Bankovní rada České národní banky ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Důvodem je podle analytiků mimo jiné to, že podle dosavadních dat se vyvíjí ekonomika relativně v souladu s květnovou prognózou ČNB.
Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovalo všech sedm členů Bankovní rady, uvedl po jednání guvernér ČNB Jiří Rusnok. Podle něj se základní scénář květnové prognózy centrální banky do značné míry naplňuje a odpovídá mu po květnovém poklesu domácích tržních sazeb jejich předpokládaná stabilita v následujících čtvrtletích.
Bankovní rada tak ponechala základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, na 0,25 procenta. Na minulém měnovém jednání 7. května rada snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu právě na 0,25 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů rady ČNB. Dva členové, viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký a člen rady Aleš Michl, hlasovali pro snížení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu.
Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Naposledy byla základní úroková sazba na 0,25 procenta od srpna do listopadu 2017. Před pandemií v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.
Další kroky ČNB by ekonomice již nepomohly, míní Rusnok
„Celkově ekonomický vývoj odpovídá prognóze. Údaj o HDP za první čtvrtletí potvrdil negativní dopad koronavirové epidemie, respektive související pokles zahraniční poptávky a vládní karanténní opatření,“ uvedl Rusnok.
Rizika možného odhadovaného vývoje inflace podle Rusnoka rada vyhodnotila jako zhruba vyrovnaná. Mezi rizika a nejistoty zařadila protiinflační dopad aktuálního vývoje kurzu koruny, výraznější než očekávaný vliv rozpočtové politiky nebo nejistý další vývoj pandemie v ČR i v zahraničí a s tím spojené dopady na jednotlivé ekonomiky. „Prognóza ČNB očekává pokles inflace k dvouprocentnímu cíli na konci letošního roku,“ upozornil Rusnok.
Podle něj jsou diskuse v bankovní radě o možném využití dalších nástrojů měnové politiky, jako jsou například devizové intervence nebo odkup dluhopisů, hypotetické a teoretické. „Velmi pravděpodobně se může stát, že diskuse se z této polohy neposune. To, že řada centrálních bank to používá, je dáno jejich situací. Neměli totiž ten komfort jako my snížit tak razantně úrokové sazby,“ uvedl. ČNB během pandemie koronaviru snížila základní úrokovou sazbu třikrát, a to o dva procentní body.
Navíc by podle Rusnoka další kroky ČNB již ekonomice příliš nepomohly. „My jsme to již odpracovali na poli měnové politiky i na poli politiky finanční stability. Z naší strany nic nebrání půjčovat podnikům v bankovním systému a nemáme cenovou nestabilitu. Cíle dosahujeme použitím našich standardních nástrojů,“ dodal.
V případě finanční stability ČNB minulý týden snížila na podporu finančního sektoru negativně ovlivněného šířením koronaviru rezervu na ochranu úvěrového trhu na 0,5 procenta a zrušila pro posuzování žádostí o hypotéku limit pro poměr mezi měsíční splátkou veškerých úvěrů proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). V souvislosti s hypotečním trhem také upozornila na nadhodnocené ceny nemovitostí.
Rozhodnutí bez překvapení, hodnotí analytici
„Vzhledem k tomu, že poslední data z tuzemské ekonomiky byla relativně v souladu s očekáváním centrální banky, a ekonomika se tak nevydává směrem k nepříznivému scénáři, bankovní rada ČNB tak patrně nepovažovala za potřebné úrokové sazby dále snižovat,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Poslední komentáře centrálních bankéřů podle něj naznačily, že by sazby mohly na současné úrovni setrvat i delší dobu.
„Je možné, že úrokové sazby již dosáhly svého dna, nikoliv však z toho důvodu, že měnovou politiku nebude třeba dále uvolňovat. Hlavním důvodem by zde mohly být zejména nepříznivé dopady velmi nízkých, či přímo nulových úrokových sazeb na stabilitu finančního sektoru,“ uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Nízké sazby ČNB by měly podle partnera v PwC Česká republika Jana Brázdy dlouhodobě pomoci podnikům k levným úvěrům od komerčních bank. „Problémem pro firmy v poslední době ovšem není cena úvěru, ale spíše nemožnost úvěr samotný či úvěr v požadovaném objemu získat. Máme dokonce od klientů informace, že v některých případech banky žádají o dofinancování firem či projektů z vlastních zdrojů,“ uvedl.
„Po prohlášeních členů bankovní rady z minulého týdne se očekávalo, že sazby zůstanou spíše stabilní. Pro Českou republiku je v této mimořádné době velkým přínosem koruna i autonomie ČNB, která svými kroky může tuzemskou ekonomiku relevantně korigovat,“ uvedl zakladatel Trinity Bank Radomír Lapčík.
Ekonomika nyní podle něj vykazuje známky mírného oživení, ale u mnoha segmentů hospodářství lze očekávat náročné období do konce roku. Exportérům by mohl v mezinárodní konkurenci podle Lapčíka pomoci vývoj kurzu koruny.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Středečního jednání rady se zúčastnilo všech sedm centrálních bankéřů.
