Spotřebitelské ceny v březnu zpomalily meziroční růst na 3,4 procenta z únorových 3,7 procenta. Důvodem je hlavně výrazné zlevnění pohonných hmot, zmírnilo se ale rovněž zdražování elektřiny, tepla a teplé vody. Více se naopak platilo za potraviny a nealkoholické nápoje. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční inflace se bude kvůli levnější ropě i postupnému poklesu ekonomiky snižovat i nadále, uvedli analytici. ČNB by mohla dále snížit sazby.
Inflaci v březnu ovlivnily levnější benzin i vyšší ceny potravin. Zdražování podle analytiků zmírní
V meziměsíčním srovnání byla inflace nižší o 0,1 procenta, také v tomto případě vývoj ovlivnilo zejména zlevnění paliv.
Zatímco v únoru ceny pohonných hmot rostly meziročně o 3,6 procenta, v březnu o 3,3 procenta klesly. „Například průměrná cena benzinu Natural 95 byla 29,74 koruny za litr, což byla nejnižší hodnota od srpna 2017,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Také nafta se dostala v průměru pod 30 korun za litr a klesla na nejnižší cenu za zhruba dva roky.
V březnu se historicky totiž propadly ceny ropy na světových trzích. „Klíčovým důvodem bylo ochromení poptávky po ropě z důvodu prakticky celosvětového zavádění opatření pro boj s koronavirem. Ropa klesla v dolarovém vyjádření nejníže od roku 2002, v korunách pak dokonce od roku 1999,“ připomíná ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
V reakci na propad cen ropy pak prudce zlevňovaly pohonné hmoty v Česku, a to se projevilo výraznějším než očekávaným zvolněním tempa meziroční inflace. „V únoru přitom inflace dosáhla 3,7 procenta, přičemž se předpokládalo, že zjara bude atakovat čtyřprocentní hranici,“ dodává Kovanda.
Meziroční zdražování elektřiny v březnu zmírnilo na 8,6 procenta z únorových 9,7 procenta. Ceny tepla a teplé vody byly ve srovnání se stejným obdobím loňského roku nižší o 1,4 procenta, zatímco o měsíc dříve to bylo 0,9 procenta.
Ceny potravin rostly, vepřové je meziročně téměř o čtvrtinu dražší
Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v březnu největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, uvedli statistici.
„Ceny potravin dle očekávání zrychlily, o téměř procento meziměsíčně, a jejich meziroční růst tak činí 6,4 procenta. Jde o nejvyšší meziroční růst od října 2012, což je taženo vyšší poptávkou z titulu předzásobení v souvislosti s COVID-19 a problémy na trhu souvisejícími s nedostatkem vepřového. Jeho cena je meziročně téměř o čtvrtinu vyšší. K růstu cen přispěly také ceny alkoholických nápojů a tabáku,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Konkrétně cena vepřového masa vzrostla o 22 procent, uzeniny zdražily o 14 procent, ovoce o více než 16 procent a cukr zhruba o 11 procent. Více se platilo také za nájemné, vodné, stočné a zemní plyn.
Dražší než loni v březnu byly podle statistiků lihoviny a také víno, pivo a tabákové výrobky. Stravovací služby zdražily o 5,7 procenta a ubytovací služby o 4,7 procenta. Naopak levnější byly telefonní služby.
Meziroční růst cen podle kategorií v březnu 2020
„Očekávaný proinflační vliv u tabákových výrobků ještě příliš vidět nebyl, a to v důsledku zásob. Musíme s ním tak počítat pro další měsíce. Díky pokračujícímu zlevňování pohonných hmot však ani tyto daně nezabrání inflaci v rychlém pádu,“ doplnil analytik ČSOB Petr Dufek.
Inflace bude podle analytiků klesat
V červnu už může tak být podle Dufka inflace hluboko pod třemi procenty, v závěru roku pod dvěma. „Otázkou je, jak rychle se do ní začne promítat nižší nájemné v Praze, ceny zájezdů, které se nemusí vůbec realizovat, nebo například ceny v obchodech a dalších službách, které mají pozastavenou činnost,“ dodává.
Cenové tlaky budou celkově podle ekonomů polevovat. „Vlivem aktuální epidemie koronaviru a jejích dopadů na ekonomickou aktivitu i chování zákazníků očekáváme, že spotřebitelská inflace bude v následujících měsících rychleji ztrácet dynamiku. Podle našich odhadů by se růst spotřebitelských cen měl na konci letošního roku dostat mírně pod dvouprocentní cíl ČNB,“ konstatuje analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.
A i podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy budou cenové tlaky postupně zmírňovat, zejména u potravin, kde světové ceny v březnu poklesly nejvýrazněji od srpna 2015, jak plyne ze statistiky OSN.
„Tento vývoj se v Česku promítne do útlumu cenových tlaků u vepřového či uzenin, což jsou potraviny, které v posledním roce zdražily zvláště markantně. V případě ovoce, které rovněž zdražilo citelně, je třeba přechodně počítat s možným dalším zdražením, daným výrazně horší úrovní sklizně a ztíženými exportními možnostmi v zemích typu Itálie a Španělska, které nákaza postihuje obzvláště silně,“ konstatuje Kovanda.
A dodává, že inflace do konce roku sestoupí na dvouprocentní úroveň, za celý letošní rok vykáže tempo rovných tří procent.
S letošní inflací ve výši kolem 2,5 procenta, namísto dříve předpokládaných více než tří procent, počítá i Seidler, i když se odhady budou dále upravovat. Proinflačním rizikem je podle něho slabší kurz koruny a potenciálně dražší ceny potravin, v opačném směru budou působit ceny pohonných hmot.
Inflaci ve výši 2,8 procenta pak předpokládá za celý rok hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Menší ekonomická aktivita povede podle něho k poklesu poptávky a s tím i k mírnějším cenovým tlakům.
„Celková inflace v české ekonomice sice asi zůstane nad dvouprocentním cílem centrální banky i po zbytek letošního roku, v dalších měsících ale bude klesat a případná debata o posunech v měnové politice bude jednoznačně ve směru dalšího možného uvolnění měnových podmínek,“ míní Jáč. Pro příští tok tak už předpokládá inflaci ve výši 1,9 procenta.
I podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského březnová čísla naznačují, že inflace má svůj vrchol za sebou. „Vzhledem k tomu, že se pokles cen ropy do tuzemských cen pohonných hmot během března nepromítl zdaleka celý, lze z tohoto titulu v dubnu očekávat tlak na další snížení inflace,“ uvedl. Stejně jako další ekonomové míní, že výsledek inflace tentokrát není pro ČNB až tak podstatný, jako v klidnějších dobách. „Další kroky její politiky se budou spíš odvíjet od délky a hloubky restriktivních opatření vlády a jejich předpokládaných dopadů na ekonomický růst,“ dodal.
„Je dobře, že inflace zklidňuje svůj růst. Poslední, co by česká ekonomika v tuto chvíli potřebovala, by byl vysoký růst cen. Kvůli pozastavení naší ekonomiky pravděpodobně k dalšímu růstu cen nedojde. Spíše naopak. Letos bychom už s vyšší inflací neměli mít problémy,“ uvedla ředitelka společnosti Bondster Jana Mücková.
ČNB čekala vyšší březnovou inflaci
ČNB pak čekala březnovou inflaci ve výši 3,6 procenta, jde však o starší odhad připravený ještě před propadem cen ropy a problémy s COVID-19. V tuto chvíli jde však při rozhodování ČNB inflace mírně stranou.
„Dokud by tuzemské ekonomice nehrozila deflace, či naopak výrazné skokové zvýšení inflace, bude ČNB konat spíše v souvislosti s omezením negativních dopadů koronaviru na tuzemskou ekonomiku než z titulu jemného cílování inflace. Prozatím předpokládáme, že na svém květnovém měnovém jednání ČNB své úrokové sazby dále mírně sníží, ačkoli se prozatím nedomníváme, že by sazby v příštích měsících směřovaly zcela na nulu, jako v případě Fedu,“ dodává Seidler.
Český statistický úřad rovněž informoval o vývoji cen zahraničního obchodu ČR za únor. Ceny vyvážených i dovážených surovin a zboží v tento měsíc meziročně klesly shodně o 3,2 procenta. Meziměsíčně byly vývozní ceny nižší o 0,8 procenta a dovozní o 1,3 procenta.
