Důvěra v ekonomiku se v květnu po dosud největším propadu v předchozím měsíci zvýšila o 0,3 bodu na 75,1 bodu, dál ale zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Opět klesla důvěra mezi podnikateli, kteří kvůli koronavirové krizi nadále čelí podle statistiků velkému poklesu poptávky. Naopak spotřebitelé byli proti dubnu optimističtější.
Důvěra v ekonomiku v květnu po předchozím propadu mírně vzrostla. Optimističtější jsou spotřebitelé
Důvěra mezi spotřebiteli meziměsíčně vzrostla o 11,8 bodu na 91,9 bodu. Podle statistiků klesly jejich obavy ze zvýšení nezaměstnanosti, zhoršení celkové ekonomické situace i vlastní finanční situace pro následujících 12 měsíců. Zároveň se však spotřebitelé více obávají zdražování.
Mezi podnikateli důvěra v květnu klesla o 2,2 bodu na 71,6 bodu, přičemž mírně vyšší byla v průmyslu, v ostatních odvětvích byla ve srovnání s výsledky dubnového průzkumu nižší. Ve službách zaznamenala nejnižší úroveň od počátku zjišťování, uvedl ČSÚ.
„Podnikatelé stále čelí obrovskému poklesu poptávky. Ve srovnání s minulým měsícem se však snížil podíl těch, kteří očekávají zhoršení v nadcházejících třech měsících,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Meziměsíční změny důvěry
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je současná data ale třeba vnímat tak, že krize se dostává i do dříve málo dotčených odvětví jako stavebnictví.
„Všechna odvětví se chystají propouštět. Tlak na růst cen polevuje, ale zatím ne pro koncové spotřebitele. Zlepšení spotřebitelské důvěry je zřejmě falešným signálem,“ uvedl na Twitteru.
V průmyslu důvěra podniků stoupla od dubna o 0,9 bodu na 72,9. Důvěra firem podnikajících ve stavebnictví klesla o 3,1 bodu na 104,2 bodu, v obchodu o 0,2 bodu na 85,2 a ve vybraných odvětvích služeb včetně bankovního sektoru o 5,5 bodu na 65 bodů.
Obavy z růstu cen spotřebitelů
Návrat poptávky na dřívější úroveň očekává do půl roku čtvrtina firem
ČSÚ se v květnu podnikatelů rovněž dotazoval, za jak dlouho očekávají návrat poptávky na úroveň běžnou nebo plánovanou před nouzovým stavem, který vláda vyhlásila kvůli epidemii koronaviru 12. března a který skončil 17. května. Z průzkumu mezi 1377 podniky vyplynulo, že 14 procent očekává návrat poptávky na dřívější úroveň do tří měsíců. Do půlroku ji čeká čtvrtina firem a do roka pětina podniků. Zhruba procento firem si myslí, že se situace na předkrizovou úroveň nevrátí.
„Poptávka u 23,6 procenta podniků nebyla krizí vůbec dotčena a 3,3 procenta podniků deklarovalo v květnu vyšší poptávku než před krizí,“ doplnili statistici.
Důležitý bude podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera vývoj indikátorů v následujících měsících, kdy ekonomika již nebude ovlivňována restrikcemi proti šíření covidu-19. „Pokud indikátory nezaznamenají rychlý růst, bude to naznačovat, že se patrně nenaplní scénář ve tvaru ,V‘, tedy rychlý propad následovaný rychlým oživením, a ekonomika se bude zotavovat spíše pomaleji. To se v tuto chvíli jeví jako pravděpodobnější scénář,“ uvedl.
Do dalších měsíců lze i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče čekat, že se i důvěra podnikatelů odlepí ode dna, pomoci by tomu měl i vývoj v obchodu a službách, spolu s dalším zlepšením důvěry v průmyslu.
Nálada spotřebitelů pak podle něho může ve zbytku roku procházet výkyvy s tím, jak se stávající propad ekonomické aktivity projeví s určitým zpožděním na trhu práce v podobě nárůstu nezaměstnanosti.
„Celkově průzkum důvěry za květen ale potvrzuje, že letošní druhé čtvrtletí bude ve znamení prudkého propadu HDP v mezičtvrtletním i meziročním vyjádření. Za celý rok 2020 čekám pokles HDP o 7,3 %, v roce 2021 by se ale česká ekonomika měla vydat k růstu a HDP by se měl za celý rok 2021 zvýšit zhruba o pět procent,“ uvedl Jáč.