Petr Fiala strana 3 z 5

Vznikající koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů se v návrhu programového prohlášení zavázala k tomu, že nebude zvyšovat žádné daně. Budoucí vláda chce zároveň veřejné finance udržovat blízko vyrovnané bilance, a to bezpečně pod hranicí tříprocentního deficitu, kterou požaduje Pakt stability a růstu. Strany se také zavázaly k tomu, že nepřijmou euro a že zestátní ČEZ.

Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů ve vládním programu navrhuje zastropování důchodového věku na 65 letech a změnu valorizace penzí. Vojákům, hasičům, policistům a některým pedagogům také slibuje nástupní plat 50 tisíc korun. Strany se zavazují i zvýšení rodičovského příspěvku, školkovného či slevy na dani pro pečující. Zmiňují i nový zákon o sociálních službách a zohlednění jejich financování podle počtu klientů.

Nová verze elektronické evidence tržeb (EET) má zohlednit malé živnostníky a příležitostné výdělky. Zavést ji plánuje možná vláda ANO, SPD a Motoristů, platit by měla od ledna 2027. V rozhovoru pro Mladou frontu DNES (MfD) to uvedla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová, která má ve vznikajícím kabinetu řídit ministerstvo financí. Zmínila také otázku vrácení takzvaného školkovného či výraznější valorizaci důchodů.

Lidé v Česku si v úterý připomněli 107. výročí vzniku samostatné Československé republiky. V Praze i v jiných městech byly na programu tradiční pietní akce i veřejná shromáždění. Dopoledne se představitelé státu zúčastnili tradičního pietního aktu na čestném dvoře Národního památníku na pražském Vítkově. Prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS) u památníku položili věnce u hrobu Neznámého vojína. Hlava státu na Hradě také jmenovala nové generály.

Vznikající vládní koalice plánuje vydat na obranu dvě procenta HDP. Financovat ji ale chce primárně podle aktuálních potřeb. Výdaje na obranu se musí vynakládat smysluplně, v souladu s potřebami armády a s úkoly, které má Česko v rámci Severoatlantické aliance (NATO), řekla v úterý místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Zástupci hnutí chtějí navýšit počet vojáků a investovat do posílení protivzdušné obrany.

Maďarsko chce spojit síly s Českem a Slovenskem a vytvořit v Evropské unii alianci skeptickou vůči Ukrajině, napsal server Politico s odvoláním na poradce maďarského premiéra. Šéf maďarské národně-konzervativní vlády Viktor Orbán podle něj doufá, že se v tomto ohledu spojí se slovenským premiérem Roberterm Ficem (Smer) a Andrejem Babišem (ANO). ČTK Babiš sdělil, že o žádné podobné iniciativě nic neví.

Schodek rozpočtu 286 miliard korun chceme udržet, uvedl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček s tím, že se budoucí koalice nechce pouštět do rozpočtového provizoria. S Motoristy i SPD je prý shoda na konsolidaci veřejných financí. Dle Havlíčka je šance, že vláda vznikne v prosinci, ideálně v první polovině tohoto měsíce. Zmínil také, že věří, že předseda hnutí Andrej Babiš do té doby vyřeší svůj střet zájmů.

Nižší daně pro část rodin s dětmi i pro firmy, zvýšení platů státních zaměstnanců, růst rodičovského příspěvku, štědřejší důchody a také zvyšování výdajů do zdravotnictví. To jsou důležité body z chystaného programu vznikající vlády, které z vyjádření lídrů hnutí ANO, SPD a Motoristů zjistila Česká televize. Strany zároveň ujišťují, že nezvýší deficit veřejných financí nad tři procenta HDP – hranici, jejíž dodržení požaduje EU. Pro letošek zatím ministerstvo financí očekává schodek ve výši 1,9 procenta HDP.

Lednová valorizace penzí vyjde stát podle odhadů na více než dvaadvacet miliard korun. Vyplývá to z dat, která má ČT k dispozici. Podle zástupců vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů půjde o poslední navýšení dle současných pravidel, kdy se započítává inflace a třetina růstu reálných mezd. Příště to má být jako v minulosti polovina růstu reálných mezd. Vláda chce také upravit věk odchodu do penze i předčasné důchody u náročných profesí.

Britský premiér Keir Starmer po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně vyzval k posílení dodávek střel dlouhého doletu pro Ukrajinu, která se od února 2022 brání otevřené ruské agresi. „Posilujeme naše programy tak, abychom Kyjevu mohli poskytnout přes pět tisíc lehkých střel,“ uvedl Starmer s tím, že Británie bude dál dodávat i dalekonosné rakety. Koalice ochotných je podle něj odhodlána jít dále než kdykoli předtím, aby zvýšila tlak na Rusko.

Státy Evropské unie se dohodly na zintenzivnění akcí proti ruské stínové flotile. Po skončení unijního summitu to prohlásil předseda Evropské rady António Costa. Rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině, však do prosince odložili, navzdory výzvě Volodymyra Zelenského k rychlému postupu. Moskva pohrozila bolestivou odpovědí, pokud by se EU pokusila zmrazená ruská aktiva zabavit. Na závěrech o Ukrajině se shodlo 26 zemí, nepodpořilo je Maďarsko.

Premiér Petr Fiala na summitu Evropské unie (EU) v Bruselu „jednoznačně odmítl“ návrh klimatického cíle pro rok 2040, kterým je snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Šéf vlády to uvedl po skončení jednání. Unijní lídři během schůzky hovořili o další podpoře Ukrajiny, obraně a bezpečnosti, ale právě i o konkurenceschopnosti a klimatických ambicích EU.

Ministr dopravy v končící vládě Martin Kupka bude kandidovat na předsedu ODS, ve čtvrtek přijal nominaci na jednání místní organizace ODS ve středočeských Líbeznicích, kde bydlí a dříve dělal starostu. Kupka, který je teď místopředsedou strany, to večer uvedl na sociální síti X. Nynější předseda ODS Petr Fiala chce v čele strany skončit po lednovém kongresu.

Programové jednání zástupců pravděpodobné budoucí vládní koalice ANO, SPD a Motoristů ve čtvrtek pokračovalo debatami v oblastech justice, životního prostředí a místního rozvoje, a to včetně problematiky bydlení. Předseda SPD Tomio Okamura po první části čtvrtečních rozhovorů uvedl, že předpokládá, že program možné budoucí vlády bude počítat s referendem. Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová to potvrdila s tím, že program bude vylučovat hlasování o závazcích z EU a NATO.

Nový americký velvyslanec v Česku Nicholas Merrick se chce ve funkci zaměřit na posílení sdílené bezpečnosti a obrany. Jeho cílem je také prohlubovat hospodářské a obchodní vazby. Americký Senát nominaci Merricka schválil na začátku října. Prezident Petr Pavel od něj ve čtvrtek na Pražském hradě přijal pověřovací listiny.

Končící vláda jmenovala novým ředitelem Digitální a informační agentury (DIA) dosavadního zástupce ředitele Petra Kuchaře. Od pátku nahradí Martina Mesršmída, který rezignoval kvůli problémům s eDoklady během sněmovních voleb. Kabinet rovněž schválil zřízení výboru pro protidronovou ochranu a dronovou regulaci a rozvoj. Jeho cílem bude koordinovat práci resortů a úřadů, které se tématu věnují.

Změny v systému unijních emisních povolenek ETS 2, které před nadcházejícím summitem lídrů navrhla Evropská komise, jsou nesmyslné a alibistické, myslí si šéf hnutí ANO Andrej Babiš, jenž vyzval dosluhujícího premiéra Petra Fialu (ODS), aby v Bruselu odmítl „zelené šílenosti“, které podle něj EK navrhuje. Úpravy ETS 2 se ubírají správným směrem, je třeba dál prosazovat odložení, míní Fiala.

Pokud nově vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů přijme základní parametry státního rozpočtu na příští rok, má smysl, aby končící vláda návrh opět poslala sněmovně. Před jednáním kabinetu to řekli lidovečtí ministři zemědělství a práce a sociálních věcí Marek Výborný a Marian Jurečka. Podle nich ale stačí tento krok udělat až po ustavení dolní komory na počátku listopadu. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že je kabinet připraven se k debatě o rozpočtu vrátit po ustavení sněmovny.

Evropské země připravují společně s Ukrajinou dvanáctibodový návrh na ukončení ruské invaze na stávající bojové linii, informovala v úterý s odvoláním na své zdroje agentura Bloomberg s tím, že na plnění plánu by měl dohlížet mírový výbor pod předsednictvím amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Vláda na začátku listopadu vyhodnotí aktuální situaci a rozhodne se, jestli má smysl do sněmovny znovu posílat návrh státního rozpočtu na rok 2026. Na síti X to v pondělí uvedl končící premiér Petr Fiala (ODS). Naléhá na to ANO, které s SPD a Motoristy sobě sestavuje nový kabinet a tvrdí, že to nařizuje zákon. Současná vláda to dosud považovala za zbytečné a připomínala, že strany sestavující kabinet návrh rozpočtu před volbami kritizovaly.

Pokud by se v listopadu po ustavení sněmovny nerýsoval vznik nového kabinetu, současná vláda by mohla návrh rozpočtu znovu předložit, sdělil v Otázkách Václava Moravce ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Nevylučuji to,“ řekl. Podle zjištění ČT se i další členové z nynější vládní koalice, je jich většina, kloní k tomu, aby v případě průtahů ve vyjednávání o novém kabinetu rozpočet do sněmovny znovu poslali.

Hnutí ANO nechce zvyšovat schodek státního rozpočtu na příští rok, řekl předseda hnutí a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš, očekávanou výši schodku ale neupřesnil. Končící vláda Petra Fialy (ODS) navrhla na příští rok rozpočet s deficitem 286 miliard korun, letos by měl stát hospodařit se schodkem 241 miliard korun.

Prezident Petr Pavel by pokládal za vstřícné gesto, kdyby vláda Petra Fialy (ODS) předložila nové sněmovně návrh rozpočtu tak, jak to po ní žádá předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Při příchodu na zasedání Senátu Pavel řekl, že to sdělí Fialovi, až s ním bude mluvit. Premiér opětovné předložení rozpočtu odmítl s tím, že to může hned po svém jmenování udělat vznikající Babišův kabinet s SPD a Motoristy. Ten podle předsedy ANO může vzniknout až v prosinci.

Národní rozpočtová rada (NRR) má výhrady vůči návrhu státního rozpočtu na příští rok, který schválila končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Kritizuje zejména rozsah obranných výdajů v kapitole ministerstva dopravy i nesoulad mezi navrženým státním rozpočtem a rozpočtem Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Problematické je podle rady i zvýšení očekávaných příjmů oproti původnímu návrhu resortu financí. Rada vyjádřila obavy o naplnění těchto příjmů.