Podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zmírnilo tuzemské hospodářství meziroční pokles na pět procent. Ve druhém čtvrtletí klesl hrubý domácí produkt (HDP) kvůli koronaviru o 10,7 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve třetím čtvrtletí vzrostl o 6,9 procenta. Pokles ekonomiky byl ve třetím čtvrtletí mírnější, než odhadovala Česká národní banka.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila pokles na pět procent
K meziročnímu poklesu české ekonomiky přispěla podle statistiků hlavně situace v obchodu, ubytování, pohostinství a průmyslu. „Negativně se vyvíjela domácí poptávka. Poklesly podnikové investice do strojů, zařízení a dopravních prostředků a také investice domácností do obydlí. O téměř čtyři procenta se snížily i spotřební výdaje domácností,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
První odhad statistiků z konce října hovořil o meziročním poklesu HDP ve třetím čtvrtletí o 5,8 procenta. Mezičtvrtletní výsledek statistici odhadovali na nárůst o 6,2 procenta.
Výdaje na konečnou spotřebu od začátku července do konce září klesly meziročně o 2,7 procenta, mezičtvrtletně naopak o 3,2 procenta vzrostly. Z toho výdaje domácností reálně klesly proti stejnému čtvrtletí minulého roku o 3,9 procenta. „Meziroční pokles nastal zejména ve spotřebě předmětů se střednědobou trvanlivostí a výdajích za služby,“ uvádí ČSÚ.Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí meziročně vzrostly o 0,1 procenta. Mezičtvrtletně klesly o 0,6 procenta.
Hrubý domácí produkt v Česku (meziročně, v %)
Zatímco domácí poptávka byla slabá, exportu se dařilo. Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšilo o 36,7 miliardy na rekordních 126,6 miliardy korun.
Vývoz zboží meziročně stoupl o 0,2 procenta a proti předchozímu kvartálu skoro o třetinu. Dovoz zboží meziročně klesl o 1,3 procenta, mezičtvrtletně ale posílil více než o pětinu.
V Česku bylo ve třetím čtvrtletí zaměstnáno v průměru 5,332 milionu lidí. Celková zaměstnanost klesla meziročně o 1,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,2 procenta. Počet odpracovaných hodin stoupl mezičtvrtletně o 12,5 procenta, uvedl ČSÚ.
Zotavování ekonomiky narušila pandemie, v posledním čtvrtletí se čeká opět pokles
Ekonomiku táhla ve třetím kvartálu nahoru odložená spotřeba domácností a export, hodnotí čísla analytik ČSOB Petr Dufek. „České domácnosti, které nemohly realizovat svoje nákupy v důsledku restrikcí ve druhém čtvrtletí, je přesunuly do čtvrtletí třetího. Zajímavé bylo, že se to týkalo zejména zboží dlouhodobé spotřeby, zatímco u služeb panovala i ve třetím čtvrtletí vyšší opatrnost,“ konstatuje.
Relativně příznivý růst tuzemské ekonomiky ve třetím čtvrtletí je však z aktuálního pohledu méně podstatný, upozorňuje zároveň hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler, protože zotavování ekonomiky narušila druhá vlna pandemie.
„Z titulu obnovených restrikcí tuzemská ekonomika v posledním čtvrtletí letošního roku opět mezičtvrtletně poklesne. Za celý letošní rok tak předpokládáme po současných příznivějších číslech propad tuzemské ekonomiky o necelých sedm procent. Pandemie však zasáhne i do první poloviny příštího roku, nicméně v posledních několika týdnech se vyhlídky na příští rok citelně zlepšují z titulu příchodu vakcíny,“ říká Seidler.
A dodává, že pro příští rok tak ING Bank předpokládá růst tuzemské ekonomiky kolem tří procent, v roce 2022 pak další zrychlení o více než 4,5 procenta. Podobný vývoj očekává také Dufek. „Vzhledem k tomu, že poslední kvartál roku bude opět v důsledku restrikcí velmi slabý, dosáhne celoroční propad zhruba sedmi procent. Proto není zatím důvod měnit náš výhled pro letošní a vlastně ani příští rok, od kterého čekáme zhruba 2,5procentní růst,“ uvedl.
Nadějí však podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera je čtvrteční otevření provozoven, které i díky předvánočnímu období může pomoci alespoň částečně předchozí pokles tržeb zmírnit. „Otázkou však je, zdali se spotřebitelé do kamenných prodejen rychle vrátí, či budou i nadále – z důvodu přetrvávajících obav z nákazy – převažovat prodeje přes internet,“ upozorňuje.
Doplňuje však, že rozdílem oproti jaru je to, že k dobrovolnému uzavření továren nepřistoupili výrobci v průmyslu. A jak podle něho ukazují předstihové indikátory, tak průmyslu se i přes probíhající druhou vlnu pandemie daří stále zvyšovat produkci.
„Významně tomu pomáhá i to, že ve srovnání s jarními měsíci nedošlo k narušení mezinárodních dodavatelských řetězců, když průmyslové podniky zůstaly v provozu také v okolních státech,“ dodal.
Za celý letošní rok tak ekonové KB očekávají pokles tuzemského HDP o 7,6 procenta, v příštím roce pak mírný růst o tři procenta. „Oživení ekonomiky zpět na předkrizovou úroveň roku 2019 bude vlivem druhé vlny trvat delší dobu a podle naší prognózy by k němu mělo dojít až na začátku roku 2023,“ doplnil.
Podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta lze očekávat, že dopad druhého kola ekonomických uzavírek bude v porovnání s jarní vlnou covidu-19 mírnější. „Na druhé straně je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že mnoho podniků vstoupilo do druhé vlny pandemie již značně oslabeno jarními uzavírkami. Ve čtvrtém kvartále tak počítáme s mezičtvrtletním poklesem o 3,4 procenta, což bude meziročně opět znamenat pokles zpět k úrovni kolem minus deseti procent,“ uvedl.
Obrat k růstu očekává hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, příští rok, bude ale v ročním vyjádření poměrně slabý, kolem dvou procent. „Na výkonu ekonomiky se příliš nepodepíše ani případný rozpočtový impuls, který schválila svou daňovou změnou Poslanecká sněmovna. Větší část daňového transferu si domácnosti ponechají v úsporách,“ uvedl.
Pokles byl mírnější, než odhadovala ČNB
Meziroční pokles české ekonomiky ve třetím čtvrtletí byl o 2,4 procentního bodu mírnější, než očekávala ČNB v aktuální prognóze. Za rozdílem byl zejména nečekaně kladný příspěvek čistého vývozu k růstu hrubého domácího produktu, uvedl ředitel sekce měnové centrální banky Petr Král.
Podle něho odrážel ve srovnání s prognózou ČNB zejména výrazně mírnější pokles vývozu zboží a služeb, když propad dovozu byl zároveň proti odhadům České národní banky menší.
Ve srovnání s prognózou ČNB se dále výrazněji snížila tvorba hrubých fixních investic i zásob, jejichž vývoj byl nepříznivě zasažen dopady pandemie. Spotřeba vlády meziročně stagnovala, ČNB ale očekávala její růst. Prognóza spotřeby domácností pak zhruba odpovídala odhadům ČNB.
„Zveřejněná data potvrzují východisko stávající prognózy ČNB, že po uvolnění většiny epidemiologických omezení během letních měsíců se ekonomika částečně nadechla. Zároveň však dokumentují značné nejistoty plynoucí z bezprecedentního vývoje souvisejícího s pandemií v letošním roce,“ uvedl Král.
Prognóza ČNB očekává, že na podzim hospodářský výkon opět poklesne vlivem druhé vlny pandemie a negativních ekonomických dopadů znovuzaváděných opatření proti šíření nákazy. „Podle předpokladu základního scénáře stávající prognózy dosáhl restriktivní vliv podzimních protiepidemických opatření vrcholu v listopadu letošního roku,“ uvedl Král.
ČNB v aktuální prognóze letos čeká za celý rok pokles ekonomiky o 7,2 procenta a příští rok růst o 1,7 procenta.