Německý průmysl má stále větší starosti. Výroba se nečekaně silně propadá

Další varovná hospodářská čísla přišla ve středu z Německa – průmysl nejsilnější evropské ekonomiky se v červnu meziměsíčně propadl o 1,5 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů spolkového statistického úřadu. Ten ve středu zároveň zpřesnil a zhoršil čísla za květen, kdy výroba stoupla jen o 0,1 procenta, ne tedy o dříve oznámených 0,3 procenta.

„Pokračující propad výroby je děsivý,“ řekl Alexander Krüger ze společnosti Bankhaus Lampe a dodal, že kvůli nedávné eskalaci obchodního sporu mezi Čínou a Spojenými státy bude recese ve výrobním sektoru pravděpodobně pokračovat a prognózy hospodářského růstu Německa budou sníženy.

Meziroční propad (tedy vůči stejnému měsíci v loňském roce) pak podle německých statistiků činil v červnu 5,2 procenta (předběžný údaj) a v květnu 4,4 procenta (již revidovaný údaj). Překonal tak očekávání analytiků.

Za druhé čtvrtletí se průmyslová produkce ve srovnání s předchozím kvartálem celkově snížila o 1,8 procenta, což bylo způsobeno prudkým poklesem výroby kovů, strojů a automobilů. „Průmysl zůstává v ekonomickém poklesu,“ uvedlo ministerstvo hospodářství s tím, že sektor ještě nedospěl k bodu obratu. Produkce stavebnictví ve 2. čtvrtletí klesla o 1,1 procenta a energetiky o 5,9 procenta.

Nahrávám video

Dobrá zpráva, ale…

V pondělí německé ministerstvo hospodářství zveřejnilo naopak příznivou zprávu. Podle ní zakázky německého průmyslu v červnu stouply ve srovnání s předchozím měsícem o 2,5 procenta, což byl nejvyšší růst od srpna 2017. K vysokému růstu přispěly hlavně objednávky nákladného zboží ze zemí mimo eurozónu. 

Objednávky ze zahraničí tak stouply o pět procent, z toho ze zemí mimo eurozónu o 8,6 procenta, zatímco z eurozóny klesly o 0,6 procenta. Domácí zakázky se snížily o jedno procento. Zájem o polotovary a kapitálové zboží rostl, poptávka po spotřebním zboží naopak klesla.

Odvrácená strana

Americká byznysová televize CNBC však přinesla vyjádření ekonomů, podle nichž i přes tato mírně slibná čísla zůstává výhled pro německé hospodářství chmurný. Ekonomové vyzdvihli, že zlepšené zakázky závisely na velkých objednávkách typu stavby letadel a lodí. Pokud se odečtou tyto velice proměnlivé údaje, vychází u zakázek stále minus (-0,4 procenta), uvedl pro CNBC například hlavní ekonom Commerzbank Joerg Krämer. 

Nepříznivě se také vyvíjí německý index nákupních manažerů (PMI), který je považován za barometr zdraví firem ve zpracovatelském sektoru. Ten se stále více noří pod hranici 50 bodů, která odděluje růst sektoru od poklesu. Nepříznivé jsou i výhledy ve stavebnictví. 

Koncem července pak uvedla společnosti Gfk, že nálada spotřebitelů v Německu se dál horší, pokles trvá už tři měsíce. Příčinou je hlavně zpomalování globální ekonomiky, obchodní spory ve světě a odchod Británie z Evropské unie. Lidé se obávají ztráty zaměstnání a příjmů, zhoršila se i ochota spotřebitelů utrácet, vyplývá z průzkumu GfK.

Význam pro českou ekonomiku

Na vývoj německého hospodářství je úzce navázána také česká ekonomika. Například tím, že v roce 2018 směřovalo do Německa 31 procent vývozu zboží. Uvádí to červencová makroekonomická predikce českého hospodářství zpracovaná ministerstvem financí.

Ta zároveň odhaduje, že německý hospodářský růst letos zpomalí na 0,9 procenta a v následujícím roce zrychlí na 1,5 procenta. I z toho vychází při vytváření prognózy dalšího vývoje českého hospodářství (letos růst o 2,5 %, v příštím roce o 2,3 %). Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová však v pondělním pořadu Devadesátka ČT24 řekla, že hodnocení německého vývoje může být příliš optimistické. Německý ekonom Krämer uvedl, že si dokáže ve třetím čtvrtletí představit i lehký pokles německého hrubého domácího produktu. 

Bude příští rok v Německu lépe?

Německá ekonomika roste už deset let, německá centrální banka ale očekává za letošní druhé čtvrtletí mírný pokles. Loni se hrubý domácí produkt Německa zvýšil o 1,4 procenta, což byl nejpomalejší růst za pět let. 

Hospodářské vyhlídky Německa však v poslední době podkopává slabší globální poptávka, která má negativní dopad na německý export a průmysl. Německá centrální banka proto v červnu snížila odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,6 procenta z 1,6 procenta předpovídaných v prosinci. Tamní vláda pak očekává, že ekonomika letos vzroste o 0,5 procenta, v roce 2020 by ale expanze měla zrychlit na 1,5 procenta, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 5 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 5 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 10 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.