Zahájení sezony v La Scale provázely protesty. Aktivisté polili operu barvou, krajní levice přichystala „večeři při svíčkách“

V Miláně několik desítek lidí demonstrovalo proti uvedení ruské opery Boris Godunov, která zahájila operní sezonu divadla La Scala. Policii ale více zaměstnal protest krajní levice, když se demonstranti snažili prolomit zátarasy, napsal deník Corriere della Sera. Před zahájením představení italský prezident Sergio Mattarella řekl, že nelze smazat velkou ruskou kulturu. Na představení byla i premiérka Giorgia Meloniová či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přijetí představení ze strany publika bylo triumfální, napsala agentura AFP.

Aktivisté ze skupiny Poslední generace před La Scalu přišli s transparentem „Poslední generace – žádný plyn, žádné uhlí“. Zeď opery polili modrou a růžovou barvou. Podle agentury ANSA policie zadržela pět lidí a odvezla je na stanici k sepsání protokolu.

„Místo toho, aby politici přijali nezbytná opatření k ochraně Itálie před budoucím suchem a klimatickými katastrofami, užívají si představení pro pár lidí,“ vysvětlili aktivisté pohnutky ke svému činu. V létě zažila severní Itálie nejhorší sucha za posledních sedmdesát let. 

Na nutnost silného omezení emisí skleníkových plynů, k čemuž vyzývají i téměř všichni klimatologové, upozorňovali aktivisté nejen z Poslední generace v nedávné době v několika evropských galeriích, kde se její členové přilepili ke slavným obrazům nebo na ně lili například polévku. K připoutání pozornosti ke klimatickým problémům využili díla Gustava Klimta, Sandra Botticelliho, Vincenta van Gogha či Pabla Picassa. V Německu také blokovali silnice či letiště. 

Proti zahájení sezony ruskou operou protestovaly večer před divadlem tři desítky lidí. Jednalo se především o Ukrajince a jejich sympatizanty. „Nevím, proč mají Italové sklon si myslet, že ruská kultura nijak nesouvisí s ruskou vládou či ruským lidem,“ řekla agentuře AP demonstrantka původem z Charkova.

Problematický Boris Godunov

Zaměstnanci La Scaly a technických služeb města okamžitě po polití fasády začali s čištěním budovy. Opera ve středu večer zahájila sezonu, což patří k největším kulturním událostem v Itálii. 

Nelibost vzbudil už výběr titulu. Proti ruské opeře Boris Godunov, nastudované ruskými pěvci, se ohradil například ukrajinský konzul v Miláně. Žádal stažení operního kusu z programu, protože podle něj ho Rusko může využít ke své propagandě. 

Umělecký ředitel La Scaly Dominique Meyer uvedl, že opera není obhajobou žádného režimu, a označil ji za „fresku brutality moci“. Titul vybralo umělecké vedení La Scaly ještě před invazí Ruska na Ukrajinu.

Vadí účast italské premiérky

Před milánským operním domem panovalo před začátkem představení napětí mezi policií a demonstranty z krajní levice. Ti se pokusili prorazit zátarasy. Demonstrace byla svolaná proti zdražování. Podobný protest proti akci, kde se setkávají zástupci velkého byznysu s politiky, pořádá alternativní a anarchistická scéna každý rok. 

Levicové protesty vyvolala účast krajně pravicové premiérky Giorgie Meloniové na zahajovacím představení. V hledišti zasedla také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová či italský prezident Sergio Mattarella. 

„Velká ruská kultura je pevnou součástí evropské kultury. Je to prvek, který nelze smazat,“ uvedl před představením Mattarella, který sklidil velký aplaus. Meloniová prohlásila, že je nutné držet daleko od sebe politická rozhodnutí a kulturu či historii. Podle předsedkyně EK von der Leyenové by se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi mělo zabránit, aby zničil ruskou kulturu.

Účast italského prezidenta současně s premiérem při zahájení sezony v La Scale je podle italského tisku nezvyklá, naposledy se tak stalo v roce 2011.

Diváci zhruba tříhodinovou operu ocenili třinácti minutami aplausu. Délka potlesku se tak podle deníku Corriere della Sera přiblížila rekordu z roku 2019, kdy po Tosce diváci tleskali šestnáct minut. Ovace sklidil hlavní představitel opery, ruský basista Ildar Abdrazakov, který zahrál cara Borise Godunova. Dále vystoupili Anna Denisovová, Lilly Jorstadová či Ain Anger. Orchestr dirigoval hudební šéf La Scaly Riccardo Chaily a režii měl na starost dánský umělec Kasper Holten.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
před 10 hhodinami

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 14 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Farma zvířat, Iron Maiden nebo návrat Top Gunu

Co nám zbylo z lásky je název islandského filmu a také otázka pro rodinu ve zdánlivě všedním příběhu. Farma zvířat dostává na plátna animované zpracování slavného románu. Animované je i francouzské dobrodružství Malá Amélie o poznání a dětské zvídavosti. Do kin se vrací kultovní film o amerických stíhacích pilotech: Top Gun. A dokument Iron Maiden: Burning Ambition rekapituluje půlstoletou historii heavymetalové kapely.
15. 5. 2026

Nepodceňujte Connie, ukáže další knižní pokračování Kmotra

Osudy fiktivní mafiánské rodiny Corleonů se dočkají dalšího knižního pokračování. Nejnovější kapitolu k sáze Kmotr připíše americká spisovatelka Adriana Trigianiová. Román pod názvem Connie má vyjít příští rok na podzim a příběh se bude poprvé soustředit na ženskou hrdinku.
15. 5. 2026
Načítání...