Průmysl v Česku loni meziročně klesl o 0,4 procenta a jedná se o jeho nejslabší dynamiku od roku 2012. V samotném prosinci zpomalil pokles na 0,9 procenta z listopadových 5,7 procenta, reálně po očištění byl tak český průmysl poslední měsíc loňského roku meziročně nižší o 3,4 procenta. Dařilo se naopak stavebnictví, které loni meziročně vzrostlo bez očištění o 2,4 procenta. Rostlo tak třetí rok po sobě, uvedl Český statistický úřad.
Český průmysl mírně oslabil, projevilo se na něm zpomalení německé ekonomiky
„Průmysl dál oslabuje. S ohledem na celosvětovou ekonomickou situaci se však nejedná o špatný výsledek,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Nicméně u některých průmyslových podniků se podle něj začíná projevovat nejistota z budoucího vývoje a některé firmy se zřejmě začnou potýkat s nedostatkem zakázek místo nedostatku pracovníků.
Na tuzemský průmysl dopadlo podle analytiků zpomalování zahraniční aktivity v průběhu loňského roku a zejména zpomalení německého průmyslu. „Ten loni poklesl o tři procenta, do velké míry z titulu 10% propadu ve výrobě automobilů,“ komentuje vývoj hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Ani prosincové výsledky průmyslu neukazují, že by se tomuto největšímu tuzemskému odvětví už podařilo odrazit ode dna. „Oproti stejnému měsíci loňského roku se průmyslová výroba sice snížila jen o jedno procento, avšak po zohlednění vyššího počtu pracovních dnů byl propad výrazně rychlejší (-3,4 %). Nepadala však jenom výroba a zaměstnanost, ale tentokrát došlo i na nové zakázky,“ konstatuje analytik ČSOB Petr Dufek.
Události: Česká národní banka zvýšila úrokové sazby (zdroj: ČT24)
Poslední měsíc roku klesly totiž jak tržby, a to o 0,2 procenta, tak nové zakázky, o 2,7 procenta. „Zde je otázkou, nakolik se na objednávkách negativně projevily vánoční svátky, každopádně ale tento údaj bohužel dobře koresponduje s výrazným poklesem objednávek v německém zpracovatelském průmyslu, tak jak jej hlásí prosincová statistika zveřejněná ve čtvrtek ráno,“ konstatuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Slabá čísla za poslední čtvrtletí dávají podle Dufka tušit, že ani výsledek HDP nebyl v tomto období nijak oslnivý. „Proto i nadále počítáme s dočasným zpomalením ekonomického růstu pod hranici dvou procent,“ doplňuje Dufek.
Loňský vývoj průmyslové produkce ovlivnil mimo jiné pokles výroby strojů o 2,6 procenta. O 1,9 procenta byla nižší i produkce kovových konstrukcí a výrobků a o 5,7 procenta se snížila produkce slévárenství. Naopak se zvýšila produkce elektrických zařízení a ve farmaceutickém a automobilovém průmyslu.
Tržby z průmyslové činnosti loni meziročně vzrostly o 1,6 procenta. O 1,2 procenta rovněž přibylo nových zakázek ve vybraných odvětvích. Zaměstnanost v průmyslu se snížila o 1,1 procenta a průměrná mzda v něm vzrostla o 6,2 procenta.
Na prosincovém poklesu průmyslové výroby se podle statistiků zčásti podepsalo vyšší čerpání dovolených a omezení výroby v závěru roku. Největší vliv na to ale mělo snížení výroby aut o 10,3 procenta a výroby kovových konstrukcí o 7,2 procenta. Stejně jako za celý rok zaznamenal nárůst produkce farmaceutický průmysl a výroba elektrických zařízení.
Zlepšení na obzoru?
Indexy nákupních manažerů v tuto chvíli ukazují podle analytika Komerční banky (KB) Michala Brožky sice další pokles průmyslové výroby na začátku letošního roku, ale snižujícím se tempem.
„Vývoj v zahraničí na přelomu roku dává naději na zlepšení nálady a potažmo růst investic v průmyslu. Lepší sentiment na globálních finančních trzích na začátku roku jsou šancí na obnovení růstu průmyslové výroby v letošním roce,“ říká. Ovšem už zmíněný zveřejněný pokles průmyslových objednávek v Německu ke konci roku ukazuje, že to nebude hned.
„Domníváme se, že průmyslová produkce letos mírně poroste. Nicméně růst bude slabý s ohledem na náš předpoklad opětovného oslabení ekonomiky v zahraničí. Průmysl zpravidla reaguje na hospodářský cyklus velmi rychle a z tohoto pohledu bychom po delší fázi útlumu viděli šanci na rychlejší růst průmyslu v roce 2021,“ míní Brožka. Upozorňuje ale zároveň, že v tuto chvíli zůstává otazníkem nejistý dopad nových emisních norem na výrobce aut a jejich dodavatele.
„Čekáme, že se s tím výrobci vypořádají, ale protože v tuto chvíli v podstatě nikdo neví jak, zůstává naše prognóza růstu průmyslu i na příští rok relativně nízko,“ dodává s tím, že letošek čeká analytický tým KB růst průmyslu o 1,4 % a v příštím roce mírné zrychlení na tři procenta.
Spíše stagnaci tuzemského průmyslu očekává také Seidler. „Na hodnocení toho, že se německý průmysl skutečně už odrazil od dna, si tak budeme muset ještě pár měsíců počkat. Jeho vývoj pak bude klíčový i pro kondici tuzemského průmyslu v letošním roce. Jeho dynamika v letošním roce tak zůstává prozatím nejistá a bude se odvíjet od dalšího vývoje v zahraničí,“ vysvětlil.
Stavebnictví rostlo třetí rok po sobě
Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 2,4 procenta, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů o 2,3 procenta. V dobré kondici je pozemní i inženýrské stavitelství, dařilo se také bytové výstavbě zejména ve fázi zahajování staveb, uvedl ČSÚ. Růst zaznamenalo stavebnictví i v prosinci 2019, kdy byla produkce meziročně vyšší o 7,8 procenta, po očištění o sezonní vlivy o 6,3 procenta.
„Stavební produkce loni navázala na úspěchy z předchozích let a reálně meziročně vzrostla o 2,3 procenta. Produkce pozemního stavitelství se meziročně zvýšila o dvě procenta a k celkovému růstu přispěla o 1,4 procentního bodu. Inženýrské stavitelství zaznamenalo o něco rychlejší růst, o 3,4 procenta, ale příspěvek byl s ohledem na menší váhu pouze plus 0,9 procentního bodu,“ uvedli statistici. Podle dosud známých statistických údajů předpokládají, že objem stavebních prací se za rok 2019 bude pohybovat kolem 550 miliard korun v běžných cenách.
„Vysoké ceny nemovitostí motivovaly developery k výstavbě nových bytů. V loňském roce bylo dokončeno o 23,7 procenta více bytů v bytových domech než o rok dříve. Počet dokončených bytů však stále není dostatečný, aby způsobil propad cen na realitním trhu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Vyhlídky tuzemského stavebnictví zůstávají podle analytiků příznivé i pro nejbližší měsíce. Obdobně jako v listopadu a prosinci by i v lednu mělo hrát stavebnictví do karet teplejší počasí. Statistiky nových zakázek však dávají tušit, že se tempo jeho růstu stabilizuje a nejspíše i zpomalí.
Počty zakázek tak sice klesají, nicméně jejich cena roste. „Zčásti proto, že ceny stavebních prací a materiálů stále velmi svižně narůstají, částečně proto, že jde nejspíše o větší zakázky. Nových zakázek je sice méně, avšak zásoba těch nedokončených narůstá, takže o práci stavební firmy rozhodně nepřicházejí a jejich hlavní starostí zůstává nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků,“ konstatuje Dufek.
„Investiční aktivita firem v posledních kvartálech v podstatě stagnuje, k čemuž se přidávají specifické problémy stavebnictví samotného. Stále více se projevuje i slábnoucí poptávka. Pro letošek tak očekáváme spíše stagnaci celého sektoru,“ doplňuje analytik KB František Táborský.
Loňský přebytek zahraničního obchodu stoupl na 149 miliard korun
Přebytek zahraničního obchodu loni stoupl o 50,5 miliardy na 149 miliard korun. Prosinec vykázal schodek 6,7 miliardyy korun, což byl o 2,1 miliardy horší výsledek než o rok dříve. Prosinec byl po červenci druhým loňským měsícem se schodkem, prosincové bilance ale bývají tradičně záporné. Na horším prosincovém výsledku se podepsal zejména obchod s auty, vyplývá z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
„Celková bilance roku 2019 skončila podle předběžných údajů statistiky zahraničního obchodu ve výrazném přebytku, který byl meziročně o polovinu vyšší než v roce 2018. Tahounem zahraničního obchodu byl zejména vyšší vývoz motorových vozidel,“ uvedl vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička.
Anyltiky zahraniční obchod zklamal. „Deficit za prosinec na úrovni 6,7 miliardy korun zaostal jak za našimi, tak za tržními očekáváními. Za hlubším deficitem nestály ani tak větší vánoční nákupy, jako snížení kladného salda bilance s motorovými vozidly,“ konstatuje ekonomka KB Jana Steckerová.
Loňský přebytek sice výrazně stoupl, z dostupných časových řad ale vyplývá, že za rekordním přebytkem z roku 2015 zaostává o 14,7 miliardy korun a do přebytku roku 2016 mu chybí 14,5 miliardy korun. Vývoz loni podle předběžných dat dosáhl rekordních 3,687 bilionu korun, dovoz 3,538 bilionu.
Přebytek obchodu s motorovými vozidly se v prosinci snížil o pět miliard korun. Nepříznivě se v prosincové bilanci projevilo i prohloubení schodku obchodu s potravinářskými a farmaceutickými výrobky, naopak příznivě zapůsobil menší schodek v obchodu s chemickými látkami nebo počítači. Zvýšil se také přebytek v obchodu se stroji.
Prosincový vývoz klesl meziročně o 2,4 procenta na 247 miliard korun a dovoz se snížil o 1,5 procenta na 253,7 miliardy korun. U vývozu je patrný zejména pokles ve skupině stroje a dopravní prostředky, kde vývoz klesl na 136,6 miliardy a byl tak nejnižší od července 2017.
V důsledku slabší zahraniční poptávky bude podle Steckerové exportní aktivita jen obtížně hledat prostor k výraznějšímu růstu. „Na druhou stranu se horší situace v průmyslu a s tím spojená nižší investiční aktivita odrazí v nízké dynamice importů,“ uvedla. Výsledek by ale podle ní měla vylepšovat komoditní bilance.
„Ceny ropy totiž budou v letošním roce podle našeho odhadu v průměru o osm dolarů nižší než v roce loňském. Celkově by se tedy bilance zahraničního obchodu měla udržet na podobné úrovni jako v roce 2019,“ dodává Steckerová.
Bilance zahraničního obchodu s 28 zeměmi Evropské unie skončila v prosinci přebytkem 30,9 miliardy korun a byla tak meziročně o 8,1 miliardy nižší. Bilance s Německem zůstala v přebytku 6,6 miliardy korun, který ale klesl meziročně o 2,3 miliardy korun. Naopak meziročně vyšší byl přebytek obchodu se Slovenskem či Británií.