Důvěra v ekonomiku v květnu po předchozím propadu mírně vzrostla. Optimističtější jsou spotřebitelé

Důvěra v ekonomiku se v květnu po dosud největším propadu v předchozím měsíci zvýšila o 0,3 bodu na 75,1 bodu, dál ale zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Opět klesla důvěra mezi podnikateli, kteří kvůli koronavirové krizi nadále čelí podle statistiků velkému poklesu poptávky. Naopak spotřebitelé byli proti dubnu optimističtější.

Důvěra mezi spotřebiteli meziměsíčně vzrostla o 11,8 bodu na 91,9 bodu. Podle statistiků klesly jejich obavy ze zvýšení nezaměstnanosti, zhoršení celkové ekonomické situace i vlastní finanční situace pro následujících 12 měsíců. Zároveň se však spotřebitelé více obávají zdražování. 

Mezi podnikateli důvěra v květnu klesla o 2,2 bodu na 71,6 bodu, přičemž mírně vyšší byla v průmyslu, v ostatních odvětvích byla ve srovnání s výsledky dubnového průzkumu nižší. Ve službách zaznamenala nejnižší úroveň od počátku zjišťování, uvedl ČSÚ.

„Podnikatelé stále čelí obrovskému poklesu poptávky. Ve srovnání s minulým měsícem se však snížil podíl těch, kteří očekávají zhoršení v nadcházejících třech měsících,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Meziměsíční změny důvěry
Zdroj: ING/ČSÚ

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je současná data ale třeba vnímat tak, že krize se dostává i do dříve málo dotčených odvětví jako stavebnictví.

„Všechna odvětví se chystají propouštět. Tlak na růst cen polevuje, ale zatím ne pro koncové spotřebitele. Zlepšení spotřebitelské důvěry je zřejmě falešným signálem,“ uvedl na Twitteru.

V průmyslu důvěra podniků stoupla od dubna o 0,9 bodu na 72,9. Důvěra firem podnikajících ve stavebnictví klesla o 3,1 bodu na 104,2 bodu, v obchodu o 0,2 bodu na 85,2 a ve vybraných odvětvích služeb včetně bankovního sektoru o 5,5 bodu na 65 bodů.

Obavy z růstu cen spotřebitelů
Zdroj: ING/ČSÚ

Návrat poptávky na dřívější úroveň očekává do půl roku čtvrtina firem

ČSÚ se v květnu podnikatelů rovněž dotazoval, za jak dlouho očekávají návrat poptávky na úroveň běžnou nebo plánovanou před nouzovým stavem, který vláda vyhlásila kvůli epidemii koronaviru 12. března a který skončil 17. května. Z průzkumu mezi 1377 podniky vyplynulo, že 14 procent očekává návrat poptávky na dřívější úroveň do tří měsíců. Do půlroku ji čeká čtvrtina firem a do roka pětina podniků. Zhruba procento firem si myslí, že se situace na předkrizovou úroveň nevrátí.

„Poptávka u 23,6 procenta podniků nebyla krizí vůbec dotčena a 3,3 procenta podniků deklarovalo v květnu vyšší poptávku než před krizí,“ doplnili statistici.

Důležitý bude podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera vývoj indikátorů v následujících měsících, kdy ekonomika již nebude ovlivňována restrikcemi proti šíření covidu-19. „Pokud indikátory nezaznamenají rychlý růst, bude to naznačovat, že se patrně nenaplní scénář ve tvaru ,V‘, tedy rychlý propad následovaný rychlým oživením, a ekonomika se bude zotavovat spíše pomaleji. To se v tuto chvíli jeví jako pravděpodobnější scénář,“ uvedl.

Do dalších měsíců lze i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče čekat, že se i důvěra podnikatelů odlepí ode dna, pomoci by tomu měl i vývoj v obchodu a službách, spolu s dalším zlepšením důvěry v průmyslu.

Nálada spotřebitelů pak podle něho může ve zbytku roku procházet výkyvy s tím, jak se stávající propad ekonomické aktivity projeví s určitým zpožděním na trhu práce v podobě nárůstu nezaměstnanosti.

„Celkově průzkum důvěry za květen ale potvrzuje, že letošní druhé čtvrtletí bude ve znamení prudkého propadu HDP v mezičtvrtletním i meziročním vyjádření. Za celý rok 2020 čekám pokles HDP o 7,3 %, v roce 2021 by se ale česká ekonomika měla vydat k růstu a HDP by se měl za celý rok 2021 zvýšit zhruba o pět procent,“ uvedl Jáč.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
včera v 08:10

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 07:00

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.