Plyn strana 5 z 5

Cena plynu pro evropský trh pokračuje v poklesu a ve středu dopoledne se propadla až na 76,18 eura (zhruba 1847 korun) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro ceny v EU klíčový. Cena plynu se tak dostala nejníže od února, kdy začala obnovená ruská invaze na Ukrajinu.

Kvůli vysokým cenám energií se letos řada lidí i firem dostala do finančních potíží. Například řada společností s energeticky náročnou výrobou musela provoz buď omezit, nebo dokonce zcela ukončit. A problémy potrvají. I přes blížící se zastropování cen se v řadě podniků náklady na energie několikanásobně zvednou. Lidem mohou kromě cenového stropu se zvládnutím těžké situace pomoci například příspěvky na bydlení. Jenže hrozí, že úřady budou žádostmi zavalené a vyřízení může trvat měsíce.

Zájem o zateplení domů a výměnu oken za poslední rok stoupl o třetinu. Shodují se na tom stavební firmy, které oslovila Česká televize. Už teď má řada z nich zakázky až do příštího léta. Technici ale upozorňují, aby lidé dávali přednost certifikovaným výrobkům a montážím. V opačném případě se investice nemusí vyplatit.

Země Evropské unie se v pondělí po mnoha týdnech vyjednávání shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Oznámilo to české předsednictví Rady EU. Jeho kompromisní návrh podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě proti. Cenový strop by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur (asi 4360 korun) za megawatthodinu (MWh). Zároveň musí její rozdíl proti průměrné světové ceně zkapalněného zemního plynu (LNG) činit nejméně 35 eur.

Kvůli chladnému počasí v posledních dnech začalo klesat množství plynu v zásobnících. Aktuálně jsou naplněné asi z 86 procent. Spotřeba plynu oproti minulému týdnu může být podle odhadů odborníků asi o čtvrtinu vyšší. Pořád se ale podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) daří držet úsporu ve spotřebě. Zároveň ubezpečil, že plyn v zásobnících nedojde.

Terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v dolnosaském Wilhelmshavenu je klíčový pro energetickou bezpečnost Německa. Prohlásil to německý kancléř Olaf Scholz při sobotním slavnostním uvedení tohoto zařízení do provozu. Německo podle něj pokračuje v budování dalších takových terminálů, které se rovněž brzy zprovozní. Zařízení ve Wilhelmshavenu má roční kapacitu pět miliard kubických metrů plynu, což odpovídá asi šesti procentům německé potřeby.

Uzbekistán se vymezil vůči ruskému návrhu, aby vytvořil společně s Kazachstánem a Ruskem takzvanou plynovou unii. Ministr energetiky Žurabek Mirzamachmudov uvedl, že Taškent nebude souhlasit s politickými podmínkami, které by mohly ohrozit jeho národní zájmy, a že případná přeprava plynu přes jeho území bude mít čistě obchodní charakter. Podle agentury Reuters tak Moskva při pokusech prosazovat svoji vůli v ostatních bývalých sovětských republikách naráží na čím dál větší problémy.

Ministerstvo průmyslu plánuje zpřísnit podmínky pro obchod s energiemi. Dotkne se to dodavatelů, kteří už v minulosti měli problém s Energetickým regulačním úřadem. Novelu zákona chce podle informací ČT ministerstvo předložit do několika týdnů. Má předejít problémům, se kterými se teď potýkají odběratelé i na jihu Moravy.

V Tiraně jednal summit Evropské unie a zemí západního Balkánu. Vedle spolupráce související s dopady ruské agrese na Ukrajině se jednání týkala i otázek migrace, terorismu a organizovaného zločinu. Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že unijní lídři potvrdili závazek budoucnosti v EU pro celý region západního Balkánu.

Časté a rozsáhlé útoky Ruska na ukrajinskou energetickou infrastrukturu uvrhly miliony lidí do tmy a připravily je o teplo, elektřinu a vodu právě v době, kdy přichází zima a teploty klesají pod nulu. Akademici zabývající se válkou a mezinárodním právem připouštějí, že v jistých situacích jsou útoky na infrastrukturu legitimní strategií, Rusové se ale svým postupem na Ukrajině dopouštějí terorizování obyvatelstva.

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. lnformoval o tom mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) neočekává, že by v příštím roce výrazně vzrostla nezaměstnanost. České televizi to řekl na konferenci, která se v rámci českého předsednictví Radě Evropské unie zabývá situací malých a středních podniků. Podle šéfa resortu bude na trhu práce dostatek volných míst i v případě, že některé firmy budou například kvůli drahým energiím snižovat stavy.

Rusko navždy přišlo o Evropu jako svého největšího energetického klienta, uvedl šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Dodal, že IEA očekává, že do konce prvního čtvrtletí příštího roku bude ruská produkce ropy nižší přibližně o dva miliony barelů denně. Letos v březnu těžba Ruska činila více než deset milionů barelů denně.

Vedle vojáků a záchranářů oslavuje bojující Ukrajina nové hrdiny. Miliony a miliony Ukrajinců jsou závislé na oddané práci a vynalézavosti techniků a opravářů civilní infrastruktury. Jen ve čtvrtek padly v Kyjevě teploty šest stupňů pod bod mrazu, přitom sedm desítek ruských raket znovu zamířilo na rozvody elektřiny a vody.

Evropská komise v úterý navrhla stanovit nejvyšší prodejní cenu plynu v klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) na 275 eur (6 700 korun) za megawatthodinu. Komise přišla s parametry mechanismu v reakci na dlouhodobé požadavky většiny členských států EU na omezení cen. Opatření má od ledna zabránit cenovým výkyvům na nejdůležitějším evropském trhu, trvat má rok. Vyšší ceny plynu prodražují výrobu elektřiny.

O energetické krizi rozhodne podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) několik příštích zim, které podle něj budou těžší, než se čekalo, a při kterých se ukáže význam dodávek zemního plynu. V pořadu Události, komentáře uvedl, že považuje za chybu, když se evropské státy zdráhají zajistit dlouhodobé kontrakty plynu ze zemí, které by nahradily dodávky z Ruska. Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík si naopak myslí, že je potřeba plyn zachovat jako krátkodobé řešení přechodu z uhlí a zaměřit se na masivní podporu obnovitelných zdrojů.

Dodavatelé energií v těchto dnech rozesílají zákazníkům nové ceníky. V těch už promítají vládou nařízené zastropování cen od nového roku. Na rozpis konkrétních záloh si ale někteří zákazníci budou muset ještě počkat. Všichni dodavatelé, které Česká televize oslovila, ale slibují, že to stihnou nejpozději do konce prosince. Změny se dotknou milionů klientů. Zastropované ceny budou zatím platit do konce roku 2023.

Zdražující plyn a zvýšené zálohy za energie nutí domácnosti uvažovat o úsporných opatřeních. Vyplatí se víc topit plynem, nebo elektrickým proudem? Je rozumné spoléhat se na cenové fixace? Na dotazy diváků v pořadu Drahé Česko odpovídal poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík.

Na třicet až padesát miliard korun odhaduje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozpočtové náklady na stanovení maximálních možných cen energií pro velké firmy. České televizi to řekl s tím, že pro průmysl nakonec kabinet připravuje podobný cenový strop jako pro domácnosti. Zástupci podniků upozorňují, že bez takového opatření by se řada velkých firem dostala do existenčních problémů. Mnohým z nich na přelomu roku skokově zdraží elektřina i plyn.

Terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) budou pro Německo nejméně o 3,5 miliardy eur (v přepočtu zhruba 85 miliard korun) dražší, než se původně předpokládalo. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck k vyšším nákladům řekl, že projekt plovoucích terminálů rozšířil a jeho součástí se stala také infrastruktura. V pondělí varovalo Japonsko před tím, že dlouhodobé kontrakty na LNG, které začínají platit před rokem 2026, jsou nyní vyprodány.

Zdražení energií se promítlo do hospodaření potravinářských provozů, ale i do cen pro jejich zákazníky. Jak se přizpůsobily provozovny závislé na užívání zemního plynu nové realitě? Jaká úsporná opatření byly nuceny zavést? Na otázky pořadu Drahé Česko odpovídá Tomáš Dudek, vedoucí obchodního oddělení Pekáren Kabát.

Poslanci na pátečním jednání schválili vládní návrh, který stanovuje cenové stropy pro výrobce energií a s nimi související odvody státu. Vláda chce z takto získaných peněz financovat kompenzace za drahé energie. Na žádost vlády sněmovna novelu projednala ve stavu legislativní nouze. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Dolní komora mimo jiné schválila změny v lékařské posudkové službě a novelu k ochraně Antarktidy.

Počet zástupců fosilního průmyslu na každoroční klimatické konferenci letos stoupl. Lobbistů zastupujících uhlí, ropu nebo plyn přijelo do egyptského Šarm aš-Šajchu více než šest stovek. Část z nich se přitom objevuje přímo v delegacích zemí spojených s fosilním sektorem. Snaží se ovlivňovat zákonodárce v jejich rozhodování ohledně přijímaných opatření nebo získat část z plánovaných investic, uvedl vědecký tajemník Ústavu výzkumu globální změny Czech Globe Jiří Kolman. Kvůli neshodám na závěrečné deklaraci byla konference prodloužena do soboty.

Státem regulovaná cena elektřiny bude v příštím roce v průměru o 16,7 procenta nižší, oznámil předseda rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček. Stát na to poskytne úřadu 38,1 miliardy korun. Regulovaná cena plynu v příštím roce naopak vzroste, a to o 1,7 procenta. Trávníček zdůraznil, že podíl regulované složky na konečné ceně kvůli vysokým tržním cenám energií postupně klesá vzhledem k tomu, že cena silové elektřiny celkově roste.