VZP bude letos hospodařit s nižším schodkem, než plánovala. Bude činit 1,5 až 3,5 miliardy

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude letos zřejmě hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy korun podle vývoje nákladů na péči v posledních dvou měsících roku. Po jednání správní rady to řekl její místopředseda Miroslav Kalousek (TOP 09). Jde o nižší schodek, než který pro letošní rok pojišťovna plánovala – původně měl být 5,9 miliardy korun. Podobný plánuje i pro příští rok, výdaje převýší příjmy o 5,5 miliardy korun. Rada rovněž schválila celkovou částku 981 milionů korun na příspěvky na prevenci jako konečnou.

„Saldo bude mírně schodkové, nicméně bude pokryto z přebytků na běžných účtech zdravotní pojišťovny,“ uvedl k plánu na příští rok předseda správní rady, poslanec Tom Philipp (KDU-ČSL). Na těch měla největší zdravotní pojišťovna na konci letošního října 15 miliard. V rezervním fondu měla 5,5 miliardy. 

V záporných číslech při srovnání příjmů a výdajů skončila pojišťovna už loni, schodek byl 3,94 miliardy korun, zhruba o 5,7 miliardy lepší, než pojišťovna očekávala. Hospodaření se vyvíjí lépe, než se čekalo, přestože pojišťovna vydala více než 1,1 miliardy korun na léčbu ukrajinských uprchlíků.

Registrace válečných uprchlíků

Zdravotní péči mají uprchlíci v Česku hrazenou státem 150 dní od udělení víza, dál platí stát jen za děti, rodiče malých dětí a seniory. Pokud ostatní chtějí zůstat v systému veřejného zdravotního pojištění, musí pojišťovně oznámit, kdo za ně dál bude pojistné platit, nebo ho začít hradit sami.

U pojišťovny se jich registrovalo od konce února, kdy válka na Ukrajině začala, zhruba 357 tisíc. Uhrazení alespoň části zdravotní péče využilo dosud 140 tisíc ukrajinských uprchlíků, u více než tří čtvrtin z nich stála pod pět tisíc korun. U čtyřiapadesáti osob byla dražší než milion korun.

Na zdravotní služby pojišťovna v příštím roce plánuje vydat asi 270,1 miliardy korun. Rezervní fond naplní na 3,6 miliardy korun. Nejvíc peněz půjde do segmentu nemocniční péče, kam pojišťovna pošle 139 miliard korun, což je meziročně o 8,5 procenta víc. Stejný nárůst má i ambulantní péče, kam je plánováno 66 miliard korun. Nejvyšší meziroční nárůst zaznamená zdravotnická záchranná služba – plánovaná částka 3,5 miliardy korun je vyšší o čtyřiačtyřicet procent. Desetiprocentní nárůst je plánovaný u následné lůžkové péče, kam půjde dvacet miliard korun.

Schválení příspěvků na prevenci pro příští rok

Předseda správní rady VZP Philipp rovněž uvedl, že má pojišťovna schválené příspěvky z fondu prevence na rok 2023, lyžařské kurzy mezi nimi ale nejsou. Dodal, že celková částka 981 milionů korun je konečná a při schválení nového příspěvku by se musely snížit částky na stávající. Změnu by musela schválit správní rada pojišťovny, do konce roku se sejde ještě 19. prosince.

Návrh přispívat dětem ze sedmých a osmých tříd na lyžařské kurzy na českých horách zmínil na začátku listopadu na programové konferenci TOP 09 ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Zmiňoval částku šest až sedm tisíc korun. „Budeme se tím zabývat,“ uvedl v pondělí Philipp.

Ředitel VZP Zdeněk Kabátek potvrdil, že pojišťovna na možnosti příspěvek na lyžařské kurzy zavést pracuje. „Chceme o tom diskutovat i proto, že ostatní pojišťovny ve svém portfoliu takový příspěvek mají,“ uvedl. Muselo by se podle něj diskutovat o parametrech, které by naplňovaly poslání preventivních programů. „Musíme racionálně diskutovat o tom, zda pro příští rok vytvoříme prostor pro případnou rozpočtovou změnu a zajištění zdrojů,“ dodal.

Ostatní příspěvky VZP se pohybují nejčastěji v řádech stovek až tisíce korun, vyšší jsou například na speciální diety pro nemocné děti. VZP dětem přispívá například na pohybové aktivity nebo neplacená očkování. Další menší pojišťovny přispívají na školy v přírodě nebo letní dětské tábory 500 až 1500 korun. Philipp připomněl, že i VZP je již v minulosti hradila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 39 mminutami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 55 mminutami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...