Tržby obchodníků v dubnu kvůli koronaviru klesly o 10,9 procenta. Největší propad zaznamenaly oděvy a obuv

2 minuty
Události ČT: Tržby obchodníků v dubnu kvůli koronaviru klesly o 10,9 procenta
Zdroj: ČT24

Tržby obchodníků, kromě prodejů motorových vozidel, v dubnu meziročně klesly po očištění o kalendářní vlivy o 10,9 procenta. Pokles se dotkl všech druhů prodejen. Důvodem jsou vládní opatření proti koronaviru. Výrazně se naopak zvýšil prodej přes internet, jeho růst byl nejvyšší za 15 let, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Propad maloobchodu v dubnu je podle analytiků nižší, než se očekávalo. Statistici však zároveň upozornili, že vzhledem k mimořádným opatřením mohou být dubnová data později výrazně revidovaná.

Neočištěné maloobchodní tržby byly v dubnu meziročně nižší o 10,6 procenta. ČSÚ ovšem v tomto roce začal preferovat očištěné údaje. Meziměsíčně tržby obchodníků reálně klesly o 4,8 procenta.

Tržby se snížily zejména kvůli úplnému nebo částečnému uzavření prodejen, které se týkalo obchodů s potravinami i nepotravinářským zbožím. Nejvýraznější pokles zaznamenaly prodejny s oděvy a obuví, v nichž se tržby snížily proti loňskému dubnu o více než 80 procent. Prodejny sportovních potřeb zaznamenaly propad o 55 procent.

Ve specializovaných prodejnách s potravinami byly tržby nižší o téměř 41 procent. Lépe na tom byly nespecializované prodejny s převahou potravin, kde tržby klesly pouze nepatrně o 0,4 procenta.

Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera domácnosti zřejmě začaly využívat více potraviny, kterými se předzásobily v předchozím měsíci. „Také velikonoční svátky byly letos z titulu karantény střídmější, a tak se oproti minulému roku utrácelo za potraviny méně,“ řekl. Poukázal také na to, že po silném březnu klesly prodeje farmaceutického a zdravotnického zboží.

Vývoj maloobchodních tržeb (očištěno o kalendářní vlivy, v % meziročně)
Zdroj: ING Bank/ČSÚ

„Naopak tržby v internetových a zásilkových obchodech výrazně posílily, meziroční růst o 47,5 procenta byl nejvyšší za posledních 15 let,“ uvedla ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková. Za letošní rok by online obchody tak mohly podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy poprvé v historii dosáhnout celkového objemu tržeb ve výši dvě stě miliard korun, nebo se mu citelně přiblížit.

Pokles tržeb obchodníků s motorovými vozidly v dubnu opět výrazně zrychlil. Meziroční prodeje byly nižší o 43,4 procenta, v březnu byl pokles 27,8 procenta. Tržby za opravy aut se snížily o 32,2 procenta, za prodej motorových vozidel včetně náhradních dílů pak o 46,4 procenta.

„Propad registrací nových automobilů se jen nepatrně snížil z dubnových mínus 55 procent meziročně na mínus 44 %, což indikuje, že květen příliš velké zlepšení z pohledu prodejů automobilů nepřinese,“ komentuje čísla hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Česko ale není v tomto ohledu výjimkou, prodeje automobilů padají výrazně ve všech evropských zemích. „V dubnu nové registrace v EU poklesly o 79 procent a v zemích jako Belgie, Irsko Itálie či Španělsko činil propad nových registrací meziročně přes 90 procent,“ připomíná. 

Registrace nových osobních vozidel v ČR
Zdroj: ING Bank/Svaz dovozců automobilů

Dodává, že výrazné propady byly dány restrikcemi a uzavřeními autosalóny, ale i tak lze podle něho očekávat, že v době zvýšené nejistoty budou domácnosti i firmy nákupy automobilů odkládat i nadále.

„Zatímco například u prodejů oděvu, obuvi či výrobků pro rekreaci a sport lze čekat poměrně svižné oživení s tím, jak se prodejny opět otevřely, tak prodeje motorových vozidel budou narážet na horší situaci a nejistoty v ekonomice i v dalších měsících,“ uvedl také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Dubnová čísla sice nejsou špatná, ale ještě se mohou změnit

Dubnové maloobchodní tržby přinesly poměrně výrazně lepší souhrnná čísla, než trh předpokládal. „Meziroční propady se sice oproti březnu zhruba zdvojnásobily, což odpovídalo očekávání, březnové propady však byly dle revidovaných čísel výrazně mírnější, což příliš neodpovídá intuici. Samotný statistický úřad ale zmiňuje, že část dat je jen odhadována z daňových přiznání a může tak docházet k větším revizím,“ konstatuje Seidler.

Pokud by však dubnové hodnoty nebyly revidovány citelně směrem dolů, byl by dopad restriktivních opatření výrazně slabší, než analytici předpokládali. „V tuto chvíli ale je potřeba brát čísla s určitou rezervou, protože budoucí revize dat,  jak naznačily čísla za březen, mohou být poměrně citelné,“ dodal.

Podle statistiků totiž mohou ještě dubnová data později projít výraznější revizí. Stalo se tak i v případě březnových čísel, kdy ČSÚ původně uváděl pokles maloobchodních tržeb o 9,3 procenta, po revizi tento údaj opravil na šest procent.

„Možnost revize je dána faktem, že část dat, která je běžně modelovaná na základě daňových přiznání k DPH z předchozích období, musela být odhadnuta,“ uvedli statistici. ČSÚ zároveň poděkoval podnikům, které data v současné situaci poskytly a umožnily tak zpracovat výsledky.

Návrat obchodu ke svižnému růstu ze začátku roku v dalších měsících ekonomové tak nepředpokládají. Podle analytika ČSOB Petra Dufka by se mohly obavy spotřebitelů z budoucnosti projevit nejen na nižším prodeji aut, ale i dalšího zboží dlouhodobé spotřeby, jakým je třeba nábytek.

Květen by ale mohl podle ekonoma Davida Marka z Deloitte skončit s lepšími výsledky díky postupnému návratu lidí do práce a dětí do škol. Není však podle něj jasné, jak moc budou lidé šetřit. „Po finanční krizi v roce 2008 to nebylo nijak dramatické, maloobchodní tržby klesaly o jednotky procent, ale špatná nálada trvala zhruba dva roky,“ uvedl.

Trvalý dopad na maloobchodní tržby předpokládá pak hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Bez náhrady podle něj zůstanou neuskutečněné nahodilé nákupy. Spotřebitelskou poptávku začne brzdit také obava z výpadku příjmů.

Ekonom Komerční banky Michal Brožka odhaduje, že za celé druhé čtvrtletí bude meziroční pokles maloobchodních tržeb o 6,2 procenta. „Za celý letošní rok čekáme pokles maloobchodních tržeb bez prodeje aut o 6,5 procenta,“ upřesnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko je největší vývozce dřeva v Evropě. Přichází tím ročně o stovky milionů

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

ČEZ vyplatí dividendu z loňského zisku 47 korun za akcii, celkově 25,3 miliardy

Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy korun. Rozhodla o tom valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZu. Výše dividendy odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku firmy.
včeraAktualizovánovčera v 21:04

Dění na Blízkém východě divoce hýbe s cenami ropy a plynu

Aktuální dění na Blízkém východě způsobilo růst cen ropy a plynu. Ropa se dostala na nejvyšší hodnotu za pět měsíců. Pohonné hmoty v tuzemsku už od minulého týdne mírně zdražují. Po útoku Íránu na vojenskou základnu USA v Kataru ale cena ropy smazala původní zisky a zase klesala o více než pět procent.
včeraAktualizovánovčera v 20:10

Vězeňské službě by mohly vzrůst platy

Od července mají dozorcům a strážným ve věznicích vzrůst výdělky o tři tisíce korun, tedy stejně jako policistům, hasičům nebo celníkům. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) předloží návrh na zvýšení platů vládním kolegům ve středu. Podle ředitele Vězeňské služby Simona Michailidise je narovnání podmínek mezi bezpečnostními složkami nutné. Momentálně ve sboru vězeňské služby chybí lidé, někteří kvůli lepším podmínkám odešli právě k policii nebo do armády.
včera v 05:45

Ceny bydlení budou podle Rusnoka ještě dlouho mířit nahoru

Potraviny budou dál zdražovat a tlačit v příštích měsících inflaci vzhůru, rostou i služby, ale větší starosti dělá exguvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi oblast bydlení. Cítí tam větší strukturální problém, který bude ještě po dlouhou dobu ceny tlačit nahoru. Hlavně nevidí, že by bylo brzy nějaké efektivní řešení. Podle Rusnoka se politikům buď nechce tento problém řešit, anebo je to v nějakém konfliktu s jejich programem. Potraviny jsou pak podle něj hodně závislé na evropském světovém trhu a domácí faktory nehrají takovou roli. Ohledně služeb to bude podle Rusnoka velmi záviset na vývoji cen pracovní síly, protože služby jsou náročné na práci a dochází k návratu reálných mezd na bývalou úroveň čili k určitému dohánění ztrát. Exguvernér byl hostem Otázek Václava Moravce.
22. 6. 2025

Paliva mohou zdražit kvůli útoku USA v Íránu

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
22. 6. 2025

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
21. 6. 2025

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025
Načítání...