Vyšetřovatel zpochybnil Bidenovu paměť, prezident to odmítl. Kritici poukazují i na Trumpovy přehmaty

Nahrávám video

Americký prezident Joe Biden tvrdí, že jeho paměť je v pořádku a že je nejkvalifikovanější osobou pro úřad hlavy státu. Řekl to v reakci na zprávu zvláštního vyšetřovatele Roberta Hura o tom, jak nakládal s tajnými dokumenty. Hur sice nevznesl obvinění, ale mimo jiné poznamenal, že Bidenova paměť byla „značně omezená“, když byl dotazován členy jeho týmu. Také exprezident Donald Trump, Bidenův pravděpodobný republikánský soupeř v listopadových prezidentských volbách, se v poslední době dopouští slovních přešlapů, kvůli kterým jeho kritici zpochybňují jeho mentální kondici.

Zvláštní vyšetřovatel došel k závěru, že prezident Biden nemá být obviněn za to, že přechovával dokumenty ještě z éry, kdy byl viceprezidentem Baracka Obamy. „Ale ten důvod je ten, že prý má vážné výpadky paměti, takže by se před soudní porotou prezentoval jako postarší muž, který věci míní dobře, ale nepamatuje si to zásadní,“ shrnul zpravodaj ČT ve Spojených státech Bohumil Vostal. Pro prokázání úmyslu tak podle vyšetřovatele neexistuje dostatek důkazů.

Biden si například v první den výslechu v Bílém domě na začátku října podle zprávy nemohl vzpomenout, kdy skončilo jeho funkční období viceprezidenta. „Jestli to bylo v roce 2013 – kdy jsem přestal být viceprezidentem?“ zeptal se a zřejmě si nevzpomněl, že v lednu 2017 odešel z funkce, citoval ze zprávy list The Washington Post (WP). Následující den si zase nemohl vzpomenout, kdy začalo jeho funkční období, a řekl: „Byl jsem v roce 2009 stále viceprezidentem?“, ptal se podle WP.

Nahrávám video

Jedenaosmdesátiletý Biden si podle zprávy také nevzpomněl, ve kterém roce zemřel jeho syn Beau na rakovinu mozku. „Jeho paměť se zdála mlhavá, když popisoval debatu o Afghánistánu, která pro něj byla kdysi tak důležitá,“ píší vyšetřovatelé. Mylně například řekl, že měl názorové neshody s generálem Karlem Eikenberrym, i když byl Eikenberry jeho spojenec, tvrdí podle WP zpráva.

Právníci Bidena, který opakovaně čelí kritice, že už by kvůli své paměti neměl úřad prezidenta zastávat, uvedli, že to, že si nemohl vzpomenout, není neobvyklé u člověka, který se snaží popsat události, jež se odehrály před mnoha lety. „Takové komentáře nemají ve zprávě ministerstva spravedlnosti co dělat,“ napsali a dodali, že podobné mezery v paměti, které označili za předvídatelné, se vyskytly i u dalších svědků v tomto případu. 

Nahrávám video

Vím, co dělám, reagoval Biden

Na zprávu ostře zareagoval i sám Biden. Na čtvrteční emotivní tiskové konferenci závěry zvláštního vyšetřovatele Hura odmítl. Tvrdil, že jeho paměť je v pořádku a že je nejkvalifikovanější osobou pro úřad hlavy státu. „Vím, kruci, co dělám,“ řekl podle CNN zřetelně naštvaný prezident.

„Moje paměť je v pořádku, podívejte se na to, co jsem udělal od té doby, co jsem se stal prezidentem,“ uvedl také Biden. Zvláštního vyšetřovatele kritizoval za to, že zpochybňuje jeho vzpomínky na smrt syna. Není prý pravda, že si nepamatuje, kdy zemřel. „Nepotřebuji nikoho, nepotřebuji nikoho, aby mi připomínal, kdy odešel,“ podotkl. „Jak se to, kruci, opovažuje vznést?“ zeptal se podle CNN Biden, než se odmlčel, neboť měl zjevně blízko k slzám.

I během tohoto poměrně krátkého vystoupení pro média se však Biden dopustil nepřesnosti, když egyptskou hlavu státu Abdala Fattáha Sísího označil za prezidenta Mexika. CNN v reakci poznamenala, že takovou chybu může udělat každý, i výrazně mladší přepracovaný politik, a že Biden se slovních přešlapů dopouštěl i v mladším věku.

Zároveň ale konstatovala, že v souvislosti s Bidenovým prohlášením, že jeho „paměť je v pořádku“, jeho politickou odpovědností a tím, že mu tato chyba uklouzla během vystoupení, kterým chtěl dokázat svou vitalitu a schopnost si věci přesně vybavit, to působilo přinejmenším nešťastně. Bidenovo zřejmé rozčilení a naštvané reakce na reportéry, kteří pokládali nepříjemné otázky ohledně jeho věku, mohly otazníky o jeho kondici, které se snažil rozptýlit, spíše ještě posílit, dodala CNN.

Podobné chyby se přitom Bidenovi stávají opakovaně. Nedávno například zaměnil bývalé německé kancléře Angelu Merkelovou a Helmuta Kohla či francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a jednoho z jeho předchůdců Françoise Mitterranda.

Demokraté tvrdí, že vyšetřovatel překročil svůj mandát

Bidenovi spolupracovníci trvají na tom, že jeho vnímání je v pořádku a že se orientuje v detailech. Těžkosti při snaze vybavit si konkrétní data, jak to zmínila Hurova zpráva, připisují tomu, že zvláštní vyšetřovatel je načasoval na 8. a 9. října, kdy se prezident zabýval útokem Hamásu na Izrael z 7. října.

„Byl jsem tak odhodlaný poskytnout zvláštnímu vyšetřovateli, co potřeboval, že jsem pokračoval s pětihodinovými osobními rozhovory během dvou dnů 8. a 9. října loňského roku, i když Izrael byl právě 7. října napaden a byl jsem uprostřed řešení mezinárodní krize,“ uvedl podle WP Biden v prohlášení těsně po zveřejnění zprávy. „Prostě jsem věřil, že to dlužím americkému lidu.“

Demokraté také viní Hura, že překročil svůj mandát, když kromě toho, zda prezident nebo jeho spolupracovníci spáchali zločiny, hodnotí i jeho mentální kondici. Zprávu označili za předpojatou.

Hur je totiž republikán, kterého bývalý prezident Donald Trump vybral do funkce vrchního federálního prokurátora v Marylandu, připomněl mimo jiné list The New York Times (NYT). Poté Hur působil nějakou dobu v soukromém sektoru, než ho současný ministr spravedlnosti Merrick Garland pověřil vyšetřováním Bidenova případu.

Biden se snaží o kontaktní kampaň, aby pochybnosti o kondici vyvrátil

Republikáni americké Sněmovny reprezentantů ve společném prohlášení po zveřejnění vyšetřovací zprávy uvedli, že Biden je nezpůsobilý k vykonávání funkce. „Člověk, který je považovaný za příliš nezpůsobilého k tomu, aby byl pohnán ke zodpovědnosti za nevhodné zacházení s utajovanými informacemi, se rozhodně nehodí do Oválné pracovny,“ uvedli podle agentury AFP.

CNN uvádí, že v průzkumu zveřejněném v listopadu pouze 25 procent Američanů věřilo, že Biden má dostatečnou výdrž a vnímání pro efektivní vykonávání funkce, zatímco v případě jeho zřejmě největšího soupeře v boji o Bílý dům Donalda Trumpa se tak vyjádřilo 53 procent dotázaných. V jiném průzkumu z minulého týdne vyjádřilo podle CNN 46 procent demokratů obavy z Bidenova věku.

Lidé z Bidenova týmu podle WP připustili, že prezidentův věk je jeho největší slabinou a že způsob, jakým ho zpráva vyšetřovatelů vykreslila, bude mít dlouhodobé důsledky a je darem pro Trumpovu kampaň. Přesto jasně odmítli, že by prezident odstoupil a o znovuzvolení se neucházel.

V posledních týdnech se kromě toho Bidenův tým snaží klást důraz na kontaktní kampaň, aby vyvrátil obavy, zda na vykonávání úřadu stále má. Jedné rodině v Severní Karolíně například doručil domů jídlo a pak si s nimi u nich doma povídal o programu odpuštění studentských půjček, zastavil se v holičství v Jižní Karolíně či v obchodě s čajem v Nevadě. Jeho poradci tvrdí, že tyto akce zaznamenaly velký úspěch na sociálních sítích a zlepšují Bidenovu image zejména mezi mladšími voliči.

Pochybnostem o mentálních schopnostech čelí i Trump

Přestože Trump a jeho republikáni zpochybňují Bidenovy kognitivní schopnosti, podobné potíže jako stávající jedenaosmdesátiletý prezident mívá i sedmasedmdesátiletý Trump. Ten je sice známý tím, že se nevyjadřuje jako většina politiků a při projevech ke stoupencům často improvizuje, série jeho „přeřeků, zkomolenin a celkové nesrozumitelnosti“ je však i při jeho rétorickém stylu mimořádným úkazem, napsaly už loni na podzim NYT.

Trump například zaměnil Hillary Clintonovou s Barackem Obamou, prohlásil, že maďarský premiér Viktor Orbán je lídrem Turecka, nebo uvedl špatně název města, ve kterém vystupoval. V jednom svém vystoupení těsně po slovech o „kognitivně oslabeném“ Bidenovi uvedl, že Spojeným státům hrozí „druhá světová válka“. Otázky vyvolávají také jeho výroky, že jeho příznivci nemusí chodit k volbám, nebo že islamisté z hnutí Hizballáh jsou „velmi chytří“.

Pochybnosti o Trumpově mentálních schopnostech vyjádřila i jeho soupeřka v boji o republikánskou nominaci Nikki Haleyová. Učinila tak poté, co Trump během svého lednového projevu opakoval její jméno, jakkoli zjevně mluvil o bývalé šéfce Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Konkrétně Halyeovou obvinil, že během útoku na Kapitol 6. ledna 2021 nezajistila bezpečnost, za což byla podle Trumpa zodpovědná. Haleyová ale v době útoku nezastávala žádnou vládní funkci.

Podobně jako Biden, také Trump figuruje v případu ohledně přechovávání utajovaných dokumentů. Na rozdíl od Bidena byl ale Trump obžalován. Konkrétně kvůli tomu, že si při svém odchodu z funkce v roce 2021 nechal do rezidence na Floridě přepravit krabice plné oficiálních dokumentů ze svého funkčního období, mezi nimiž podle vyšetřovatelů byly i materiály s označením „přísně tajné“. Část z nich odmítal vydat a na rozdíl od Bidena nespolupracoval vždy s vyšetřovateli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 49 mminutami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 1 hhodinou

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 4 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 6 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 7 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 7 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...