V Izraeli se demonstruje pro i proti soudní reformě

V Izraeli roste napětí kvůli vládnímu návrhu soudní reformy, jejíž první klíčový zákon oslabující pravomoce nejvyššího soudu by mohl parlament definitivně schválit už v pondělí. I v neděli pokračují v Jeruzalémě demonstrace odpůrců reformy a v Tel Avivu neobvykle vyšli do ulic i její příznivci. Objevily se rovněž spekulace, že by největší odborový svaz mohl vyhlásit generální stávku, protože vláda odmítla jeho návrh na úpravu zmíněného zákona. Prezident Jicchak Herzog v nemocnici navštívil premiéra Benjamina Netanjahua, jednat má i s lídry opozice.

Nedělního jednání parlamentu se neúčastnil premiér Netanjahu, jemuž lékaři v noci na neděli akutně voperovali kardiostimulátor. Premiér dnes ale z nemocnice oznámil, že se cítí dobře a že v pondělí už v Knesetu bude.

Netanjahu vyjádřil přesvědčení, že jeho vláda reformu dokončí. „Jak vidíte, je mi dobře,“ prohlásil na videu natočeném v nemocnici po operaci. „Chci, abyste věděli, že zítra (v pondělí) ráno se připojím ke svým přátelům v Knesetu,“ řekl s odkazem na jednání parlamentu. Nemocnici by měl opustit v pondělí.

Premiérovi ošetřující lékaři řekli, že Netanjahuovi zachránil život monitorovací přístroj, který mu voperovali před týdnem poté, co omdlel a byl převezen do nemocnice. Tehdy bylo oficiálně oznámeno, že premiér byl hospitalizován kvůli dehydrataci a že je jinak v pořádku.

V Izraeli trvají od ledna masové protesty proti reformě Nejvyššího soudu. Vláda ho chce především zbavit možnosti rušit zákony přijaté parlamentem s argumentem, že soudci nejsou volení, a nemají tak mít právo zasahovat do vůle volených zástupců. Odpůrci reformy poukazují na absenci ústavy a na to, že po reformě získá parlamentní většina absolutní moc, což není demokracie.

V neděli se tisíce kritiků vlády sešly před nejvyšším soudem, promluvil k nim i exprezident Reuven Rivlin. „Izrael nemá ústavu… ale dosud jsme věděli, že máme nejvyšší soud, který přijde a všechny naše zákony vyloží podle 'ústavy', která byla napsána – podle Deklarace nezávislosti,“ řekl Rivlin.

Kontroverzní soudní reformu naopak na úvod zasedání parlamentu opět hájil například poslanec za ultranacionalistickou Náboženskou sionistickou stranu Simcha Rothman. Vyčítal přitom nejvyššímu soudu, že poškodil demokratické základy země, když rušil vládní rozhodnutí. „Tato malá změna má obnovit demokracii ve Státě Izrael… Vyzývám členy Knesetu, aby ji schválili,“ prohlásil Rothman.

Zákon, který je jednou ze součástí reformy a který už prošel prvním čtením, omezuje pravomoc nejvyššího soudu zrušit rozhodnutí vlády tím, že je označí za nepřiměřená. To udělal soud například letos v lednu, kdy rozhodl, že lídr ultraortodoxní strany Arje Deri nemůže být ministrem. Deri byl loni odsouzen za porušování daňových zákonů a už před 20 lety za braní úplatků ve funkci ministra vnitra, za což strávil skoro dva roky ve vězení. Po verdiktu nejvyššího soudu premiér Deriho z vlády odvolal.

Vláda prosazuje také změny, jež by jí kromě jiného zajistily větší pravomoci při jmenování soudců prostřednictvím komise, ve které jsou zástupci nejvyššího soudu, parlamentu, advokátní komory či vlády, a která jmenuje soudce izraelských civilních soudů.

Kvůli operaci, jíž se Netanjahu podrobil v noci na dnešek, bylo odloženo nedělní pravidelné zasedání kabinetu a také premiérovy cesty na Kypr a do Turecka, kam měl letět příští týden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael podnikl rozsáhlé údery v Gaze

Noční údery v Pásmu Gazy, jimiž Izrael ukončil klid zbraní trvající od ledna, zabily podle palestinských úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás více než dvě stě lidí. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua mají obnovené útoky přesvědčit hnutí k propuštění zbylých rukojmí, ministr obrany Jisrael Kac pohrozil Hamásu „peklem“. Podle prohlášení palestinského hnutí se Izrael „rozhodl torpédovat“ příměří v Gaze a osud rukojmí je v důsledku toho nejasný, napsala agentura AFP.
05:32Aktualizovánopřed 12 mminutami

Ukončit financování Svobodné Evropy je od USA krátkozraké, soudí Jourová

Rozhodnutí vlády USA ukončit financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) považuje bývalá místopředsedkyně Evropské komise a současná prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová za krátkozrakou politiku. V Interview ČT24 uvedla, že nastala doba, aby si Evropa ujasnila své možnosti směrem k této stanici. Podobně by měl starý kontinent hrát větší roli ve své obraně a bezpečnosti, je přesvědčena.
před 50 mminutami

Trump řekl, že v úterý bude mluvit s Putinem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka ukrajinského území a elektráren. Chystaný hovor v pondělí potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Tesla v Německu čelí nízkým prodejům a útokům

Po letech úspěchů nastaly pro automobilku Tesla krušné časy. Klesají prodeje aut i hodnota akcií na burze. Například v Německu nebo Spojených státech přibývá také přímých útoků. Čtyři vozy značky Tesla vyhořely v různých částech Berlína v noci na pátek. Rozsáhlý požár zničil i dalších pět aut.
před 9 hhodinami

V Jemenu protestovaly desítky tisíc lidí proti americkým útokům

Desítky tisíc lidí protestovaly v jemenských městech proti americkým vzdušným útokům, které v sobotu po nařízení prezidenta USA Donalda Trumpa zasáhly oblasti spravované proíránským povstaleckými hútíi. Podle hútíjských úřadů bylo zabito 53 lidí a dalších 98 utrpělo zranění. Trump v pondělí prohlásil, že za každou střelu, kterou jemenští povstalci vypálí, ponese zodpovědnost a „hrozivé“ následky Írán.
před 10 hhodinami

Policie zadržela dvacet lidí kvůli požáru v Severní Makedonii

Policie zadržela dvacet lidí kvůli víkendovému požáru nočního klubu v Severní Makedonii, v důsledku kterého zahynulo nejméně 59 lidí a dalších 155 lidí utrpělo zranění. V Severní Makedonii pomáhá skupina českých zdravotníků z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Politická vůle ohledně Rádia Svobodná Evropa je, řekl Lipavský po jednání v Bruselu

Unijní ministři zahraničí diskutovali o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tématy schůze byla například i podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nebo sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po jednání řekl, že cítí ochotu několika států diskutovat o podpoře RFE/RL. Další obsah jednání nekomentoval.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Svobodná Evropa promlouvá k milionům lidí v diktaturách

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které má sídlo v Praze, je jednou z nejkomplexnějších mediálních organizací na světě. Týdně dosáhne skrze rozhlas a internet na více než 47 milionů posluchačů v zemích, kde je svobodný tisk buď zakázán autoritářskými vládami, nebo není plně zaveden. Po sobotním oznámení americké vlády o ukončení financování mu však reálně hrozí zánik.
před 14 hhodinami
Načítání...