Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 2,8 procenta. Proti předchozímu kvartálu se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 1,4 procenta, vyplynulo z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který ho zveřejnil na svém webu. K růstu HDP přispěla výhradně domácí poptávka. Analytici očekávali mírně vyšší čísla.
Podle ředitele odboru národních účtů ČSÚ Vladimíra Kermieta pokračovalo ve třetím čtvrtletí zotavení české ekonomiky po koronavirové pandemii. „Nejvíce si polepšila odvětví obchodu a služeb,“ uvedl. Upozornil ale, že mírný pokles zaznamenal zpracovatelský průmysl, kde se projevil nedostatek komponentů. „Velká část nedokončené produkce skončila v zásobách, což se naplno promítlo do negativního salda zahraničního obchodu,“ dodal Kermiet.
Analytici očekávali mírně vyšší čísla. Podle jejich odhadů HDP ve třetím čtvrtletí stoupl o 2,8 až 3,4 procenta. Mezičtvrtletně měl vykázat růst lehce pod dvěma procenty.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče je sice růst o něco slabší, než trh očekával, nicméně v rámci všech nejistot není zklamáním. „Problémy spojené se zpožďováním dodávek potřebných surovin a komponent v průmyslu, zejména polovodičů v případě automobilek, vedou k výpadkům ve výrobě a v exportech a část trhu se dokonce obávala, že by tento faktor mohl v letošním třetím čtvrtletí vést ke stagnaci anebo dokonce k mírnému mezičtvrtletnímu poklesu HDP,“ uvedl.
Česká ekonomika však podle něho nyní profituje z růstu poptávky, zejména z růstu spotřeby domácností, kde se projevuje příznivá situace na trhu práce. „A z růstu investičních výdajů firem, které navyšují své výrobní kapacity,“ dodal.
Nepříznivé faktory v podobě výpadků ve výrobě automobilů s negativním přesahem i do dalších průmyslových odvětví budou ale podle něj působit i v letošním závěrečném čtvrtletí, což může vést k viditelnějšímu zpomalení mezičtvrtletního růstu HDP.
„Za celý rok 2021 může růst HDP činit zhruba tři procenta, výpadky v průmyslu ale mohou způsobit, že celkový růst české ekonomiky bude možná mírně pod tříprocentní úrovní,“ doplnil Jáč.
Problémy v průmyslu i energetická krize růst ekonomiky zřejmě přibrzdí
I podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera vzhledem k vývoji pandemie, problémům v průmyslu a energetické krizi bude nakonec úspěch, pokud tuzemská ekonomika v letošním roce vzroste alespoň o 2,5 procenta. Na druhou stranu dodává, že ačkoli zveřejněné číslo nepatrně zaostalo za konsensuálním odhadem, lze jej do jisté míry stále hodnotit pozitivně, protože nebylo možné vyloučit ani podstatně slabší růst.
Připomíná, že řada odhadů dokonce předpokládala jen stagnaci ekonomiky ve třetím čtvrtletí. „Z tohoto titulu tak dnešní číslo je stále ještě příznivé, navzdory tomu, že jde jen o předběžný odhad, který ještě může být revidován,“ doplnil.
Zveřejněný předběžný odhad prozatím nespecifikuje také detaily vývoje HDP, na více informací si bude potřeba počkat na konec listopadu, kdy ČSÚ zveřejní bližší strukturu.
Výhled do konce roku však nyní podle Seidlera příliš optimismu nepřináší. „Problémy v subdodavatelských řetězcích se dle všeho do konce roku nezlepší, do toho se přidává energetická krize, které citelně dopadne na řadu firem i domácností,“ konstatuje s tím, že pokud se k tomu přidá i zhoršující se pandemická situace, je zřejmé, že ani růst v posledním čtvrtletí nebude příliš oslňující.
„Dosažení předpandemické úrovně růstu HDP se tak tímto oddaluje až na konec příštího roku,“ podotkl Seidler.
Česká ekonomika „nepohořela“ ani podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali sice s růstem 3,2 procenta, někteří však předpokládali expanzi jen mírně nad úrovní jednoho procenta. Odhadovaný meziroční růst ve výši 2,8 procenta není podle Kovandy špatný.
Ovšem směrem k dalšímu vývoji i podle něho kvůli krizi autoprůmyslu hrozí, že česká ekonomika vykáže za celý letošní rok růst jen těsně pod třemi procenty. „Což by bylo jistě zklamáním. Nejpravděpodobněji však bude její růst činit za letošní rok 3,1 procenta, což ovšem také není ,žádná sláva‘, vzhledem k tomu, že základna meziročního srovnání byla loni dramaticky ponížena dopady pandemie,“ doplnil.
Za solidní považuje výkon ekonomiky také analytik ČSOB Petr Dufek. Vzhledem k situaci v tuzemském průmyslu, kterému se nedostávají komponenty a ještě se musí vypořádávat s vysokými cenami komodit včetně energií, podle něho tak nepřekvapí, že výkon průmyslu se na vývoji ekonomiky v tomto období podepisuje negativně, zatímco růst v podstatě obstarávají služby. „Na straně poptávky hraje prim domácí poptávka, zatímco export je v důsledku situace průmyslu v útlumu,“ uvedl.
Prozatím situace tak podle něho spíše nahrává zpomalení ekonomiky v posledním kvartálu roku. „Celkový růst ekonomiky proto v letošním roce nejspíš zůstane pod hranicí tří procent,“ odhaduje. „Výraznější zrychlení ekonomiky by mohlo nastat v příštím roce poté, co se zprůchodní nejenom dopravní cesty, zkorigují extrémní ceny komodit a automobilky budou mít opět z čeho vyrábět,“ dodal.
Epidemie koronaviru začala českou ekonomiku ovlivňovat loni na jaře. První případy se v zemi objevily 1. března, stát poté začal zavádět omezení obchodu, služeb či pohybu lidí a ekonomika v loňském prvním čtvrtletí meziročně klesla.
Nejhorší propad HDP byl patrný ve druhém čtvrtletí, a to o více než desetinu. Meziroční pokles následoval i v dalších čtvrtletích. K růstu se HDP vrátil až letos ve druhém čtvrtletí, kdy se ekonomika meziročně zvýšila o 8,1 procenta.
„Doufali jsme, že se z loňského covidového propadu dostaneme poměrně rychle. Nyní se zdá, že to letos nebude. Doufejme, že snad v roce příštím,“ řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. K důvodům, proč české hospodářství neroste, jak by se čekalo, řadí zejména potíže ve světové ekonomice.
Česko jako malá a velmi otevřená ekonomika silně závisí na funkčností globálních dodavatelských řetězců a ta je nyní značně narušena. Marek se domnívá, že domácí hospodářská politika více udělat nemohla. I další země EU jsou zasaženy růstem energií, dostupností či nedostupnosti materiálů nebo problémy v mezinárodní dopravě. Podobné problémy navíc trápí i Čínu, USA a další státy.
Jako jedno z poučení z covidu vidí ekonom pro Evropu nezbytnost diverzifikace, a to i za vyšší cenu. Dřívější dlouhodobá cesta specializace měla své výhody v podobě nižších nákladů, ale nyní se ukazují její mantinely. A to zejména extrémní závislostí na několika málo mimoevropských firmách. To se například týká nedostatku čipů pro automobilový průmysl.
