Má vlast zněla „tak trochu velšsky“. Začalo Pražské jaro

V pražském Obecním domě zahájila v pátek tradiční Má vlast Bedřicha Smetany 78. ročník festivalu Pražské jaro. Dílo zaznělo v podání Orchestru Velšské národní opery z Cardiffu s šéfdirigentem Tomášem Hanusem. Přímý přenos bylo možné sledovat na ČT art.

Dirigent Hanus, který je rovněž členem umělecké rady festivalu, účinkuje v Česku výjimečně. Na Pražském jaru se objevil naposledy před deseti lety s Ensemble intercontemporain. V čele velšského orchestru stojí již šest let a dále rozvíjí zájem britského publika o českou hudbu. Kultovní dílo české hudby Má vlast se uvádí na Pražském jaru téměř každoročně. Tradici osvěžuje skutečnost, že se skladby ujímá každý rok jiný dirigent.

Hanus ČT sdělil, že Má vlast pro něj znamená „vzedmutí lidského ducha“, musel se ale potýkat i s určitými nesnázemi. „Smetana to nenapsal pro orchestr jednoduše. Možná ne to nejtěžší, ale to hlavní, co jsme hledali, byla krása smetanovského zvuku, která se z toho musí vydolovat. To prostě není zadarmo,“ sděluje.

Velšský orchestr si ale ke Smetanovi nemusel příliš hledat cestu, hudba je totiž podle dirigenta „geniální jazyk“. „Hudba má jednu obrovskou výhodu, že umí mluvit beze slov. Ona spousta věcí začne být hudebníkům jasná bez toho, že by člověk vykládal dlouhé příběhy,“ doplňuje.

9 minut
Dirigent Hanus o letošním Pražském jaru
Zdroj: ČT24

„Velšská národní opera je jedním z absolutně špičkových operních souborů ve Velké Británii. Hudebníci právě pod vedením Tomáše Hanuse dokázali skvělá provedení Janáčkových oper. Myslím, že posluchači dnes uslyší něco, co ještě neslyšeli. Má vlast bude znít tak trochu velšsky,“ řekl ČT ještě před zahájením festivalu sociolog Jiří Přibáň z Univerzity Cardiff.

Jako součást zahájení Pražského jara se dopoledne uskutečnil pietní akt na vyšehradském Slavíně k poctě Bedřichu Smetanovi. Organizátoři také uspořádali odpolední akci s názvem Má vlast na Kampě, jejímž vyvrcholením byl přímý přenos zahajovacího koncertu na velkoplošné obrazovce. Přímý přenos odvysílala od 20 hodin i ČT art.

8 minut
Jiří Přibáň hovořil o festivalu Pražské jaro
Zdroj: ČT24

Dorazil i prezident

„Pražské jaro se už od roku 1946 koná pod záštitou prezidenta republiky a máme velkou radost, pan prezident Pavel přijal naše pozvání, udělil záštitu festivalu a osobně přijde. Prezidentská lože bude plná, zazní fanfáry a hymna a myslím, že to dodá správnou náladu k Mé vlasti,“ avizoval ředitel Pražského jara Pavel Trojan. 

Pražské jaro každoročně přináší na čtyři desítky koncertů. Nabídka sahá od středověké hudby až po tvorbu žijících autorů. Rezidenčním umělcem letošního ročníku bude violista Antoine Tamestit, kterého diváci uslyší na čtyřech koncertech. Rezidenčním skladatelem víkendu soudobé hudby Prague Offspring bude Georg Friedrich Haas, jemuž zahraje skladby ansámbl Klangforum Vídeň.

8 minut
Vöröšová a Hejl hovořili o festivalu Pražské jaro
Zdroj: ČT24

Kožená: Velmi ráda zpívám francouzsky

Pěvkyně Magdalena Kožená vystoupí na Pražském jaru v neděli, na klavír ji doprovodí Mitsuko Uchida. „Písně Claudeho Debussyho jsou naprosté perly. Je to repertoár, který se zpívá méně. Hodně zpěváků si vybírá německé písně, Schuberta, Schumanna či Brahmse. Mně připadá škoda, že se do toho málokdo pouští, proto jsme se s Mitsuko rozhodly, že zkusíme tuto cestu,“ popisuje pro ČT Kožená.

„Pro každého zpěváka je mateřština ten nejlepší jazyk, v jakém by chtěl zpívat. Tak je to i u mě. Velice ráda ale zpívám francouzsky, jde tam o vyjádření různých barev. Francouzské nosovky vybízejí ke hravosti,“ doplňuje pěvkyně.

11 minut
Trojan hovořil o festivalu Pražské jaro
Zdroj: ČT24

Starou hudbu bude reprezentovat Les Talens Lyriques se svým zakladatelem Christophem Roussetem nebo kontratenorista Andreas Scholl. Debut Pražského jara bude patřit dirigentce Aleně Jelínkové, která povede Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Festival zakončí 2. června Česká filharmonie pod taktovkou Christopha Eschenbacha s programem Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena.

„Beethovenovi se věnuji léta, takže si ho užívám. My s dirigentem (Eschenbachem, pozn. red.) spolupracujeme od roku 2006, je to moje srdcová záležitost. Rozumíme si beze slova a vždy mám ten pocit, že ve mně odhaluje další a další vrstvy, o nichž ani já nevím, že skrze ně můžu skladbu dál interpretačně posunout,“ sdělila ČT pěvkyně Simona Šaturová.

10 minut
Adamová a Šaturová hovořily o festivalu Pražské jaro
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
před 7 hhodinami

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
před 13 hhodinami

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
15. 3. 2025
Načítání...