Jakub Seidler strana 3 z 5

Inflace činila v srpnu 17,2 procenta, oznámil Český statistický úřad. Meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s červencem nižší – poprvé po třinácti měsících. Ceny stouply i meziměsíčně, a to o 0,4 procenta, i to je ovšem mírnější růst než mezi červencem a červnem. Nejvýrazněji ve srovnání s loňským srpnem zdražily zemní plyn, elektřina, tuhá paliva i teplo a teplá voda, ale také potraviny. Mouka byla letos v srpnu o 61 procent dražší než loni. Inflace byla poněkud nižší, než předpokládali analytici, a o dva procentní body nižší, než vyplývalo ze srpnové prognózy České národní banky.

Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v červenci vzrostla na 5,4 procenta z červnových pěti procent. Banky a stavební spořitelny poskytly hypoteční úvěry za 11,9 miliardy korun, což je proti červnu pokles více než o třetinu. Meziroční propad zrychlil na 73 procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. V předchozí květnové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 1,8 procenta. Důvodem je zejména příznivější vývoj v první polovině roku, zatímco pro druhou polovinu roku bankéři čekají přechod do mírné recese. Asociace o tom ve čtvrtek informovala na on-line tiskové konferenci. Loni česká ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

Po propadu, který vyvrcholil v dubnu, vzrostl v květnu zájem o hypotéky meziměsíčně o pětinu. Zároveň ale byla částka, kterou banky poskytly, o 60 procent nižší než loni ve stejném období. Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypoték v dubnu vzrostla z dubnových 4,39 procenta na květnových 4,64 procenta, vyplývá z Hypomonitoru České bankovní asociace (ČBA).

S novými členy rady České národní banky (ČNB), kteří nastoupí v červenci, neočekává hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler zvyšování úrokových sazeb. Spekuluje o tom, že nový guvernér centrální banky Aleš Michl bude výrazněji přistupovat k investici devizových rezerv. „V případě využívání devizových rezerv a intervenování za silnější korunu bude muset centrální banka hlavně udělat rozhodnutí, kam až by korunu chtěla dostat,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.

Sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop a hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler se v pořadu Otázky Václava Moravce shodli na nutnosti systémových opatření, která dlouhodobě pomohou řešit energetickou krizi a chudnutí domácností. Česko podle nich například příliš daní nízkopříjmové zaměstnance.

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Jsou tak na nejvyšší úrovni za posledních dvacet let. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je nadále vysoká míra inflace a s tím spojená snaha centrální banky ji tlumit. Česká národní banka také v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok, uvedl na tiskové konferenci její guvernér Jiří Rusnok.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 2,8 procenta. Proti předchozímu kvartálu se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 1,4 procenta, vyplynulo z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který ho zveřejnil na svém webu. K růstu HDP přispěla výhradně domácí poptávka. Analytici očekávali mírně vyšší čísla.

Česká národní banka od ledna začne opět prodávat části výnosů z devizových rezerv. Program, jehož cílem je zpomalit nárůst jejich objemu, banka obnovuje po devíti letech. Ve čtvrtek o tom rozhodla bankovní rada.

Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,50 procenta. Jde o nejvyšší jednorázový nárůst od roku 1997. Důvodem je vzrůstající inflace, která v srpnu přesáhla čtyři procenta. Ekonomové očekávali růst o půl procentního bodu, do konce roku by mohla sazba stoupnout až na dvě procenta, odhadují.

Bankovní rada České národní banky podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby. Ta základní, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Důvodem jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Se zvyšováním úrokových sazeb ČNB počítá i nadále, avizoval guvernér Jiří Rusnok. Centrální banka také zlepšila na letošek odhad vývoje ekonomiky, naopak pro příští rok jej mírně zhoršila.

Dubnová inflace zrychlila z březnových 2,3 na 3,1 procenta, což je nejvíce od loňského září a také více, než očekávali analytici i Česká národní banka. Největší podíl na tom má hlavně zdražení pohonných hmot a tabákových výrobků. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Česká ekonomika v prvním letošním čtvrtletí klesla meziročně o 2,1 procenta, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti poslednímu loňskému čtvrtletí hrubý domácí produkt klesl o 0,3 procenta. Zpřesněné údaje o vývoji v prvním čtvrtletí oznámí ČSÚ 1. června. Pokles ekonomiky je mírnější, než očekávali analytici. Čísla podle nich svědčí o odolnosti firem. Unijní ekonomika je však zpět v recesi, když v prvním čtvrtletí navázala na půlprocentní propad předchozího kvartálu a klesla o 0,4 procenta, uvedl Eurostat.

Důvěra v českou ekonomiku byla v dubnu nejvyšší za poslední rok. Stoupla na 94,7 bodu z březnových 87 bodů, ukázal indikátor Českého statistického úřadu. Zvýšila se jak důvěra podnikatelů, tak spotřebitelů. Podle statistiků je to zřejmě avizovaným rozvolňováním opatření proti šíření koronaviru. Zvýšení důvěry není překvapením ani pro analytiky. Ti ale zároveň varují, že se očekávání, která jsou za jejím růstem, nemusí nakonec zcela naplnit.

Americké dluhopisové výnosy šly v posledních týdnech prudce vzhůru, což je známka mohutného ekonomického pokoronavirového zotavování a stejnou situaci vyvolávají i jinde po celém světě, včetně Česka, kde je ve srovnání se zeměmi regionu růst ještě rychlejší. Pokud bude toto tempo dále svižně pokračovat, mohlo by to však také vést ke zhoršení dostupnosti hypoték, značně navýšit náklady spojené s obsluhou státního dluhu nebo způsobit problémy s financováním firem.

Český průmysl v únoru přešel kvůli pandemii do meziročního poklesu o 2,6 procenta z lednového růstu o 0,3 procenta. Hůře si vedla výroba aut, elektrických zařízení i stavebních hmot. Firmy ale uzavřely více nových zakázek než loni, vyplývá z revidovaných údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Výrazný pokles zaznamenalo i stavebnictví, jeho produkce v únoru meziročně klesla o jedenáct procent, jde tak o nejvýraznější meziroční propad od července 2016. Vyšší byl naopak přebytek zahraničního obchodu, ten v únoru stoupl na 22,5 miliardy korun.

Maloobchodní tržby bez prodejů aut se v únoru meziročně snížily o tři procenta. Pokles zaznamenaly všechny typy kamenných obchodů, které byly výrazně ovlivněny protiepidemickými opatřeními. Většina prodejen nepotravinářského zboží nemohla prodávat vůbec nebo v omezené míře. Podobně jako v posledních měsících rostl ale prodej přes internet. E-shopy zaznamenaly meziročně téměř o 42 procent vyšší tržby. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky maloobchodu podle analytiků přes pokles pozitivně překvapily.

Meziroční růst spotřebitelských cen v únoru zpomalil posedmé v řadě. Ceny se zvýšily o 2,1 procenta, zatímco v lednu to bylo o 2,2 procenta, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání inflace rostla o 0,2 procenta, ovlivnily to především ceny za dopravu. Podle analytiků bude letos proti předchozím očekáváním pokles meziroční inlace zřejmě pomalejší, v první půlce roku se pravděpodobně udrží nad dvěma procenty a za celý letošní rok bude kolem 2,5 procenta.

Poskytovatelům služeb v roce 2020 poznamenaném koronavirovou pandemií klesly neočištěné tržby meziročně o 11,7 procenta. Je to nejvyšší pokles za posledních 20 let, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvýrazněji klesly tržby v odvětvích spojených s cestovním ruchem. Tržby cestovních kanceláří a agentur se propadly zhruba o 75 procent, v letecké dopravě o 69 procent a v ubytování o 56 procent.

Průmyslová výroba v Česku v loňském roce poznamenaném pandemií koronaviru meziročně klesla o osm procent. Je to nejvyšší propad od krize v roce 2009, kdy se průmysl snížil o 13,6 procenta. Výrazně se loni propadla i produkce aut a meziročně klesla o 7,7 procenta také stavební výroba. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěru roku ale průmysl rostl, v prosinci produkce meziročně stoupla o půl procenta. Podle analytiků právě on ekonomiku loni uchránil před ještě hlubším propadem.

Česká ekonomika se loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,6 procenta, zatímco předtím šest let v řadě rostl. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se HDP snížil o pět procent, mezičtvrtletně stoupl o 0,3 procenta. Ekonomika Evropské unie pak loni klesla o 6,4 procenta, vyplývá z rychlého odhadu Eurostatu. Za propadem jsou všude hlavně opatření proti šíření nového koronaviru.

Spotřebitelské ceny v Česku se loni průměrně zvýšily o 3,2 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za osm let. Ovlivnily to ceny potravin, nápojů, tabáku a bydlení. O rok dřív byla průměrná míra inflace 2,8 procenta. V prosinci spotřebitelské ceny meziročně rostly nejpomaleji za dva roky, zvýšily se o 2,3 procenta. Informace ve středu zveřejnil Český statistický úřad.

Spotřebitelské ceny v listopadu počtvrté za sebou zpomalily meziroční růst, tentokrát na 2,7 procenta z říjnových 2,9 procenta. Na zpomalení měly největší vliv ceny potravin a nealkoholických nápojů, zmírnilo třeba zdražování masa, ovoce nebo brambor, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně pak spotřebitelské ceny stagnovaly. Listopadová inflace byla nižší, než odhadovala Česká národní banka. Podle analytiků bude klesat i v dalších měsících, příští rok by se ale tlaky na růst cen mohly obnovit.

Průmyslová produkce v Česku v říjnu meziročně vzrostla o 1,3 procenta. Do růstu se tak dostala poprvé od května 2019. Přispěla k tomu hlavně výroba automobilů, vyplývá z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně průmysl vzrostl o tři procenta. Rostl i přebytek zahraničního obchodu, v říjnu na 33,4 miliardy korun. Stavebnictví naopak zrychlilo meziroční pokles na 10,5 procenta.