Jakub Seidler strana 2 z 5

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 7,9 miliardy korun. Proti lednu to znamená nárůst o dvacet procent. Meziročně se objem hypoték snížil o 69 procent, je to ale zlepšení proti lednovému osmdesátiprocentnímu propadu. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování druhý měsíc v řadě klesala, snížila se na 5,9 procenta z lednových 5,93 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitoru. Poptávka po vlastním bydlení je tak v Česku stále vysoká. Rostou ale i ceny nájmů v obecních bytech. Ceny zvedla, nebo to v nejbližší době chystá, více než polovina krajských a okresních měst.

Maloobchodní tržby v Česku v lednu už devátý měsíc v řadě zaznamenaly meziročně pokles. Ten ale zpomalil z prosincových revidovaných 8,1 procenta na 7,7 procenta. V úterý to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby v maloobchodě mírně vzrostly, a to o 0,3 procenta.

Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43 412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak popáté za sebou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 6,5 miliardy korun, což je proti prosinci pokles o 16 procent. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování poprvé po dvou letech mírně poklesla, a to z 5,98 na 5,93 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v Česku v listopadu mírně vzrostla na 5,96 procenta z říjnových 5,86 procenta. Průměrná sazba patří k nejvyšším za dvacet let. Banky a stavební spořitelny poskytly hypoteční úvěry za 7,3 miliardy korun, meziměsíčně mírně více. Meziroční propad se prohloubil na 84 procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí roku 2022 meziročně o 9,8 procenta, stejně jako ve druhém kvartálu. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39 858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem. Spotřebitelské ceny ale v uvedeném období stouply o 17,6 procenta, reálně tak výdělek klesl. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mzdy se reálně snižují od loňského čtvrtého čtvrtletí. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,7 procenta, ve srovnání s předchozím kvartálem ale klesl hrubý domácí produkt o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad ve svém zpřesněném odhadu. Na pokles mělo vliv hlavně hospodaření domácností, které omezily své výdaje.

Sazby hypoték dál rostou. V říjnu nabízely banky průměrný úrok u nových smluv ve výši 5,86 procenta. Ten tak patří k nejvyšším za posledních dvacet let. I proto pokračuje taky nízký zájem o úvěry na bydlení. Meziročně klesl o 80 procent a v září i říjnu se pohyboval objem nově poskytnutých hypoték na nejnižším čísle od roku 2014. Podle bankovní asociace by navíc sazby měly klesat jen pomalu.

Růst cen v Česku znovu zrychlil, meziroční inflace dosáhla v září 18 procent. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny týkající se bydlení, a to především zdražení energií.

Nezaměstnanost v Česku v září vzrostla na 3,5 procenta ze srpnových 3,4 procenta. V evidenci úřadů práce bylo 256 380 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli 306 098 volných míst, jejich počet se proti předchozímu měsíci snížil zhruba o 6200. Údaje v pondělí zveřejnil Úřad práce. Podle něj se nezaměstnanost vyvíjí podle klasické křivky a v příštích měsících může stagnovat nebo mírně růst. Loni v září dosahovalo číslo rovněž 3,5 procenta, bez práce tehdy bylo 262 142 lidí.

Meziroční pokles tržeb v maloobchodě v Česku se v srpnu dál prohloubil. Snížily se o 8,8 procenta po červencovém revidovaném poklesu o 7,9 procenta. Tržby obchodníků klesly čtvrtý měsíc v řadě a opět si pohoršily všechny typy prodejen s výjimkou lékáren. Vyplývá to z informací, které ve čtvrtek na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,7 procenta.

Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v srpnu vzrostla na 5,76 procenta z červencových 5,42 procenta. Průměrná sazba je tak nejvyšší od začátku roku 2010. Banky a stavební spořitelny poskytly hypoteční úvěry za deset miliard korun, což je proti červenci pokles o 15 procent. Meziroční propad zrychlil na 78 procent, vyplývá ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Inflace činila v srpnu 17,2 procenta, oznámil Český statistický úřad. Meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s červencem nižší – poprvé po třinácti měsících. Ceny stouply i meziměsíčně, a to o 0,4 procenta, i to je ovšem mírnější růst než mezi červencem a červnem. Nejvýrazněji ve srovnání s loňským srpnem zdražily zemní plyn, elektřina, tuhá paliva i teplo a teplá voda, ale také potraviny. Mouka byla letos v srpnu o 61 procent dražší než loni. Inflace byla poněkud nižší, než předpokládali analytici, a o dva procentní body nižší, než vyplývalo ze srpnové prognózy České národní banky.

Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v červenci vzrostla na 5,4 procenta z červnových pěti procent. Banky a stavební spořitelny poskytly hypoteční úvěry za 11,9 miliardy korun, což je proti červnu pokles více než o třetinu. Meziroční propad zrychlil na 73 procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. V předchozí květnové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 1,8 procenta. Důvodem je zejména příznivější vývoj v první polovině roku, zatímco pro druhou polovinu roku bankéři čekají přechod do mírné recese. Asociace o tom ve čtvrtek informovala na on-line tiskové konferenci. Loni česká ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

Po propadu, který vyvrcholil v dubnu, vzrostl v květnu zájem o hypotéky meziměsíčně o pětinu. Zároveň ale byla částka, kterou banky poskytly, o 60 procent nižší než loni ve stejném období. Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypoték v dubnu vzrostla z dubnových 4,39 procenta na květnových 4,64 procenta, vyplývá z Hypomonitoru České bankovní asociace (ČBA).

S novými členy rady České národní banky (ČNB), kteří nastoupí v červenci, neočekává hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler zvyšování úrokových sazeb. Spekuluje o tom, že nový guvernér centrální banky Aleš Michl bude výrazněji přistupovat k investici devizových rezerv. „V případě využívání devizových rezerv a intervenování za silnější korunu bude muset centrální banka hlavně udělat rozhodnutí, kam až by korunu chtěla dostat,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.

Sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop a hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler se v pořadu Otázky Václava Moravce shodli na nutnosti systémových opatření, která dlouhodobě pomohou řešit energetickou krizi a chudnutí domácností. Česko podle nich například příliš daní nízkopříjmové zaměstnance.

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Jsou tak na nejvyšší úrovni za posledních dvacet let. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je nadále vysoká míra inflace a s tím spojená snaha centrální banky ji tlumit. Česká národní banka také v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok, uvedl na tiskové konferenci její guvernér Jiří Rusnok.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 2,8 procenta. Proti předchozímu kvartálu se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 1,4 procenta, vyplynulo z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který ho zveřejnil na svém webu. K růstu HDP přispěla výhradně domácí poptávka. Analytici očekávali mírně vyšší čísla.

Česká národní banka od ledna začne opět prodávat části výnosů z devizových rezerv. Program, jehož cílem je zpomalit nárůst jejich objemu, banka obnovuje po devíti letech. Ve čtvrtek o tom rozhodla bankovní rada.

Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,50 procenta. Jde o nejvyšší jednorázový nárůst od roku 1997. Důvodem je vzrůstající inflace, která v srpnu přesáhla čtyři procenta. Ekonomové očekávali růst o půl procentního bodu, do konce roku by mohla sazba stoupnout až na dvě procenta, odhadují.

Bankovní rada České národní banky podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby. Ta základní, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Důvodem jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Se zvyšováním úrokových sazeb ČNB počítá i nadále, avizoval guvernér Jiří Rusnok. Centrální banka také zlepšila na letošek odhad vývoje ekonomiky, naopak pro příští rok jej mírně zhoršila.

Dubnová inflace zrychlila z březnových 2,3 na 3,1 procenta, což je nejvíce od loňského září a také více, než očekávali analytici i Česká národní banka. Největší podíl na tom má hlavně zdražení pohonných hmot a tabákových výrobků. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).