„To je dneska nevídané.“ V Brně mají s Donem Carlosem trpělivost

2 minuty
V Brně nastudovali Verdiho Dona Carlose
Zdroj: ČT24

Národní divadlo Brno nastudovalo nejdelší operu Giuseppa Verdiho. Dona Carlose, který je také jedním z nejvyzrálejších a nejnáročnějších děl tohoto italského skladatele, uvádí brněnská scéna poprvé v pětiaktové verzi.

Dona Carlose, vycházejícího z dramatu Friedricha Schillera, představil Verdi poprvé v březnu 1867 v Paříži. Opera byla původně dlouhá pět hodin, Verdi ji ale další téměř dvě desetiletí přepracovával a zkracoval. „Zlí jazykové tvrdí, že to bylo kvůli drožkám, které by jinak publikum po konci představení nestihlo,“ přidal zajímavost autor brněnského hudebního nastudování Jaroslav Kyzlink.

„Existuje tedy několik verzí, nejužívanější je čtyřaktová v italském jazyce,“ dodal. Nejčastěji se v Donu Carlosovi vynechává první dějství. Brněnské Národní se ho ale rozhodlo zachovat a nastudovalo verzi opery z roku 1886, kterou sám Verdi považoval za finální. 

„Diváci díky prvnímu dějství pochopí smysl příběhu, to je pro nás podstatné,“ vysvětlil režisér Martin Glaser. „Pojednává o tom, že Carlos potká Alžbětu, okamžitě se do sebe zamilují, jenže své osobní štěstí obětují ve prospěch společnosti – to je dneska nevídané. Už jsme se smířili s tím, že i vysoce postavení lidé rezignují na atributy své společenské role a povinnosti, kterou na sebe vzali,“ obává se.

Don Carlos (Národní divadlo Brno)
Zdroj: Národní divadlo Brno/Petr Neubert

Scéna Pavla Boráka drama zasazuje do labyrintu, v němž postavy bloudí. Spletité je Verdiho dílo i hudebně. „Don Carlos je opravdu vyzrálou operou, kde každá postava má svůj hudební motiv. Verdi používá v instrumentaci hodně pokročilých hudebních postupů, které dokreslují děj, a i dramaturgicky tu operu vystavěl geniálně,“ upřesnil Kyzlink. 

Dona Carlose s motem „je důležitější, jak člověk osud přijímá, než to, jaký ten osud je“ uvádí Národní divadlo Brno od 2. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
včera v 16:56

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...