Bývalý premiér Andrej Babiš v sobotu na celostátním sněmu podle očekávání znovu obhájil pozici předsedy ANO. Obdržel 76 z celkových 95 hlasů, tedy 80 procent. Zdrželo se 13 delegátů, proti jich bylo šest. Ve volbě Babiš stejně jako v minulosti neměl protikandidáta. V předvolebním projevu uvedl, že za dva roky už na pozici šéfa hnutí kandidovat nebude. Prvním místopředsedou byl zvolen bývalý vicepremiér Karel Havlíček. Dostal 82 z 93 hlasů. V hlasování neměl protikandidáta. Místopředsedy ANO zůstali Richard Brabec a Radek Vondráček, nově jsou jimi Alena Schillerová a Ivo Vondrák.
„Vy si musíte v roce 2024 zvolit nového předsedu, který se stane novou tváří a lídrem hnutí a povede hnutí ANO do dalších sněmovních voleb v roce 2025,“ řekl Babiš na sněmu ve svém kandidátském projevu. Za své priority označil kontakt s občany, rozvoj hnutí a stínovou vládu, kterou ANO nedávno ustavilo. Usilovat neplánuje podle vyjádření pro Radiožurnál ani o další poslanecký mandát.
Na předchozím sněmu ANO v únoru 2019 získal Babiš ve volbě hlasy 206 z 238 delegátů, tedy 86,5 procenta. V roce 2017 obdržel 195 z 210 hlasů, o dva roky dříve dostal všechny platné hlasy.
Babišovi pogratulovali ke znovuzvolení předseda ODS Petr Fiala a předseda Pirátů Ivan Bartoš. Doufají, že slova o konstruktivní opozici nezůstanou na papíře. Pogratuloval také předseda Svobody a přímé demokracie (SPD) Tomio Okamura. Doufá ve sněmovní spolupráci na zlepšování životů českých občanů.
Hlavní roli měla pandemie
V úvodním projevu Babiš přisoudil porážku ANO v loňských volbách covidové pandemii a řekl, že odchod do opozice byl jedinou rozumnou cestou, neboť natahování situace a vládnutí v demisi by poškodilo atmosféru v Česku. Rekapituloval také předchozích deset let a kauzy, které se ho týkaly.
Žádná vláda se podle něj předtím nesetkala s tak bezprecedentní krizí, která zasáhla zdravotnictví, ekonomiku, ale hlavně společnost, rodiny a životy. „Ne vždy se všechno povedlo, ale vždy jsme jednali tak, abychom ochránili naše občany,“ řekl. Poděkoval zdravotníkům, hygienikům, učitelům, vojákům, hasičům či prodavačkám za jejich nasazení, a také lidem, kteří dodržovali protikoronavirová opatření.
Strany nyní sdružené ve vládě, tedy SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráti se Starosty a nezávislými (STAN), podle Babiše zneužívaly krizi v politickém boji. V době, kdy zemi zasáhla největší koronavirová vlna, podle něj tehdejší opozice s ničím nepomohla, naopak zpochybňovala rozhodnutí vlády a rozeštvávala společnost.
Proti podobným Babišovým argumentům se nynější koaliční subjekty často ohrazovaly s tím, že i v roli opozičních stran nabízely vládě mnoho vlastních návrhů a požadovaly též pravidelná jednání kabinetu s opozicí.
Předseda hnutí také míní, že by ANO vyhrálo sněmovní volby, kdyby se strany nesdružily do koalic. Babiš si stojí za tím, že při povolební situaci byl odchod do opozice jedinou rozumnou cestou, i když tím podle svých slov „rozzlobil“ prezidenta Miloše Zemana. Ten byl připraven Babišovi dát dva pokusy na sestavení vlády, předseda ANO to ale nakonec odmítl.
„Mohli jsme situaci natahovat a vládnout v demisi třeba dva roky, ale vnitřně cítím, že by to nebylo správné, poškodilo by to naše hnutí i atmosféru v naší zemi,“ poznamenal. SPOLU a Piráti se STAN se ihned po volbách domluvili na společném postupu, ve sněmovně mají dohromady 108 křesel. Babišův kabinet podle šéfa ANO příkladně předal úřady novým ministrům. Expremiér opět kritizoval změnu volebního zákona.
Prezidentskou kandidaturu nepotvrdil
Babiš zatím neřekne, zda bude kandidovat v prezidentské volbě. ANO musí v každém případě postavit kvalitního kandidáta, uvedl na sněmu. Definitivně se plánuje vyjádřit v září, protože se jedná o nejzazší možný termín. O Babišovi se hovoří jako o jednom z možných favoritů.
Na sněmu zmínil také kauzy, s nimiž se podstatnou část své politické kariéry potýká, tedy vyšetřování v souvislosti s farmou Čapí hnízdo i s podezřením ze střetu zájmů.
Loni se pak Babišovo jméno objevilo v kauze Pandora Papers. Zprávy upozorňují na podezřelé transakce, které řada politiků i dalších osobností z různých zemí realizovala prostřednictvím anonymních offshorových firem.
Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ), které s odhaleními přišlo, upozornilo v Babišově případě na to, že si přes offshorové firmy poslal do ciziny téměř čtyři sta milionů korun, které pak údajně sám sobě půjčil na koupi nemovitostí na francouzské Riviéře, čímž se podvodně vyhnul placení tamní vysoké daně. Babiš opakovaně odmítl, že by se dopustil něčeho nelegálního.
Novým prvním místopředsedou je Havlíček
Prvním místopředsedou hnutí ANO zvolili delegáti na sněmu v Praze bývalého vicepremiéra Karla Havlíčka. V hlasování, do kterého vstupoval s deseti krajskými nominacemi, neměl protikandidáta. Členem ANO je od loňského října. Delegátům řekl, že kvůli práci ve sněmovně a pro nyní opoziční hnutí odmítl nabídky z byznysu. Podobně jako Babiš poukázal Havlíček na to, že vládnutí v posledních dvou letech výrazně narušila koronavirová epidemie.
Post prvního místopředsedy ANO byl od října 2020 neobsazený. Vzdal se ho tehdy Jaroslav Faltýnek po nočním setkání s tehdejším ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou (za ANO) v restauraci, která měla být podle protikoronavirových opatření zavřená. Faltýnek v sobotu ustoupil i od kandidatury na místopředsedu. „Myslím, že deset let je tak akorát,“ dodal. Dál je připraven pracovat jako místopředseda poslanců ANO a sněmovního zemědělského výboru.
Místopředsedy ANO zůstali bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec a dřívější předseda sněmovny Radek Vondráček, nově jsou jimi bývalá ministryně financí a nynější šéfka poslaneckého klubu Alena Schillerová a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák.
Bývalý první místopředseda ANO a šéf poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek, místopředsedkyně sněmovny Jana Mračková Vildumetzová a ostravský primátor Tomáš Macura se před volbou kandidatury vzdali.
Na čtyři pozice tudíž kandidovali čtyři lidé. Hlasovalo 93 delegátů. Vondrák získal 81 hlasů, Brabec 80, Vondráček 77 a Schillerová 74.
