Pokles ekonomiky zasáhl v prvním čtvrtletí hlavně firmy. Rekordně klesla míra jejich investic

Výkon české ekonomiky klesl letos za první čtvrtletí o 3,4 procenta v porovnání s předchozím kvartálem. Informoval o tom Český statistický úřad, který tak zpřesnil svůj květnový odhad (propad o 3,3 procenta). Na poklesu hrubého domácího produktu se nejvíce podílely fixní investice následované spotřebou domácností. Pokles ekonomiky pak jen částečně kompenzovala vyšší spotřeba vlády a také vyšší čisté exporty. Meziroční pokles statistici potvrdili na úrovni dvou procent.

Jde o největší pokles české ekonomiky od začátku roku 2010 (doba finanční krize), uvedl již dříve statistický úřad. Výsledky ovlivnila pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.

V posledním čtvrtletí loňského roku přitom hrubý domácí produkt rostl meziročně o dvě procenta, mezičtvrtletně pak stoupl o 0,4 procenta.

„Mimořádná situace v březnu se projevila poklesem míry zisku i míry investic u nefinančních podniků. Míra investic poklesla mezičtvrtletně o 3,9 procentního bodu, což je největší pokles v historii měření,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. U domácností ještě došlo k růstu příjmů i spotřeby, dodal.

Ekonomka Komerční banky Jana Steckerová si všímá zveřejněných sektorových účtů za první čtvrtletí letošního roku. Míra získu činila 44,3 procenta. „Ve srovnání s předchozím čtvrtletím tak poklesla o 0,2 procentního bodu, v meziročním srovnání o 0,3 procetního bodu,“ napsala.

Dodala, že už v předchozích letech stlačovaly rostoucí mzdové náklady ziskové marže na nižší úrovně. „Přitom ještě v roce 2016 se míra zisku firem nacházela nad úrovní 51 procent“..

Celkové mzdové náklady firem vzrostly v prvním kvartálu meziročně o 2,6 procenta. Míra investic se snížila mezičtvrtletně o 3,9 procentního bodu a dosáhla 26,3 procenta. „Výraznější propad má však ještě před sebou,“ komentovala to Steckerová.

  • Stále relativně dobře se v prvních třech měsících roku 2020 vedlo domácnostem. Jejich příjmy vzrostly o 2,9 % meziročně i mezikvartálně. Vyšší příjmy domácnosti neutratily, což se odrazilo ve vyšší míře úspor. Ta dosáhla úrovně 13,5 procenta.

Pozice firem si všímá i hlavní ekonom ING Bank v ČR Jakub Seidler, který podtrhl, že míra zisku je nejnižší v historii časové řady od roku 2005. „Do velké míry jde především o vliv pandemie koronaviru a nadále rostoucích mzdových nákladů. Podnikům také klesla míra investic, a to také na nejnižší hodnotu v rámci délky časové řady od roku 2005.“

Ekonom zdůraznil, že jak ziskovost firem, tak míra investic firem byly nižší než v průběhu globální finanční krize po roce 2008.   

Druhé čtvrletí bude výrazně horší

Steckerová zároveň upozornila, že druhé čtvrtletí dopadne výrazně hůře. „Zatímco v prvním čtvrtletí byla česká ekonomika zasažena opatřeními v boji proti koronaviru pouze ve druhé polovině března, ve druhém čtvrtletí byla restriktivní opatření v platnosti po dobu dvou měsíců. Výraznější propad tak českou ekonomiku teprve čeká,“ zdůraznila.

Seidel zároveň upozornil, že scénář ve tvaru „V“, tedy výrazný propad následovaný rychlým oživením, začíná být méně pravděpodobný. „Důvodem je i to, že řada důležitých ekonomik v zahraničí se s pandemií koronaviru nadále potýká ve zvýšení míře a zahraniční poptávka se tak bude zotavovat pomaleji.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 8 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...