Varšava nevidí smysl v dalším jednání o Turówu, řekl náměstek polského ministra zahraničí

Polské úřady nyní nevidí smysl pokračovat v jednáních s českou stranou o sporu kolem provozu uhelného Dolu Turów. V polské televizi to řekl náměstek ministra zahraničí Marcin Przydacz. Obvinil českou stranu, že z vnitropolitických důvodů nemá zájem dohodu dotáhnout do konce, přičemž pohrozil negativním dopadem na dvoustranné vztahy. Mluvčí polského ministerstva životního prostředí prohlásil, že bude těžké se vrátit k vyjednávacímu stolu. Podle dřívějšího vyjádření české strany je smlouva o urovnání sporu připravená, pro Prahu je ale nepřijatelné, aby ji Polsko mohlo po dvou letech vypovědět, jak Varšava požaduje.

„V tuto chvíli nevidíme smysl v dalších jednáních s Českem ohledně Dolu Turów, protože nepřinášejí žádný pozitivní efekt,“ řekl Przydacz. Podle něj Polsko „udělalo naprosto vše pro to, aby vypracovalo dobrou dohodu,“ a návrh Varšavy byl „nakonec velmi dobrý z finančního i právního hlediska“.

„Ale v určitém okamžiku naši vyjednávači dospěli k závěru, že česká strana z politických důvodů – pravděpodobně vnitropolitických – nemá zájem tuto dohodu dokončit,“ dodal.

Na otázku, zda Polsko počká na parlamentní volby v České republice a poté obnoví jednání, odpověděl, že nyní žádný smysl v pokračování nevidí. „Je to škoda, protože obyvatelé Libereckého kraje by mohli dostat padesát milionů eur na rozvoj svého území. Bohužel kvůli takovým, a ne jiným rozhodnutím české vlády tyto peníze v této fázi nebudou k dispozici,“ řekl představitel polské diplomacie.

„Pokud Češi nevidí možnost dohody, bude to mít zjevně negativní dopad na stav polsko-českých vztahů. Protože, přiznejme si to, z našeho pohledu tato záležitost silně podkopává důvěru v naše dobré sousedské vztahy,“ prohlásil Przydacz.

Mluvčí polského ministerstva životního prostředí Aleksander Brzózka prohlásil, že bude těžké se vrátit k vyjednávacímu stolu, „dokud se postoje na druhé straně nezmění“.

Spor o délku platnosti dohody

Česká strana podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (SLK) a ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) zásadně nesouhlasí s tím, aby smlouva s Polskem trvala pouze dva roky. Varšava by podle nich měla poskytnout záruky na celou dobu těžby, která má trvat dvaadvacet let. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je přitom smlouva jinak připravená natolik, že ji lze podepsat.

Polská diplomacie tvrdí, že návrh smlouvy počítá s platností na dvaadvacet let, nicméně obsahuje možnost jejího ukončení po dvou letech v případě jejího zneužití jednou ze smluvních stran.

Podle polského ministerstva zahraničí je takový požadavek v mezinárodních dohodách mezi partnery „absolutním standardem“, řekl náměstek ministra zahraničí Pawel Jabloński. „Odpovědný vyjednavač nemůže svou zemi svazovat třicetiletou smlouvou bez možnosti ji vypovědět, aniž by věděl, zda se druhá strana nebude chovat v budoucnu nečestně,“ dodal podle listu Gazeta Wyborcza.

MZV: Česko bylo při jednání o Turówu konstruktivní

Česká strana byla při jednání o provozu uhelného dolu Turów po celou dobu konstruktivní a aktivně přinášela návrhy řešení, uvedlo české ministerstvo zahraničí. Podle Černínského paláce byla smlouva téměř finalizována a právně vyčištěný text připraven.

„V mezinárodním právu není neobvyklé, pokud se chrání nějaký specifický zájem, že je možnost výpovědi vázána na dlouhou dobu (příkladem jsou smlouvy z oblasti investic). Pro Česko není akceptovatelné, když polská strana v závěru jednání přišla s požadavkem možnosti výpovědi po dvou letech, přestože těžba má podle stávajícího povolení probíhat ještě dalších 23 let,“ sdělila mluvčí resortu Eva Davidová.

Česká strana je podle ní stále připravena jednat a věří v dohodu. „Co se týče mediálních reakcí v Polsku, vnímáme je jako vzkazy polské veřejnosti a součást vnitropolitického soupeření. Hlavním záměrem české diplomacie i ministerstva životního prostředí bylo vždy chránit zájmy českých občanů žijících v blízkosti hnědouhelného dolu Turów a zejména jejich právo na přístup k vodě,“ dodala Davidová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE).
04:30Aktualizovánopřed 6 mminutami

VideoHrnčíř hovoří v otázce ropy o diverzifikaci zdrojů. Munzar obhajuje nižší daň

USA tlačí na spojence v NATO, aby Washingtonu pomohly s ochranou tankerů s ropou a plynem na cestě Hormuzským průlivem. Cena ropy se od čtvrtka pohybuje kolem hranice sta dolarů za jeden barel. Koalice ANO, SPD a Motoristů prozatím marže na čerpacích stanicích sleduje, člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) to označil za „psychologický krok“. Zmínil diverzifikaci zdrojů, byť využití suroviny z ropovodu Družba dle něj teď na stole není. O tom naopak hovořil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Opoziční ODS navrhuje dočasné snížení daně na naftu a benzin o 1,70 koruny na litr, jak uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). Do diskuze se zapojil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 28 mminutami

AI mění obraz války na sítích. Falešné záběry mají milionové dosahy

Vedle autentických videí z konfliktu Izraele a Spojených států s Íránem se na sociálních sítích objevují také snímky a klipy generované pomocí umělé inteligence nebo převzaté z videoher. Tyto upravené či uměle generované záběry přitom mají podle redakce BBC Verify milionové dosahy. Podle odborníků tak zásadně ovlivňují obraz války, který uživatelé na sociálních sítích sledují.
před 39 mminutami

Výbuchy v Nigérii zabily nejméně 23 lidí, policie je vyšetřuje jako bombový útok

Nejméně 23 lidí zemřelo a 108 utrpělo zranění po sérii nejméně tří výbuchů ve městě Maiduguri na severovýchodě Nigérie. Policie podle agentur Reuters a AFP uvedla, že případ vyšetřuje jako možný sebevražedný bombový útok.
před 1 hhodinou

Costa očekává, že Orbán dodrží dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině

Předseda Evropské rady António Costa očekává od maďarského premiéra Viktora Orbána, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu Evropské unie (EU). Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát vzal své slovo zpět poté, co se sedmadvacítka na něčem shodla. Costa to uvedl v pondělním rozhovoru pro projekt European Newsroom.
před 2 hhodinami

Ukrajina navyšuje výrobu dronů – interceptorů, zájem mají i arabské státy

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.
před 2 hhodinami

VideoBritánie řeší možný zákaz sociálních sítí mladším šestnácti let

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.
před 3 hhodinami
Načítání...