Nejvyšší soud strana 3 z 5

Nejvyšší soud zrušil rozsudky nad čtrnácti muži, kteří se v roce 1966 zúčastnili protestu „mániček“, tedy dlouhovlasých mladíků. Zprostil je obžaloby podané tehdejší prokuraturou, vyhověl tak stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Rozhodnutí je dočasně zpřístupněné na elektronické úřední desce.

Filip Bušina zůstává ve vězení. Nejvyšší soud, k němuž si někdejší investiční náměstek středočeských nemocnic podal dovolání proti trestu, mu potvrdil šestiletý trest za daňové úniky i peněžitý trest. Mírně pozměnil pouze náhradní trest odnětí svobody stanovený pro případ, že by Bušina pokutu neuhradil. S dovoláními neuspěli ani další dva muži odsouzení v témže případu David Belous a Martin Bušanský.

Týdeník Reflex se nemusí předsedovi SPD Tomiu Okamurovi omluvit za to, že ho v časopise i na webu nazýval Pitomiem. Okamura podle Nejvyššího soudu (NS) musí projevit vyšší stupeň tolerance. NS ve zveřejněném rozhodnutí změnil verdikt odvolacího soudu a potvrdil rozhodnutí prvoinstančního. Okamura sdělil, že verdikt NS považuje za protiústavní s ohledem na dřívější vyjádření Ústavního soudu (ÚS) v této kauze.

Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš se musí omluvit Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) za výrok, že jako náměstek rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“. Kalouskovu dovolání vyhověl Nejvyšší soud (NS) a změnil rozsudky Okresního soudu pro Prahu-západ a Krajského soudu v Praze. Rozsudek stanovuje omluvu jednak písemnou, jednak ústní při jednání Poslanecké sněmovny. Babiš rozhodnutí respektuje, i když s ním nesouhlasí. V této věci podá ústavní stížnost. Kalousek považuje nařízení soudu za dostatečné zadostiučinění. Čeká, že tak expremiér učiní, jinak zváží exekuční vymáhání.

Slovenský nejvyšší soud potvrdil dřívější verdikt bratislavského krajského soudu, že předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš v kauze evidence u československé tajné policie StB žaloval nesprávnou instituci, a to slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). Agentuře ČTK to ve středu sdělil Babiš.

Odvolací soud uložil bývalé ředitelce pražského pozemkového úřadu Evě Benešové znovu tříletý podmíněný trest v kauze restitucí takzvaného Bečvářova statku v miliardové hodnotě. Vinnou z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby byla žena uznána už dřív, podmíněný trest ale zrušil Nejvyšší soud. Nesouhlasil s mimořádným snížením trestu pod pětiletou spodní hranici trestní sazby. Podle rozhodnutí odvolacího senátu se změnily okolnosti. Žena je ve špatném zdravotním stavu a stará se o nemocnou matku.

Pražský městský soud musí znovu rozhodnout o odškodném pro firmu, která žádá přes milion korun kvůli omezením v době koronavirové pandemie. Dříve její žádost zamítl. Znovu projednat její žalobu na stát nařídil Nejvyšší soud. Žaloba se týkala období před účinností speciálního pandemického zákona, kdy vláda vydávala opatření na základě krizového zákona.

Smrtí sedmiletého dítěte pod koly autobusu ve Slaném se bude zabývat Nejvyšší soud. Řidič autobusu podal dovolání kvůli výši trestu, který mu v červnu zpřísnil pražský krajský soud. České televizi informaci potvrdil místopředseda prvoinstančního Okresního soudu v Kladně Petr Sedlařík. Kvůli usmrcení z nedbalosti dostal řidič dvouletý trest vězení s podmíněným odkladem na tři roky a pětiletý zákaz řízení.

Nejvyšší soud obdržel dovolání bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) potrestaného za křivou výpověď v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Nečas dovolání podal už v květnu k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který se případem zabýval jako soud prvního stupně. Tento týden dovolání spolu se spisem dorazilo k nejvyšší instanci do Brna, vyplývá z databáze InfoSoud.

S podmíněnými tresty odešli od odvolacího soudu všichni čtyři bývalí příslušníci Státní bezpečnosti obžalovaní z podílu na šikaně disidentů při akci Asanace. Jejich cílem bylo přinutit odpůrce komunistického režimu k odchodu do zahraničí. Verdikt je pravomocný. Odvolací soud v minulosti rozsudky nad čtveřicí zrušil a zastavil trestní stíhání, Nejvyšší soud ale případ znovu otevřel.

Případem bývalého poslance Lubomíra Volného odsouzeného za šíření poplašné zprávy se bude zabývat Nejvyšší soud. Volný, který tvrdí, že je nevinný, k němu podal dovolání proti dvouleté podmínce, již dostal za výroky o léku ivermektin. České televizi to potvrdila Iva Kaňáková z Obvodního soudu pro Prahu 7, který v kauze rozhodoval jako první instance. Volný tvrdil, že kvůli diskriminační kampani proti ivermektinu mohou zemřít lidé.

Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, hlava státu zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to ve středu napsal na sociální síti X, dříve Twitteru. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Realitní kancelář nemůže požadovat pokutu za to, že zájemce i přes provedenou rezervaci nakonec neuzavře s prodávajícím smlouvu o prodeji. Nejvyšší soud zamítl dovolání zprostředkovatele, který si chtěl ponechat rezervační poplatek 72 600 korun. Zájemci o pozemek odstoupili od koupě poté, co zprostředkovatel nezajistil zápis pozemku do katastru a nevyřešil problém s chybějícími přípojkami a přístupovou cestou. Nejvyšší soud o rozhodnutí informoval na svém webu.

Nejvyšší soud odmítl dovolání Patrika Tušla a Tomáše Čermáka v případu nenávistných výroků o Ukrajincích. Informoval o tom Ivo Poštolka z Okresního soudu v Kladně, který kauzu řešil v první instanci. Tušl dostal za hanobení národa a podněcování k nenávisti desetiměsíční vězení, Čermák stejně dlouhou podmínku.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Tibora Semana, který v létě 2020 při svém útěku z vězení v kradeném autě na Chebsku úmyslně naboural policejní vůz. Za pokus o vraždu policistů si vyslechl trest 17,5 roku vězení plus pětiletý zákaz řízení aut a povinnost uhradit škodu 52 tisíc korun. NS rozhodl nedávno bez veřejného jednání, o výsledku informovala mluvčí Krajského soudu v Plzni Jana Rubášová.

Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Iva Brožová v pořadu 90' ČT24 podotkla, že pokud se třicet let po sametové revoluci řeší předlistopadové angažmá soudců, svědčí to o tom, že většina lidí neví, jak tuto situaci po revoluci řešil zákon. Reagovala tak na nynější kauzu kolem schváleného kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Ona by prý Fremra jmenovala. Podle ní nelze optikou dneška soudit konkrétní tehdejší rozhodnutí. Soudci byli při rozhodování vázáni zákonem a neměli úniku, tvrdí.

Nejvyšší soud potvrdil osvobození bývalého ředitele státního podniku Lesy České republiky Daniela Szóráda. České televizi informaci potvrdil mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Szórád se měl podle obžaloby dopustit podvodu tím, že po odvolání z funkce v roce 2018 údajně nedodržel konkurenční doložku. Podle justice ale muž trestný čin nespáchal.

Brzy bude jasné, kdo stane v čele Ústavního soudu. Jmenovat nového předsedu chce prezident Petr Pavel v pátek 4. srpna. Jméno zatím neřekl. Dotyčný či dotyčná vystřídá Pavla Rychetského. Ani on, jak řekl, neví, kdo ze členů instituce se stane jeho nástupcem. Doporučení hlavě státu nedával.

Desetitisíce Izraelců v Tel Avivu i jinde znovu vyrazily do ulic na protest proti kontroverzní justiční reformě, jejíž klíčovou část – omezení pravomocí nejvyššího soudu – parlament schválil začátkem tohoto týdne. Agentura Reuters uvedla, že v horkém večeru protestující v Tel Avivu tloukli do bubnů a troubili na trubky. Podle agentury DPA se jen v Tel Avivu sešlo na 160 tisíc lidí.

Nejvyšší soud přezkoumá rozsudek nad jednatelkou vydavatelství Bodyart Press Hedvikou Fiksovou za vydávání a šíření knihy Davida L. Hoggana s názvem „Mýtus šesti milionů,“ která popírá holocaust. Krajský soud v Brně šéfce vydavatelství potvrdil peněžitý trest patnáct tisíc korun. Fiksová podala dovolání, o kterém bude rozhodovat velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu.

Izrael vstupuje do občanské války, řekl britské televizi Channel 4 News bývalý premiér země Ehud Olmert poté, co v pondělí Kneset schválil část kontroverzní justiční reformy. Některé západní deníky vyjádřily obavy o osud izraelské demokracie. Návrh zákona, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády, vyvolával demonstrace už měsíce před schválením. Do protestů se mohou zapojit i záložníci, což by poznamenalo bojeschopnost Izraele.

V Izraeli roste napětí kvůli vládnímu návrhu soudní reformy, jejíž první klíčový zákon oslabující pravomoce nejvyššího soudu by mohl parlament definitivně schválit už v pondělí. I v neděli pokračují v Jeruzalémě demonstrace odpůrců reformy a v Tel Avivu neobvykle vyšli do ulic i její příznivci. Objevily se rovněž spekulace, že by největší odborový svaz mohl vyhlásit generální stávku, protože vláda odmítla jeho návrh na úpravu zmíněného zákona. Prezident Jicchak Herzog v nemocnici navštívil premiéra Benjamina Netanjahua, jednat má i s lídry opozice.

Městský soud v Praze musí znovu otevřít kauzu skupiny bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti (StB), kteří čelili obžalobě kvůli šikaně disidentů a nucení odpůrců totalitního režimu k emigraci. Městský soud v Praze jejich stíhání zastavil kvůli promlčení, avšak Nejvyšší soud vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Nejvyšší soud rozhodl v červnu bez veřejného jednání, informoval o tom Střížův mluvčí Petr Malý.

Nejvyšší soud potvrdil dřívější rozsudek plzeňského krajského soudu o tom, že zlínský podnikatel Michal Redl je svéprávný. České televizi informaci potvrdil místopředseda Okresního soudu Plzeň–město Jan Špalek. O Redlově svéprávnosti průběžně rozhoduje soud od roku 2008, naposledy ji podnikateli omezil vloni v květnu. Odvolací krajský soud ale omezení v polovině září zrušil. Policie tak může Redla trestně stíhat nejen v kauze Dozimetr, ale i v případu „M5“ z doby Radovana Krejčíře.