Opera strana 2 z 5

Druhého prosince 1923 se řeckým přistěhovalcům v New Yorku narodila Maria Kalogeropoulosová. Svět ji ale dodnes zná pod jménem Maria Callas. Americký skladatel a dirigent Leonard Bernstein ji nazval „biblí opery“, jeho italský kolega Carlo Maria Giulini mluvil o jejím hlasu jako o „mimořádně zvláštním nástroji magických vlastností“. Temně zabarvený soprán „primadonny assoluta“ ale na veřejnosti částečně zastiňoval její dramatický život.

Připomíná obří plachetnici kotvící v přístavu či škeble, někteří v jejím tvaru rozpoznávají exotického ptáka, nebo dokonce milující se želvy. Opera v Sydney, do roku 2007 zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, se každopádně stala ikonickou stavbou Austrálie. Oficiálně tento operní stánek, jehož výstavba nebyla hladká, otevřela před půlstoletím královna Alžběta II. S historií sydneyské opery jsou ale spojeny i ne tak známé okamžiky: první vystupující zpíval stavebním dělníkům a bučení si tu vyslechl Arnold Schwarzenegger.

Americký saxofonista, skladatel, hudební teoretik a pedagog Anthony Braxton si jako místo světové premiéry své nejnovější opery Trillium X zvolil Prahu. Naprostou většinu mezinárodního souboru PMP Orchestra, vedeného švýcarským dirigentem Rolandem Dahindenem, tvoří domácí hráči. Trillium X, které zazní poprvé v úterý 1. srpna v pražském Centru DOX, je součástí ambiciózního operního projektu, na němž Braxton pracuje už od devadesátých let.

Náměstek pražského primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) doporučí Obecnímu domu, aby se nekonal říjnový koncert ruské operní pěvkyně Anny Nětrebkové, která je na ukrajinském sankčním seznamu. Doporučení ještě neznamená zrušení koncertu, o dalším postupu se bude jednat jak s Obecním domem, tak v pražské koalici, řekl Pospíšil po jednání se zástupci ukrajinské ambasády. Rozhodnutí je pouze v kompetenci vedení městské akciové společnosti Obecní dům. Její ředitel Vlastimil Ježek ve čtvrtek serveru Seznam Zprávy řekl, že zatím neviděl přesvědčivý argument ke zrušení představení.

Dílo Bedřicha Smetany nastudovali jako poslední titul sezony v Národním divadle moravskoslezském. Smetana Daliborem vytvořil pro český operní repertoár novou kapitolu heroických námětů a dílo se do historie české kultury zapsalo také svou premiérou, která se konala 16. května 1868 při příležitosti položení základního kamene Národního divadla.

Expresivní a šokující, popisuje Národní divadlo Brno operu Salome, kterou nově uvádí na jedné ze svých scén. Biblí inspirovaný příběh hudbou převyprávěl Richard Strauss, vyšel z divadelní hry Oscara Wildea.

Italský operní dům La Scala v Miláně uvede poprvé operu Rusalka od Antonína Dvořáka, po premiéře 6. června bude následovat ještě pět představení. Toto romantické dílo, v němž se mísí postavy z pohádek a reálného světa, nastudovala italská režisérka Emma Danteová a dirigovat ho bude Čech Tomáš Hanus.

Ve Státní opeře měl premiéru balet La Sylphide. Romantický příběh o víle a mládenci na hraně skutečnosti a snu nastudovali členové Baletu Národního divadla pod vedením uznávaného choreografa Johana Kobborga.

Operní pěvkyně Soňa Červená zpívala ve velkých rolích na evropských i amerických scénách, v rodném Československu ale čelila útlaku komunistického režimu. Teprve když se po třiceti letech vrátila z emigrace, mohla si stoupnout i na prkna Národního divadla. Ze zlaté kapličky také mezzosopranistku, která 7. května ve věku 97 let zemřela, vyprovodili přátelé a kolegové při posledním rozloučení. Vzpomínku na ni přidali i v Událostech, komentářích. „Pochopila, že jediné, co může vyrovnávat tu obrovskou dynamiku, až tsunami okolního prostředí, je pokoj v srdci,“ míní bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

V pražském Obecním domě zahájila v pátek tradiční Má vlast Bedřicha Smetany 78. ročník festivalu Pražské jaro. Dílo zaznělo v podání Orchestru Velšské národní opery z Cardiffu s šéfdirigentem Tomášem Hanusem. Přímý přenos bylo možné sledovat na ČT art.

Umělci i hudební kritici vzpomínají na operní pěvkyni Soňu Červenou, která v neděli zemřela ve věku 97 let, jako na mimořádnou umělkyni a výjimečného člověka. Oceňují její umělecký přínos i neuvěřitelnou vitalitu, se kterou do posledních chvil svého dlouhého života udivovala šarmem a inspirovala své okolí. Podle generálního ředitele České filharmonie Davida Marečka za sebou Červená nechává obrovský kus práce a všichni na ni vzpomínají s vděčností a láskou.

Zemřela mezzosopranistka Soňa Červená, bylo jí 97 let. ČT to sdělili zástupci Národního divadla. Červená začínala po boku Jiřího Voskovce a Jana Wericha, v emigraci trvající třicet let se stala nezapomenutelnou Carmen a do rodné země se vrátila jako velká dáma světových operních jevišť. Pro ně „tlumočila“ díla Leoše Janáčka, právě ten byl jejímu pěveckému srdci blízký.

Newyorská Metropolitní opera musí ruské operní pěvkyni Anně Nětrebkové vyplatit dvě stě tisíc dolarů (přes 4,5 milionu korun). Odškodnění sopranistce náleží za zrušená představení. Operní dům divu odmítl angažovat, protože se dost jasně nevymezila vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, tím ale porušil smlouvu. Smírčí soud uvedl, že spojení s ruským prezidentem „rozhodně není morálním prohřeškem“. Nicméně Nětrebkové uložil pokutu ve výši téměř třicet tisíc dolarů za „značně nevhodné“ výroky po napadení Ukrajiny Ruskem. MET nedávno ukončila spolupráci i s manželem sopranistky Jusifem Ajvazovem.

Poslední nedokončená opera Turandot od Giacoma Pucciniho získává v Japonsku specifickou vizuální fasádu. Operu o třech dějstvích, která bude obohacená o světelnou laserovou show a videomapping, připravují učínkující v tokijské koncertní síni Tokyo Bunka Kaikan. Cílem uměleckého kolektivu teamLab a amerického režiséra Daniela Kramera je diváka odpoutat od reálného světa.

O Enricu Carusovi se říkalo, že svým zpěvem dokáže roztříštit křišťálový pohár, hudebně vzdělávat se přitom začal až v osmnácti letech. Bylo mu lehce přes dvacet, když jako operní pěvec debutoval na scéně v Neapoli, kde se 25. února před sto padesáti lety narodil. Ve svém rodném městě, kde jeho jméno ponese brzy nové muzeum, také zemřel. Už jako umělec světového věhlasu. Ke slávě a slušnému jmění mu kromě neobyčejného talentu pomohla také technika. Caruso – příznivec moderních technologií – ke zvěčnění svého hlasu využíval tehdejší vynálezy, jako byl fonograf a gramofon.

Opera Modrovousův hrad maďarského skladatele Bély Bartóka má mnoho výkladů. Režisérka Daniela Špinar, která sama prochází tranzicí, pojala dílo jako příběh o vnitřním sváru a hledání identity. Symbolistickou operu z roku 1911 nastudovala pro Moravské divadlo Olomouc. Inscenace je náročná hudebně i jazykově, pěvci se své party učili v jazyce originálu, tedy maďarštině.

Metropolitní opera v New Yorku (MET) připravila adaptaci oceňovaného románu Hodiny od Michaela Cunninghama. V příběhu tří žen žijících v různé době se inspiroval dílem spisovatelky Virginie Woolfové. Přímé přenosy Hodin i dalších operních kusů z MET promítají také česká kina.

V Miláně několik desítek lidí demonstrovalo proti uvedení ruské opery Boris Godunov, která zahájila operní sezonu divadla La Scala. Policii ale více zaměstnal protest krajní levice, když se demonstranti snažili prolomit zátarasy, napsal deník Corriere della Sera. Před zahájením představení italský prezident Sergio Mattarella řekl, že nelze smazat velkou ruskou kulturu. Na představení byla i premiérka Giorgia Meloniová či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přijetí představení ze strany publika bylo triumfální, napsala agentura AFP.

Operní pěvec, basbarytonista Adam Plachetka vydal po dvou letech nové album s názvem Molieri. Jak slovní hříčka napovídá, jde o kompilaci operních árií Wolfganga Amadea Mozarta a Antonia Salieriho. Spolupracoval na něm s Czech Ensemble Baroque a dirigentem Romanem Válkem.

Rozhodnutí předního operního domu La Scala zahájit novou sezonu operou Boris Godunov vyvolalo nesouhlas hned po oznámení a kritické hlasy jsou slyšet stále. Uvedení díla ruského skladatele Modesta Petroviče Musorgského kritizuje ukrajinský konzul. Vedení La Scaly se obhajuje, že nastudování trvalo několik let a že rozhodně není zamýšleno jako propaganda Ruska, nebo dokonce namířené proti Ukrajině. Premiéra je plánována na 7. prosince.

Od září 2025 se hudebního vedení Královské opery v Covent Garden ujme teprve druhý Čech. Téměř pětašedesát let po Rafaelu Kubelíkovi dostal a přijal tuto nabídku Jakub Hrůša. „Znamená to velkou výzvu a velkou zodpovědnost, Královská opera v Londýně je jednou z nejlepších oper světa,“ uvědomuje si jednačtyřicetiletý dirigent. V rozhovoru pro Události, komentáře uvedl, že česká hudba v repertoáru tohoto významného operního domu chybět nebude, jako hudební ředitel se ale nechce nechat ovlivnit tím, odkud pochází.

Český dirigent Jakub Hrůša se od září 2025 stane novým hudebním ředitelem londýnské Královské opery (The Royal Opera House) v Covent Garden. Jedenačtyřicetiletý Hrůša bude druhým Čechem, který bude Královskou operu na této pozici řídit, v padesátých letech minulého století ji krátce vedl Rafael Kubelík. Hrůša příležitost umělecky vést operní dům v Covent Garden vnímá jako mimořádně prestižní a zavazující.

V Národním divadle v Praze si umělci a umělkyně činohry, opery, muzikálu a tance převzali ceny Thálie. Ocenění, které nese jméno jedné z Múz, zhodnotilo vzhledem k pandemické přestávce divadelní výkony za dvě sezony. Více než jedna Thálie míří do Divadla F. X. Šaldy v Liberci a Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Svou první Thálii obdržel mimo jiné činoherec Saša Rašilov, už druhou si převzali muzikáloví herci Hana Fialová a Lumír Olšovský. Čestné ceny patří Františku Němcovi, Martinu Hilskému, Galle Macků či Boleslavu Polívkovi. Devětadvacáté ceny Thálie, udělované Hereckou asociací, se předávaly v přímém přenosu České televize.

Zpěvačka, textařka, hudební skladatelka a výtvarnice Vladivojna La Chia napsala (ne)operu. Dlouho připravovný projekt Šípková Lulu označuje i jako hrané apokalyptické drama. Vladivojna La Chia je autorkou hudby i libreta. Novinka má být pohledem na kritickou situaci, ve které se dnes nacházíme.