Důvěra v českou ekonomiku v červnu opět vzrostla, a to meziměsíčně o 2,1 bodu na 77,2 bodu. Na rozdíl od května tentokrát stoupla v případě podnikatelů i spotřebitelů, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra v tuzemskou ekonomiku zaznamenala v dubnu po vypuknutí koronavirové krize rekordní propad skoro o 20 bodů. Následný mírný růst v květnu a červnu zatím tento propad nedokázal smazat. V reakci na aktuální výsledky průzkumu analytici uvedli, že cesta z koronavirové krize bude podle vývoje důvěry v českou ekonomiku zřejmě jen pozvolná.
Důvěra v hospodářství Česka podle statistiků stále zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem. Zhruba od podzimu roku 2014 až do začátku letošního roku se souhrnný indikátor důvěry vytrvale držel na hodnotách kolem 100 bodů.
Už od letošního ledna ale začal mírně klesat. V březnu se pak v Česku objevily první případy nákazy koronavirem následované preventivními opatřeními vlády proti šíření viru, která zahrnovala uzavření restaurací, kin či obchodů i omezení cestování. Důvěra v ekonomiku se pak v dubnu propadla na hodnoty pod 80 body, kde byla naposledy za ekonomické krize v roce 2009.
Pozitivněji se aktuálně na vývoj ekonomiky dívají spotřebitelé, jejichž důvěra v české hospodářství rostla v květnu i červnu. Naproti tomu u podnikatelů začala důvěra opět růst až tento měsíc. U spotřebitelů stoupla v červnu meziměsíčně o 1,4 bodu na 93,3 bodu a u podnikatelů o 2,2 bodu na 73,8 bodu.
„Stále se poměrně velká část spotřebitelů v červnu obávala růstu nezaměstnanosti a cen, i když ve srovnání s minulým měsícem se jejich podíl mírně snížil,“ sdělila Veronika Ptáčková z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
K růstu optimismu v byznysové sféře pomohl nárůst důvěry ve službách a obchodě. „Důvěra ve službách se zejména díky mírnému zlepšení očekávané poptávky odpoutala od svého květnového historického minima. Z některých dílčích ukazatelů lze nicméně usuzovat, že podnikatelé stále nejsou z nejhoršího venku. Například současná poptávka nebo očekávaný počet zaměstnanců pro období příštích tří měsíců v červnu našly své nové pomyslné dno,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů Jiří Obst.
Důvěra podnikatelů v obchodě stoupla oproti květnu o 6,9 bodu na 92,1 bodu a ve vybraných službách o 7,2 bodu na 72,2 bodu. Naopak v průmyslu a stavebnictví poklesla, a to o 2,9 bodu na rovných 70 bodů, respektive o 1,8 bodu na 102,4 bodu.
„Podniky v průmyslu nadále výrazně omezuje nedostatečná domácí i zahraniční poptávka. Její negativní hodnocení se v červnu dále výrazně prohloubilo,“ doplnil Obst.
Navzdory meziměsíčnímu růstu je důvěra ve všech odvětvích a kategoriích stále výrazně pod hodnotami z loňského června. Tehdy činil souhrnný indikátor důvěry 100,5 bodu. U podnikatelů byla důvěra v ekonomiku v červnu 2019 na 98,5 bodu, a u spotřebitelů dokonce na 110,3 bodu.
Důvěra v ekonomiku ukazuje na jen pomalou cestu z krize, míní analytici
V reakci na aktuální výsledky průzkumu důvěry v hospodářství analytici uvedli, že cesta z koronavirové krize bude podle vývoje důvěry v českou ekonomiku zřejmě jen pozvolná. Konec podpůrných opatření vlády navíc koncem roku přinese podle ekonomů opětovný tlak na podnikatele.
„Důvěra v tuzemskou ekonomiku se v červnu odrazila ode dna, avšak jen nesměle,“ komentoval situaci hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.
Podle něj ani dalších analytiků zatím nedává růst důvěry v ekonomiku důvod k oslavám. „Na první pohled se může zdát, že se život vrací do normálu. Firmy a výrobci ale nyní zjišťují, že jim poměrně výrazně opadla poptávka a růstová křivka zpět do předpandemických hodnot bude pozvolnější, než čekali,“ uvedl partner poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) Petr Smutný.
„Celkově průzkumy důvěry naznačují jen pozvolné zlepšování z dubnového minima, přesto by ale důvěra měla jít nahoru i během léta a obecně ve zbytku letošního roku,“ sdělil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Hlavně v průmyslu bude podle něj zlepšování ekonomické situace pomalejší.
Cestu z krize ztíží podle ekonomů ukončování státních programů na pomoc podnikatelům postiženým situací kolem koronaviru.
„Nesporným rizikem je to, že s postupným ukončováním vládních podpůrných opatření, k němuž bude docházet v druhé polovině léta a na podzim, nastane nejen růst míry nezaměstnanosti, ale pod tlakem se opět ocitne právě i ukazatel spotřebitelské důvěry,“ uvedl Kovanda.
„Mnoho podniků teď navíc těží z toho, že díky vládnímu opatření nemusí splácet úvěry bankám. Odsunutí závazku ale není jeho vyřešení a cashflow postižených firem bude na podzim po skončení splátkového moratoria opět pod tlakem,“ doplnil Smutný z PwC.
