Richard Brabec strana 3 z 5

Poslanci na středeční schůzi schválili některá daňová zvýhodnění související s pomocí Ukrajině. Z daňového základu bude možné například odečíst dary Ukrajině na její obranu. Sněmovna rovněž schválila návrh, který ruší povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot a také nařízení, podle něhož nebudou vybraná vozidla podléhat silniční dani. Ročním odkladem účinnosti klíčových pasáží nového stavebního zákona by se poslanci měli zabývat v pátek.

Vláda změnila podmínky pro získání takzvaných kotlíkových dotací, nově by na ně měly dosáhnout i nízkopříjmové domácnosti. Stát jim uhradí až 95 procent výdajů na výměnu neekologických kotlů. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedli, že se dotace budou týkat domácností, jejichž příjem je do 14 242 korun na osobu.

Stavebníci by v budoucnu měli žádat o jednotné environmentální stanovisko, tedy souhrnné povolení od všech úřadů odpovědných za životní prostředí. Zodpovědné ministerstvo to navrhuje jako úpravu stavebního zákona, který podle něj ochranu přírody oslabil. Sněmovna normu schválila loni před volbami, v praxi ale ještě nefunguje a nová vláda usiluje o změny včetně zmíněné ekologické.

Evropská komise zahájila s Českem řízení kvůli tomu, že podle jejích kontrol nedostatečně třídí odpad před jeho umístěním na skládku. Podle exekutivy Evropské unie má Česko mezery v právních předpisech, které by měly tento problém na základě unijní směrnice řešit. Komise minulý týden zaslala českým úřadům výzvu k nápravě situace. Praha má dva měsíce na reakci.

Poslanci si během středečního jednání připomněli hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933, který následně uznali za genocidu ukrajinského národa. Do Rady České televize sněmovna žádného z uchazečů nezvolila. Pět míst v ní zůstalo po druhých kolech tajných voleb neobsazených. Poslanci naopak obměnili dozorčí rady státních fondů. Daňové zvýhodnění související s pomocí válkou zasažené Ukrajině by mohla dolní komora schvalovat tento pátek, poslanci novelu pustili do třetího čtení.

Poslanci ve druhém čtení návrhu letošního státního rozpočtu přednesli návrhy na přesuny peněz v celkovém objemu téměř 96 miliard korun. Je to asi pět procent celkových plánovaných výdajů a je to menší objem, než navrhovali třeba předloni při projednávání rozpočtu na loňský rok. Rozpočet počítá s příjmy 1613,2 miliardy, výdaji 1893,2 miliardy a schodkem 280 miliard korun.

Sněmovna odmítla hlasy koalice program schůze, na níž chtělo ANO řešit smlouvu o polském Dole Turów. Opoziční politici z ANO a SPD obviňovali vládu, že česko–polská mezivládní smlouva je pro Česko nevýhodná a byla uzavřena ukvapeně. Koaliční politici kritiku odmítají. Podle nich smlouva obsahuje dostatečné záruky, které povedou ke zlepšení životního prostředí v Libereckém kraji. V úvodu schůze zároveň vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) s projevem k vývoji situace na Ukrajině.

Poslanci se v úterý dopoledne mimořádně sejdou kvůli smlouvě mezi Českem a Polskem, která řeší dopady těžby v Dole Turów. Jednání svolalo opoziční hnutí ANO. Podle bývalého ministra životního prostředí Richrada Brabce (ANO) je dohoda slabá, důl se bude navíc ještě několik let přibližovat k českým hranicím. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK) sdělil, že dohoda je úspěch, protože umožní poprvé monitorovat limity životního prostředí. Politici byli hosty pořadu Události, komentáře.

Sněmovna v prvním čtení schválila hlasy vládní koalice základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jde o jeho příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Rozpočet počítá se schodkem 280 miliard korun. Odpoledne poslanci schůzi o rozpočtu přerušili a schválili novelu pandemického zákona, kterou vetoval Senát. Poté zvolili posledního místopředsedu sněmovny – stal se jím Karel Havlíček (ANO).

Dohoda o těžbě v polském dole Turów mohla být podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty výhodnější, kdyby vznikla už loni na podzim za minulé vlády. Expremiér Andrej Babiš i bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec to odmítají a kritizují za ústupky současný kabinet. Česko už dostalo od Polska víc než miliardu korun. Připravuje měření dopadů těžby v příhraničí i stavbu nových vodovodů.

Bývalý premiér Andrej Babiš v sobotu na celostátním sněmu podle očekávání znovu obhájil pozici předsedy ANO. Obdržel 76 z celkových 95 hlasů, tedy 80 procent. Zdrželo se 13 delegátů, proti jich bylo šest. Ve volbě Babiš stejně jako v minulosti neměl protikandidáta. V předvolebním projevu uvedl, že za dva roky už na pozici šéfa hnutí kandidovat nebude. Prvním místopředsedou byl zvolen bývalý vicepremiér Karel Havlíček. Dostal 82 z 93 hlasů. V hlasování neměl  protikandidáta. Místopředsedy ANO zůstali Richard Brabec a Radek Vondráček, nově jsou jimi Alena Schillerová a Ivo Vondrák.

Premiéři Česka a Polska podepsali mezistátní dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów. Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) to oznámil na tiskové konferenci. Polský premiér Mateusz Morawiecki, který jednal s předsedou české vlády o bilaterální spolupráci, dorazil do Prahy ve čtvrtek. Polsko s Českem vedlo spor o podmínkách těžby. Advokát soudu EU dal ve čtvrtek za pravdu české žalobě, Polsko podle něj porušilo unijní právo.

Spor města Čáslav se skládkovou firmou AVE CZ z majetku miliardáře Daniela Křetínského pokračuje. Podle Čáslavi společnost dlouhé roky obchází zákon a neodvádí poplatky za ukládání odpadů na tamní skládce. Městu a Státnímu fondu životního prostředí podle radnice nezaplatila skoro čtyři miliardy korun. Čáslav se proto rozhodla neuhrazené stamiliony korun vymáhat jako škodu. Pro Reportéry ČT natáčel Dalibor Bártek.

V Česku bude kvůli epidemii covidu-19 znovu platit nouzový stav. Vláda v demisi ho na čtvrtečním jednání vyhlásila na 30 dní s platností od půlnoci ze čtvrtka na pátek, sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet se ještě v úterý shodl s hejtmany na tom, že nouzový stav zatím není nutný. Některá plošná opatření by bez nouzového stavu ale nebylo možné vyhlásit. Vláda upravila otevírací dobu restaurací či barů či kapacitu kulturních nebo sportovních událostí.

Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová poslala svému českému protějšku návrh řešení sporu o těžbu v Dole Turów a výzvu k obnovení jednání ve Varšavě. Informovala o tom na svém twitterovém účtu. Mluvčí českého ministerstva životního prostředí (MŽP) označila návrh za nepřijatelný.

Velcí výrobci nápojů jako Kofola, Plzeňský prazdroj nebo Coca-Cola plánují zavést vratné zálohy na PET lahve a plechovky. Mělo by to podle nich zvýšit podíl vytříděných plastů. Kritikům ale vadí, že náklady ponesou především malé obchody.

Na klimatické konferenci v Glasgow delegáti do pátečního večera nedosáhli konečné dohody a pokračují v jednání i v sobotu. Vyjednavači zřejmě ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva, informovala agentura AP. Dosavadní průběh konference hodnotil v pátečním pořadu Události, komentáře ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a environmentální psycholog Jan Krajhanzl.

Česko a Polsko potřebují více času k dosažení dohody ohledně Turówa, prohlásila polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Obě strany jsou podle ní v neustálém kontaktu. Mluvčí tuzemského resortu životního prostředí Petra Roubíčková uvedla, že jednání pokračují telefonicky. Praha a Varšava podle ní hledají přijatelné řešení, a až nastane posun, oznámí výsledek. Sporem se bude v úterý zabývat Soudní dvůr EU.

Senát se ve shodě s vládou postavil proti návrhu Evropské komise, který má stanovit rámec pro zdanění energetických produktů a elektřiny. Označil to za zásah do daňové pravomoci členských států. Podle Senátu je tento dokument navíc v rozporu se zásadou subsidiarity, tedy principu, že problémy se mají řešit na úrovni členských států. Senát se také shodl na tom, že přijetí tak ambiciózního plánu, jako je Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), v situaci, kdy není známo, jak se nahradí dosavadní zdroje energie, je nezodpovědné.

Ve skotském Glasgow v pondělí začala klimatická konference OSN COP26. Cílem summitu je udržet oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím. Světoví lídři na ní vyzívají k dodržování závazků snižovat vypouštění skleníkových plynů a apelují na naléhavost situace. Podle britského premiéra Borise Johnsona „zbývá minuta do půlnoci.“ Český premiér Andrej Babiš (ANO) zase kritizoval evropskou Zelenou dohodu.

Kabinet Andreje Babiše má před sebou zřejmě poslední měsíc svého vládnutí a jedenáct ze čtrnácti ministrů má už taky jasno, co budou po odchodu z funkcí dělat. Většina členů vlády za hnutí ANO přesídlí ze Strakovy akademie do sněmovny a budou poslanci. Třeba ministr školství Robert Plaga chce zůstat ve svém resortu jako náměstek. Většina poslanců z ČSSD naopak zatím neřekla, co bude po odchodu své strany z vlády i ze sněmovny dělat.

Poslanci jednali o závěrečné zprávě vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii na Bečvě. Vzali ji na vědomí a požádali vládu, aby závěry komise zohlednila. ANO to nepodpořilo. Část opozice ve sněmovně kritizovala postup úřadů, zejména České inspekce životního prostředí (ČIŽP) i ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Ten ale pokládá zprávu za zmanipulovanou, částečně vylhanou a ohnutou s cílem hodit vinu na inspekci. Sněmovna také na jiné mimořádné schůzi projednávala vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků.

Polské úřady nyní nevidí smysl pokračovat v jednáních s českou stranou o sporu kolem provozu uhelného Dolu Turów. V polské televizi to řekl náměstek ministra zahraničí Marcin Przydacz. Obvinil českou stranu, že z vnitropolitických důvodů nemá zájem dohodu dotáhnout do konce, přičemž pohrozil negativním dopadem na dvoustranné vztahy. Mluvčí polského ministerstva životního prostředí prohlásil, že bude těžké se vrátit k vyjednávacímu stolu. Podle dřívějšího vyjádření české strany je smlouva o urovnání sporu připravená, pro Prahu je ale nepřijatelné, aby ji Polsko mohlo po dvou letech vypovědět, jak Varšava požaduje.

Poslanci se ještě před volbami sejdou na dvou mimořádných schůzích. V úterý nejprve rozeberou závěrečnou zprávu sněmovní vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na Bečvě a poté rozhodnou o vládním návrhu, který má zmrazit platy politiků. K zákonu se poté musí vyjádřit i Senát.