Německý průmysl má stále větší starosti. Výroba se nečekaně silně propadá

Další varovná hospodářská čísla přišla ve středu z Německa – průmysl nejsilnější evropské ekonomiky se v červnu meziměsíčně propadl o 1,5 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů spolkového statistického úřadu. Ten ve středu zároveň zpřesnil a zhoršil čísla za květen, kdy výroba stoupla jen o 0,1 procenta, ne tedy o dříve oznámených 0,3 procenta.

„Pokračující propad výroby je děsivý,“ řekl Alexander Krüger ze společnosti Bankhaus Lampe a dodal, že kvůli nedávné eskalaci obchodního sporu mezi Čínou a Spojenými státy bude recese ve výrobním sektoru pravděpodobně pokračovat a prognózy hospodářského růstu Německa budou sníženy.

Meziroční propad (tedy vůči stejnému měsíci v loňském roce) pak podle německých statistiků činil v červnu 5,2 procenta (předběžný údaj) a v květnu 4,4 procenta (již revidovaný údaj). Překonal tak očekávání analytiků.

Za druhé čtvrtletí se průmyslová produkce ve srovnání s předchozím kvartálem celkově snížila o 1,8 procenta, což bylo způsobeno prudkým poklesem výroby kovů, strojů a automobilů. „Průmysl zůstává v ekonomickém poklesu,“ uvedlo ministerstvo hospodářství s tím, že sektor ještě nedospěl k bodu obratu. Produkce stavebnictví ve 2. čtvrtletí klesla o 1,1 procenta a energetiky o 5,9 procenta.

6 minut
Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš o propadu německého průmyslu
Zdroj: ČT24

Dobrá zpráva, ale…

V pondělí německé ministerstvo hospodářství zveřejnilo naopak příznivou zprávu. Podle ní zakázky německého průmyslu v červnu stouply ve srovnání s předchozím měsícem o 2,5 procenta, což byl nejvyšší růst od srpna 2017. K vysokému růstu přispěly hlavně objednávky nákladného zboží ze zemí mimo eurozónu. 

Objednávky ze zahraničí tak stouply o pět procent, z toho ze zemí mimo eurozónu o 8,6 procenta, zatímco z eurozóny klesly o 0,6 procenta. Domácí zakázky se snížily o jedno procento. Zájem o polotovary a kapitálové zboží rostl, poptávka po spotřebním zboží naopak klesla.

Odvrácená strana

Americká byznysová televize CNBC však přinesla vyjádření ekonomů, podle nichž i přes tato mírně slibná čísla zůstává výhled pro německé hospodářství chmurný. Ekonomové vyzdvihli, že zlepšené zakázky závisely na velkých objednávkách typu stavby letadel a lodí. Pokud se odečtou tyto velice proměnlivé údaje, vychází u zakázek stále minus (-0,4 procenta), uvedl pro CNBC například hlavní ekonom Commerzbank Joerg Krämer. 

Nepříznivě se také vyvíjí německý index nákupních manažerů (PMI), který je považován za barometr zdraví firem ve zpracovatelském sektoru. Ten se stále více noří pod hranici 50 bodů, která odděluje růst sektoru od poklesu. Nepříznivé jsou i výhledy ve stavebnictví

Koncem července pak uvedla společnosti Gfk, že nálada spotřebitelů v Německu se dál horší, pokles trvá už tři měsíce. Příčinou je hlavně zpomalování globální ekonomiky, obchodní spory ve světě a odchod Británie z Evropské unie. Lidé se obávají ztráty zaměstnání a příjmů, zhoršila se i ochota spotřebitelů utrácet, vyplývá z průzkumu GfK.

Význam pro českou ekonomiku

Na vývoj německého hospodářství je úzce navázána také česká ekonomika. Například tím, že v roce 2018 směřovalo do Německa 31 procent vývozu zboží. Uvádí to červencová makroekonomická predikce českého hospodářství zpracovaná ministerstvem financí.

Ta zároveň odhaduje, že německý hospodářský růst letos zpomalí na 0,9 procenta a v následujícím roce zrychlí na 1,5 procenta. I z toho vychází při vytváření prognózy dalšího vývoje českého hospodářství (letos růst o 2,5 %, v příštím roce o 2,3 %). Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová však v pondělním pořadu Devadesátka ČT24 řekla, že hodnocení německého vývoje může být příliš optimistické. Německý ekonom Krämer uvedl, že si dokáže ve třetím čtvrtletí představit i lehký pokles německého hrubého domácího produktu. 

Bude příští rok v Německu lépe?

Německá ekonomika roste už deset let, německá centrální banka ale očekává za letošní druhé čtvrtletí mírný pokles. Loni se hrubý domácí produkt Německa zvýšil o 1,4 procenta, což byl nejpomalejší růst za pět let. 

Hospodářské vyhlídky Německa však v poslední době podkopává slabší globální poptávka, která má negativní dopad na německý export a průmysl. Německá centrální banka proto v červnu snížila odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,6 procenta z 1,6 procenta předpovídaných v prosinci. Tamní vláda pak očekává, že ekonomika letos vzroste o 0,5 procenta, v roce 2020 by ale expanze měla zrychlit na 1,5 procenta, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...