Kongres strana 5 z 5

Násilný vpád demonstrantů do Kongresu byl hloupý, nebezpečný, tragický a americké hodnoty nereprezentuje. V exkluzivním rozhovoru pro Události, komentáře to prohlásil končící americký velvyslanec v ČR Stephen King. Interview s ním vedl Martin Řezníček.

Americký prezident Donald Trump vyhlásil na území hlavního města Washingtonu nouzový stav. Učinil tak v souvislosti s nadcházející inaugurací Joea Bidena. Úřady ji totiž s ohledem na nepokoje v Kapitolu z minulého týdne hodnotí jako bezpečnostně rizikovou. Spojené státy zároveň přišly o ministra vnitřní bezpečnosti Chada Wolfa, který oznámil rezignaci.

Americká technologická společnost Twitter smazala od pátku přes sedmdesát tisíc účtů spojených s šířením spiklenecké teorie známé jako QAnon. Krok podnikla v reakci na nepokoje z minulého týdne, při nichž přívrženci prezidenta Donalda Trumpa, z nichž někteří byli také vyznavači QAnon, napadli sídlo Kongresu USA. Při potyčkách zemřelo pět lidí. Twitter již v pátek zablokoval natrvalo prezidentův účet, podle společnosti jej totiž Trump využíval k podněcování násilností.

Američtí federální agenti zatkli další dva účastníky středečních nepokojů v sídle Kongresu. Jde o muže, jejichž fotografie se objevily na titulních stranách novin a obletěly sociální sítě – takzvaného Šamana QAnon, který do Kapitolu vtrhl s kožešinovou čepicí s rohy, a muže, který z jednací síně dolní komory vynesl řečnický pultík. Navzdory středečním událostem nakonec Kongres potvrdil výsledek prezidentských voleb. Pokud jde o blížící se inauguraci Joea Bidena 20. ledna, nynější viceprezident Mike Pence oznámil, že se jí zúčastní.

Donald Trump se 20. ledna nezúčastní inaugurace Joea Bidena. Ještě předtím bude možná v pondělí v Kongresu čelit pokusu o sesazení za svou roli v napadení Kapitolu. To už prezident odsoudil, pobouřilo ho „odporné“ násilí. Protestující podle něj znesvětili sídlo americké demokracie. V krátkém videu vyzval mimo jiné ke smíření a zhojení ran. Své příznivce ovšem upozornil, že jejich společná cesta je teprve na začátku.

Středeční násilnosti v americkém Kapitolu mají pátou oběť. Zraněním způsobeným během vpádu příznivců Donalda Trumpa podlehl policista ze sboru, který areál chrání. Po počátečních nejasnostech to potvrdil samotný sbor. Z několika kanceláří včetně té pro šéfku demokratické většiny Nancy Pelosiovou zmizely počítače. Kvůli vpádu už odstoupili tři vysoce postavení činitelé, kteří měli na starosti pořádek v areálu Kongresu.

Polarizace americké společnosti probíhá už téměř dvacet let a je rok od roku horší. Středeční útok demonstrantů na Kongres, při němž zemřelo pět lidí, je vyvrcholením tohoto procesu, řekl bývalý velvyslanec ČR v USA a současný ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. S tím souhlasil i další bývalý velvyslanec Martin Palouš. Současný český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček soudí, že tyto události jsou výsledem dlouhodobého procesu, kdy se Spojené státy výrazným způsobem proměňovaly demograficky a kdy se měnilo také voličstvo republikánů.

Kongres USA potvrdil výsledek hlasování sboru volitelů, oznámil viceprezident Mike Pence, a završil tak formalizaci volebního vítězství Joea Bidena. Kongresmani zamítli námitky proti volebnímu procesu v Arizoně a Pensylvánii. Další plánované námitky republikánští senátoři stáhli poté, co do budovy na čtyři hodiny vnikl dav příznivců Donalda Trumpa. Ten prostřednictvím mluvčího slíbil spořádané předání moci 20. ledna.

Vpád příznivců Donalda Trumpa do Kapitolu si vyžádal čtyři oběti. Jednu ženu zastřelila policie. Kongres po násilnostech znovu zahájil jednání a potvrdil výsledek prezidentských voleb. Twitter i Facebook zablokovaly účty Trumpa. Zákonodárci chtějí vyšetřit reakci policie v Kapitolu. V reakci na události rezignovali někteří členové vládní administrativy, včetně ministryně dopravy. Nově zvolený prezident Joe Biden ve čtvrtek uvedl, že Trump zneužil rabující dav ve snaze umlčet hlas amerických voličů.

Úřady v USA ztratily kontrolu nad budovou Kongresu naposledy před více než dvěma stoletími v roce 1814, tehdy ho vypálili britští vojáci. Podruhé tomu bylo ve středu, kdy do Kapitolu pronikli protestující příznivci prezidenta Donalda Trumpa. Plány na zdolání budovy podle médií už několik dní předem kolovaly na sociálních sítích. Zásahujícím jednotkám trvalo celkem čtyři hodiny, než Kongres vyklidily. Experti nicméně mluví o selhání složek, které měly za úkol budovu chránit. Bezpečnostní odborník Lumír Němec uvedl, že ke střelbě v Kapitolu nemuselo dojít.

Senát hraje v legislativním a exekutivním soukolí Spojených států důležitou roli. Především schvaluje legislativu a potvrzuje prezidentské nominace do vlády či federálních soudů. Bez většiny v něm má hlava státu velmi omezené možnosti vládnout. Funguje také jako soud při impeachmentu prezidenta. V případě rovnosti hlasů ve stočlenné horní komoře Kongresu rozhoduje její formální předsedkyně, jíž je viceprezidentka. Tou se 20. ledna stane demokratka Kamala Harrisová.

Obě komory amerického Kongresu ve středu přerušily jednání k potvrzení výsledků prezidentských voleb kvůli střetu příznivců prezidenta Donalda Trumpa s policií před budovou Kapitolu. Někteří demonstranti překonali zátarasy a po potyčkách s policisty a ochrannou službou se jim podařilo dostat do budovy. Policie v Kapitolu proti nim zasahovala slzným plynem. Zákonodárci měli plynové masky, ochranka je evakuovala z jednacího sálu. Při potyčkách byla podle médií také postřelena žena, která později podlehla svým zraněním. Šéf místní policie rovněž oznámil, že v průběhu střetu bylo zraněno několik policistů, jeden z nich musel být převezen do nemocnice. Ve městě také začal o půlnoci středoevropského času platit zákaz vycházení.

Ve Washingtonu se poprvé v novém složení po volbách sešel Kongres. Sněmovna reprezentantů ovládaná demokraty potvrdila ve funkci předsedkyně političku Demokratické strany Nancy Pelosiovou. O většině v Senátu rozhodne až úterní druhé kolo voleb v Georgii.

Americký Senát se přidal ke Sněmovně reprezentantů a přehlasoval prezidentovo veto obranného rozpočtu. Poprvé za čtyři roky úřadování tak Donald Trump bude muset akceptovat zvrácení své snahy odmítnout opatření schválené Kongresem. Proti prezidentovu vetu se postavila i většina jeho republikánů, když pro rozpočet hlasovalo 81 senátorů a proti jich bylo pouze 13, uvedla agentura AP.

Miliony Američanů od soboty nemají nárok na příspěvky v nezaměstnanosti. Donald Trump totiž odmítl schválit podpůrný balík, z něhož se peníze měly vyplácet. Dostatečně prý nepomáhá běžným Američanům, vzkázal z Floridy, kde hraje golf. Žádá, aby se seškrtaly peníze mířící do zahraničí. Podle odhadů ministerstva práce by o podporu mohlo přijít až 14 milionů nezaměstnaných.

Americký Kongres v pondělí večer místního času (v úterý nad ránem SEČ) schválil soubor opatření v objemu asi 900 miliard dolarů (asi 19,4 bilionu korun), jehož cílem je podpořit hospodářství zasažené pandemií covidu-19. Podepsat ho musí už jen prezident Donald Trump, který s ním souhlasí.

Američtí zákonodárci se po týdnech sporů dohodli na balíku opatření v hodnotě asi 900 miliard dolarů (zhruba 19,3 bilionu korun), která mají oživit ekonomiku postiženou pandemií covidu-19. Informovala o tom americká média s odvoláním na vedení obou komor parlamentu. Vývoj přivítal nastupující americký prezident Joe Biden, dohodnutou podporu pro domácnosti a firmy zároveň označil za pouhý začátek. Hlasování se očekává v pondělí.

Spojeným státům znovu hrozí takzvaný shutdown, tedy pád federálních úřadů do omezeného rozpočtového režimu. Pokud by Kongres nenašel kompromis, úřady by musely po 21. prosinci významně omezit provoz. Ve snaze zamezit takové situaci a prodloužit prostor pro jednání schválil Kongres dvoudenní odklad lhůty, do kdy musí být shody na rozpočtu dosaženo. Prodloužení lhůty už podepsal i prezident  Donald Trump.

Americký Nejvyšší soud odmítl žádost republikánů z Pensylvánie a nezablokoval potvrzení tamních volebních výsledků. Po úterku mají americké státy za určitých podmínek zaručeno, že jejich volební výsledky nemůže Kongres v další fázi procesu nepřímé volby amerického prezidenta zpochybnit. Garantují to federální zákony z 19. století, podle nichž počátek právní ochrany pro reportované výsledky letos připadá na 8. prosince.

Joe Biden je zvoleným prezidentem a demokraté se připravují na čtyři roky vládnutí. Stále jasno ale není v jedné podstatné věci – složení amerického Senátu. Ten má silnou roli v legislativním procesu a prezidenta může značně omezit. O posledních dvou křeslech a tím, kdo v horní komoře Kongresu získá většinu, rozhodne druhé kolo voleb v Georgii na začátku ledna. Že jsou tyto volby klíčové, ukazují i částky, které do Georgie míří – dárci už kandidátům věnovali stovky milionů dolarů.

Demokratická strana si v americké Sněmovně reprezentantů ziskem tří dalších křesel zajistila očekávanou většinu. Informovala o tom agentura AP, podle které si sice demokraté i do dalšího volebního období kontrolu nad dolní komorou Kongresu udrží, jejich převaha nad republikány se však pravděpodobně ztenčí.

Vedle prezidentských voleb se ve Spojených státech volili také členové Kongresu. Ve Sněmovně reprezentantů prozatím podle prognózy AP vedou demokraté v poměru 214 ku 195. Většinu tvoří 218 hlasů. Volební boj o Senát je vyrovnaný, republikáni a demokraté drží po 48 křeslech ve 100členné horní komoře. Čtyři souboje jsou zatím nerozhodnuté, úplně jasno bude asi až v lednu. V Georgii se totiž budou muset konat dvoje opakované volby, protože ani jeden z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu. Američané volí 435 reprezentantů a 35 senátorů.

Jižanská Georgie se v letošním volebním klání nestává jen jedním z rozhodujících států pro výběr příštího amerického prezidenta, ale zřejmě významně ovlivní i jeho pozici v celém politickém systému. Nejasné totiž zůstává obsazení senátorských křesel za tento stát – a protože z voleb zatím vychází Senát v patových počtech, stranická příslušnost delegátů z Georgie může rozhodnout o tom, jestli bude většina patřit demokratům, nebo republikánům.

První listopadové úterý se hlavní pozornost upře k prezidentské volbě, v níž úřad obhajuje Donald Trump a postaví se mu Joe Biden. Kromě hlavy exekutivy ale Američané také obmění většinu zákonodárců v Kongresu – konkrétně rozhodnou o novém obsazení Sněmovny reprezentantů a vymění také třetinu senátorů. Možná ještě důležitější jsou pro běžné životy amerických občanů volby na státní úrovni, kde vzniká naprostá většina zákonů. Volit se budou také soudci nejvyšších soudů a několik států pořádá referenda – třeba v Mississippi si vybírají novou vlajku.