Důvěra v ekonomiku v květnu po předchozím propadu mírně vzrostla. Optimističtější jsou spotřebitelé

Důvěra v ekonomiku se v květnu po dosud největším propadu v předchozím měsíci zvýšila o 0,3 bodu na 75,1 bodu, dál ale zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Opět klesla důvěra mezi podnikateli, kteří kvůli koronavirové krizi nadále čelí podle statistiků velkému poklesu poptávky. Naopak spotřebitelé byli proti dubnu optimističtější.

Důvěra mezi spotřebiteli meziměsíčně vzrostla o 11,8 bodu na 91,9 bodu. Podle statistiků klesly jejich obavy ze zvýšení nezaměstnanosti, zhoršení celkové ekonomické situace i vlastní finanční situace pro následujících 12 měsíců. Zároveň se však spotřebitelé více obávají zdražování. 

Mezi podnikateli důvěra v květnu klesla o 2,2 bodu na 71,6 bodu, přičemž mírně vyšší byla v průmyslu, v ostatních odvětvích byla ve srovnání s výsledky dubnového průzkumu nižší. Ve službách zaznamenala nejnižší úroveň od počátku zjišťování, uvedl ČSÚ.

„Podnikatelé stále čelí obrovskému poklesu poptávky. Ve srovnání s minulým měsícem se však snížil podíl těch, kteří očekávají zhoršení v nadcházejících třech měsících,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Meziměsíční změny důvěry
Zdroj: ING/ČSÚ

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je současná data ale třeba vnímat tak, že krize se dostává i do dříve málo dotčených odvětví jako stavebnictví.

„Všechna odvětví se chystají propouštět. Tlak na růst cen polevuje, ale zatím ne pro koncové spotřebitele. Zlepšení spotřebitelské důvěry je zřejmě falešným signálem,“ uvedl na Twitteru.

V průmyslu důvěra podniků stoupla od dubna o 0,9 bodu na 72,9. Důvěra firem podnikajících ve stavebnictví klesla o 3,1 bodu na 104,2 bodu, v obchodu o 0,2 bodu na 85,2 a ve vybraných odvětvích služeb včetně bankovního sektoru o 5,5 bodu na 65 bodů.

Obavy z růstu cen spotřebitelů
Zdroj: ING/ČSÚ

Návrat poptávky na dřívější úroveň očekává do půl roku čtvrtina firem

ČSÚ se v květnu podnikatelů rovněž dotazoval, za jak dlouho očekávají návrat poptávky na úroveň běžnou nebo plánovanou před nouzovým stavem, který vláda vyhlásila kvůli epidemii koronaviru 12. března a který skončil 17. května. Z průzkumu mezi 1377 podniky vyplynulo, že 14 procent očekává návrat poptávky na dřívější úroveň do tří měsíců. Do půlroku ji čeká čtvrtina firem a do roka pětina podniků. Zhruba procento firem si myslí, že se situace na předkrizovou úroveň nevrátí.

„Poptávka u 23,6 procenta podniků nebyla krizí vůbec dotčena a 3,3 procenta podniků deklarovalo v květnu vyšší poptávku než před krizí,“ doplnili statistici.

Důležitý bude podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera vývoj indikátorů v následujících měsících, kdy ekonomika již nebude ovlivňována restrikcemi proti šíření covidu-19. „Pokud indikátory nezaznamenají rychlý růst, bude to naznačovat, že se patrně nenaplní scénář ve tvaru ,V‘, tedy rychlý propad následovaný rychlým oživením, a ekonomika se bude zotavovat spíše pomaleji. To se v tuto chvíli jeví jako pravděpodobnější scénář,“ uvedl.

Do dalších měsíců lze i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče čekat, že se i důvěra podnikatelů odlepí ode dna, pomoci by tomu měl i vývoj v obchodu a službách, spolu s dalším zlepšením důvěry v průmyslu.

Nálada spotřebitelů pak podle něho může ve zbytku roku procházet výkyvy s tím, jak se stávající propad ekonomické aktivity projeví s určitým zpožděním na trhu práce v podobě nárůstu nezaměstnanosti.

„Celkově průzkum důvěry za květen ale potvrzuje, že letošní druhé čtvrtletí bude ve znamení prudkého propadu HDP v mezičtvrtletním i meziročním vyjádření. Za celý rok 2020 čekám pokles HDP o 7,3 %, v roce 2021 by se ale česká ekonomika měla vydat k růstu a HDP by se měl za celý rok 2021 zvýšit zhruba o pět procent,“ uvedl Jáč.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...