Jakub Seidler strana 3 z 5

Česká ekonomika v prvním letošním čtvrtletí klesla meziročně o 2,1 procenta, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti poslednímu loňskému čtvrtletí hrubý domácí produkt klesl o 0,3 procenta. Zpřesněné údaje o vývoji v prvním čtvrtletí oznámí ČSÚ 1. června. Pokles ekonomiky je mírnější, než očekávali analytici. Čísla podle nich svědčí o odolnosti firem. Unijní ekonomika je však zpět v recesi, když v prvním čtvrtletí navázala na půlprocentní propad předchozího kvartálu a klesla o 0,4 procenta, uvedl Eurostat.

Důvěra v českou ekonomiku byla v dubnu nejvyšší za poslední rok. Stoupla na 94,7 bodu z březnových 87 bodů, ukázal indikátor Českého statistického úřadu. Zvýšila se jak důvěra podnikatelů, tak spotřebitelů. Podle statistiků je to zřejmě avizovaným rozvolňováním opatření proti šíření koronaviru. Zvýšení důvěry není překvapením ani pro analytiky. Ti ale zároveň varují, že se očekávání, která jsou za jejím růstem, nemusí nakonec zcela naplnit.

Americké dluhopisové výnosy šly v posledních týdnech prudce vzhůru, což je známka mohutného ekonomického pokoronavirového zotavování a stejnou situaci vyvolávají i jinde po celém světě, včetně Česka, kde je ve srovnání se zeměmi regionu růst ještě rychlejší. Pokud bude toto tempo dále svižně pokračovat, mohlo by to však také vést ke zhoršení dostupnosti hypoték, značně navýšit náklady spojené s obsluhou státního dluhu nebo způsobit problémy s financováním firem.

Český průmysl v únoru přešel kvůli pandemii do meziročního poklesu o 2,6 procenta z lednového růstu o 0,3 procenta. Hůře si vedla výroba aut, elektrických zařízení i stavebních hmot. Firmy ale uzavřely více nových zakázek než loni, vyplývá z revidovaných údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Výrazný pokles zaznamenalo i stavebnictví, jeho produkce v únoru meziročně klesla o jedenáct procent, jde tak o nejvýraznější meziroční propad od července 2016. Vyšší byl naopak přebytek zahraničního obchodu, ten v únoru stoupl na 22,5 miliardy korun.

Maloobchodní tržby bez prodejů aut se v únoru meziročně snížily o tři procenta. Pokles zaznamenaly všechny typy kamenných obchodů, které byly výrazně ovlivněny protiepidemickými opatřeními. Většina prodejen nepotravinářského zboží nemohla prodávat vůbec nebo v omezené míře. Podobně jako v posledních měsících rostl ale prodej přes internet. E-shopy zaznamenaly meziročně téměř o 42 procent vyšší tržby. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky maloobchodu podle analytiků přes pokles pozitivně překvapily.

Meziroční růst spotřebitelských cen v únoru zpomalil posedmé v řadě. Ceny se zvýšily o 2,1 procenta, zatímco v lednu to bylo o 2,2 procenta, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání inflace rostla o 0,2 procenta, ovlivnily to především ceny za dopravu. Podle analytiků bude letos proti předchozím očekáváním pokles meziroční inlace zřejmě pomalejší, v první půlce roku se pravděpodobně udrží nad dvěma procenty a za celý letošní rok bude kolem 2,5 procenta.

Poskytovatelům služeb v roce 2020 poznamenaném koronavirovou pandemií klesly neočištěné tržby meziročně o 11,7 procenta. Je to nejvyšší pokles za posledních 20 let, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvýrazněji klesly tržby v odvětvích spojených s cestovním ruchem. Tržby cestovních kanceláří a agentur se propadly zhruba o 75 procent, v letecké dopravě o 69 procent a v ubytování o 56 procent.

Průmyslová výroba v Česku v loňském roce poznamenaném pandemií koronaviru meziročně klesla o osm procent. Je to nejvyšší propad od krize v roce 2009, kdy se průmysl snížil o 13,6 procenta. Výrazně se loni propadla i produkce aut a meziročně klesla o 7,7 procenta také stavební výroba. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěru roku ale průmysl rostl, v prosinci produkce meziročně stoupla o půl procenta. Podle analytiků právě on ekonomiku loni uchránil před ještě hlubším propadem.

Česká ekonomika se loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,6 procenta, zatímco předtím šest let v řadě rostl. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se HDP snížil o pět procent, mezičtvrtletně stoupl o 0,3 procenta. Ekonomika Evropské unie pak loni klesla o 6,4 procenta, vyplývá z rychlého odhadu Eurostatu. Za propadem jsou všude hlavně opatření proti šíření nového koronaviru.

Spotřebitelské ceny v Česku se loni průměrně zvýšily o 3,2 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za osm let. Ovlivnily to ceny potravin, nápojů, tabáku a bydlení. O rok dřív byla průměrná míra inflace 2,8 procenta. V prosinci spotřebitelské ceny meziročně rostly nejpomaleji za dva roky, zvýšily se o 2,3 procenta. Informace ve středu zveřejnil Český statistický úřad.

Spotřebitelské ceny v listopadu počtvrté za sebou zpomalily meziroční růst, tentokrát na 2,7 procenta z říjnových 2,9 procenta. Na zpomalení měly největší vliv ceny potravin a nealkoholických nápojů, zmírnilo třeba zdražování masa, ovoce nebo brambor, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně pak spotřebitelské ceny stagnovaly. Listopadová inflace byla nižší, než odhadovala Česká národní banka. Podle analytiků bude klesat i v dalších měsících, příští rok by se ale tlaky na růst cen mohly obnovit.

Průmyslová produkce v Česku v říjnu meziročně vzrostla o 1,3 procenta. Do růstu se tak dostala poprvé od května 2019. Přispěla k tomu hlavně výroba automobilů, vyplývá z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně průmysl vzrostl o tři procenta. Rostl i přebytek zahraničního obchodu, v říjnu na 33,4 miliardy korun. Stavebnictví naopak zrychlilo meziroční pokles na 10,5 procenta.

Maloobchodní tržby očištěné o kalendářní vlivy se v říjnu meziročně snížily o 0,2 procenta a meziměsíčně klesly o 1,9 procenta. Nižší byly tržby za nepotravinářské zboží, naopak za potraviny rostly, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Říjnové výsledky ovlivnila opatření proti šíření koronaviru, kvůli kterým byla řada prodejen převážně nepotravinářského zboží uzavřena nebo měla omezený provoz.

Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí byl tak větší než očekávali analytici i Česká národní banka.

Podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zmírnilo tuzemské hospodářství meziroční pokles na pět procent. Ve druhém čtvrtletí klesl hrubý domácí produkt (HDP) kvůli koronaviru o 10,7 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve třetím čtvrtletí vzrostl o 6,9 procenta. Pokles ekonomiky byl ve třetím čtvrtletí mírnější, než odhadovala Česká národní banka.

Důvěra v českou ekonomiku klesla v listopadu ve srovnání s říjnem o 4,4 bodu na 82 bodů. Níže byla naposledy v červnu. Snížila se důvěra podnikatelů i spotřebitelů. Nejvýraznější pokles zaznamenali statistici u podnikatelů ve vybraných službách a obchodě, kterých se přímo dotkla protiepidemická opatření, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Tržby obchodníků v Česku očištěné o kalendářní vlivy v září stagnovaly, meziměsíčně klesly o 0,4 procenta. Opět nejvíce si ve srovnání s loňským rokem polepšili internetoví prodejci, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V srpnu maloobchodní tržby podle revidovaných údajů stouply meziročně o 1,5 procenta.

Důvěra v českou ekonomiku po pětiměsíčním růstu v říjnu klesla meziměsíčně o 4,5 bodu na 86,4 bodu. Snížila se hlavně důvěra spotřebitelů, u nichž indikátor klesl o 11,6 bodu. Po jarním propadu je to druhý nejvyšší pokles od začátku sledování. Důvodem je pandemie koronaviru a s ní související opatření. Nižší je i důvěra u podnikatelů, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Průmyslová výroba v Česku v srpnu zrychlila pokles na 5,5 procenta z červencových pěti procent. Výsledek byl ovlivněn vývojem koronavirové epidemie, ale také čerpáním dovolených. Meziměsíčně byla průmyslová produkce nižší o 0,9 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytiky výsledky průmyslové produkce lehce zklamaly, září by mělo být ale podle nich lepší. Stavebnictví v srpnu mírně zpomalilo propad na 9,7 procenta.

Průměrná mzda v letošním roce i příštím roce po zohlednění inflace podle odhadů ministerstva financí klesne. Letos by měla průměrná hrubá mzda dosáhnout 34 682 korun a příští rok 35 006 korun. Reálný pokles by tak měl být letos o 1,6 procenta a příští rok o 0,9 procenta. Nominálně by měla průměrná mzda letos i příští rok mírně růst, vyplývá z aktuální zářijové prognózy zveřejněné ministerstvem financí.

Zavřeno budou muset mít kvůli zhoršující se nákaze mezi půlnocí a šestou ráno restaurace a bary ve Středočeském kraji, v Praze už toto opatření platí od středy. Ministerstvo financí ale v tuto chvíli nepočítá s tím, že by podnikatelům, kteří musí v noci povinně zavřít, ztráty kompenzovalo. Banky se navíc připravují na krizi, řada lidí a podnikatelů v tuto chvíli stále ještě využívá odkladu splátek, moratorium ale brzy skončí.

Průmyslová výroba v Česku v červenci zmírnila meziroční pokles na pět procent z červnových 10,5 procenta. V květnu byla kvůli pandemii koronaviru meziročně nižší o více než 25 procent. Meziměsíčně průmyslová produkce potřetí v řadě rostla, tentokrát o 5,7 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zpomalil také meziroční propad stavební výroby, přebytek zahraničního obchodu v červenci pak vzrostl.

Ministerstvo financí nemá plán, jak od příštího roku kompenzovat výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši několika desítek miliard korun, který vznikne po dohodnutém zrušení superhrubé mzdy. Schodek rozpočtu bude proto v několika příštích letech vyšší. Uvedla to ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), podle které je chystané zrušení superhrubé mzdy investicí zvyšující spotřebu domácností a na příjmy státního rozpočtu bude mít pozitivní efekt v dlouhodobém horizontu.

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci mírně zrychlily růst na 3,4 procenta z červnových 3,3 procenta. Zdražily zejména alkoholické nápoje a tabák, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s červnem vzrostly ceny o 0,4 procenta. Výsledek tak podle analytiků odpovídá vyznění prognózy České národní banky (ČNB), ale je citelně nad očekáváním finančního trhu.