Premiéři Fiala a Morawiecki zažehnali přeshraniční spor, podepsali dohodu o Turówu

Nahrávám video
Události: Dohoda o Dolu Turów po letech dohadů
Zdroj: ČT24

Premiéři Česka a Polska podepsali mezistátní dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów. Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) to oznámil na tiskové konferenci. Polský premiér Mateusz Morawiecki, který jednal s předsedou české vlády o bilaterální spolupráci, dorazil do Prahy ve čtvrtek. Polsko s Českem vedlo spor o podmínkách těžby. Advokát soudu EU dal ve čtvrtek za pravdu české žalobě, Polsko podle něj porušilo unijní právo.

Český předseda vlády uvedl, že za škody způsobené těžbou v dole Turów se Česko s Polskem dohodlo na náhradě 45 milionů eur a na pětileté délce soudního dohledu. Částka 35 milionů eur v rámci kompenzací podle něj půjde do Libereckého kraje, deset milionů bude náležet českému státu. 

Poté, co česká vláda obdrží od Polska domluvené finanční prostředky, stáhne žalobu u Soudního dvora EU. Fiala zmínil, že by to mělo být „v řádu hodin“ po podepsání dohody. 

V dohodě se Polsko zavázalo k dostavbě podzemní stěny k zabránění odtoku podzemních vod z České republiky. Polská strana podle Fialy bude muset také vybudovat zemní ochranný val a přistoupit k dalším opatřením ke zlepší ovzduší. 

Do dokončení těžební činnosti v dole bude podle podepsané dohody zajišťován monitoring hlukové zátěže z dolu, kvality ovzduší, terénních pohybů a hladin podzemních vod. Bude též fungovat fond malých projektů k financování místních a regionálních projektů v oblasti životního prostředí, dodal Fiala.

Polský premiér na tiskové konferenci na Úřadu vlády uvedl, že zajištění a podpis dohody potvrzuje dobré česko-polské vztahy.  

Čerstvě uzavřená dohoda si klade za cíl ukončit nejvyhrocenější česko-polský spor nejen od pád komunismu, ale dost možná za celou poválečnou éru. Nakolik bude vyhovovat obyvatelům Libereckého kraje a ekologickým aktivistům, se teprve ukáže.

Před Strakovou akademií ve čtvrtek proti dohodě protestovala asi desítka aktivistů. Podle Nikol Krejčové z organizace Greenpeace, která protest pořádala, je dohoda protiprávní a neochrání podle nich české příhraničí a tamní zásoby vody.

Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) ale mezistátní dohoda ochrání české obyvatele i krajinu a přinese také finanční kompenzace.

Peníze použije Liberecký kraj na konkrétní projekty v nejbližším okolí dolu Turów na českém území – na výstavbu náhradních vodovodů a sítí. „Budou ale určeny také na sledování stavu budov, které jsou především nejblíže dolu v obci Uhelná, Oldřichov na Hranicích,“ řekl hejtman.

Obce v okolí Dolu Turów
Zdroj: ČT24

Morawiecki v Praze

Fiala Morawieckiho přijal po jedenácté hodině v Kramářově vile. Morawieckého u Kramářovy vily přivítali též ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) nebo liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Ještě předtím Fiala sdělil, že věří, že zátěž na česko-polských vztazích se ve čtvrtek podaří ukončit. 

„Budeme dolaďovat poslední věci. Předpokládám, že tento těžký balvan v česko-polských vztazích se nám podaří odvalit,“ řekl Fiala před jednáním. „Věřím, že dnes (ve čtvrtek, pozn. red),“ dodal. Podle mluvčího polské vlády Piotra Müllera ještě vše v tu chvíli dojednáno nebylo. „V Praze budou jednání pokračovat, a to i mezi premiéry obou zemí,“ uvedl.

Nahrávám video
Brífink po jednání premiérů Česka a Polska o Dolu Turów
Zdroj: ČT24

Koncem ledna Fiala řekl, že jednání s Polskem o Turówu je možné dovést k dohodě v řádu několika týdnů. Stejně jako Morawiecki, s nímž byl podle svých slov v kontaktu, chce dosáhnout kompromisní dohody přijatelné pro Českou republiku, Polsko i Liberecký kraj.

Rozšíření těžby předloni Polsko povolilo bez ohledu na námitky české strany. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr EU, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. Poláci to odmítali a zpochybňovali i dopady na české území.

Důl Turów
Zdroj: ČT24

Soudní dvůr EU: Polsko porušilo unijní právo

Generální advokát Soudního dvora Evropské unie dal ve čtvrtek za pravdu české žalobě v kauze. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv dolu na životní prostředí. Advokátovo stanovisko není pro soudce závazné, většinou k němu však přihlížejí. Samotný verdikt unijní justice se očekával na jaře. Česká strana ale nakonec ve čtvrtek uvedla, že po mezivládních jednáních žalobu stáhne, soudci by tak případ měli přestat projednávat. 

„Doly o obdobné rozloze jako Důl Turów představují již svou povahou riziko významného vlivu na životní prostředí a musejí být povinně podrobeny posouzení vlivů na životní prostředí,“ uvedl podle tiskové zprávy soudu advokát Priit Pikamäe. Polsko tak podle něj porušilo směrnici EIA zavádějící povinnost tyto vlivy posoudit.

Protože se Varšava odmítla podřídit zmíněnému předběžnému opatření soudu v Lucemburku a těžba pokračuje, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,3 milionu korun) denně. Polsko platit odmítá a EK se mu v těchto dnech po několika neúspěšných výzvách chystá strhnout první část dlužné sumy z unijních dotací. Na tom by nic neměnilo ani případné stažení žaloby.

Česko podle návrhu smlouvy mezi oběma státy trvalo na náhradě 50 milionů eur (zhruba 1,22 miliardy korun) za škody způsobené těžbou, Polsko nabídlo 40 milionů eur (zhruba 980 milionů korun). Spor trval také u požadavku na desetiletou délku soudního dohledu. Varšava byla jen pro dvouletý dohled.

Brabec doufá, že Česko neustoupilo ve výši kompenzací

Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) doufá, že Česká republika ve smlouvě s Polskem neustoupila z dříve vyjednaných podmínek ohledně výše kompenzace a výpovědní lhůty.

„Velmi doufám a věřím, že Česká republika necouvne z podmínek, které jsme vyjednali ještě my s Polskem,“ řekl Brabec. Kromě výše kompenzace se týkaly délky výpovědi smlouvy. „Polsko tlačilo na velmi krátkou výpověď, my chtěli dobu podstatně delší. Doufám, že se Česká republika nenechala dotlačit do kouta. Jsem přesvědčen, že právo a spravedlnost je na straně České republiky a že Důl Turów připravuje desetitisíce lidí v pohraničí o vodu a ničí kvalitu života,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...