Jakub Seidler strana 5 z 5

Čína stále bojuje s epidemií koronaviru. Nemoc, která už si vyžádala jeden a půl tisíce lidských životů, způsobuje také ekonomické ztráty. Oslabují akciové trhy, zemi chybějí suroviny, řada továren zůstala po novoročních svátcích zavřená. Podle analytiků je zatím předčasné odhadovat konečné finanční dopady, slabost druhé největší ekonomiky planety ale může pocítit většina světa.

Česká ekonomika loni zpomalila meziroční růst na 2,4 procenta, uvedl Český statistický úřad. V roce 2018 rostla o 2,8 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu růstu hrubého domácího produktu (HDP), který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve 4. čtvrtletí 2019 růst HDP také zpomalil, a to na 1,7 procenta ze 2,5 procenta ve třetím čtvrtletí.

Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 3,6 procenta z prosincových 3,2 procenta. Jde o nejvyšší meziroční růst cen od března 2012. Růst inflace ovlivnilo hlavně zdražování potravin, alkoholu a bydlení, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali, že inflace zůstane na stejné úrovni jako v předchozím měsíci.

Nezaměstnanost v České republice v lednu stoupla na 3,1 procenta z prosincových 2,9 procenta. Počet lidí bez práce se zvýšil o 14 490 na 230 022, přesto je to nejnižší lednová hodnota od roku 1997, informoval Úřad práce ČR. Zaměstnavatelé nabízeli 341 391 volných pracovních míst, jejich nabídka se tak meziměsíčně rozšířila o 434.

Česká národní banka zvýšila ve čtvrtek nečekaně úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Koruna na to zareagovala posílením kurzu vůči euru a po osmi letech pokořila psychologickou hranici 25 korun za euro, později však část zisku umazala. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše žádné větší důsledky toto posílení mít nebude. Ve studiu ČT ale potvrdil, že se teď například vyplatí nakoupit eura těm, kdo je budou v následujících měsících potřebovat. V pátek koruna ztratila k euru sedm haléřů na 25,06 koruny za euro.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta, informovala mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o první zvýšení sazeb od loňského května. Analytici očekávali, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny. Koruna po překvapivém rozhodnutí posílila pod 25 korun za euro. Po čtvrthodině od oznámení se obchodovala dokonce za 24,92 koruny za euro, vyplývá z údajů webu Patria Online.

Wuchanský koronavirus se šíří a infikuje nejen lidi, ale i trhy. Rozhodujícím faktorem bude podle analytiků ale čas – jak dlouho šíření potrvá a kam až se dostane. První symptomy poklesů a slábnutí na trzích vidí finančníci už teď, nicméně pokud koronovirus pronikne masivněji i do USA, trhy znervózní zřejmě ještě daleko víc. Navíc, jak vypočítala ČNB, zpomalení čínské ekonomiky o jeden procentní bod vyvolává zpomalení ekonomik střední a východní Evropy v rozsahu od 0,25 do 0,3 procentního bodu. V „ohrožení“ bude pak i ta česká.

Devizové intervence – tedy to, že v listopadu 2013 Česká národní banka (ČNB) „přivázala“ kurz koruny k euru nad hranici 27 korun – budou rozdělovat ekonomickou komunitu patrně už napořád. Z podkladů pro jednání bankovní rady vyplývá, že experti ČNB původně doporučovali tento krok už na počátku srpna i na konci září téhož roku. Tehdy byl ale proti tehdejší viceguvernér Mojmír Hampl, který hlasoval pro až na jednání 7. listopadu, čímž poměr hlasů převážil.

Krátce před 10:00 se česká měna podle serveru Patria.cz obchodovala na 25,118 koruny za euro. Dostala se tak na nejsilnější úroveň za sedm let a byla tedy i nejpevnější vůči společné evropské měně od ukončení intervenčního režimu České národní banky (ČNB). V hodnocení dalšího vývoje jsou však analytici opatrní.

Dvě procenta v plusu čekají zřejmě v roce 2020 tuzemskou ekonomiku. Podle odhadů nepatrně stoupne nezaměstnanost, zároveň by měla klesnout inflace, ale stále asi zůstane nad úrovní 2,5 procenta. Poslední čísla před koncem roku 2019 zveřejnily respektované instituce, včetně České národní banky (ČNB), a vyplývá to také z odhadů analytiků.

Průmyslová výroba v říjnu klesla meziročně o tři procenta po zářijovém růstu o 4,6 procenta. Podle analytiků na ni dolehl nepříznivý vývoj v zahraničí, zejména v automobilovém průmyslu. Zhoršil se i výsledek stavebnictví, které se v říjnu meziročně propadlo o 1,7 procenta po zářijovém růstu o 2,4 procenta. Naopak zahraniční obchod v říjnu vykázal přebytek 7,2 miliardy korun, zatímco před rokem byl ve schodku.

Index PMI, který sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby, v listopadu klesl na 43,5 bodu ze říjnových 45 bodů. Jde o nejprudší pokles za čtyři měsíce a jeden z nejhorších výsledků od poloviny roku 2009. Index nyní klesá nepřetržitě již dvanáct měsíců. Informovala o tom společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.

Důvěra v českou ekonomiku v listopadu opět poklesla, byť mírněji než v říjnu. Je tak nejnižší za celé období od července 2014. K propadu výrazně přispěli spotřebitelé, jejichž důvěra se dostala na nejslabší hodnotu od října 2014. Optimističtější však nebyli ani podnikatelé, jejich nálada je nejhorší dokonce od května 2014. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 2,6 procenta. Předtím se tři měsíce za sebou držela na úrovni 2,7 procenta. Bez práce bylo v říjnu 196 tisíc lidí, což je nejnižší říjnová hodnota od roku 1996. Zaměstnavatelé nabízeli více než 337 tisíc volných pracovních míst, o osm tisíc méně než v září. V pátek to oznámil Úřad práce ČR (ÚP ČR). Loni v říjnu byla míra nezaměstnanosti 2,8 procenta.

Maloobchodní tržby bez prodejů aut v září zrychlily meziroční růst na 7,3 procenta ze srpnových 3,7 procenta. Tradičně nejvyšší růst zaznamenal prodej zboží po internetu, vyšší byly také tržby v prodejnách počítačů, zdravotnického a kosmetického zboží nebo oděvů a obuvi. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Průmyslová výroba v září vzrostla meziročně o 4,9 procenta po srpnovém poklesu o 3,8 %. K růstu přispěla především výroba aut a elektrických zařízení.  Také za přebytkem zahraničního obchodu stojí především vývoz aut – ten meziročně stoupl v září o 14,4 miliardy na 25,1 miliardy korun.  A k růstu se vrátila i stavební výroba – meziročně o  2,9 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Po očištění o počet pracovních dní ale byla průmyslová produkce meziročně nižší o 0,6 % a podle analytiků tuzemský průmysl vlastně stagnuje pod vlivem poklesu v Německu.

Sněmovna ve středu v úvodním kole schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Stát by měl stejně jako letos hospodařit se schváleným schodkem 40 miliard korun. Rozpočet podpořila rovná stovka poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti. Rozpočet přišel před poslance podpořit i prezident Miloš Zeman. Slíbil, že pokud Sněmovna rozpočet schválí, podepíše ho. Neuspěly návrhy opozice, aby Sněmovna rozpočet vrátila vládě k přepracování. Vláda měla podle těchto návrhů snížit výdaje i schodek, případně zvýšit objem peněz na investice.

Průmyslová výroba v srpnu meziročně klesla o 3,8 procenta po červencovém růstu 5,6 %. Letošní srpen měl ale o jeden pracovní den méně než loňský, po očištění tak byla průmyslová produkce meziročně nižší o 1,2 procenta. Nižší byla zejména výroba počítačů a elektronických přístrojů a zpracování kovů, naopak rostl automobilový nebo farmaceutický průmysl. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Český průmysl ale na druhou stranu stále odolává obchodním válkám i brexitu, analytici se původně obávali hlubšího poklesu.