Německý průmysl má stále větší starosti. Výroba se nečekaně silně propadá

Další varovná hospodářská čísla přišla ve středu z Německa – průmysl nejsilnější evropské ekonomiky se v červnu meziměsíčně propadl o 1,5 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů spolkového statistického úřadu. Ten ve středu zároveň zpřesnil a zhoršil čísla za květen, kdy výroba stoupla jen o 0,1 procenta, ne tedy o dříve oznámených 0,3 procenta.

„Pokračující propad výroby je děsivý,“ řekl Alexander Krüger ze společnosti Bankhaus Lampe a dodal, že kvůli nedávné eskalaci obchodního sporu mezi Čínou a Spojenými státy bude recese ve výrobním sektoru pravděpodobně pokračovat a prognózy hospodářského růstu Německa budou sníženy.

Meziroční propad (tedy vůči stejnému měsíci v loňském roce) pak podle německých statistiků činil v červnu 5,2 procenta (předběžný údaj) a v květnu 4,4 procenta (již revidovaný údaj). Překonal tak očekávání analytiků.

Za druhé čtvrtletí se průmyslová produkce ve srovnání s předchozím kvartálem celkově snížila o 1,8 procenta, což bylo způsobeno prudkým poklesem výroby kovů, strojů a automobilů. „Průmysl zůstává v ekonomickém poklesu,“ uvedlo ministerstvo hospodářství s tím, že sektor ještě nedospěl k bodu obratu. Produkce stavebnictví ve 2. čtvrtletí klesla o 1,1 procenta a energetiky o 5,9 procenta.

Nahrávám video
Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš o propadu německého průmyslu
Zdroj: ČT24

Dobrá zpráva, ale…

V pondělí německé ministerstvo hospodářství zveřejnilo naopak příznivou zprávu. Podle ní zakázky německého průmyslu v červnu stouply ve srovnání s předchozím měsícem o 2,5 procenta, což byl nejvyšší růst od srpna 2017. K vysokému růstu přispěly hlavně objednávky nákladného zboží ze zemí mimo eurozónu. 

Objednávky ze zahraničí tak stouply o pět procent, z toho ze zemí mimo eurozónu o 8,6 procenta, zatímco z eurozóny klesly o 0,6 procenta. Domácí zakázky se snížily o jedno procento. Zájem o polotovary a kapitálové zboží rostl, poptávka po spotřebním zboží naopak klesla.

Odvrácená strana

Americká byznysová televize CNBC však přinesla vyjádření ekonomů, podle nichž i přes tato mírně slibná čísla zůstává výhled pro německé hospodářství chmurný. Ekonomové vyzdvihli, že zlepšené zakázky závisely na velkých objednávkách typu stavby letadel a lodí. Pokud se odečtou tyto velice proměnlivé údaje, vychází u zakázek stále minus (-0,4 procenta), uvedl pro CNBC například hlavní ekonom Commerzbank Joerg Krämer. 

Nepříznivě se také vyvíjí německý index nákupních manažerů (PMI), který je považován za barometr zdraví firem ve zpracovatelském sektoru. Ten se stále více noří pod hranici 50 bodů, která odděluje růst sektoru od poklesu. Nepříznivé jsou i výhledy ve stavebnictví

Koncem července pak uvedla společnosti Gfk, že nálada spotřebitelů v Německu se dál horší, pokles trvá už tři měsíce. Příčinou je hlavně zpomalování globální ekonomiky, obchodní spory ve světě a odchod Británie z Evropské unie. Lidé se obávají ztráty zaměstnání a příjmů, zhoršila se i ochota spotřebitelů utrácet, vyplývá z průzkumu GfK.

Význam pro českou ekonomiku

Na vývoj německého hospodářství je úzce navázána také česká ekonomika. Například tím, že v roce 2018 směřovalo do Německa 31 procent vývozu zboží. Uvádí to červencová makroekonomická predikce českého hospodářství zpracovaná ministerstvem financí.

Ta zároveň odhaduje, že německý hospodářský růst letos zpomalí na 0,9 procenta a v následujícím roce zrychlí na 1,5 procenta. I z toho vychází při vytváření prognózy dalšího vývoje českého hospodářství (letos růst o 2,5 %, v příštím roce o 2,3 %). Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová však v pondělním pořadu Devadesátka ČT24 řekla, že hodnocení německého vývoje může být příliš optimistické. Německý ekonom Krämer uvedl, že si dokáže ve třetím čtvrtletí představit i lehký pokles německého hrubého domácího produktu. 

Bude příští rok v Německu lépe?

Německá ekonomika roste už deset let, německá centrální banka ale očekává za letošní druhé čtvrtletí mírný pokles. Loni se hrubý domácí produkt Německa zvýšil o 1,4 procenta, což byl nejpomalejší růst za pět let. 

Hospodářské vyhlídky Německa však v poslední době podkopává slabší globální poptávka, která má negativní dopad na německý export a průmysl. Německá centrální banka proto v červnu snížila odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,6 procenta z 1,6 procenta předpovídaných v prosinci. Tamní vláda pak očekává, že ekonomika letos vzroste o 0,5 procenta, v roce 2020 by ale expanze měla zrychlit na 1,5 procenta, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 10 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 16 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...