Opera strana 5 z 5

Třikrát sláva! V Brně opravili Janáčkovo divadlo, zahájili Janáčkův festival a premiérovali novou inscenaci Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky. Povedla se velmi. Pěkný výkon orchestru a sboru a vůbec všech zúčastněných umocňuje skvělý Svatopluk Sem v hlavní roli revírníka. Myšlenkově podnětná koncepce šéfa brněnské opery Jiřího Heřmana kypí fantazií a připomíná i autora literární předlohy Rudolfa Těsnohlídka.

V sobotu odstartuje mezinárodní hudební festival Janáček Brno. Při té příležitosti se po rekonstrukci slavnostně otevře Janáčkovo divadlo. A to operou Příhody lišky Bystroušky, která se tam hrála jako první, když v roce 1965 divadlo zahajovalo provoz.

Do opraveného Janáčkova divadla v Brně se poprvé podívali návštěvníci. Z velké rekonstrukce za 600 milionů korun je hotové foyer a část zázemí pro umělce. Ti ještě ve zkušebním provozu zahráli operu Káťa Kabanová, jednu z technicky nejnáročnějších, které soubor v repertoáru má. Jeviště je při ní totiž zatopené vodou.

V rámci divadelního festivalu Ostrava v Praze se divadlo Komedie v pátek 2. listopadu stane dějištěm tří pražských premiér soudobých oper, které již v minulosti zazněly na festivalu Dny nové opery Ostrava (NODO). Komponista a zakladatel Ostravského centra pro novou hudbu Petr Kotík bude dirigovat skladbu Infinito nero od hvězdy současné opery Salvatora Sciarrina, vokální kus Macle afroamerického buřiče Juliuse Eastmana i vlastní operu Mistrovská díla na text Gertrudy Steinové. Pro pražskou hudební scénu ovšem Kotík příliš uznání nemá, v rozhovoru pro web ČT24 ji označil za „smetiště“.

Jak to vlastně bylo s prodejem nevěsty? ptá se Jihočeské divadlo v novém nastudování operní klasiky. Inscenace komického kusu Bedřicha Smetany má být podle tvůrců zamyšlením nad konzumním světem, v němž lidé berou lásku jako byznys.

Ve Stavovském divadle v Praze lze vyslechnout a zhlédnout Fidelia, leč mnoho důvodů k tomu není. Režisérka Vera Nemirova Beethovenovu jedinou operu aktualizovala, avšak nepříliš nápaditě. Orchestr Státní opery pod taktovkou svého hudebního ředitele Andrease Sebastiana Weisera na nedělní druhé premiéře nepodal optimální výkon. Představení zachraňují pěvci: Zdeněk Plech, Sebastian Holecek, Manuela Uhl, Yukiko Kinjo, sboristé. A to nestačí.

Pražské Národní divadlo a Pavilon P Výstaviště Brno přivítaly nové Libuše. Smetanovu operu ku příležitosti oslav sta let od založení Československa zrežírovali ředitel Národního divadla Jan Burian a šéf Janáčkovy opery Jiří Heřman. Inscenace jsou pozoruhodné tím, že oba umělci zvolili úplně odlišný přístup. První ji pojal v podstatě klasicky, druhý zcela moderně. Ani jedno představení však není možné označit za zdařilé.

Operu Národního divadla v Praze povede od sezony 2019/2020 hudební manažer Per Boye Hansen, který dlouhodobě úspěšně působil v rodném Norsku a v Německu. Vhodný kandidát na prestižní pozici se hledal od loňského listopadu, Hansen byl podle Lidových novin vybrán na základě doporučení několika osobností evropského divadla a po konzultaci s garanční radou Národního divadla.

Libuše, slavnostní opera Bedřicha Smetany, třikrát otevřela Národní divadlo. „Slavné tableau“ o národu, který neskoná, provází moderní české dějiny jako jejich ozvěna. Inscenování díla totiž není jen uměleckou, ale také politickou událostí, do níž se vpisuje celkový kontext, v němž se společnost nachází. U pramáti přemyslovských knížat se dojímali prezidenti Masaryk, Husák i Havel. Dílo přitom původně vzniklo v němčině – a ku příležitosti korunovace Františka Josefa I. českým králem. V souvislosti s výročím sto let republiky chystají tuzemská národní divadla nové inscenace i letos.

Více než pět tisíc diváků sledovalo v neděli pod širým nebem Prodanou nevěstu. V lesním divadle v pražském údolí Divoké Šárky operu Bedřicha Smetany představili umělci z Národního divadla. Uvádění operních inscenací v přírodních kulisách tu má dlouholetou tradici.

Devět studentů uměleckých škol a konzervatoří, kteří prošli interpretačními kurzy na zámku Liteň, chystá závěrečný koncert. Uskuteční se v pátek vpodvečer v rámci Festivalu Jarmily Novotné. Zazní árie Wolfganga Amadea Mozarta. Letošními lektorkami kurzů jsou pěvkyně Martina Janková s Markétou Cukrovou, které během vystoupení rovněž zapějí.

Divadlo v centru Milána patří ke špičce hudebního světa. Proslulá budova, na jejímž jevišti vystupovali umělci od Verdiho po Pavarottiho či Annu Netrebko, v pátek oslavuje přesně 240 let od slavnostního otevření. Za dlouhou historii snad nejslavnější operní scény zde svůj otisk zanechalo také několik českých hvězd.

Letní scéna HAMU v pražském Lichtenštejnském paláci v pondělí uvedla soudobou premiéru opery Muzio Scevola. Barokní dílo se v novodobé historii nikdy neuvádělo v celku. Unikátní představení připravil orchestr Musica Florea a taneční soubor Hartig Ensemble s režisérem Lorenzem Charoyem. Konalo se na nádvoří paláce, kde po roce opět vyrostlo mobilní barokní divadlo Florea Theatrum.

Národní divadlo v Praze završuje sezonu proslulou operou Giuseppe Verdiho Nabucco v režii Josého Cury. Argentinský tvůrce biblický námět ze Starého zákona o zpupném babylonském králi pojal jako rodinné drama. Inscenace se hraje v Hudebním divadle Karlín, kde soubor Státní opery kvůli rekonstrukci své historické budovy dočasně vystupuje.

Ze slovutného Varšavského podzimu dorazila na festival Dny nové opery Ostrava (NODO) inscenace opery italského skladatele Salvatora Sciarrina Luci mie traditrici (Oči mé zrádné). Posluchači si umělecky nekompromisní a veskrze objevné a originální dílo mohli vychutnat v dokonalém provedení. Velkolepý zážitek, jemuž není co vytknout, lze jen děkovat polským umělcům a Ostravské bandě.

V rámci operního festivalu Dny nové opery Ostrava (NODO) zazní ve světové premiéře nové dílo skladatele Daniela Lo A Woman Such as Myself (Žena jako já) podle novely čínské spisovatelky Xi Xi. Představení se uskuteční v areálu bývalého Dolu Hlubina. Umění na nezvyklých místech čili site specific art je v posledním půlstoletí stále výraznějším trendem i v konzervativní opeře, dříve uzavřené do divadel a koncertních síní.

Na festivalu Dny nové opery Ostrava (NODO) měl světovou premiéru skoro 80 let starý šestinotónový opus Aloise Háby Přijď království Tvé. Nejde však jen o hudební kuriozitu a splacení dluhu nejexperimentálnějšímu českému skladateli, dílo zaujme i po myšlenkové stránce, byť při povrchním promyšlení může ve své krajně levicové utopičnosti působit naivně.

Moravskoslezská metropole vítá posluchače soudobé vážné hudby. Ostravské Dny nové opery (NODO) lákají na světové premiéry, jež přímo pro festival napsali Rudolf Komorous a Daniel Lo. Vůbec poprvé bude ke slyšení a vidění také přes sedmdesát let starý opus Aloise Háby Přijď království Tvé. Na jedinou šestinotónovou operu v dějinách si dosud nikdo netroufl.

Příběh nejufňukanějšího sebevraha, který se nedokáže ani správně zastřelit, se vrátil do Národního divadla. Wertherovo utrpení zhudebněné francouzským komponistou Julesem Massenetem nastudoval Petr Kofroň, orchestr pod jeho detailistickým vedením prokázal smysl pro kontrast a dramatičnost. Na krásné scéně Wolfganga Gussmanna jímal Peter Berger ve velké titulní roli.

Světovou premiéru měla opera Orfeo na karnevalu v Mantově v roce 1607, plzeňskou o několik století později v Divadle J. K. Tyla. Jednu z nejstarších kompletně dochovaných oper s tamním souborem nastudoval režisér Tomáš Pilař.

Slavná slovenská pěvkyně Edita Gruberová v jednasedmdesáti letech poprvé vystoupí v pražském Národním divadle. Na prkna přední české scény sopranistku přivedla titulní role opery Norma. V hvězdném obsazení bude uvedena pouze třikrát.

Na prknech Nové scény triumfuje úchylný kníže Sternenhoch nad operním mainstreamem. Nové dílo podle slovutného románu Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha pro pražské Národní divadlo napsal Ivan Acher. Po všech stránkách intenzivní umělecký dojem navozuje především skvělá muzika, kongeniálně vystihující ducha Klímovy prózy. Vrchol dramaturgického směřování první operní scény v posledních letech.

S jarem do Národního divadla vletěl pan Brouček. Přednost nového nastudování opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy spočívá ve vyrovnaném pěveckém obsazení v čele s Jaroslavem Březinou v titulní roli. Obstojně hraje orchestr Národního divadla pod vedením Jaroslava Kyzlinka. Režijní pojetí Slávy Daubnerové kulhá na obě nohy. Především na tu husitskou.

Národní divadlo moravskoslezské má chvályhodný dramaturgický plán. Každou sezonu uvede jedno zásadní dílo operního repertoáru 20. století. Letos padla volba na Šostakovičovu Lady Macbeth Mcenského újezdu. Skvělý výkon orchestru v nastudování Jakuba Kleckera umožňuje kus vyslechnout v obdivuhodně zdařilém provedení, atraktivní scéna Daniela Dvořáka a zdatná režie Jiřího Nekvasila daly vzniknout divadlu s působivou atmosférou. Nelze nedoporučit.