Richard Brabec strana 5 z 5

Vládní hnutí ANO zahájilo kampaň před sněmovními volbami, které prezident vyhlásil na 8. a 9. října. Post premiéra bude obhajovat Andrej Babiš, mezi lídry krajských kandidátek jsou i další čtyři členové vlády a také moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák.

Kauza otrávených ryb v řece Bečvě zatím nekončí, a to ani přesto, že policie už obvinila údajného viníka ekologické havárie. Tou má být firma Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm, jak už před rokem naznačoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Někteří lidé, kteří žijí v okolí řeky, tomu však nevěří. Poukazují například na chyby úřadů při vyšetřování. Biogeochemik Jakub Hruška dokonce na Bečvě provedl pokus, který podle něj vyvrací, že by měla být viníkem právě rožnovská firma. Pro Reporéry ČT natáčela Silvie Kleková.

Příští týden začne ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) vyjednávat s vládními kolegy o konečné podobě státního rozpočtu na další rok. Vláda zatím počítá se schodkem 390 miliard korun. Česká televize ale zjistila, že v návrhu už teď chybí – hlavně kvůli novým prioritám kabinetu – téměř třicet miliard. A ministři přichází s požadavky za desítky miliard navíc.

O zařazení jedné z nejcennějších částí Jizerskohorských bučin na seznam UNESCO rozhodl ve středu Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Jde o první tuzemskou přírodní lokalitu na tomto seznamu. Bučiny jsou také první českou oblastí označenou jako součást dědictví celého lidstva.

Úpravna vody Želivka, která je největším zařízením svého druhu v zemi a zároveň hlavním zdrojem pitné vody pro Prahu, prošla rozsáhlou modernizací za 1,2 miliardy korun bez DPH. Původní technologickou linku doplnila hala o rozloze pět tisíc metrů čtverečních vybavená filtry s granulovaným aktivním uhlím, díky němuž se zlepšila kvalita vody. Zařízení je od ledna ve zkušebním provozu, s kolaudací se počítá počátkem příštího roku.

Další etapa Nové zelené úsporám (NZÚ) podpoří renovaci a výstavbu bytových domů i mimo Prahu. Zahrne také dotační program Dešťovka. Žadatelé, kteří v žádosti zkombinují více různých opatření, například zateplení a výměnu kotle, získají bonus. Příjem žádostí do nové etapy začne v říjnu, plynule naváže na dosavadní program. Do roku 2030 má na podporu ekologických opatření jít nejméně 39 miliard korun.

Cíl Evropské komise, aby se podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU zvýšil do roku 2030 na čtyřicet procent, označili v pořadu Události, komentáře za nepřijatelný ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) i poslanec ODS Jan Skopeček. Komise přišla s tímto návrhem v klimatickém balíčku, který ve středu představila. V něm se počítá i s faktickým koncem spalovacích motorů od roku 2035. Také zde se Brabec a Skopeček shodli, že je nutno bojovat za změny ve prospěch automobilového průmyslu.

Největší pozornost z rozsáhlého klimatického balíčku Evropské komise na sebe zatím poutá návrh, aby nové vozy od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého. Skončil by tím prodej aut se spalovacími motory. Unijní exekutiva také chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic. Premiér Andrej Babiš (ANO) k tomu řekl, že cíle pro zavedení elektromobility musí být takové, aby nepoškodily český průmysl. Z něj přicházejí nejednoznačné ohlasy. Návrh Komise ještě musí schválit členské státy a Evropský parlament.

O kotlíkové dotace lidé mohou požádat do počátku září 2022, kdy začne platit zákaz využívání starých kotlů. Ministerstvo životního prostředí na ně vyjednalo další peníze, mají pokrýt výměnu nejméně dalších 150 tisíc kotlů. Systém se nově zaměří na domácnosti s nižšími příjmy, které mohou získat dotaci na výměnu nevyhovujícího kotle ve výši 95 procent způsobilých výdajů. Možnost výměny kotle ale stále mají i další domácnosti. Ty dostanou příspěvek maximálně 50 procent. Nové parametry programu představili zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP) a dalších organizací.

Začíná platit takzvaná protierozní vyhláška, která má ochránit zemědělskou půdu. Resorty zemědělství a životního prostředí o ní vyjednávaly několik let. Za opakované chyby nebo porušení hrozí podnikům až milionová sankce. Podle ekologů ale v praxi nepomůže a neřeší ani větrnou erozi. Ta vodní ohrožuje asi šedesát procent pozemků.

Poslanecká vyšetřovací komise k havárii na Bečvě se zaměří hlavně na to, co dělaly úřady po ní i před ní. Zabývat se bude zejména činností České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a jedním z prvních, koho budou chtít poslanci vyslechnout, bude její ředitel Erik Geuss. V Interview ČT24 to řekla nově zvolená předsedkyně komise Marie Pěnčíková (KSČM). Policie podle ní vyšetřuje ekologickou havárii velmi dlouho a navzdory mediálním spekulacím neočekává, že by v dohledné době vyšetřování skončilo.

Navýšení pomoci z ministerstva pro místní rozvoj do obcí zasažených tornádem bude podle hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha (KDU-ČSL) nezbytné. Necelá půlmiliarda sice posloužila jako první rychlá podpora poškozeným, premiéra Andreje Babiše (ANO) však na čtvrtečním jednání požádal o násobky této částky.

Titul Ropák roku za antiekologický čin udělili aktivisté vicepremiérovi Karlu Havlíčkovi. Zelenou perlu za výrok má ministr životního prostředí Richard Brabec (oba ANO). Anketu už od roku 1992 vyhlašuje spolek Děti Země.

Začalo jednání s Polskem o dopadech další těžby v dole Turów. Ten je hned za česko-polskými hranicemi u Hrádku nad Nisou a Poláci ho chtějí posunout ještě blíž. Evropský soudní dvůr Polsku nařídil, aby okamžitě zastavilo práce, těží se však dál. Přesto je naděje na dohodu mezi oběma státy poprvé reálná, uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v pořadu Interview ČT24, jehož byl hostem.

Česko chce minimalizovat či zcela omezit negativní dopady těžby v polském hnědouhelném Dole Turów poblíž českých hranic na české území, řekl po úvodním jednání s protějšky z polské vlády ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Týká se to podle něj reálných obav o ztrátu pitné vody, pokles podzemních vod, zvýšení hluku a prašnosti, popřípadě otřesů a sedání terénu zejména v Libereckém kraji. Cílem je dohoda, ne soud, shodli se s polským ministrem klimatu a životního prostředí Michalem Kurtykou.

Ministerstvo životního prostředí nenašlo žádné zásadní pochybení v postupu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) po zářijové ekologické havárii na řece Bečvě. Šéf resortu Richard Brabec (ANO) přesto uložil řediteli inspekce, aby dosavadní standardizované postupy při vyšetřování podobných havárií zapracoval do interních předpisů. Současně by měly podniky spravující povodí velkých řek pravidelně aktualizovat seznamy výustí a měla by vzniknout i metodika pro vodoprávní úřady, která by ustálila postup při havárii.

Ministři životního prostředí a zahraničí mají sjednat mezivládní dohodu s Polskem ohledně dolu Turów, který je předmětem sporů. Schválila to v pondělí vláda. Zároveň kabinet uložil zmocněnci pro zastupování před Soudním dvorem EU, aby navrhl uložení penále Polsku pět milionů eur denně kvůli nezastavení těžby v Turówě.

Vláda schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na příští rok s deficitem 390 miliard korun, oznámila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Jednotliví ministři teď začnou návrh s Schillerovou projednávat. Do konce září musí vláda rozpočet schválit a poslat do Poslanecké sněmovny. Opozice plánovaný deficit kritizuje. Kabinet taky podle ní zatím nenavrhl žádné podstatné úspory. Ministryně financí, společně s Janem Skopečkem z ODS, bude hostem Událostí, komentářů od deseti hodin.

V následujících letech násobně přibude fotovoltaických elektráren. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na pondělní tiskové konferenci řekl, že Modernizační fond by mohl do roku 2030 zvýšit jejich instalovaný výkon v republice ze současných 2,2 gigawattu na sedm až 14 gigawattů (GW), záležet podle něj bude na ceně emisních povolenek. Fond má přispět k přechodu tuzemské energetiky na ekologické zdroje, celkem do roku 2030 nabídne minimálně 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek.

Sněmovna ve středu schválila nový stavební zákon. Má nahradit ten dosavadní z roku 2006 a má zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) si od něj mimo jiné slibuje, že zajistí dodržování stanovených lhůt. Cílem resortu také je, aby občan díky digitalizaci nemusel na úřad chodit.

Polsko podle premiéra Morawieckého přes nařízení Soudního dvora EU nezastaví v dole těžbu. Poláci chtějí s českou stranou hledat společné řešení problému. Soud EU nařídil uzavření dolu jako předběžné opatření do vydání verdiktu, kterým má rozhodnout o české žalobě. Podle vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) v Událostech, komentářích už je domluvená základní kostra smlouvy a polská strana počítá například s kompenzacemi.

Uhelná komise má připravit i dřívější scénáře konce uhlí v české energetice, než je navržený rok 2038. Rozhodla o tom vláda. Podklady má dostat do konce roku, tedy až po volbách. O datu definitivního útlumu v pondělí nerozhodla, kabinet pouze vzal na vědomí doporučený rok 2038. Ministři nejsou ve shodě a Evropská unie chce navýšit klimatické cíle.

Od letošního července by se měly úplně přestat používat plastové kelímky, příbory nebo další výrobky na jedno použití. Počítá s tím návrh zákona, který vláda v lednu poslala do dolní komory parlamentu. Jenže poslanci ho zatím neprojednali a není jisté, zda to do léta stihnou. Česko přitom musí normu přijmout do začátku července, zavazuje ho k tomu evropská směrnice.

Polsko zatím nepřerušilo těžbu v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Odporuje tak pátečnímu rozhodnutí Soudního dvora EU, který nařídil bezodkladně dolování zastavit. Polsko se proti opatření ohradilo mimo jiné s tím, že těžba v dole vytváří tisíce pracovních míst. Proti zastavení těžby chystají na pondělí tamní hornické odbory první protesty. Evropská komise vyzvala Polsko, aby dodržovalo zákaz těžby. Varšavě hrozí vysoké pokuty.