Spotřebitelské ceny v Česku v červenci mírně zrychlily růst na 3,4 procenta z červnových 3,3 procenta. Zdražily zejména alkoholické nápoje a tabák, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s červnem vzrostly ceny o 0,4 procenta. Výsledek tak podle analytiků odpovídá vyznění prognózy České národní banky (ČNB), ale je citelně nad očekáváním finančního trhu.
Inflace v červenci zrychlila růst na 3,4 procenta. Zdražily zejména alkoholické nápoje a tabák
Meziroční vývoj byl podle statistiků ovlivněn oboustrannými cenovými pohyby v několika oddílech spotřebního koše. „Například v oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly oproti loňsku ceny tabákových výrobků téměř o 14 procent, a naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje meziročně klesly ceny brambor zhruba o 13 procent,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Ceny uzenin proti loňsku vzrostly o více než deset procent, vejce zdražila zhruba o devět procent. Ceny uzenin proti loňsku vzrostly o více než deset procent. Například kilogram vepřového bůčku byl loni zhruba za 97 korun, letos byl přibližně o deset korun dražší. O více než deset korun na zhruba 136 korun zdražily i špekáčky. Za šunkový salám letos v červenci lidé platili téměř 161 korun za kilo, tedy asi o 12 korun více než loni. Zlevnily naopak kuřecí a krůtí prsní řízky.
Cena vajec proti loňskému roku vzrostla zhruba o devět procent. Výrazně zdražovalo také některé ovoce. Cena pomerančů vzrostla o více než 12 korun na 48 korun za kilogram, citrony zdražily o více než 23 korun na 71,50 koruny a konzumní jablka o 15 korun na 43,12 koruny za kilogram.
Nájemné bylo v červenci meziročně vyšší o 2,8 procenta, elektřina o 7,6 procenta, zdražilo také vodné a stočné, mírně se zvýšila i cena zemního plynu. Za stravovací služby platili lidé o 5,6 procenta více než loni.
Naopak o necelé procento klesly oproti loňskému roku ceny v oddíle doprava. O téměř čtyři procenta zlevnily také ceny za poštovní a telekomunikační služby.
Meziměsíčně inflaci ovlivnil zejména růst cen dovolených
„Červencová inflace tak skončila nad odhadem trhu, který předpokládal zpomalení na 3,1 procenta, byla však v souladu s odhadem ČNB. Očekávali jsme také zpomalení cen zahraničních dovolených, což ale data nepotvrdila. Inflace tak letos překvapuje vyšším růstem a jejích očekávané zpomalení se může oddálit až do příštího roku,“ konstatuje analytik ING Bank Jakub Seidler.
Meziměsíční vývoj inflace ovlivnilo právě hlavně zvýšení sezonních cen dovolených s komplexními službami o více než 23 procent. Analytik Komerční banky Michal Brožka upozornil na to, že nebýt růstu cen dovolených, spotřebitelské ceny by meziměsíčně v průměru klesaly o 0,1 procenta a meziroční inflace by zpomalila pod tři procenta. „Vývoj cen dovolených je za současného stavu poněkud problematický na odhad a je zajímavé, že je naměřena víceméně standardní sezonnost,“ uvedl.
„V oblasti rekreace stouply ceny meziměsíčně o 5,9 procenta, tedy podobně jako v předchozích letech,“ připomněl analytik Deloitte David Marek. Zatímco zahraniční turistika se stále potýká s obavami lidí z nákazy, o to více se cestuje v rámci Česka. Vytíženost kapacit podle něj reflektují jejich ceny.
Oproti červnu zlevnily také některé potraviny. Například cena brambor klesla o 28 procent na 16,04 koruny za kilogram, což bylo nejméně od listopadu 2018. Zlevňovaly i zelenina, ovoce, vepřové maso nebo cukr.
Silnější koruna zlevňuje nakupování v zahraničních e-shopech
Inflace tak zůstává dál nad horní hranicí cílového intervalu ČNB, nicméně v souladu s prognózou. „Ani po prudké a hluboké recesi zatím nedochází ke zmírňování inflačních tlaků, a tak centrální banka může dál považovat své sazby za správně nastavené i pro další měsíce. Pod horní toleranční mez by se inflace měla vrátit ještě do konce letošního roku a už na začátku příštího nejspíše spadne pod dvouprocentní cíl,“ komentuje vývoj analytik ČSOB Petr Dufek.
I podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče data o inflaci podporují postoj bankovní rady ČNB, která už nechce dále změkčovat měnové podmínky v tuzemské ekonomice skrze snižování úroků. „Červencový údaj o inflaci odpovídá vyznění prognózy z dílny centrální banky ve smyslu stability úrokových sazeb v několika příštích čtvrtletích s tím, že příští pohyb úroků bude směrem nahoru, nejdříve ale zhruba až v polovině roku 2021,“ podotkl.
Za celý rok 2020 čeká pak průměrnou inflaci zhruba 3,2 procenta. „Nicméně vnímám riziko, že celkový výsledek může být i mírně vyšší,“ dodal Jáč.
Nejistotu z pohledu dalšího vývoje ale představuje podle analytika Dufka vývoj obchodních marží. „Jestli obchodníci a poskytovatelé služeb půjdou cestou zlevňování, aby přilákali zákazníky, nebo budou skluz ve službách řešit vyššími cenami, není v tuto chvíli příliš jasné. Na druhou stranu silnější koruna vytváří prostor pro nižší ceny dováženého zboží, respektive dál zlevňuje nakupování v zahraničních e-shopech,“ vysvětluje.
Ceny vývozu vzrostly
Ceny vývozu v červnu meziročně vzrostly o dvě procenta. Důvodem bylo zejména oslabení koruny vůči euru a dolaru. Dovozní ceny meziročně klesly o 1,5 procenta, a to hlavně kvůli poklesu cen minerálních paliv o více než 40 procent. Meziměsíčně byly vývozní ceny nižší o 1,8 procenta, dovozní ceny pak ve srovnání s letošním květnem klesly o 2,2 procenta.