Inflace činila v srpnu 17,2 procenta, oznámil Český statistický úřad. Meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s červencem nižší – poprvé po třinácti měsících. Ceny stouply i meziměsíčně, a to o 0,4 procenta, i to je ovšem mírnější růst než mezi červencem a červnem. Nejvýrazněji ve srovnání s loňským srpnem zdražily zemní plyn, elektřina, tuhá paliva i teplo a teplá voda, ale také potraviny. Mouka byla letos v srpnu o 61 procent dražší než loni. Inflace byla poněkud nižší, než předpokládali analytici, a o dva procentní body nižší, než vyplývalo ze srpnové prognózy České národní banky.
V červenci vzrostly spotřebitelské ceny ve srovnání s předchozím rokem o 17,5 procenta, v srpnu o 17,2 procenta. Tempo růstu zpomalilo po třinácti měsících. Podle statistického úřadu zpomalil především růst cen pohonných hmot, které byly o 28,3 procenta dražší než loni v srpnu, v červenci ještě byly meziročně o 43,6 procenta dražší. Mírně však zrychlil růst cen potravin.
Největší vliv na to, že i přes mírnější tempo růstu cen oproti červenci bylo i v srpnu o sedmnáct procent dráže, měly kromě potravin energie. Ceny zemního plynu meziročně stouply o 61,4 procenta, elektřiny o 34,6 procenta, tuhých paliv o 45,8 procenta, tepla a teplé vody o 20,1 procenta. Zhruba o pět až šest procent bylo dražší i vodné a stočné a o dvacetinu zdražilo i nájemné v bytech. Náklady vlastnického bydlení vzrostly o 18 procent zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a dále cen stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení.
Z potravin meziročně zdražila nejvíce mouka, a to o 64,2 procenta, oleje a tuky o 49,8 procenta, polotučné trvanlivé mléko o 48,7 procenta a drůbeží maso, jehož cenovky jsou o třetinu vyšší než loni. Dražší jsou také automobily (o 16,2 procenta), restaurace (o 24,7 procenta) a hotely, respektive ubytovací služby (o 20 procent).
Cena pohonných hmot byla nejnižší od února
Meziměsíčně stouply v srpnu ceny o 0,4 procenta. Elektřina zdražila o 0,7 procenta, plyn o procento a tuhá paliva o 3,7 procenta. Z potravin nejvýrazněji zdražilo polotučné trvanlivé mléko o 5,5 procenta, zato o 14,5 procenta levnější byly oproti červenci brambory. O desetinu levnější byly i pohonné hmoty.
„Jejich ceny byly nejníže od letošního února. Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za necelých 42 korun za litr a nafta za necelých 44 korun za litr,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Analytiky vývoj překvapil. Další pokles ale nečekají
Že meziroční inflace v srpnu zpomalila na 17,2 procenta bylo pro analytiky mírné překvapení. Očekávali, že zůstane podobná jako v červenci, případně že ještě poněkud zrychlí. Nejsou však přesvědčeni o tom, že by již skutečně nastal okamžik zlomu.
„Není ještě důvod slavit, protože hlavní příčina zpomalení inflace v srpnu byla způsobena poklesem cen pohonných hmot. Ty oproti červenci poklesly o deset procent, to znamená, že z meziročního srovnání ukously půl procentního bodu. Kdyby tam nebyl vývoj v cenách pohonných hmot, měli bychom inflaci mírně pod 18 procenty,“ poukázal hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Zdůraznil, že ceny pohonných hmot závisí na cenách ropy, která může záhy zase stoupnout.
Připustil ale, že očekávání analytiků se zlevněním ropy, a tedy pohonných hmot kalkulovala, a přesto je skutečný výsledek příznivější. „Analytiky překvapily jiné položky, zejména ceny energií,“ poznamenal.
Analytik Deloitte David Marek míní, že si v srpnu inflace jen „na chvíli odpočinula“. Nedomnívá se, že by dál zpomalovala. Očekává, že do konce roku ještě bude muset vstřebat výrazný růst cen energií z posledních týdnů. Na druhé straně se podle něho vytrácejí poptávkou živené tlaky na inflaci. „Výrazný pokles reálných mezd a obavy z dalšího ekonomického vývoje tlumí útraty domácností v obchodech a omezují možnosti ke zvyšování cen,“ uvedl.
I podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského lze sice očekávat, že bude u řady položek cenový růst dále slábnout, často i díky vysoké základně z loňska, ale zároveň předpokládá další zdražování potravin a energií. Také analytik Banky Creditas Petr Dufek se domnívá, že další výrazný pozitivní impulz ve směru poklesu, jako v srpnu zajistily pohonné hmoty, už inflace hned tak nedostane.
Seidler věří, že by meziroční inflace navzdory dřívějším obávám nemusela na podzim překonat dvacetiprocentní hranici. „Opatrně můžeme říci, že bychom se k ní dostat nemuseli, že zůstaneme pod ní. (…) Na druhou stranu je tam celá řada efektů. Například na konci roku bude hrát roli nižší srovnávací základna s koncem minulého roku, kdy bylo dočasně sníženo DPH,“ upozornil.
ČNB čekala téměř dvacetiprocentní inflaci
Příznivěji se vyvíjí inflace i ve srovnání s prognózou České národní banky. Ta očekávala, že v srpnu bude meziroční zvýšení cen o 2,1 procentního bodu vyšší. Nejvýrazněji se na tom podílely ceny potravin, v menší míře pak jádrová inflace, regulované ceny a ceny pohonných hmot, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Jádrová inflace podle něj proti červenci již dále nevzrostla, zůstává však vysoká. Projevují se v ní kulminující domácí poptávkové tlaky a pokračující výrazný růst nákladů, který odráží eskalující zdražování plynu a elektřiny na světových burzách a přetrvávající obtíže v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích.
Vliv doznívajícího post-covidového oživení domácí poptávky je zřetelný zejména u cen zboží, jejichž dynamika dále vzrostla, dodal Král. Naopak růst cen služeb i v srpnu mírně zpomalil, očekávaný vliv letního zdražení dovolených se naplnil jen z části.
„S největší pravděpodobností setrváme nějakou dobu na hladinách kolem současné úrovně, než se vydáme definitivně k jasnému poklesu inflace, což by nás mohlo čekat v příštím roce a v tom začátku roku přespříštího. To znamená, že v roce 2024 by již inflace měla klesnout do blízkosti dvouprocentního cíle České národní banky,“ předpokládá šéf měnové sekce.
