„To je dneska nevídané.“ V Brně mají s Donem Carlosem trpělivost

2 minuty
V Brně nastudovali Verdiho Dona Carlose
Zdroj: ČT24

Národní divadlo Brno nastudovalo nejdelší operu Giuseppa Verdiho. Dona Carlose, který je také jedním z nejvyzrálejších a nejnáročnějších děl tohoto italského skladatele, uvádí brněnská scéna poprvé v pětiaktové verzi.

Dona Carlose, vycházejícího z dramatu Friedricha Schillera, představil Verdi poprvé v březnu 1867 v Paříži. Opera byla původně dlouhá pět hodin, Verdi ji ale další téměř dvě desetiletí přepracovával a zkracoval. „Zlí jazykové tvrdí, že to bylo kvůli drožkám, které by jinak publikum po konci představení nestihlo,“ přidal zajímavost autor brněnského hudebního nastudování Jaroslav Kyzlink.

„Existuje tedy několik verzí, nejužívanější je čtyřaktová v italském jazyce,“ dodal. Nejčastěji se v Donu Carlosovi vynechává první dějství. Brněnské Národní se ho ale rozhodlo zachovat a nastudovalo verzi opery z roku 1886, kterou sám Verdi považoval za finální. 

„Diváci díky prvnímu dějství pochopí smysl příběhu, to je pro nás podstatné,“ vysvětlil režisér Martin Glaser. „Pojednává o tom, že Carlos potká Alžbětu, okamžitě se do sebe zamilují, jenže své osobní štěstí obětují ve prospěch společnosti – to je dneska nevídané. Už jsme se smířili s tím, že i vysoce postavení lidé rezignují na atributy své společenské role a povinnosti, kterou na sebe vzali,“ obává se.

Don Carlos (Národní divadlo Brno)
Zdroj: Národní divadlo Brno/Petr Neubert

Scéna Pavla Boráka drama zasazuje do labyrintu, v němž postavy bloudí. Spletité je Verdiho dílo i hudebně. „Don Carlos je opravdu vyzrálou operou, kde každá postava má svůj hudební motiv. Verdi používá v instrumentaci hodně pokročilých hudebních postupů, které dokreslují děj, a i dramaturgicky tu operu vystavěl geniálně,“ upřesnil Kyzlink. 

Dona Carlose s motem „je důležitější, jak člověk osud přijímá, než to, jaký ten osud je“ uvádí Národní divadlo Brno od 2. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Na silnici jako doma.“ Nový pořad má za cíl přispět k bezpečnosti i pobavit

Nová minisérie České televize, platformy Vize 0 a agentury GEN nazvaná „Na silnici jako doma“ má přispět k větší bezpečnosti na českých silnicích a zároveň pobavit. Desetidílný seriál sleduje běžné dopravní prohřešky pohledem jedné rodiny a ty nejčastější s humorem analyzuje. Většina řidičů pravidla neporušuje, výjimky ale vyčnívají. Až za čtyřicet procent smrtelných nehod může agresivita. I proto se jí věnuje hned několik dílů edukativního pořadu, který se na obrazovkách objeví už příští týden. Pomoci zlepšit bezpečnost by ale mohly také úpravy legislativy. Odborníci i policie usilují mimo jiné o to, aby se úmyslné agresivní chování za volantem v některých případech řešilo jako trestný čin. Právě kvůli změně trestního zákona už vznikla i pracovní skupina.
před 42 mminutami

Revoluce dostala do oficiálního éteru zakazovanou Kubišovou či Pražský výběr

Krátce po 17. listopadu 1989 se do oficiálního rozhlasového vysílání zase začala dostávat hudba, kterou se komunistický režim snažil umlčet. Slyšet tak byly opět hlasy Vladimíra Mišíka, Karla Kryla nebo Marty Kubišové, k jejichž písním si ale posluchači už před revolucí dokázali také najít cestu.
před 5 hhodinami

Pohádky po babičce mají nominaci na Evropské filmové ceny

Animované Pohádky po babičce podle knihy Arnošta Goldflama, natočené v koprodukci České televize, jsou nominované na Evropské filmové ceny.
12:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Filmování je to, kým jsem.“ Cruise dostal Oscara, zatím čestného

Tom Cruise se po několika nominacích dočkal Oscara. Prestižní filmové ocenění ovšem nezískal zatím za konkrétní herecký výkon, ale v podobě čestné ceny za celoživotní dílo. Mimo jiné za snahu bránit kina před konkurencí streamingu.
před 8 hhodinami

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
16. 11. 2025

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025
Načítání...