Tržby obchodníků v dubnu kvůli koronaviru klesly o 10,9 procenta. Největší propad zaznamenaly oděvy a obuv

Nahrávám video
Události ČT: Tržby obchodníků v dubnu kvůli koronaviru klesly o 10,9 procenta
Zdroj: ČT24

Tržby obchodníků, kromě prodejů motorových vozidel, v dubnu meziročně klesly po očištění o kalendářní vlivy o 10,9 procenta. Pokles se dotkl všech druhů prodejen. Důvodem jsou vládní opatření proti koronaviru. Výrazně se naopak zvýšil prodej přes internet, jeho růst byl nejvyšší za 15 let, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Propad maloobchodu v dubnu je podle analytiků nižší, než se očekávalo. Statistici však zároveň upozornili, že vzhledem k mimořádným opatřením mohou být dubnová data později výrazně revidovaná.

Neočištěné maloobchodní tržby byly v dubnu meziročně nižší o 10,6 procenta. ČSÚ ovšem v tomto roce začal preferovat očištěné údaje. Meziměsíčně tržby obchodníků reálně klesly o 4,8 procenta.

Tržby se snížily zejména kvůli úplnému nebo částečnému uzavření prodejen, které se týkalo obchodů s potravinami i nepotravinářským zbožím. Nejvýraznější pokles zaznamenaly prodejny s oděvy a obuví, v nichž se tržby snížily proti loňskému dubnu o více než 80 procent. Prodejny sportovních potřeb zaznamenaly propad o 55 procent.

Ve specializovaných prodejnách s potravinami byly tržby nižší o téměř 41 procent. Lépe na tom byly nespecializované prodejny s převahou potravin, kde tržby klesly pouze nepatrně o 0,4 procenta.

Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera domácnosti zřejmě začaly využívat více potraviny, kterými se předzásobily v předchozím měsíci. „Také velikonoční svátky byly letos z titulu karantény střídmější, a tak se oproti minulému roku utrácelo za potraviny méně,“ řekl. Poukázal také na to, že po silném březnu klesly prodeje farmaceutického a zdravotnického zboží.

Vývoj maloobchodních tržeb (očištěno o kalendářní vlivy, v % meziročně)
Zdroj: ING Bank/ČSÚ

„Naopak tržby v internetových a zásilkových obchodech výrazně posílily, meziroční růst o 47,5 procenta byl nejvyšší za posledních 15 let,“ uvedla ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková. Za letošní rok by online obchody tak mohly podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy poprvé v historii dosáhnout celkového objemu tržeb ve výši dvě stě miliard korun, nebo se mu citelně přiblížit.

Pokles tržeb obchodníků s motorovými vozidly v dubnu opět výrazně zrychlil. Meziroční prodeje byly nižší o 43,4 procenta, v březnu byl pokles 27,8 procenta. Tržby za opravy aut se snížily o 32,2 procenta, za prodej motorových vozidel včetně náhradních dílů pak o 46,4 procenta.

„Propad registrací nových automobilů se jen nepatrně snížil z dubnových mínus 55 procent meziročně na mínus 44 %, což indikuje, že květen příliš velké zlepšení z pohledu prodejů automobilů nepřinese,“ komentuje čísla hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Česko ale není v tomto ohledu výjimkou, prodeje automobilů padají výrazně ve všech evropských zemích. „V dubnu nové registrace v EU poklesly o 79 procent a v zemích jako Belgie, Irsko Itálie či Španělsko činil propad nových registrací meziročně přes 90 procent,“ připomíná. 

Registrace nových osobních vozidel v ČR
Zdroj: ING Bank/Svaz dovozců automobilů

Dodává, že výrazné propady byly dány restrikcemi a uzavřeními autosalóny, ale i tak lze podle něho očekávat, že v době zvýšené nejistoty budou domácnosti i firmy nákupy automobilů odkládat i nadále.

„Zatímco například u prodejů oděvu, obuvi či výrobků pro rekreaci a sport lze čekat poměrně svižné oživení s tím, jak se prodejny opět otevřely, tak prodeje motorových vozidel budou narážet na horší situaci a nejistoty v ekonomice i v dalších měsících,“ uvedl také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Dubnová čísla sice nejsou špatná, ale ještě se mohou změnit

Dubnové maloobchodní tržby přinesly poměrně výrazně lepší souhrnná čísla, než trh předpokládal. „Meziroční propady se sice oproti březnu zhruba zdvojnásobily, což odpovídalo očekávání, březnové propady však byly dle revidovaných čísel výrazně mírnější, což příliš neodpovídá intuici. Samotný statistický úřad ale zmiňuje, že část dat je jen odhadována z daňových přiznání a může tak docházet k větším revizím,“ konstatuje Seidler.

Pokud by však dubnové hodnoty nebyly revidovány citelně směrem dolů, byl by dopad restriktivních opatření výrazně slabší, než analytici předpokládali. „V tuto chvíli ale je potřeba brát čísla s určitou rezervou, protože budoucí revize dat,  jak naznačily čísla za březen, mohou být poměrně citelné,“ dodal.

Podle statistiků totiž mohou ještě dubnová data později projít výraznější revizí. Stalo se tak i v případě březnových čísel, kdy ČSÚ původně uváděl pokles maloobchodních tržeb o 9,3 procenta, po revizi tento údaj opravil na šest procent.

„Možnost revize je dána faktem, že část dat, která je běžně modelovaná na základě daňových přiznání k DPH z předchozích období, musela být odhadnuta,“ uvedli statistici. ČSÚ zároveň poděkoval podnikům, které data v současné situaci poskytly a umožnily tak zpracovat výsledky.

Návrat obchodu ke svižnému růstu ze začátku roku v dalších měsících ekonomové tak nepředpokládají. Podle analytika ČSOB Petra Dufka by se mohly obavy spotřebitelů z budoucnosti projevit nejen na nižším prodeji aut, ale i dalšího zboží dlouhodobé spotřeby, jakým je třeba nábytek.

Květen by ale mohl podle ekonoma Davida Marka z Deloitte skončit s lepšími výsledky díky postupnému návratu lidí do práce a dětí do škol. Není však podle něj jasné, jak moc budou lidé šetřit. „Po finanční krizi v roce 2008 to nebylo nijak dramatické, maloobchodní tržby klesaly o jednotky procent, ale špatná nálada trvala zhruba dva roky,“ uvedl.

Trvalý dopad na maloobchodní tržby předpokládá pak hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Bez náhrady podle něj zůstanou neuskutečněné nahodilé nákupy. Spotřebitelskou poptávku začne brzdit také obava z výpadku příjmů.

Ekonom Komerční banky Michal Brožka odhaduje, že za celé druhé čtvrtletí bude meziroční pokles maloobchodních tržeb o 6,2 procenta. „Za celý letošní rok čekáme pokles maloobchodních tržeb bez prodeje aut o 6,5 procenta,“ upřesnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 21 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 22 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 23 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
27. 2. 2026
Načítání...