Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Jsou tak na nejvyšší úrovni za posledních dvacet let. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je nadále vysoká míra inflace a s tím spojená snaha centrální banky ji tlumit. Česká národní banka také v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok, uvedl na tiskové konferenci její guvernér Jiří Rusnok.
„Přijaté rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. S ní je konzistentní výrazný nárůst tržních úrokových sazeb na počátku letošního roku. ČNB tak nadále reaguje na souběh silných cenových tlaků z tuzemské i zahraniční ekonomiky, které se postupně promítají do domácí inflace. Zvýšení úrokových sazeb zabezpečí návrat inflace do blízkosti dvouprocentního cíle na horizontu měnové politiky a podpoří ukotvenost inflačních očekávání,“ zdůvodnil Rusnok.
V 90' ČT24 vyjádřil guvernér centrální banky naději, že by sazby už dál růst nemusely. Jistě to ale říct nedokáže. „Já bych si to přál. Doufejme, že ano. Situace je stále velmi nejistá z pohledu budoucnosti, minimálně krátké budoucnosti. Vlastně ještě nevíme, jak velká je inflační nálož v prvních měsících tohoto roku,“ podotkl.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) v Událostech, komentářích uvedl, že ČNB musí zvyšovat úrokové sazby, protože pro boj s inflací příliš jiných možností nemá. „Říkat, že inflace není problém, pravda není. Je to vážný ekonomický defekt, projev nerovnováhy. Je to ekonomický problém, který může poškodit celou ekonomiku, pokud se vymkne z rukou,“ varoval. S razancí a rychlostí, s jakou česká centrální banka ke zvyšování sazeb přistoupila, ale nesouhlasí.
Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher upozornil, že inflace je „z drtivé většiny dovezená“. Upozornil na vliv prohlubujícího se konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. „Hrozí, že se přeruší dodávky plynu, hrozí zvýšení cen plynu, dodatečně veškerého zboží a služeb, to bude mít velký vliv na inflaci. Pak přijde ČNB, řekne, podívejte se, všechno se zdražuje, táhne to inflaci nahoru, tak my zase přituhneme a dáme to o dalšího půl procentního bodu nahoru. Takže lidé jsou trestáni dvakrát, budou platit více za energie a zároveň se jim zdraží hypotéky a úvěry, protože tam to doputuje první,“ je přesvědčen. I on souhlasí, že zvyšování úrokových sazeb je v pořádku, ale jde nahoru příliš skokově.
Na vliv na úvěry upozornil také místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD). Souhlasí, že ČNB nemá příliš jiných nástrojů, jak ovlivňovat inflaci. „Nicméně dopadne to negativně na lidi, kteří splácejí, končí jim fixace a tak dále, takže budou muset platit výrazně víc.“ I podle něj je inflace dovezena ze zahraničí. „Když se odpustilo domácnostem DPH na energie v listopadu a prosinci, mělo to dopad, že inflace se snížila, zafungovalo to. Kdežto to, co dělá Česká národní banka, skutečně možná zafunguje za rok, za rok a půl, ale zdražuje to úvěry.“
Čtvrté nadstandardní navýšení
Ve čtvrtek šlo o čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou, ekonomové ho ale předjímali. „Další zvýšení úrokových sazeb ČNB se dalo čekat, jelikož dosavadní vývoj téměř všech ekonomických ukazatelů překonal její listopadovou prognózu. Inflace byla v prosinci proti prognóze ČNB o celý procentní bod vyšší. Lépe se ve druhém loňském pololetí dařilo i ekonomice, což se odráželo v rychlejším růstu mezd a nižší nezaměstnanosti,“ uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Že byl krok očekávaný, potvrdil také analytik Generali Investments Radomír Jáč. Dopad zvýšení úrokových sazeb se na ekonomice v plné míře podle něj projeví s odstupem čtyř až šesti kalendářních čtvrtletí, čtvrteční zpřísnění měnové politiky tak bude na inflaci působit nejvýrazněji až v průběhu roku 2023, dodal.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler se domnívá, že nárůst o tři čtvrtě procentního bodu je pravděpodobně posledním mimořádným růstem základních úrokových sazeb. „Na základě řady komentářů představitelů ČNB se zdá, že nyní by to mohl být poslední mimořádný krok. V následujících měsících ještě sice můžeme očekávat, že sazby půjdou nahoru, ale už jen případně o tu tradiční čtvrtku,“ řekl pro ČT.
Uvedl také, že představitelé ČNB naznačili, že se úrokové sazby dostanou až k hranici pěti procent. „To by samo o sobě znamenalo, že centrální banka může v následujících měsících úrokové sazby mírně zvýšit. Ale navzdory tomu, že sama ví, že inflace na začátku roku může skutečně překvapit a může se dostat i nad hranici deseti procent, stále mluví o tom, že by se základní sazby neměly dostat nad pět procent,“ dodal.
Nová prognóza
Rusnokova naděje, že by již další výrazné zvyšování úrokových sazeb nemělo být zapotřebí, je podle něj ale podmíněna tím, že se naplní odhady vývoje v nové prognóze České národní banky. „Pokud se naplní prognóza, a my v to věříme, tak by to další zvyšování ve výrazném rozsahu nemělo být zapotřebí,“ uvedl guvernér.
Upozornil, že je řada rizik, které očekávaný vývoj mohou ohrozit. Jde například o výsledky inflace za leden, které budou k dispozici 4. února, nebo o kroky dalších centrálních bank. „To znamená, že je tady jistá pravděpodobnost, že situace bude vyžadovat zvýšení sazeb,“ připustil.
„Naše nová makroekonomická prognóza počítá s tím, že po výrazném růstu zejména v prvním pololetí letošního roku dojde ke snižování inflace, ta se začne přibližovat ke konci roku našemu tolerančnímu pásmu a zhruba v polovině roku by se měla vrátit ke dvěma procentům. Počítá se s tím, že pokud se bude tato prognóza naplňovat podle tohoto základního scénáře, bankovní rada by mohla začít ke konci letošního roku diskutovat případné snížení úrokové sazby,“ uvedl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký.
Rusnokův předchůdce na postu guvernéra Miroslav Singer je ostatně přesvědčen, že sazby ještě poněkud porostou. „Ještě zažijeme drobnější navýšení, ale myslím, že inflační překvapení už odeznívají,“ shrnul v 90' ČT24.
ČNB letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. V předchozí listopadové prognóze přitom počítala banka letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 3,8 procenta. Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 8,5 procenta, loni v listopadu to bylo 5,6 procenta. Příští rok by pak měla klesnout na 2,3 procenta.
Směřování k poklesu
V komunikaci před čtvrtečním jednáním podle Seidlera zaznělo ze strany ČNB, že takto vysoké sazby by neměly v české ekonomice zůstávat dlouho. „A v závěru letošního roku už centrální banka bude třeba přemýšlet nad tím, že by úrokové sazby začala postupně snižovat, což logicky plyne i z toho, že by se i inflace měla začít snižovat,“ řekl.
„Pokud se naplní předpoklady, že se meziroční inflace v české ekonomice začne od jarních měsíců zmírňovat, tak by se již ve druhé polovině roku 2022 a nejpozději v prvním pololetí 2023 úrokové sazby ČNB mohly vydat k poklesu,“ míní Jáč.
Úrokové sazby se již zřejmě přiblížily svému vrcholu, souhlasil Gürtler. Toho by podle něj měly dosáhnout letos na jaře na pěti procentech. To je výrazně více, než ukazovala listopadová prognóza ČNB, která čekala jejich vrchol mírně nad třemi procenty. „Na konci letošního roku by však mohla centrální banka začít sazby opět snižovat zpět ke 2,5 procentům, jejichž dosažení čekáme v první polovině příštího roku,“ odhadl.
Analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht na příštím březnovém zasedání počítá s dalším navýšením repo sazby o 0,25 bodu na 4,75 procenta, čímž by podle něj měl být dosažen vrchol. Ve druhé polovině roku předpokládá první snižování úrokových sazeb. „Hlavní slovo zde bude mít vývoj inflace. Klíčový bude nejen start a tempo zvolňování inflace, ale i její samotná struktura,“ poznamenal.
Ekonomičtí experti čtvrteční krok centrální banky očekávali, ale obchodníky na finančních trzích konečné navýšení zklamalo, sdělil analytik Komerční banky Jan Vejmělek. Obchodníci podle něj čekali ještě výraznější navýšení sazby. „Obchodníci totiž analytikům nevěřili a spekulovali na zvýšení sazeb o 100 bazických bodů,“ uvedl.
Na předchozím měnovém jednání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Na zasedání na počátku listopadu ji rada ČNB navýšila překvapivě o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž šlo o nejvýraznější nárůst od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Čtvrtečního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
Zvednutí lombardních a diskontních sazeb
ČNB ve čtvrtek také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,5 procenta. Jedná se o procentuální sazbu, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u té centrální peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta.
„Při trendu zvyšování úrokových sazeb by měla česká koruna dále posilovat. Je to špatná zpráva pro exportéry, protože dojde ke snížení tržeb při konverzích z cizí měny na koruny. Pro občany a firmy pak zvyšování sazeb bude mít za následek další zdražení úvěrů,“ řekl obchodní ředitel společnosti Ebury za Česko a Slovensko Tomáš Kudla.
Česká měna po čtvrtečním rozhodnutí ČNB oslabila k euru a zpevnila k dolaru. Koruna si k 17:00 pohoršila oproti předchozímu závěru vůči euru o devět haléřů na 24,31 koruny za euro a k dolaru posílila o šestnáct haléřů na 21,29 koruny za dolar. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. V předchozích dnech koruna k euru zpevňovala až na středečních 24,22 koruny za euro, což byla nejsilnější úroveň od konce srpna roku 2011.
Zdražování hypoték
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Že vývoj základní úrokové sazby promlouvá do trhu s nemovitostmi, potvrdil ředitel rezidenčních projektů PSN Praha Marek Padevět. „Klientům, kteří mají zájem si koupit nemovitost, se měsíčně navyšuje splátka k jejich možnému faktickému placení měsíčních částek. Je to samozřejmě větší zatížení pro ty, kteří si chtějí koupit nemovitost a určitě to dopadne tak, že část klientů bude muset přejít do nájemního bydlení,“ okomentoval.
Rozhodnutí centrální banky znamená, že bude nutně pokračovat trend zdražování hypoték nastartovaný v polovině loňského roku, potvrdil ředitel realitního fondu Schönfeld & Co Miloš Filip. Developeři si obvykle ponechávají otevřené dveře ke zohlednění dražšího financování v koncových cenách nemovitostí, a tak se podle něj dá čekat pokračování růstu nabídkových cen nových domů a bytů.
Jiří Rusnok dal ovšem najevo, že by se časem měly sazby zase začít snižovat. „U těch, kteří si budou brát novou hypotéku, je to o tom nebrat si dlouhodobou fixaci, protože tak vysoké sazby by tady neměly zůstat navěky,“ naznačil.
Zvýšení sazeb na 4,5 procenta bude podle investičního stratéga Jana Sušánky ze společnosti Sušánka & partneři znamenat velký problém pro investice do státních dluhopisů. Řekl, že kvůli růstu sazeb klesne jejich cena a investoři pocítí ztrátu. Růst sazeb je podle něj naopak dobrá zpráva pro ty, kteří mají peníze na spořicích účtech a termínovaných vkladech. Můžeme očekávat růst úroku na úroveň 3,5 až čtyři procenta, dodal.
Čtvrteční zvýšení základní úrokové sazby kritizovala bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Na Twitteru ho označila za další ze série špatných rozhodnutí ČNB. Navýšení sazeb podle ní může mít dopad na zpomalení křehkého tempa hospodářského růstu a znamená také zásadní problém pro exportéry. Centrální banku tvrdě kritizoval také předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš. „Teoretici z ČNB odtržení od reality pokračují v destrukci naší ekonomiky a prosperity občanů,“ napsal na sociální síti.
