Lichva

Moderní lichva v Česku kvete. Když lidé potřebují akutně vyřešit finanční tíseň, banky je často odmítnou. Ochotně jim ale půjčí jiné firmy s malou podmínkou – zastavení nemovitostí. Z malého problému je za pár měsíců problém velký, který často končí nevýhodným prodejem domu. Proč moderní lichvu stát nepostihuje? Pro pořad 168 hodin natáčeli Jaroslav Hroch a Darina Vlková.

Spor poslance Jiřího Kohoutka (SPD) s bývalou členkou hnutí, která ho nazvala lichvářem, skončí u Nejvyššího soudu. Poslanec nesouhlasí s pravomocným rozsudkem, podle kterého se mu Jiřina Líbalová Trpkošová za kritiku nemusí omlouvat ani mu platit odškodné 20 tisíc korun. Podle rozsudku Kohoutek před sněmovními volbami podnikal ve společnosti, která poskytovala půjčky s nepřiměřeně vysokým úrokem, které lze označit za lichvu. Poslanec proti verdiktu podal dovolání.

Poslanec Jiří Kohoutek z hnutí SPD neuspěl s žalobou na bývalou členku hnutí Jindřišku Líbalovou, která ho před sněmovními volbami označila za lichváře. Chtěl po ní omluvu a dvacetitisícové odškodné. U první instance uspěl, ale odvolací soud žalobu pravomocně zamítl. Kohoutek v minulosti spoluvlastnil firmy, které poskytovaly lidem rychlé půjčky a podle odvolacího soudu měly nepřiměřeně vysoký úrok. Poslanec je přitom podepsán pod návrhem zákona proti lichvářským úvěrům.

Pokud jsou vymáhané úroky z prodlení nepřiměřeně vysoké, mají obecné soudy povinnost částečně zastavit exekuční řízení. Ústavní soud vyhověl stížnosti muže, který si půjčil dvacet pět tisíc korun a dluh včetně úroku z prodlení stanoveného na jedno procento denně se postupně vyšplhal na devět set tisíc korun.