Má vlast zněla „tak trochu velšsky“. Začalo Pražské jaro

V pražském Obecním domě zahájila v pátek tradiční Má vlast Bedřicha Smetany 78. ročník festivalu Pražské jaro. Dílo zaznělo v podání Orchestru Velšské národní opery z Cardiffu s šéfdirigentem Tomášem Hanusem. Přímý přenos bylo možné sledovat na ČT art.

Dirigent Hanus, který je rovněž členem umělecké rady festivalu, účinkuje v Česku výjimečně. Na Pražském jaru se objevil naposledy před deseti lety s Ensemble intercontemporain. V čele velšského orchestru stojí již šest let a dále rozvíjí zájem britského publika o českou hudbu. Kultovní dílo české hudby Má vlast se uvádí na Pražském jaru téměř každoročně. Tradici osvěžuje skutečnost, že se skladby ujímá každý rok jiný dirigent.

Hanus ČT sdělil, že Má vlast pro něj znamená „vzedmutí lidského ducha“, musel se ale potýkat i s určitými nesnázemi. „Smetana to nenapsal pro orchestr jednoduše. Možná ne to nejtěžší, ale to hlavní, co jsme hledali, byla krása smetanovského zvuku, která se z toho musí vydolovat. To prostě není zadarmo,“ sděluje.

Velšský orchestr si ale ke Smetanovi nemusel příliš hledat cestu, hudba je totiž podle dirigenta „geniální jazyk“. „Hudba má jednu obrovskou výhodu, že umí mluvit beze slov. Ona spousta věcí začne být hudebníkům jasná bez toho, že by člověk vykládal dlouhé příběhy,“ doplňuje.

Nahrávám video
Dirigent Hanus o letošním Pražském jaru
Zdroj: ČT24

„Velšská národní opera je jedním z absolutně špičkových operních souborů ve Velké Británii. Hudebníci právě pod vedením Tomáše Hanuse dokázali skvělá provedení Janáčkových oper. Myslím, že posluchači dnes uslyší něco, co ještě neslyšeli. Má vlast bude znít tak trochu velšsky,“ řekl ČT ještě před zahájením festivalu sociolog Jiří Přibáň z Univerzity Cardiff.

Jako součást zahájení Pražského jara se dopoledne uskutečnil pietní akt na vyšehradském Slavíně k poctě Bedřichu Smetanovi. Organizátoři také uspořádali odpolední akci s názvem Má vlast na Kampě, jejímž vyvrcholením byl přímý přenos zahajovacího koncertu na velkoplošné obrazovce. Přímý přenos odvysílala od 20 hodin i ČT art.

Nahrávám video
Jiří Přibáň hovořil o festivalu Pražské jaro
Zdroj: ČT24

Dorazil i prezident

„Pražské jaro se už od roku 1946 koná pod záštitou prezidenta republiky a máme velkou radost, pan prezident Pavel přijal naše pozvání, udělil záštitu festivalu a osobně přijde. Prezidentská lože bude plná, zazní fanfáry a hymna a myslím, že to dodá správnou náladu k Mé vlasti,“ avizoval ředitel Pražského jara Pavel Trojan. 

Pražské jaro každoročně přináší na čtyři desítky koncertů. Nabídka sahá od středověké hudby až po tvorbu žijících autorů. Rezidenčním umělcem letošního ročníku bude violista Antoine Tamestit, kterého diváci uslyší na čtyřech koncertech. Rezidenčním skladatelem víkendu soudobé hudby Prague Offspring bude Georg Friedrich Haas, jemuž zahraje skladby ansámbl Klangforum Vídeň.

Nahrávám video
Vöröšová a Hejl hovořili o festivalu Pražské jaro
Zdroj: ČT24

Kožená: Velmi ráda zpívám francouzsky

Pěvkyně Magdalena Kožená vystoupí na Pražském jaru v neděli, na klavír ji doprovodí Mitsuko Uchida. „Písně Claudeho Debussyho jsou naprosté perly. Je to repertoár, který se zpívá méně. Hodně zpěváků si vybírá německé písně, Schuberta, Schumanna či Brahmse. Mně připadá škoda, že se do toho málokdo pouští, proto jsme se s Mitsuko rozhodly, že zkusíme tuto cestu,“ popisuje pro ČT Kožená.

„Pro každého zpěváka je mateřština ten nejlepší jazyk, v jakém by chtěl zpívat. Tak je to i u mě. Velice ráda ale zpívám francouzsky, jde tam o vyjádření různých barev. Francouzské nosovky vybízejí ke hravosti,“ doplňuje pěvkyně.

Nahrávám video
Trojan hovořil o festivalu Pražské jaro
Zdroj: ČT24

Starou hudbu bude reprezentovat Les Talens Lyriques se svým zakladatelem Christophem Roussetem nebo kontratenorista Andreas Scholl. Debut Pražského jara bude patřit dirigentce Aleně Jelínkové, která povede Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Festival zakončí 2. června Česká filharmonie pod taktovkou Christopha Eschenbacha s programem Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena.

„Beethovenovi se věnuji léta, takže si ho užívám. My s dirigentem (Eschenbachem, pozn. red.) spolupracujeme od roku 2006, je to moje srdcová záležitost. Rozumíme si beze slova a vždy mám ten pocit, že ve mně odhaluje další a další vrstvy, o nichž ani já nevím, že skrze ně můžu skladbu dál interpretačně posunout,“ sdělila ČT pěvkyně Simona Šaturová.

Nahrávám video
Adamová a Šaturová hovořily o festivalu Pražské jaro
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 23 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
včera v 11:06

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...