Jako hudba z Toma a Jerryho. V Ostravě vykládají Snář Bohuslava Martinů

Nahrávám video

Surrealistickou operu Julietta aneb Snář považoval Bohuslav Martinů za to nejlepší, co kdy složil. Hudebními obrazy se v ní pokusil zachytit, jak křehká je hranice mezi snem a skutečností. V režii tvůrčího dua SKUTR Juliettu nově nastudovalo Národní divadlo moravskoslezské.

Martinů napsal operu pro pražské Národní divadlo v roce 1937. Dirigentovi Václavu Talichovi se tehdy zmínil, že má pro něj úplně senzační a novou věc. Scénu pro tehdejší uvedení vytvořil malíř František Muzika – a Praha byla Juliettou nadšená. 

„Je to akční hudba,“ přibližuje operu spolurežisér ostravské inscenace Martin Kukučka. „Je to podobné, jako kdybyste šli na koncert hudby z Toma a Jerryho. Lidé by možná byli vyděšeni, co za různé zvuky se na ně valí, ale jak vidíte i ty dvě postavičky a jejich honičky, je ta hudba najednou absolutně srozumitelná. A to samé se děje s Martinů. On prostě potřebuje obraz. A člověk potřebuje fyzicky vidět střípky jeho humoru.“ 

Kukučka spolu s Lukášem Trpišovským tvoří režijní tandem SKUTR. Pro ostravskou scénu už připravovali Janáčkovy Výlety páně Broučkovy nebo Mozartovu La clemenza di Tito. Pro Juliettu vytvořili spolu se scénografem Martinem Chocholouškem bizarně fantaskní svět. Na jeviště přicházejí zpěváci přes nádražní úschovnu a snivý les připomíná kulisy seriálu Červený trpaslík. „Je to galerie,  v níž jsou zavěšeny útržky snů,“ vysvětluje Trpišovský.

Julietta aneb Snář (Národní divadlo moravskoslezské)
Zdroj: NDM/Martin Popelář

Právě v nich hledá hlavní hrdina, pařížský knihkupec Michel, svou femme fatale. Dívku, jejíž hlas kdesi zaslechl, přelud, který nelze získat. „Myslí si, že je vzhůru, ale ve skutečnosti celou dobu spí,“ prozrazuje o Michelovi jeho představitel Jorge Garza. Mexický tenorista stejnou roli ztvárnil mimo jiné nedávno v koncertním provedení opery v Carnegie Hall.

V ostravském nastudování ho alternuje Luciano Mastro, jako Julietta se představují Kateřina Kněžíková a Doubravka Součková. Národní divadlo moravskoslezské operní dílo o touze coby motoru lidské existence uvedlo poprvé 11. dubna. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 18 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 20 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 21 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...