Dílo Bedřicha Smetany nastudovali jako poslední titul sezony v Národním divadle moravskoslezském. Smetana Daliborem vytvořil pro český operní repertoár novou kapitolu heroických námětů a dílo se do historie české kultury zapsalo také svou premiérou, která se konala 16. května 1868 při příležitosti položení základního kamene Národního divadla.
V Ostravě nastudovali operu Dalibor. Housle v ní jsou však historický nesmysl
Pověst o Daliborovi, který uvězněný ve věži hrál na housle, zapsal do svých pověstí Alois Jirásek. Rytíř Dalibor z Kozojed je skutečná historická postava. V hudebním dramatu zabije purkrabího, aby pomstil vraždu přítele. A je postaven před soud.
„Tato opera je zakotvená do vlády Vladislava Jagellonského. My jsme se snažili neposouvat zbytečně čas někam jinam, než je určeno, protože by to nic nepřineslo,“ říká režisér Martin Otava.
Historicky přesná ale hra není. Dalibor například za hru na housle žádné desátky nevybíral, jak praví pověst, i když na ně i v opeře hraje. Důležitý motiv v příběhu to nicméně není. „Je to historický nesmysl, protože v té době ještě žádné housle neexistovaly, mnohem podstatnější je však hledání skutečné lásky a přátelství v životě,“ přibližuje Otava.
Další Smetanovy opery
Hudební motiv Dalibora si Smetana do svého zápisníku zapsal již v květnu 1863 hned vedle duetu Věrné milování z Prodané nevěsty. A třebaže se tyto dvě po sobě následující opery rodily v jeho hlavě současně, jejich charaktery mohly jen stěží být odlišnější. Po slunném a humorem prosyceném díle vznikla opera tragická.
Libreto existuje ve dvou verzích, německé a české. Za dirigentský pult se po letech do Ostravy vrátil Robert Jindra. „Jdu spíš po textu. Nějakým způsobem dokreslit atmosféru míst a situací, které se odehrávají na jevišti,“ říká Jindra. Role Dalibora a Milady jsou náročné pěvecky, technicky i herecky a hledají se pro ně těžko představitelé – v Ostravě se jich zhostili Luciano Mastro a Jolana Fogašová.
V příští sezoně bude mít Národní divadlo moravskoslezské v repertoáru osm Smetanových oper včetně koncertního nastudování Libuše s Janáčkovou filharmonií, a to pouze ve dvou uvedeních.