Premiéři Fiala a Morawiecki zažehnali přeshraniční spor, podepsali dohodu o Turówu

5 minut
Události: Dohoda o Dolu Turów po letech dohadů
Zdroj: ČT24

Premiéři Česka a Polska podepsali mezistátní dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów. Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) to oznámil na tiskové konferenci. Polský premiér Mateusz Morawiecki, který jednal s předsedou české vlády o bilaterální spolupráci, dorazil do Prahy ve čtvrtek. Polsko s Českem vedlo spor o podmínkách těžby. Advokát soudu EU dal ve čtvrtek za pravdu české žalobě, Polsko podle něj porušilo unijní právo.

Český předseda vlády uvedl, že za škody způsobené těžbou v dole Turów se Česko s Polskem dohodlo na náhradě 45 milionů eur a na pětileté délce soudního dohledu. Částka 35 milionů eur v rámci kompenzací podle něj půjde do Libereckého kraje, deset milionů bude náležet českému státu. 

Poté, co česká vláda obdrží od Polska domluvené finanční prostředky, stáhne žalobu u Soudního dvora EU. Fiala zmínil, že by to mělo být „v řádu hodin“ po podepsání dohody. 

V dohodě se Polsko zavázalo k dostavbě podzemní stěny k zabránění odtoku podzemních vod z České republiky. Polská strana podle Fialy bude muset také vybudovat zemní ochranný val a přistoupit k dalším opatřením ke zlepší ovzduší. 

Do dokončení těžební činnosti v dole bude podle podepsané dohody zajišťován monitoring hlukové zátěže z dolu, kvality ovzduší, terénních pohybů a hladin podzemních vod. Bude též fungovat fond malých projektů k financování místních a regionálních projektů v oblasti životního prostředí, dodal Fiala.

Polský premiér na tiskové konferenci na Úřadu vlády uvedl, že zajištění a podpis dohody potvrzuje dobré česko-polské vztahy.  

Čerstvě uzavřená dohoda si klade za cíl ukončit nejvyhrocenější česko-polský spor nejen od pád komunismu, ale dost možná za celou poválečnou éru. Nakolik bude vyhovovat obyvatelům Libereckého kraje a ekologickým aktivistům, se teprve ukáže.

Před Strakovou akademií ve čtvrtek proti dohodě protestovala asi desítka aktivistů. Podle Nikol Krejčové z organizace Greenpeace, která protest pořádala, je dohoda protiprávní a neochrání podle nich české příhraničí a tamní zásoby vody.

Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) ale mezistátní dohoda ochrání české obyvatele i krajinu a přinese také finanční kompenzace.

Peníze použije Liberecký kraj na konkrétní projekty v nejbližším okolí dolu Turów na českém území – na výstavbu náhradních vodovodů a sítí. „Budou ale určeny také na sledování stavu budov, které jsou především nejblíže dolu v obci Uhelná, Oldřichov na Hranicích,“ řekl hejtman.

Obce v okolí Dolu Turów
Zdroj: ČT24

Morawiecki v Praze

Fiala Morawieckiho přijal po jedenácté hodině v Kramářově vile. Morawieckého u Kramářovy vily přivítali též ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) nebo liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Ještě předtím Fiala sdělil, že věří, že zátěž na česko-polských vztazích se ve čtvrtek podaří ukončit. 

„Budeme dolaďovat poslední věci. Předpokládám, že tento těžký balvan v česko-polských vztazích se nám podaří odvalit,“ řekl Fiala před jednáním. „Věřím, že dnes (ve čtvrtek, pozn. red),“ dodal. Podle mluvčího polské vlády Piotra Müllera ještě vše v tu chvíli dojednáno nebylo. „V Praze budou jednání pokračovat, a to i mezi premiéry obou zemí,“ uvedl.

25 minut
Brífink po jednání premiérů Česka a Polska o Dolu Turów
Zdroj: ČT24

Koncem ledna Fiala řekl, že jednání s Polskem o Turówu je možné dovést k dohodě v řádu několika týdnů. Stejně jako Morawiecki, s nímž byl podle svých slov v kontaktu, chce dosáhnout kompromisní dohody přijatelné pro Českou republiku, Polsko i Liberecký kraj.

Rozšíření těžby předloni Polsko povolilo bez ohledu na námitky české strany. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr EU, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. Poláci to odmítali a zpochybňovali i dopady na české území.

Důl Turów
Zdroj: ČT24

Soudní dvůr EU: Polsko porušilo unijní právo

Generální advokát Soudního dvora Evropské unie dal ve čtvrtek za pravdu české žalobě v kauze. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv dolu na životní prostředí. Advokátovo stanovisko není pro soudce závazné, většinou k němu však přihlížejí. Samotný verdikt unijní justice se očekával na jaře. Česká strana ale nakonec ve čtvrtek uvedla, že po mezivládních jednáních žalobu stáhne, soudci by tak případ měli přestat projednávat. 

„Doly o obdobné rozloze jako Důl Turów představují již svou povahou riziko významného vlivu na životní prostředí a musejí být povinně podrobeny posouzení vlivů na životní prostředí,“ uvedl podle tiskové zprávy soudu advokát Priit Pikamäe. Polsko tak podle něj porušilo směrnici EIA zavádějící povinnost tyto vlivy posoudit.

Protože se Varšava odmítla podřídit zmíněnému předběžnému opatření soudu v Lucemburku a těžba pokračuje, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,3 milionu korun) denně. Polsko platit odmítá a EK se mu v těchto dnech po několika neúspěšných výzvách chystá strhnout první část dlužné sumy z unijních dotací. Na tom by nic neměnilo ani případné stažení žaloby.

Česko podle návrhu smlouvy mezi oběma státy trvalo na náhradě 50 milionů eur (zhruba 1,22 miliardy korun) za škody způsobené těžbou, Polsko nabídlo 40 milionů eur (zhruba 980 milionů korun). Spor trval také u požadavku na desetiletou délku soudního dohledu. Varšava byla jen pro dvouletý dohled.

Brabec doufá, že Česko neustoupilo ve výši kompenzací

Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) doufá, že Česká republika ve smlouvě s Polskem neustoupila z dříve vyjednaných podmínek ohledně výše kompenzace a výpovědní lhůty.

„Velmi doufám a věřím, že Česká republika necouvne z podmínek, které jsme vyjednali ještě my s Polskem,“ řekl Brabec. Kromě výše kompenzace se týkaly délky výpovědi smlouvy. „Polsko tlačilo na velmi krátkou výpověď, my chtěli dobu podstatně delší. Doufám, že se Česká republika nenechala dotlačit do kouta. Jsem přesvědčen, že právo a spravedlnost je na straně České republiky a že Důl Turów připravuje desetitisíce lidí v pohraničí o vodu a ničí kvalitu života,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 6 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 29 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 38 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...