Zahájení sezony v La Scale provázely protesty. Aktivisté polili operu barvou, krajní levice přichystala „večeři při svíčkách“

V Miláně několik desítek lidí demonstrovalo proti uvedení ruské opery Boris Godunov, která zahájila operní sezonu divadla La Scala. Policii ale více zaměstnal protest krajní levice, když se demonstranti snažili prolomit zátarasy, napsal deník Corriere della Sera. Před zahájením představení italský prezident Sergio Mattarella řekl, že nelze smazat velkou ruskou kulturu. Na představení byla i premiérka Giorgia Meloniová či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přijetí představení ze strany publika bylo triumfální, napsala agentura AFP.

Aktivisté ze skupiny Poslední generace před La Scalu přišli s transparentem „Poslední generace – žádný plyn, žádné uhlí“. Zeď opery polili modrou a růžovou barvou. Podle agentury ANSA policie zadržela pět lidí a odvezla je na stanici k sepsání protokolu.

„Místo toho, aby politici přijali nezbytná opatření k ochraně Itálie před budoucím suchem a klimatickými katastrofami, užívají si představení pro pár lidí,“ vysvětlili aktivisté pohnutky ke svému činu. V létě zažila severní Itálie nejhorší sucha za posledních sedmdesát let. 

Na nutnost silného omezení emisí skleníkových plynů, k čemuž vyzývají i téměř všichni klimatologové, upozorňovali aktivisté nejen z Poslední generace v nedávné době v několika evropských galeriích, kde se její členové přilepili ke slavným obrazům nebo na ně lili například polévku. K připoutání pozornosti ke klimatickým problémům využili díla Gustava Klimta, Sandra Botticelliho, Vincenta van Gogha či Pabla Picassa. V Německu také blokovali silnice či letiště. 

Proti zahájení sezony ruskou operou protestovaly večer před divadlem tři desítky lidí. Jednalo se především o Ukrajince a jejich sympatizanty. „Nevím, proč mají Italové sklon si myslet, že ruská kultura nijak nesouvisí s ruskou vládou či ruským lidem,“ řekla agentuře AP demonstrantka původem z Charkova.

Problematický Boris Godunov

Zaměstnanci La Scaly a technických služeb města okamžitě po polití fasády začali s čištěním budovy. Opera ve středu večer zahájila sezonu, což patří k největším kulturním událostem v Itálii. 

Nelibost vzbudil už výběr titulu. Proti ruské opeře Boris Godunov, nastudované ruskými pěvci, se ohradil například ukrajinský konzul v Miláně. Žádal stažení operního kusu z programu, protože podle něj ho Rusko může využít ke své propagandě. 

Umělecký ředitel La Scaly Dominique Meyer uvedl, že opera není obhajobou žádného režimu, a označil ji za „fresku brutality moci“. Titul vybralo umělecké vedení La Scaly ještě před invazí Ruska na Ukrajinu.

Vadí účast italské premiérky

Před milánským operním domem panovalo před začátkem představení napětí mezi policií a demonstranty z krajní levice. Ti se pokusili prorazit zátarasy. Demonstrace byla svolaná proti zdražování. Podobný protest proti akci, kde se setkávají zástupci velkého byznysu s politiky, pořádá alternativní a anarchistická scéna každý rok. 

Levicové protesty vyvolala účast krajně pravicové premiérky Giorgie Meloniové na zahajovacím představení. V hledišti zasedla také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová či italský prezident Sergio Mattarella. 

„Velká ruská kultura je pevnou součástí evropské kultury. Je to prvek, který nelze smazat,“ uvedl před představením Mattarella, který sklidil velký aplaus. Meloniová prohlásila, že je nutné držet daleko od sebe politická rozhodnutí a kulturu či historii. Podle předsedkyně EK von der Leyenové by se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi mělo zabránit, aby zničil ruskou kulturu.

Účast italského prezidenta současně s premiérem při zahájení sezony v La Scale je podle italského tisku nezvyklá, naposledy se tak stalo v roce 2011.

Diváci zhruba tříhodinovou operu ocenili třinácti minutami aplausu. Délka potlesku se tak podle deníku Corriere della Sera přiblížila rekordu z roku 2019, kdy po Tosce diváci tleskali šestnáct minut. Ovace sklidil hlavní představitel opery, ruský basista Ildar Abdrazakov, který zahrál cara Borise Godunova. Dále vystoupili Anna Denisovová, Lilly Jorstadová či Ain Anger. Orchestr dirigoval hudební šéf La Scaly Riccardo Chaily a režii měl na starost dánský umělec Kasper Holten.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...