Nezaměstnanost v České republice v lednu stoupla na 3,1 procenta z prosincových 2,9 procenta. Počet lidí bez práce se zvýšil o 14 490 na 230 022, přesto je to nejnižší lednová hodnota od roku 1997, informoval Úřad práce ČR. Zaměstnavatelé nabízeli 341 391 volných pracovních míst, jejich nabídka se tak meziměsíčně rozšířila o 434.
Leden znamenal více nezaměstnaných. Podle úřadu práce je to obvyklé
Podle ředitele Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství Úřadu práce Jana Karmazína nezaměstnanost v lednu roste pravidelně.
„Ve větší míře přicházeli do evidence Úřadu práce lidé, kterým na konci loňského roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody. Také část živnostníků přerušila své podnikání,“ uvedl. Nárůst nezaměstnanosti na 3,1 procenta očekávali i analytici.
„To bylo plně v souladu s očekáváním trhu i naším odhadem. Zimní měsíce vždy přinesou nárůst míry nezaměstnanosti kvůli konci sezonních prací. Ale letošní zima je poměrně slabá a řada prací tak probíhá dál, a proto je tentokrát i sezonní nárůst míry nezaměstnanosti o trochu menší než obvykle,“ komentuje lednovou nezaměstnanost ekonom Komerční banky Michal Brožka. Koruna tedy nemá podle něho důvod reagovat.
„Ačkoli v letošním roce předpokládáme další mírně zpomalování tuzemské ekonomiky, podíl nezaměstnaných osob by měl vesměs stagnovat, jelikož trh práce má obvykle velkou setrvačnost. To očekává také poslední prognóza ČNB, zatímco ministerstvo financí předpokládá letos dokonce ještě mírný pokles nezaměstnanosti na 2,7 %,“ konstatuje hlavní analytik INB Bank Jakub Seidler.
A připomíná, že vývoj v letošním roce se bude odvíjet především od dalšího vývoje v zahraničí. „Přehřátost domácího trhu práce se mírně sníží, pokud však ekonomika nezpomalí citelněji, než se teď předpokládá, průměrná nezaměstnanost by oproti roku 2019 vzrůst neměla,“ dodává.
„Nezaměstnanost se nadále drží svého trendu a dosavadní vývoj nenasvědčuje tomu, že bychom v brzké době mohli očekávat výraznější nárůst počtu nezaměstnaných. Nepříznivý vývoj v průmyslu by však tato očekávání mohl zvrátit,“ míní analytička Raiffeisenbank.
Zveřejněný výsledek průmyslové výroby za poslední měsíc minulého roku totiž podle ní ukázal, že se výrobní sektor propadl do technické recese. „Přitom právě v průmyslu klesá zaměstnanost již od začátku roku 2019. Problémy ve výrobě zjevně přetrvávají bez vyhlídky na zlepšení, jelikož v Německu, v zemi, se kterou jsme průmyslově spjati, je propad v průmyslu ještě výraznější. Celkově tak českým firmám ubývají zakázky, a tedy nepotřebují tolik pracovníků jako v minulém či předminulém roce,“ dodává.
Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy míra nezaměstnanosti se po skončení zimy opět vrátí pod úroveň tří procent. V druhé polovině roku, na podzim a dále, však už předpokládá, že stoupne nad úroveň tří procent. „V posledním letošním čtvrtletí už bude – na rozdíl od loňského – nad touto úrovní trvale. Za celý rok dosáhne míra nezaměstnanosti úrovně tří procent,“ míní.
Zároveň však podobně jako Jelínková konstatuje, že Česko i letos v lednu zůstává zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU. V rámci zemí OECD má srovnatelnou míru nezaměstnanosti jediná – Japonsko.
A ani mzdová dynamika zřejmě zatím příliš neubere na síle. „Trh práce bude stále velmi utažený, což pomůže průměrné mzdě k růstu okolo 6,4 %,“ říká Jelínková.
Nezaměstnanost v Praze se udržela na 1,9 procenta
Nezaměstnanost v Praze v lednu čtvrtý měsíc po sobě stagnovala na 1,9 procenta. Ke konci měsíce evidovaly úřady práce v metropoli 18 390 lidí bez práce, o 435 více než v prosinci. Počet volných pracovních míst naopak meziměsíčně klesl o 918 na 73 987.
Praha byla v lednu jediným krajem s mírou nezaměstnanosti pod dvěma procenty. Nejvíce se jí blížil Pardubický kraj s 2,4 procenta lidí bez práce. Nejvyšší nezaměstnanost 4,6 procenta zůstala na začátku roku v Moravskoslezském kraji.
Na jedno nabízené pracovní místo připadalo v Praze v lednu 0,2 uchazeče. Celorepublikový průměr byl 0,7 zájemce. Podle Karmazína zaměstnavatelé stále mají zájem o nové zaměstnance hlavně v technických a dělnických oborech, v sociálních službách nebo ve zdravotnictví.
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v lednu všech 77 okresů, přičemž v 31 regionech byl podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr.
Nejnižší podíl lidí bez práce byl v okrese Praha-východ, kde činil 1,2 procenta. Okresy Praha-západ a Rychnov nad Kněžnou shodně vykázaly 1,5 procenta a Pelhřimovsko mělo 1,6 procenta. Naopak nejvyšší nezaměstnanost byla na Karvinsku, a to 6,9 procenta. Mírně nižší byla na Bruntálsku a Znojemsku, kde činila šest, respektive 5,9 procenta.
V evidenci pracovních úřadů byli nejčastěji lidé s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem nebo maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných byl v lednu 43 let, přitom více než třetině lidí v evidenci úřadů práce bylo přes 50 let.