Polsko poslalo návrh řešení sporu o těžbu v Dole Turów, pro Česko je nepřijatelný

Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová poslala svému českému protějšku návrh řešení sporu o těžbu v Dole Turów a výzvu k obnovení jednání ve Varšavě. Informovala o tom na svém twitterovém účtu. Mluvčí českého ministerstva životního prostředí (MŽP) označila návrh za nepřijatelný.

„Ministru životního prostředí ČR Richardu Brabcovi jsme poslali náš návrh řešení sporného bodu v projednávané smlouvě ohledně těžby v Dole Turów. Zároveň jsme pozvali naše jižní sousedy, aby urychleně obnovili jednání ve Varšavě,“ napsala v pondělí polská ministryně Moskwová.

Mluvčí českého ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková na Twitteru uvedla, že nový návrh není přijatelný jak pro současné vedení resortu, tak ani pro ministerstvo zahraničí a zástupce Libereckého kraje, kteří se na jednání o dohodě také podílejí.

„Vzhledem k politické situaci bude muset být obdržený návrh na straně České republiky projednán se zástupci stran nově se formující vlády, teprve poté bude moci Česko činit další kroky,“ dodala Roubíčková. 

O dohodě, která má řešit fungování Dolu Turów, jeho dopady na české obce a kompenzaci škod, začaly obě země jednat v červnu. Počátkem října byla jednání přerušena kvůli odlišnému názoru obou stran na dobu trvání dohody. Jednání bylo obnoveno 5. listopadu, kdy do Prahy přijela nová polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová. Minulý týden podle MŽP pokračovala jednání telefonicky.

Uzavření dohody brání spor o výpovědní lhůtě. Pro Česko není podle dřívějších vyjádření dotčených resortů přijatelné, že polská strana přišla s požadavkem možnosti výpovědi vzájemné smlouvy po dvou letech, přestože těžba má podle stávajícího povolení pokračovat dalších 23 let.

Polsko odmítá platit pokutu

Hnědouhelný Důl Turów u hranice s Českem zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE chce důl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Rozšíření těžby loni Polsko povolilo bez ohledu na námitky sousedů. Obyvatelé z pohraničí se obávají nejen ztráty vody, ale i hluku a prachu.

Bilaterální dohoda by měla vést ke stažení žaloby, kterou Česko na Polsko kvůli Dolu Turów a jeho rozšíření podala k Soudnímu dvoru EU. V květnu soud předběžně nařídil pozastavit těžbu v dole, a to až do rozhodnutí o stížnosti Česka. Polská vláda odmítá přerušení těžby, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země. Polsko podalo návrh na zrušení květnového rozhodnutí o pozastavení těžby.

Soudci v Lucemburku minulé úterý vyslechli argumenty obou stran, konečný verdikt ve sporu by měli vydat do poloviny příštího roku. Unijní soud Polsku 20. září uložil pokutu půl milionu eur (asi 12,6 milionu korun) za každý den pokračování těžby. Evropská komise minulý týden Polsko vyzvala k zaplacení dluhu. Varšava platit odmítá.

Polský generální prokurátor se také obrátil na ústavní soud, aby zpochybnil pokutu, kterou Polsku uložil Soudní dvůr Evropské unie kvůli pokračující těžbě v Dolu Turów. V pondělí o tom informoval server Onet.pl s odvoláním na prokuraturu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...