Varšava nevidí smysl v dalším jednání o Turówu, řekl náměstek polského ministra zahraničí

Polské úřady nyní nevidí smysl pokračovat v jednáních s českou stranou o sporu kolem provozu uhelného Dolu Turów. V polské televizi to řekl náměstek ministra zahraničí Marcin Przydacz. Obvinil českou stranu, že z vnitropolitických důvodů nemá zájem dohodu dotáhnout do konce, přičemž pohrozil negativním dopadem na dvoustranné vztahy. Mluvčí polského ministerstva životního prostředí prohlásil, že bude těžké se vrátit k vyjednávacímu stolu. Podle dřívějšího vyjádření české strany je smlouva o urovnání sporu připravená, pro Prahu je ale nepřijatelné, aby ji Polsko mohlo po dvou letech vypovědět, jak Varšava požaduje.

„V tuto chvíli nevidíme smysl v dalších jednáních s Českem ohledně Dolu Turów, protože nepřinášejí žádný pozitivní efekt,“ řekl Przydacz. Podle něj Polsko „udělalo naprosto vše pro to, aby vypracovalo dobrou dohodu,“ a návrh Varšavy byl „nakonec velmi dobrý z finančního i právního hlediska“.

„Ale v určitém okamžiku naši vyjednávači dospěli k závěru, že česká strana z politických důvodů – pravděpodobně vnitropolitických – nemá zájem tuto dohodu dokončit,“ dodal.

Na otázku, zda Polsko počká na parlamentní volby v České republice a poté obnoví jednání, odpověděl, že nyní žádný smysl v pokračování nevidí. „Je to škoda, protože obyvatelé Libereckého kraje by mohli dostat padesát milionů eur na rozvoj svého území. Bohužel kvůli takovým, a ne jiným rozhodnutím české vlády tyto peníze v této fázi nebudou k dispozici,“ řekl představitel polské diplomacie.

„Pokud Češi nevidí možnost dohody, bude to mít zjevně negativní dopad na stav polsko-českých vztahů. Protože, přiznejme si to, z našeho pohledu tato záležitost silně podkopává důvěru v naše dobré sousedské vztahy,“ prohlásil Przydacz.

Mluvčí polského ministerstva životního prostředí Aleksander Brzózka prohlásil, že bude těžké se vrátit k vyjednávacímu stolu, „dokud se postoje na druhé straně nezmění“.

Spor o délku platnosti dohody

Česká strana podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (SLK) a ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) zásadně nesouhlasí s tím, aby smlouva s Polskem trvala pouze dva roky. Varšava by podle nich měla poskytnout záruky na celou dobu těžby, která má trvat dvaadvacet let. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je přitom smlouva jinak připravená natolik, že ji lze podepsat.

Polská diplomacie tvrdí, že návrh smlouvy počítá s platností na dvaadvacet let, nicméně obsahuje možnost jejího ukončení po dvou letech v případě jejího zneužití jednou ze smluvních stran.

Podle polského ministerstva zahraničí je takový požadavek v mezinárodních dohodách mezi partnery „absolutním standardem“, řekl náměstek ministra zahraničí Pawel Jabloński. „Odpovědný vyjednavač nemůže svou zemi svazovat třicetiletou smlouvou bez možnosti ji vypovědět, aniž by věděl, zda se druhá strana nebude chovat v budoucnu nečestně,“ dodal podle listu Gazeta Wyborcza.

MZV: Česko bylo při jednání o Turówu konstruktivní

Česká strana byla při jednání o provozu uhelného dolu Turów po celou dobu konstruktivní a aktivně přinášela návrhy řešení, uvedlo české ministerstvo zahraničí. Podle Černínského paláce byla smlouva téměř finalizována a právně vyčištěný text připraven.

„V mezinárodním právu není neobvyklé, pokud se chrání nějaký specifický zájem, že je možnost výpovědi vázána na dlouhou dobu (příkladem jsou smlouvy z oblasti investic). Pro Česko není akceptovatelné, když polská strana v závěru jednání přišla s požadavkem možnosti výpovědi po dvou letech, přestože těžba má podle stávajícího povolení probíhat ještě dalších 23 let,“ sdělila mluvčí resortu Eva Davidová.

Česká strana je podle ní stále připravena jednat a věří v dohodu. „Co se týče mediálních reakcí v Polsku, vnímáme je jako vzkazy polské veřejnosti a součást vnitropolitického soupeření. Hlavním záměrem české diplomacie i ministerstva životního prostředí bylo vždy chránit zájmy českých občanů žijících v blízkosti hnědouhelného dolu Turów a zejména jejich právo na přístup k vodě,“ dodala Davidová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svět chystá obranu proti americkým clům

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent. Trump později také naznačil možnost dalšího jednání.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Cla zvýšila obavy z nárůstu nákladů v průmyslu

Nová rozsáhlá americká cla podle agentury Reuters zvýšila obavy z nárůstu nákladů ve velkém množství průmyslových odvětví. Akcie technologické společnosti Apple se propadly o 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní hodnota firmy tak klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Americké akcie klesly nejvíce od globální pandemie v roce 2020.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli clům hrozí omezení výroby a propouštění, upozorňují čeští exportéři

Cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil prezident USA Donald Trump, zasáhnou negativně v Česku především subdodavatelský průmysl. Hrozí, že bude muset omezovat výrobu a propouštět, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Samotné podniky mají podle něj jen velmi omezené možnosti, jak se s americkými cly vyrovnat. Získání nových trhů pro české zboží bude obtížné, pomoci by mohla vláda. Reakce EU má být podle Hospodářské komory pragmatická a jednotná.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Z dronů se staly primární zbraně rusko-ukrajinské války

Diplomatické snahy o zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině se podle ukrajinských vojáků na frontě nijak neprojevují. Většina zranění je podle nich nyní způsobována drony. Ty rovněž útočí každodenně na civilisty, na charkovském sídlišti je nově pět zraněných včetně dítěte. Obě strany konfliktu se k tomu obviňují z porušování moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Rádia Svobodná Evropa

Spojené státy vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Nastojaščeje vremja, vytvořené rozhlasovými stanicemi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a Hlas Ameriky. Podle agentury AFP to uvedl ředitel RFE/RL Stephen Capus. Kromě Ruska vysílá televize také na Ukrajinu, do zemí Střední Asie a východní Evropy.
před 3 hhodinami

Turecká opozice vyzvala k bojkotu ekonomiky

Navzdory svátkům pokračují v Turecku protesty, které před více než dvěma týdny spustilo zadržení istanbulského starosty Ekrema Imamoglua za údajnou korupci a napomáhání teroristům. Masové demonstrace ale přerostly v méně okázalé projevy vzdoru. Naposledy například turecká opozice vyzvala své příznivce, aby po celý den neutráceli žádné peníze a bojkotovali tím ekonomiku.
před 4 hhodinami

Izrael udeřil na školu v Gaze. Prý útočil na Hamás

Izraelský úder na školní areál ve čtvrtek ve městě Gaza zabil nejméně třicet lidí, uvedla agentura AFP, další média zmiňují o několik jednotek nižší údaj. Podle palestinských zdrojů se v areálu nacházeli lidé, kteří prchali před boji. Izraelská armáda uvedla, že v oblasti útočila na předního představitele teroristického Hamásu. Před boji přitom prchají stovky tisíc obyvatel, podle Reuters jde o jeden z největších masových přesunů za osmnáct měsíců války.
před 4 hhodinami

Maďarsko odstoupí od Mezinárodního trestního soudu, oznámil Orbán

Maďarská vláda odstoupí od Mezinárodního trestního soudu (ICC), protože se stal politickým, uvedl ve čtvrtek podle Reuters premiér Viktor Orbán. Jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu, který je právě na návštěvě Budapešti navzdory zatykači ICC, označil rozhodnutí maďarské vlády za odvážné a zásadové, soud je podle něj zkorumpovaný. Vedení instituce je rozhodnutím Budapešti znepokojeno a v dopise ji vyzvalo k pokračování spolupráce.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...