos podle výpočtů Liberálního institutu na 25. června, loni to bylo 24. června. Češi totiž budou letos na stát pracovat stejně jako loni 175 dní, informoval Liberální institut. Společně s loňským rokem jde tak o daňově nejméně svobodný rok od roku 2000, kdy institut začal tento údaj počítat. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho příjem připadá státu.

Ministerstvo financí počítá pro příští rok s maximálně možným schodkem státního rozpočtu ve výši 390 miliard korun, zjistila ČT. Velká část opozice tak vysoká čísla kritizuje a vytýká vládě, že před volbami místo úspor chystá další výdaje. Například růst důchodů nad navýšení dané zákonem.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by ráda udržela schodek státního rozpočtu v roce 2022 pod 400 miliardami. I tak půjde zřejmě o druhý nejhorší deficit v historii České republiky. Ministerstvo právě pracuje na první verzi, kabinet ji projedná v červnu. K prioritám patří další přidávání důchodcům i učitelům, víc peněz do zdravotnictví i na obranu. Výrazné úspory, po nichž volá hlavně pravicová opozice, vláda nechystá.

Schodek státního rozpočtu ke konci března stoupl na 125,2 miliardy korun z únorových 86,1 miliardy. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Jde o nejhorší březnový výsledek od vzniku Česka. Loni ke konci března vykázal rozpočet schodek 44,7 miliardy korun.

Obce loni hospodařily s přebytkem devatenácti miliard korun a hospodaření krajů vykázalo schodek pět miliard korun, informovalo ministerstvo financí. Předloni obce hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Celkově tak územní rozpočty včetně dobrovolných svazků obcí loni skončily i přes dopady pandemie s přebytkem 14 miliard korun, zatímco o rok dříve to bylo 31,7 miliardy korun.

Schodek státního rozpočtu ke konci února stoupl na 86,1 miliardy korun z lednových 31,5 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Jde o nejhorší únorový výsledek od vzniku České republiky, loni v únoru byl schodek 27,4 miliardy korun. Celkové příjmy poklesly meziročně o 5,4 procenta, a výdaje naopak vzrostly o 18,1 procenta.

Státní rozpočet čelí kritice. Správu státní pokladny kritizují odbory, Národní rozpočtová rada a nejnověji i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Právě ten hodnotil hospodaření státu za první pololetí loňského roku. Podle prezidenta úřadu Miloslava Kaly současná vláda v časech dobrých, tedy v dobách růstu, nepřipravila státní pokladnu na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi. S tím souhlasí mimo jiné také ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská, která o tématu debatovala společně s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou v Otázkách Václava Moravce.

Od Nového roku se zvedají starobní důchody, průměrně o 839 korun na 15 336 korun. Vyšší částku dostanou lidé už v lednu. Zaměstnanci důsledky největší daňové změny za posledních 13 let uvidí na svých účtech reálně až v únoru. Se začátkem roku totiž končí danění platů ze superhrubé mzdy. Díky tomu klesají odvody čtyřem a půl milionu zaměstnanců. Jim i živnostníkům navíc sníží daně i štědřejší sleva na poplatníka.

Sněmovna ve středu poprvé v historii Česka přerušila závěrečné schvalování státního rozpočtu. Hlasování o návrhu rozpočtu bylo po jednání předsedů sněmovních klubů odloženo do pátku 18. prosince do devíti hodin. Menšinový kabinet ANO a ČSSD pro rozpočet dosud nemá vyjednanou podporu a během četných středečních jednání se mu ji nepodařilo získat. Pokud by sněmovna rozpočet neschválila, nastalo by potřetí v historii rozpočtové provizorium.

Poslanci díky hlasům vládních stran a komunistů schválili ve středu základní parametry rozpočtu. Nikdo se však netají tím, že 320miliardový schodek nejspíše nebude reálný. Všeobecně se hovoří o dosud nejasném vlivu daňového balíčku s případným zrušením superhrubé mzdy, opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) považuje za zásadní problém i to, že druhá vlna koronavirové pandemie zasáhla Česko silněji, než předpokládala prognóza, z níž ministerstvo financí při sestavování rozpočtu vycházelo. Poslanec vládní ČSSD Roman Onderka přesto trvá na tom, že je potřeba rozpočet, byť nepřesný, včas schválit a vyhnout se provizoriu. Poslanci diskutovali v Událostech, komentářích.

Německo se vrátí k vyrovnaným rozpočtům po překonání krize historického rozsahu, kterou vyvolala pandemie nemoci covid-19. Ve středu to k návrhu rozpočtu na rok 2021 se schodkem 96,2 miliardy eur (2,6 bilionu korun) prohlásila před poslanci Spolkového sněmu kancléřka Angela Merkelová. Nynější investice, které zvýší zadlužení Německa, označila za nezbytné ke zvládnutí situace a přirovnala je k budování mostu do budoucnosti.

Schodek státního rozpočtu v příštím roce přesáhne čtvrt bilionu korun, potvrdil České televizi vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Důvodem jsou jak propad daňových příjmů – způsobený mimo jiné zrušením superhrubé mzdy – tak i rostoucí výdaje na důchody nebo na platy učitelů. Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) vysoký deficit pro příští rok připouští, přesnější číslo ale zatím neřekla.

Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 230,3 miliardy korun z červencových 205,1 miliardy. Loni ke konci srpna byl schodek 15,4 miliardy korun, informovalo v úterý ministerstvo financí. Letošní srpnový výsledek je tak nejhorší od vzniku samostatné České republiky. Dosud byl ke konci srpna nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2009, a to 89,6 miliardy korun.

Předseda opoziční KDU-ČSL Marian Jurečka v Interview ČT24 kritizoval nepřipravenost vlády na případnou druhou vlnu epidemie koronaviru. Výzvy opozice v této věci kabinet podle Jurečky ignoroval. „V polovině července jsme svolali mimořádnou schůzi sněmovny, kde jsme apelovali na přípravu na případnou druhou vlnu. Měli jsme dokonce konkrétní návrhy, pan ministr Vojtěch a pan premiér se nám ale vysmáli.“

Nebude-li kandidovat do Poslanecké sněmovny, bude podle svých slov Miroslav Kalousek (TOP 09) věrohodnější. Rozhodnutí neucházet se o poslanecký mandát nepovažuje za odchod z politiky. Současné vládě nevytýká chyby, kterých se dopustila během pandemie, kritizuje ale její komunikaci a také jednání o schodku rozpočtu. V Interview ČT24 rovněž prohlásil, že vláda je odpovědná za situaci na Karvinsku.

Státní dluh České republiky stoupl v pololetí o 516,7 miliardy na 2,16 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Je tak nejvyšší od vzniku České republiky.