Ceny starších bytů vzrostly za rok téměř o pětinu. Nejdráž je v Praze, ale nejprudší růst zažil sever Čech

4 minuty
UDÁLOSTI: Bydlení v Česku dál zdražuje
Zdroj: ČT24

Starší byty v Česku stály na konci září téměř o 19 procent víc než před rokem. Průměrná cena činí 66 tisíc korun za metr čtvereční. V Praze je sice nejdráže, ale růst není v metropoli tak velký jako v některých jiných krajích. Nejprudčeji narostla za poslední rok cena bydlení v Ústeckém kraji, kde jsou byty rázem bezmála o polovinu dražší. Mírný pokles zaznamenali v Královéhradeckém a Zlínském kraji.

S bydlením je dnes v Česku dvojí problém, kde druhé vyplývá z prvního: Je ho málo a je drahé. Například sehnat v Praze byt za méně než tři miliony je takřka nemožné. Jak upozornil makléř Roman Tichý, v současnosti jsou například v Praze 4 v nabídce pouze tři byty v ceně 2,5 až 3 miliony korun.

Podle údajů serveru Bezrealitky.cz stál ke konci letošního třetího čtvrtletí v celé republice metr čtvereční staršího bytu 65 628 korun. To je o 18,6 procenta více než loni v téže době. V Praze potom zaplatí zájemce o bydlení ve starší zástavbě přes 73 tisíc korun. To je sice nejvíce v zemi, ale není to tak raketový růst jako v některých regionech – bydlení v metropoli zdražilo meziročně o sedm procent.

Vývoj cen starších bytů v Česku
Zdroj: Bezrealitky.cz

„Především velké trhy Prahy a Brna narážejí na svoje limity. Do podobné situace se navíc brzy dostanou i další lokality v regionálních metropolích nebo kolem nich. Zájemci o nákup nemovitosti zároveň začínají vyčkávat. Odrazuje je kombinace vysokých cen a zužující se nabídky,“ uvedl výkonný ředitel Bezrealitky.cz Hendrick Meyer.

Zdůraznil však, že to neznamená, že by snad byl na pořadu dne pokles cen. „Například v Praze očekávám velice brzy prolomení 90 tisíc korun za metr čtvereční. Čeká se tedy především na nové nemovitosti v nabídce. Převážně z oblasti metropolitních prstenců, kam stále míří zájemci o bydlení z velkých měst,“ upozornil Meyer.

Ceny nyní rostou nejrychleji v regionech, kde byly dosud nejnižší. V Ústeckém kraji se cena za metr čtvereční staršího bytu zvedla o 49,4 procenta, což ovšem znamená, že výsledné číslo činí necelých 30 tisíc korun, tedy necelou polovinu republikového průměru. Zhruba o třetinu zdražily ve třetím čtvrtletí oproti loňsku i byty v Libereckém, Moravskoslezském a Pardubickém kraji.

Změny cen starších bytů ve vybraných krajích
Zdroj: Bezrealitky.cz

V Královéhradeckém a Zlínském kraji naproti tomu cena vůbec nevzrostla, je dokonce o několik desetin procenta níže než loni po třetím kvartálu.

Ani předpokládané ochlazení v největších městech však neznamená, že by ceny bydlení měly v Česku začít skutečně klesat. Zejména mladé rodiny tak narážejí na otázku, co dál. Někteří berou zavděk nájemním bydlením.

„Snažíme se řídit poučkou starou asi tři tisíce let, že kdo si půjčuje, tak je otrokem toho, komu dluží,“ zdůvodnil Andrej Patso z Ostravy, proč se svou novomanželkou žije v nájmu a nechce si vzít hypotéku.

V moravskoslezské metropoli platí za měsíc asi osm tisíc korun. Podle Bezrealitky.cz činí průměrný měsíční nájem v Moravskoslezském kraji 154 korun za metr čtvereční, což je o necelých pět procent více než loni.

Celorepublikový průměr potom činí 247 korun, v Praze je i nájemné nejvyšší, a to 292 korun za metr čtvereční. Nejprudčeji meziročně stoupl nájem v Ústeckém kraji, a to o 9 procent na 145 korun. Poměrně vysoký růst nájmů zaznamenal například i Zlínský kraj (o 8,3 procenta na 169 korun), kde přitom ceny vlastního bydlení stagnovaly.

Cesta z města

Kdo se nakonec rozhodne si půjčit, občas řeší situaci s drahým a nedostupným bydlením tak, že se usídlí mimo velké město a za prací dojíždí. Nově se v Česku objevuje také fenomén domů na kolech. Ačkoli se může zdát, že jsou to vlastně karavany, podle architektů dokáže být dům na kolech soběstačný.

Vyjde jen asi na milion, nepotřebuje přitom stavební povolení. Do minimalistického prostoru se vejde i koupelna nebo krbová kamna.

„Tohle téma je už ve vzduchu hodně dlouho. Třeba v Americe vzniklo hnutí Tiny Houses, když lidé po ekonomické krizi hledali alternativní způsob bydlení,“ poznamenal architekt Jakub Vlček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 14 hhodinami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 17 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026
Načítání...