Zahájení sezony v La Scale provázely protesty. Aktivisté polili operu barvou, krajní levice přichystala „večeři při svíčkách“

V Miláně několik desítek lidí demonstrovalo proti uvedení ruské opery Boris Godunov, která zahájila operní sezonu divadla La Scala. Policii ale více zaměstnal protest krajní levice, když se demonstranti snažili prolomit zátarasy, napsal deník Corriere della Sera. Před zahájením představení italský prezident Sergio Mattarella řekl, že nelze smazat velkou ruskou kulturu. Na představení byla i premiérka Giorgia Meloniová či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přijetí představení ze strany publika bylo triumfální, napsala agentura AFP.

Aktivisté ze skupiny Poslední generace před La Scalu přišli s transparentem „Poslední generace – žádný plyn, žádné uhlí“. Zeď opery polili modrou a růžovou barvou. Podle agentury ANSA policie zadržela pět lidí a odvezla je na stanici k sepsání protokolu.

„Místo toho, aby politici přijali nezbytná opatření k ochraně Itálie před budoucím suchem a klimatickými katastrofami, užívají si představení pro pár lidí,“ vysvětlili aktivisté pohnutky ke svému činu. V létě zažila severní Itálie nejhorší sucha za posledních sedmdesát let. 

Na nutnost silného omezení emisí skleníkových plynů, k čemuž vyzývají i téměř všichni klimatologové, upozorňovali aktivisté nejen z Poslední generace v nedávné době v několika evropských galeriích, kde se její členové přilepili ke slavným obrazům nebo na ně lili například polévku. K připoutání pozornosti ke klimatickým problémům využili díla Gustava Klimta, Sandra Botticelliho, Vincenta van Gogha či Pabla Picassa. V Německu také blokovali silnice či letiště. 

Proti zahájení sezony ruskou operou protestovaly večer před divadlem tři desítky lidí. Jednalo se především o Ukrajince a jejich sympatizanty. „Nevím, proč mají Italové sklon si myslet, že ruská kultura nijak nesouvisí s ruskou vládou či ruským lidem,“ řekla agentuře AP demonstrantka původem z Charkova.

Problematický Boris Godunov

Zaměstnanci La Scaly a technických služeb města okamžitě po polití fasády začali s čištěním budovy. Opera ve středu večer zahájila sezonu, což patří k největším kulturním událostem v Itálii. 

Nelibost vzbudil už výběr titulu. Proti ruské opeře Boris Godunov, nastudované ruskými pěvci, se ohradil například ukrajinský konzul v Miláně. Žádal stažení operního kusu z programu, protože podle něj ho Rusko může využít ke své propagandě. 

Umělecký ředitel La Scaly Dominique Meyer uvedl, že opera není obhajobou žádného režimu, a označil ji za „fresku brutality moci“. Titul vybralo umělecké vedení La Scaly ještě před invazí Ruska na Ukrajinu.

Vadí účast italské premiérky

Před milánským operním domem panovalo před začátkem představení napětí mezi policií a demonstranty z krajní levice. Ti se pokusili prorazit zátarasy. Demonstrace byla svolaná proti zdražování. Podobný protest proti akci, kde se setkávají zástupci velkého byznysu s politiky, pořádá alternativní a anarchistická scéna každý rok. 

Levicové protesty vyvolala účast krajně pravicové premiérky Giorgie Meloniové na zahajovacím představení. V hledišti zasedla také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová či italský prezident Sergio Mattarella. 

„Velká ruská kultura je pevnou součástí evropské kultury. Je to prvek, který nelze smazat,“ uvedl před představením Mattarella, který sklidil velký aplaus. Meloniová prohlásila, že je nutné držet daleko od sebe politická rozhodnutí a kulturu či historii. Podle předsedkyně EK von der Leyenové by se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi mělo zabránit, aby zničil ruskou kulturu.

Účast italského prezidenta současně s premiérem při zahájení sezony v La Scale je podle italského tisku nezvyklá, naposledy se tak stalo v roce 2011.

Diváci zhruba tříhodinovou operu ocenili třinácti minutami aplausu. Délka potlesku se tak podle deníku Corriere della Sera přiblížila rekordu z roku 2019, kdy po Tosce diváci tleskali šestnáct minut. Ovace sklidil hlavní představitel opery, ruský basista Ildar Abdrazakov, který zahrál cara Borise Godunova. Dále vystoupili Anna Denisovová, Lilly Jorstadová či Ain Anger. Orchestr dirigoval hudební šéf La Scaly Riccardo Chaily a režii měl na starost dánský umělec Kasper Holten.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026
Načítání...