Opera strana 2 z 5

V Miláně několik desítek lidí demonstrovalo proti uvedení ruské opery Boris Godunov, která zahájila operní sezonu divadla La Scala. Policii ale více zaměstnal protest krajní levice, když se demonstranti snažili prolomit zátarasy, napsal deník Corriere della Sera. Před zahájením představení italský prezident Sergio Mattarella řekl, že nelze smazat velkou ruskou kulturu. Na představení byla i premiérka Giorgia Meloniová či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přijetí představení ze strany publika bylo triumfální, napsala agentura AFP.

Operní pěvec, basbarytonista Adam Plachetka vydal po dvou letech nové album s názvem Molieri. Jak slovní hříčka napovídá, jde o kompilaci operních árií Wolfganga Amadea Mozarta a Antonia Salieriho. Spolupracoval na něm s Czech Ensemble Baroque a dirigentem Romanem Válkem.

Rozhodnutí předního operního domu La Scala zahájit novou sezonu operou Boris Godunov vyvolalo nesouhlas hned po oznámení a kritické hlasy jsou slyšet stále. Uvedení díla ruského skladatele Modesta Petroviče Musorgského kritizuje ukrajinský konzul. Vedení La Scaly se obhajuje, že nastudování trvalo několik let a že rozhodně není zamýšleno jako propaganda Ruska, nebo dokonce namířené proti Ukrajině. Premiéra je plánována na 7. prosince.

Od září 2025 se hudebního vedení Královské opery v Covent Garden ujme teprve druhý Čech. Téměř pětašedesát let po Rafaelu Kubelíkovi dostal a přijal tuto nabídku Jakub Hrůša. „Znamená to velkou výzvu a velkou zodpovědnost, Královská opera v Londýně je jednou z nejlepších oper světa,“ uvědomuje si jednačtyřicetiletý dirigent. V rozhovoru pro Události, komentáře uvedl, že česká hudba v repertoáru tohoto významného operního domu chybět nebude, jako hudební ředitel se ale nechce nechat ovlivnit tím, odkud pochází.

Český dirigent Jakub Hrůša se od září 2025 stane novým hudebním ředitelem londýnské Královské opery (The Royal Opera House) v Covent Garden. Jedenačtyřicetiletý Hrůša bude druhým Čechem, který bude Královskou operu na této pozici řídit, v padesátých letech minulého století ji krátce vedl Rafael Kubelík. Hrůša příležitost umělecky vést operní dům v Covent Garden vnímá jako mimořádně prestižní a zavazující.

V Národním divadle v Praze si umělci a umělkyně činohry, opery, muzikálu a tance převzali ceny Thálie. Ocenění, které nese jméno jedné z Múz, zhodnotilo vzhledem k pandemické přestávce divadelní výkony za dvě sezony. Více než jedna Thálie míří do Divadla F. X. Šaldy v Liberci a Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Svou první Thálii obdržel mimo jiné činoherec Saša Rašilov, už druhou si převzali muzikáloví herci Hana Fialová a Lumír Olšovský. Čestné ceny patří Františku Němcovi, Martinu Hilskému, Galle Macků či Boleslavu Polívkovi. Devětadvacáté ceny Thálie, udělované Hereckou asociací, se předávaly v přímém přenosu České televize.

Zpěvačka, textařka, hudební skladatelka a výtvarnice Vladivojna La Chia napsala (ne)operu. Dlouho připravovný projekt Šípková Lulu označuje i jako hrané apokalyptické drama. Vladivojna La Chia je autorkou hudby i libreta. Novinka má být pohledem na kritickou situaci, ve které se dnes nacházíme.

Téměř po devadesáti letech se vrátila na scénu pražské Státní opery netradiční jazzová opereta Ples v hotelu Savoy. Premiéra je součástí českoněmeckého hudebního projektu Musica non grata, který se věnuje skladatelům pronásledovaným nacisty.

V Praze jí doporučili, aby se raději věnovala „šibřinkám“, a tak se sebrala a odešla do Německa. Tehdy ještě východního. A odtud se jí otevřely dveře na světová jeviště. Do Česka se ale Dagmar Pecková stále vrací, v rodné Chrudimi pořádá festival Zlatá Pecka. A také hraje na divadle svou slavnou kolegyni Marii Callas. Z operní škatulky ostatně vyčnívala vždycky, nejen svým vzhledem, ale i určitým rebelstvím, které ji žene do zkoušení nových věcí. O nich, ale i třeba o vzpomínkách na setkání se zesnulou královnou Alžbětou II. mluvila Pecková v Interview ČT24.

Ceny Thálie odtajnily nominace za nejlepší jevištní výkony, tentokrát nejen v uplynulé divadelní sezoně. Skleněnou múzu převezmou 8. října umělci z opery, baletu a tance, činohry, muzikálu či operety, alternativního a také loutkového divadla. O vítězích těchto kategorií se teprve rozhodne, známi jsou už ale laureáti Thálií za celoživotní mistrovství.

Národní divadlo zahájilo 140. sezonu. Chystá pro ni devatenáct premiér v činohře, opeře i baletu. Za vstupenky si diváci kvůli vyšším cenám energií připlatí. S novou sezonou přichází částečná proměna uměleckého managementu. Slavnostní zahájení, jehož součástí bylo i předávání cen, bylo vyhrazeno divadelníkům. Pro veřejnost připravuje Národní divadlo zahájení 1. září na Střeleckém ostrově.

Mezzosopranistka Dagmar Pecková zahájila ve své rodné Chrudimi šestý ročník hudebního festivalu Zlatá Pecka. Operní pěvkyně, která je pořadatelkou přehlídky, letošní dramaturgii zaměřila především na tvorbu Wolfganga Amadea Mozarta. Program se koná i v dalších městech.

Novinkou otáčivého hlediště v Českém Krumlově je jedna z největších inscenací, které kdy opera Jihočeského divadla pro tento prostor připravila. Ve scénickém zpracování Händelova oratoria Mesiáš se na scéně vystřídá sto padesát účinkujících. Operní soubor doplnili hráči na dobové nástroje a vyškolení sólisté barokního zpěvu, aby atmosféra divácky co nejvíce přenesla do barokní doby.

Trojhalí Karolina se připravuje na závěr Dnů nové opery (NODO). Letošní ročník festivalu současných operních kusů zakončí zvukově-prostorové dílo Prometeo od italského skladatele Luigiho Nony. V nezvyklé industriální scénografii – jako jeviště poslouží i bývalá průmyslová hala.

Národní divadlo Brno si jako poslední operní premiéru letošní sezony vybralo jeden z nejslavnějších příběhů o žárlivosti a lžích. Otello vyprávěný Guiseppem Verdim se na brněnské jeviště vrací po více než třiceti letech. Podle ředitele divadla a režiséra Martina Glasera inscenace pasuje téma opery i na současnost.

Dvě vdovy Bedřicha Smetany přinesly do českého prostředí nový druh opery. Skladatel se při tvorbě této konverzační salonní veselohry inspiroval francouzským žánrem opéra-comique. Komičnost je ovšem jen dočasná, jedním z témat opery je i smrt a vyrovnání se s ní. Od červnové premiéry se lze se Dvěma vdovami seznámit i v Národním divadle moravskoslezském (NDM).

V nové verzi Prodané nevěsty v Národním divadle diváci sledují zákulisí příprav tohoto Smetanova kusu kdesi na sídlišti. Pro některé diváky to znamená neúctu k „národní opeře“ objevily se také negativní recenze. Režisérka Alice Nellis však v Událostech, komentářích sdělila, že jejím záměrem bylo udělat operu, která je živá. Když totiž tradice zůstane na místě, stane se podle ní omšelou.

Prodaná nevěsta paří k nejoblíbenějším operám z pera Bedřicha Smetany, i proto je od něj nejhranějším kusem. V Národním divadle v Praze připravili nastudování příběhu o Mařence a Jeníkovi, kterým všichni „kecají“ do lásky, už pojednadvacáté. Režisérka Alice Nellis se „Prodanku“ rozhodla pojmout jako divadlo na divadle. Pracuje také výrazně s humorem.

V Los Angeles mohou na operu zajít i neslyšící diváci. Operní představení tu totiž poprvé uvádí i v americkém znakovém jazyce. Zpěváky doprovází neslyšící herci ze souboru Deaf West Theatre. Pro premiéru vybrali operu Fidelio, kterou Ludwig van Beethoven složil už téměř bez sluchu.

Ruský režisér Timofej Kuljabin poprvé režíruje v Česku. Opera Vzdálený zvuk od avantgardního skladatele Franze Schrekera se ve Státní opeře hrála naposledy před 102 lety. Nové nastudování se nechalo inspirovat mimo jiné filmem Stanleyho Kubricka. Inscenační tým částečně tvoří i ruští tvůrci a umělci, ti odsoudili Putinovu agresi na Ukrajině.

Maryja Levytská třicet let jako hlavní scénografka a kostýmní výtvarnice připravovala představení v Ukrajinské národní opeře. Nyní, jako mnoho dalších ukrajinských umělců, hledá uplatnění v Česku. Z rodného Kyjeva utekla před válkou na konci února.

Národní divadlo Brno chystá nové nastudování opery Kouzelná flétna. Oblíbený Mozartův kus svěřil Miroslavu Krobotovi, který tak poprvé dostal příležitost vyzkoušet si práci operního režiséra. Pohádkovost dvě stě třicet let staré opery nahradil podle něj současnými pohádkovými žánry: sci-fi a fantasy.

Poprvé nastudovalo Národní divadlo Brno barokní operu Alcina. Příběh s hudbou Georga Friedricha Händela vypráví ve velkolepé výpravě. Po brněnské premiéře o prvním únorovém víkendu se inscenace dočká uvedení také ve Francii.

Státní opera v Praze připravila nové nastudování Bludného Holanďana. Romantickou operu o lásce, sebeobětování a vykoupení napsal klasik německého romantismu Richard Wagner a do jejího pražského nastudování se pustil norský režisér Ole Anders Tandberg. Nechal pro ni vytvořit jednu z nejnáročnějších scénických staveb, jakou Státní opera pamatuje.