Má vlast zněla „tak trochu velšsky“. Začalo Pražské jaro

V pražském Obecním domě zahájila v pátek tradiční Má vlast Bedřicha Smetany 78. ročník festivalu Pražské jaro. Dílo zaznělo v podání Orchestru Velšské národní opery z Cardiffu s šéfdirigentem Tomášem Hanusem. Přímý přenos bylo možné sledovat na ČT art.

Dirigent Hanus, který je rovněž členem umělecké rady festivalu, účinkuje v Česku výjimečně. Na Pražském jaru se objevil naposledy před deseti lety s Ensemble intercontemporain. V čele velšského orchestru stojí již šest let a dále rozvíjí zájem britského publika o českou hudbu. Kultovní dílo české hudby Má vlast se uvádí na Pražském jaru téměř každoročně. Tradici osvěžuje skutečnost, že se skladby ujímá každý rok jiný dirigent.

Hanus ČT sdělil, že Má vlast pro něj znamená „vzedmutí lidského ducha“, musel se ale potýkat i s určitými nesnázemi. „Smetana to nenapsal pro orchestr jednoduše. Možná ne to nejtěžší, ale to hlavní, co jsme hledali, byla krása smetanovského zvuku, která se z toho musí vydolovat. To prostě není zadarmo,“ sděluje.

Velšský orchestr si ale ke Smetanovi nemusel příliš hledat cestu, hudba je totiž podle dirigenta „geniální jazyk“. „Hudba má jednu obrovskou výhodu, že umí mluvit beze slov. Ona spousta věcí začne být hudebníkům jasná bez toho, že by člověk vykládal dlouhé příběhy,“ doplňuje.

Nahrávám video

„Velšská národní opera je jedním z absolutně špičkových operních souborů ve Velké Británii. Hudebníci právě pod vedením Tomáše Hanuse dokázali skvělá provedení Janáčkových oper. Myslím, že posluchači dnes uslyší něco, co ještě neslyšeli. Má vlast bude znít tak trochu velšsky,“ řekl ČT ještě před zahájením festivalu sociolog Jiří Přibáň z Univerzity Cardiff.

Jako součást zahájení Pražského jara se dopoledne uskutečnil pietní akt na vyšehradském Slavíně k poctě Bedřichu Smetanovi. Organizátoři také uspořádali odpolední akci s názvem Má vlast na Kampě, jejímž vyvrcholením byl přímý přenos zahajovacího koncertu na velkoplošné obrazovce. Přímý přenos odvysílala od 20 hodin i ČT art.

Nahrávám video

Dorazil i prezident

„Pražské jaro se už od roku 1946 koná pod záštitou prezidenta republiky a máme velkou radost, pan prezident Pavel přijal naše pozvání, udělil záštitu festivalu a osobně přijde. Prezidentská lože bude plná, zazní fanfáry a hymna a myslím, že to dodá správnou náladu k Mé vlasti,“ avizoval ředitel Pražského jara Pavel Trojan. 

Pražské jaro každoročně přináší na čtyři desítky koncertů. Nabídka sahá od středověké hudby až po tvorbu žijících autorů. Rezidenčním umělcem letošního ročníku bude violista Antoine Tamestit, kterého diváci uslyší na čtyřech koncertech. Rezidenčním skladatelem víkendu soudobé hudby Prague Offspring bude Georg Friedrich Haas, jemuž zahraje skladby ansámbl Klangforum Vídeň.

Nahrávám video

Kožená: Velmi ráda zpívám francouzsky

Pěvkyně Magdalena Kožená vystoupí na Pražském jaru v neděli, na klavír ji doprovodí Mitsuko Uchida. „Písně Claudeho Debussyho jsou naprosté perly. Je to repertoár, který se zpívá méně. Hodně zpěváků si vybírá německé písně, Schuberta, Schumanna či Brahmse. Mně připadá škoda, že se do toho málokdo pouští, proto jsme se s Mitsuko rozhodly, že zkusíme tuto cestu,“ popisuje pro ČT Kožená.

„Pro každého zpěváka je mateřština ten nejlepší jazyk, v jakém by chtěl zpívat. Tak je to i u mě. Velice ráda ale zpívám francouzsky, jde tam o vyjádření různých barev. Francouzské nosovky vybízejí ke hravosti,“ doplňuje pěvkyně.

Nahrávám video

Starou hudbu bude reprezentovat Les Talens Lyriques se svým zakladatelem Christophem Roussetem nebo kontratenorista Andreas Scholl. Debut Pražského jara bude patřit dirigentce Aleně Jelínkové, která povede Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Festival zakončí 2. června Česká filharmonie pod taktovkou Christopha Eschenbacha s programem Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena.

„Beethovenovi se věnuji léta, takže si ho užívám. My s dirigentem (Eschenbachem, pozn. red.) spolupracujeme od roku 2006, je to moje srdcová záležitost. Rozumíme si beze slova a vždy mám ten pocit, že ve mně odhaluje další a další vrstvy, o nichž ani já nevím, že skrze ně můžu skladbu dál interpretačně posunout,“ sdělila ČT pěvkyně Simona Šaturová.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 22 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
včera v 07:00

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.