Pokles ekonomiky zasáhl v prvním čtvrtletí hlavně firmy. Rekordně klesla míra jejich investic

Výkon české ekonomiky klesl letos za první čtvrtletí o 3,4 procenta v porovnání s předchozím kvartálem. Informoval o tom Český statistický úřad, který tak zpřesnil svůj květnový odhad (propad o 3,3 procenta). Na poklesu hrubého domácího produktu se nejvíce podílely fixní investice následované spotřebou domácností. Pokles ekonomiky pak jen částečně kompenzovala vyšší spotřeba vlády a také vyšší čisté exporty. Meziroční pokles statistici potvrdili na úrovni dvou procent.

Jde o největší pokles české ekonomiky od začátku roku 2010 (doba finanční krize), uvedl již dříve statistický úřad. Výsledky ovlivnila pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.

V posledním čtvrtletí loňského roku přitom hrubý domácí produkt rostl meziročně o dvě procenta, mezičtvrtletně pak stoupl o 0,4 procenta.

„Mimořádná situace v březnu se projevila poklesem míry zisku i míry investic u nefinančních podniků. Míra investic poklesla mezičtvrtletně o 3,9 procentního bodu, což je největší pokles v historii měření,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. U domácností ještě došlo k růstu příjmů i spotřeby, dodal.

Ekonomka Komerční banky Jana Steckerová si všímá zveřejněných sektorových účtů za první čtvrtletí letošního roku. Míra získu činila 44,3 procenta. „Ve srovnání s předchozím čtvrtletím tak poklesla o 0,2 procentního bodu, v meziročním srovnání o 0,3 procetního bodu,“ napsala.

Dodala, že už v předchozích letech stlačovaly rostoucí mzdové náklady ziskové marže na nižší úrovně. „Přitom ještě v roce 2016 se míra zisku firem nacházela nad úrovní 51 procent“..

Celkové mzdové náklady firem vzrostly v prvním kvartálu meziročně o 2,6 procenta. Míra investic se snížila mezičtvrtletně o 3,9 procentního bodu a dosáhla 26,3 procenta. „Výraznější propad má však ještě před sebou,“ komentovala to Steckerová.

  • Stále relativně dobře se v prvních třech měsících roku 2020 vedlo domácnostem. Jejich příjmy vzrostly o 2,9 % meziročně i mezikvartálně. Vyšší příjmy domácnosti neutratily, což se odrazilo ve vyšší míře úspor. Ta dosáhla úrovně 13,5 procenta.

Pozice firem si všímá i hlavní ekonom ING Bank v ČR Jakub Seidler, který podtrhl, že míra zisku je nejnižší v historii časové řady od roku 2005. „Do velké míry jde především o vliv pandemie koronaviru a nadále rostoucích mzdových nákladů. Podnikům také klesla míra investic, a to také na nejnižší hodnotu v rámci délky časové řady od roku 2005.“

Ekonom zdůraznil, že jak ziskovost firem, tak míra investic firem byly nižší než v průběhu globální finanční krize po roce 2008.   

Druhé čtvrletí bude výrazně horší

Steckerová zároveň upozornila, že druhé čtvrtletí dopadne výrazně hůře. „Zatímco v prvním čtvrtletí byla česká ekonomika zasažena opatřeními v boji proti koronaviru pouze ve druhé polovině března, ve druhém čtvrtletí byla restriktivní opatření v platnosti po dobu dvou měsíců. Výraznější propad tak českou ekonomiku teprve čeká,“ zdůraznila.

Seidel zároveň upozornil, že scénář ve tvaru „V“, tedy výrazný propad následovaný rychlým oživením, začíná být méně pravděpodobný. „Důvodem je i to, že řada důležitých ekonomik v zahraničí se s pandemií koronaviru nadále potýká ve zvýšení míře a zahraniční poptávka se tak bude zotavovat pomaleji.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie ČR přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
10:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
včera v 10:59

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
7. 7. 2026Aktualizovánovčera v 07:22

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
včera v 06:00

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
7. 7. 2026Aktualizovánovčera v 00:16

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.