Jakub Seidler strana 4 z 5

Průmyslová výroba v Česku v srpnu zrychlila pokles na 5,5 procenta z červencových pěti procent. Výsledek byl ovlivněn vývojem koronavirové epidemie, ale také čerpáním dovolených. Meziměsíčně byla průmyslová produkce nižší o 0,9 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytiky výsledky průmyslové produkce lehce zklamaly, září by mělo být ale podle nich lepší. Stavebnictví v srpnu mírně zpomalilo propad na 9,7 procenta.

Průměrná mzda v letošním roce i příštím roce po zohlednění inflace podle odhadů ministerstva financí klesne. Letos by měla průměrná hrubá mzda dosáhnout 34 682 korun a příští rok 35 006 korun. Reálný pokles by tak měl být letos o 1,6 procenta a příští rok o 0,9 procenta. Nominálně by měla průměrná mzda letos i příští rok mírně růst, vyplývá z aktuální zářijové prognózy zveřejněné ministerstvem financí.

Zavřeno budou muset mít kvůli zhoršující se nákaze mezi půlnocí a šestou ráno restaurace a bary ve Středočeském kraji, v Praze už toto opatření platí od středy. Ministerstvo financí ale v tuto chvíli nepočítá s tím, že by podnikatelům, kteří musí v noci povinně zavřít, ztráty kompenzovalo. Banky se navíc připravují na krizi, řada lidí a podnikatelů v tuto chvíli stále ještě využívá odkladu splátek, moratorium ale brzy skončí.

Průmyslová výroba v Česku v červenci zmírnila meziroční pokles na pět procent z červnových 10,5 procenta. V květnu byla kvůli pandemii koronaviru meziročně nižší o více než 25 procent. Meziměsíčně průmyslová produkce potřetí v řadě rostla, tentokrát o 5,7 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zpomalil také meziroční propad stavební výroby, přebytek zahraničního obchodu v červenci pak vzrostl.

Ministerstvo financí nemá plán, jak od příštího roku kompenzovat výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši několika desítek miliard korun, který vznikne po dohodnutém zrušení superhrubé mzdy. Schodek rozpočtu bude proto v několika příštích letech vyšší. Uvedla to ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), podle které je chystané zrušení superhrubé mzdy investicí zvyšující spotřebu domácností a na příjmy státního rozpočtu bude mít pozitivní efekt v dlouhodobém horizontu.

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci mírně zrychlily růst na 3,4 procenta z červnových 3,3 procenta. Zdražily zejména alkoholické nápoje a tabák, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s červnem vzrostly ceny o 0,4 procenta. Výsledek tak podle analytiků odpovídá vyznění prognózy České národní banky (ČNB), ale je citelně nad očekáváním finančního trhu.

Průmyslová výroba v Česku v červnu zpomalila meziroční pokles na 11,9 procenta z květnových 25,7 procenta. K lepšímu výsledku přispělo oživení výroby aut. V meziměsíčním srovnání byla červnová průmyslová produkce vyšší o 13,4 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle ekonomů se průmysl zotavuje, čísla jsou nad jejich očekáváními a situace se bude dál zlepšovat, i když na úroveň před pandemií se dostane až v roce 2022. Stavebnictví v červnu dále pokračovalo v propadu, kleslo o 11,5 procenta.

Tržby českých obchodníků v červnu po očištění meziročně klesly o dvě procenta, meziměsíčně stouply o 0,2 procenta. Nejvyšší nárůst tržeb zaznamenal prodej přes internet a zásilkovou službu, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V květnu byly očištěné tržby v maloobchodě, kromě prodeje motorových vozidel, podle revidovaných údajů meziročně vyšší o 0,8 procenta.

Důvěra v ekonomiku Česka vzrostla v červenci meziměsíčně o 9,5 bodu na 86,7 bodu. Optimističtější byli spotřebitelé i podnikatelé, u nichž byl meziměsíční růst důvěry nejvyšší od počátku sledování, ukazují aktuální čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ). Důvěra v tuzemské hospodářství zaznamenala v dubnu po vypuknutí koronavirové krize rekordní propad skoro o 20 bodů, v květnu a v červnu mírně stoupla. I přes výrazný růst v červenci zůstává důvěra v ekonomiku stále pod dlouhodobým průměrem, doplňují statistici.

Firmy omezily ve druhém čtvrtletí investice. Peníze shánějí buď na okamžité použití, nebo je ukládají na dobu, až bude jasno, kde by je mohly nejlépe využít. Vyplynulo to z aktuálního šetření České národní banky.

Schodek státního rozpočtu ke konci června stoupl na 195,2 miliardy korun z květnových 157,4 miliardy korun. Loni ke konci června byl schodek 20,7 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový výsledek je nejhorší od vzniku Česka. Dosud byl ke konci června nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2010, a to 75,7 miliardy korun.

Výkon české ekonomiky klesl letos za první čtvrtletí o 3,4 procenta v porovnání s předchozím kvartálem. Informoval o tom Český statistický úřad, který tak zpřesnil svůj květnový odhad (propad o 3,3 procenta). Na poklesu hrubého domácího produktu se nejvíce podílely fixní investice následované spotřebou domácností. Pokles ekonomiky pak jen částečně kompenzovala vyšší spotřeba vlády a také vyšší čisté exporty. Meziroční pokles statistici potvrdili na úrovni dvou procent.

Bankovní rada České národní banky ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Důvodem je podle analytiků mimo jiné to, že podle dosavadních dat se vyvíjí ekonomika relativně v souladu s květnovou prognózou ČNB.

Důvěra v českou ekonomiku v červnu opět vzrostla, a to meziměsíčně o 2,1 bodu na 77,2 bodu. Na rozdíl od května tentokrát stoupla v případě podnikatelů i spotřebitelů, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra v tuzemskou ekonomiku zaznamenala v dubnu po vypuknutí koronavirové krize rekordní propad skoro o 20 bodů. Následný mírný růst v květnu a červnu zatím tento propad nedokázal smazat. V reakci na aktuální výsledky průzkumu analytici uvedli, že cesta z koronavirové krize bude podle vývoje důvěry v českou ekonomiku zřejmě jen pozvolná.

Spotřebitelské ceny byly v květnu o 2,9 procenta vyšší než před rokem, jejich růst zpomalil z dubnových 3,2 procenta. Na růstu se podepsaly zejména ceny potravin. Vepřové maso, uzeniny, zelenina, ovoce, cukr či mouka byly v květnu dražší než před rokem, levnější bylo třeba máslo. Zdražila ale také elektřina. Proti růstu inflace působily levnější pohonné hmoty, za které řidiči platili o pětinu méně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Aktuální data podle většiny analytiků ukazují, že od půlky roku začne kvůli dopadům pandemie inflace klesat. Květnová meziroční inflace byla zároveň o 0,3 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB. Důvodem byla jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy.

Průmyslová výroba v Česku po očištění o kalendářní vlivy zrychlila meziroční pokles na 33,7 procenta z 12,5 procenta v březnu. Propad byl ve všech odvětvích, nejvyšší byl u výroby aut. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Propad je podle dostupných údajů největší od roku 2001, odkdy ČSÚ vede srovnatelnou řadu. V březnu a v dubnu se kvůli opatřením vlády proti šíření nákazy a narušení výrobních řetězců zastavil chod řady firem. Podle analytiků český průmysl bude mít po zbytek roku slabý výkon, masivní dubnový propad by ale podle nich neměl být v dalších měsících překonán. V dubnu klesla i stavební produkce a ve schodku skončil i zahraniční obchod.

Tržby obchodníků, kromě prodejů motorových vozidel, v dubnu meziročně klesly po očištění o kalendářní vlivy o 10,9 procenta. Pokles se dotkl všech druhů prodejen. Důvodem jsou vládní opatření proti koronaviru. Výrazně se naopak zvýšil prodej přes internet, jeho růst byl nejvyšší za 15 let, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Propad maloobchodu v dubnu je podle analytiků nižší, než se očekávalo. Statistici však zároveň upozornili, že vzhledem k mimořádným opatřením mohou být dubnová data později výrazně revidovaná.

Česká ekonomika poklesla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) v 1. čtvrtletí meziročně o dvě procenta a mezičtvrtletně o 3,3 procenta. První odhady z poloviny května přitom hovořily o meziročním snížení o 2,2 procenta a mezičtvrtletním o 3,6 procenta. Navzdory revizi ale stále jde o největší pokles české ekonomiky od začátku roku 2010, uvedl ČSÚ. Pokles ekonomiky v prvním čtvrtletí byl zcela v souladu s odhady České národní banky v její aktuální prognóze.

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 157,4 miliardy korun z dubnových 93,8 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Letošní květnový výsledek je nejhorší od vzniku České republiky. Dosud byl ke konci května nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2010, a to 95,4 miliardy korun.

Podmínky v českém zpracovatelském sektoru vykazují nadále zhoršení, byť méně výrazné než v dubnu. Index PMI stoupl v květnu na 39,6 bodu z dubnových 35,1 bodu, informovala společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru. Květnový údaj ukázal podle IHS Markit druhý největší pokles výkonu českého zpracovatelského sektoru od propadu během finanční krize téměř před jedenácti lety.

Důvěra v ekonomiku se v květnu po dosud největším propadu v předchozím měsíci zvýšila o 0,3 bodu na 75,1 bodu, dál ale zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Opět klesla důvěra mezi podnikateli, kteří kvůli koronavirové krizi nadále čelí podle statistiků velkému poklesu poptávky. Naopak spotřebitelé byli proti dubnu optimističtější.

Meziroční růst spotřebitelských cen v dubnu zpomalil na 3,2 procenta z březnových 3,4 procenta. Důvodem byl hlavně pokles cen pohonných hmot. Naopak pokračovalo zdražování potravin, především ovoce a zeleniny, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla dubnová inflace nižší o 0,2 procenta, což je rekordní pokles.

Průmyslová výroba v České republice očištěná o vliv počtu pracovních dnů zrychlila v březnu meziroční pokles na 10,8 procenta z únorových 0,9 procenta. Víc se propadla naposledy v červenci 2009 za hospodářské krize. Dopad pandemie se nepříznivě odrazil i ve stavební produkci. Ta po únorovém růstu o více než pět procent v březnu reálně meziročně klesla o 2,3 procenta. České aerolinie obnoví od 18. května provoz na čtyřech linkách, půjde o linky do Paříže, Frankfurtu, Stockholmu a Amsterdamu. Další přibudou o týden později.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Jedná se o razantnější krok, než čekal trh. Centrální banka v nové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o osm procent. Příští rok by pak měla stoupnout o čtyři procenta.