Zvláštní vyšetřovatel amerického ministerstva spravedlnosti Robert Hur v úterý hájil závěry vyšetřování v Kongresu v případu prezidenta Joea Bidena a jeho nakládání s dokumenty podléhajícími utajení. Ve své zprávě mimo jiné charakterizoval Bidena jako muže se špatnou pamětí, čerstvě zveřejněný přepis Bidenovy výpovědi ale podle médií přidává k tomuto tvrzení důležitý kontext. Mimo jiné nepotvrzuje, že by si Biden vůbec nepamatoval, kdy zemřel jeho syn Beau, jak zpráva naznačovala.
Vyšetřovatel hájil zprávu o Bidenovi zpochybňující jeho paměť. Přepis výpovědi ale neukazuje, že by prezident nevěděl datum synova úmrtí
Hur několik měsíců vyšetřoval, zda Biden po odchodu z funkce viceprezidenta v roce 2017 neoprávněně nakládal s dokumenty podléhajícími utajení. Podle své únorové zprávy vyšetřovatel odhalil jisté důkazy nasvědčující takovému jednání. Nevznesl však žádná obvinění, neboť tyto důkazy by podle něj nebyly dostatečné pro prokázání vědomého porušení zákona.
Do podrobnějšího vysvětlení svého rozhodnutí nezahájit trestní stíhání Hur připojil poznámku, že Biden by se u soudu pravděpodobně prezentoval jako „postarší muž se špatnou pamětí jednající v dobré víře“. Tato poznámka pobouřila prezidenta a jeho tým, neboť přišla v kontextu předvolební kampaně, v níž 81letý Biden čelí pochybnostem voličů ohledně způsobilosti pokračovat ve funkci.
Obzvláště emotivně reagoval Biden na tvrzení, že si nepamatoval „ani v rozmezí několika let, kdy zemřel jeho syn Beau“. „Upřímně, když jsem dostal tu otázku, říkal jsem si, co je vám sakra po tom,“ prohlásil prezident po zveřejnění vyšetřovací zprávy.
Publikovaný přepis několikahodinového rozhovoru, který Biden s vyšetřovateli vedl během dvou říjnových dní, ukazuje, že přímý dotaz na úmrtí syna v roce 2015 nedostal. Také ovšem uvádí, že si Biden ihned vzpomněl na správné datum úmrtí, tedy 30. květen.
Správně přitom událost dával do souvislosti s obdobím, kdy se rozhodoval, zda bude kandidovat na prezidenta v roce 2016. Jak ale podotýká deník The New York Times, Bidenovi se v této pasáži rozhovoru zřejmě slévaly dohromady události roku 2015 s rokem 2017, kdy pracoval na svých pamětech a kdy se rozhodl jít do volebního souboje s tehdejším prezidentem Donaldem Trumpem.
Podle agentury AP přepis zahrnuje momenty, kdy si Biden některé věci nevybavoval, přináší však méně jednoznačný obrázek než Hurovo shrnutí. Deník The Washington Post zase napsal, že podle přepisu Biden nebyl tak duševně nepřítomen, jak věc podával Hur, a zároveň zvláštní vyšetřovatel nebyl tak necitlivý, jak naznačovala Bidenova vyjádření.
Hur v úterý při výpovědi před členy Sněmovny reprezentantů uvedl, že považoval za nutné zahrnout do své zprávy komentáře o prezidentově paměti, neboť věc souvisí s posuzováním úmyslu spáchat trestný čin. „Moje hodnocení ve zprávě o relevanci prezidentovy paměti bylo nezbytné, přesné a spravedlivé,“ řekl kongresmanům s tím, že prezidenta neznevažoval. „Vysvětlil jsem generálnímu prokurátorovi své rozhodnutí a důvody, které k němu vedly. To jsem musel udělat,“ dodal.
Biden s vyšetřovateli spolupracoval
Hur byl vyšetřováním pověřen začátkem loňského roku poté, co členové Bidenova právního týmu našli v Bidenově bývalé kanceláři a v jeho domě ve státě Delaware několik utajovaných dokumentů z doby, kdy působil jako viceprezident. Ihned po prvním nálezu informovali Národní archiv a Biden s následným vyšetřováním plně spolupracoval.
Republikáni i při úterním slyšení argumentovali, že Biden měl být obžalován, podobně jako Trump, který čelí procesu za neoprávněné uchovávání citlivých materiálů po odchodu z Bílého domu. Jeho případ se však od Bidenova výrazně liší, jak sám Hur ve své zprávě uvádí. Jednak se u Trumpa jednalo o výrazně větší množství dokumentů, jednak republikánský exprezident odmítal v této věci spolupracovat s úřady a podle prokurátorů sabotoval snahu vyšetřovatelů dokumenty zajistit.