Ceny starších bytů vzrostly za rok téměř o pětinu. Nejdráž je v Praze, ale nejprudší růst zažil sever Čech

Nahrávám video

Starší byty v Česku stály na konci září téměř o 19 procent víc než před rokem. Průměrná cena činí 66 tisíc korun za metr čtvereční. V Praze je sice nejdráže, ale růst není v metropoli tak velký jako v některých jiných krajích. Nejprudčeji narostla za poslední rok cena bydlení v Ústeckém kraji, kde jsou byty rázem bezmála o polovinu dražší. Mírný pokles zaznamenali v Královéhradeckém a Zlínském kraji.

S bydlením je dnes v Česku dvojí problém, kde druhé vyplývá z prvního: Je ho málo a je drahé. Například sehnat v Praze byt za méně než tři miliony je takřka nemožné. Jak upozornil makléř Roman Tichý, v současnosti jsou například v Praze 4 v nabídce pouze tři byty v ceně 2,5 až 3 miliony korun.

Podle údajů serveru Bezrealitky.cz stál ke konci letošního třetího čtvrtletí v celé republice metr čtvereční staršího bytu 65 628 korun. To je o 18,6 procenta více než loni v téže době. V Praze potom zaplatí zájemce o bydlení ve starší zástavbě přes 73 tisíc korun. To je sice nejvíce v zemi, ale není to tak raketový růst jako v některých regionech – bydlení v metropoli zdražilo meziročně o sedm procent.

Vývoj cen starších bytů v Česku
Zdroj: Bezrealitky.cz

„Především velké trhy Prahy a Brna narážejí na svoje limity. Do podobné situace se navíc brzy dostanou i další lokality v regionálních metropolích nebo kolem nich. Zájemci o nákup nemovitosti zároveň začínají vyčkávat. Odrazuje je kombinace vysokých cen a zužující se nabídky,“ uvedl výkonný ředitel Bezrealitky.cz Hendrick Meyer.

Zdůraznil však, že to neznamená, že by snad byl na pořadu dne pokles cen. „Například v Praze očekávám velice brzy prolomení 90 tisíc korun za metr čtvereční. Čeká se tedy především na nové nemovitosti v nabídce. Převážně z oblasti metropolitních prstenců, kam stále míří zájemci o bydlení z velkých měst,“ upozornil Meyer.

Ceny nyní rostou nejrychleji v regionech, kde byly dosud nejnižší. V Ústeckém kraji se cena za metr čtvereční staršího bytu zvedla o 49,4 procenta, což ovšem znamená, že výsledné číslo činí necelých 30 tisíc korun, tedy necelou polovinu republikového průměru. Zhruba o třetinu zdražily ve třetím čtvrtletí oproti loňsku i byty v Libereckém, Moravskoslezském a Pardubickém kraji.

Změny cen starších bytů ve vybraných krajích
Zdroj: Bezrealitky.cz

V Královéhradeckém a Zlínském kraji naproti tomu cena vůbec nevzrostla, je dokonce o několik desetin procenta níže než loni po třetím kvartálu.

Ani předpokládané ochlazení v největších městech však neznamená, že by ceny bydlení měly v Česku začít skutečně klesat. Zejména mladé rodiny tak narážejí na otázku, co dál. Někteří berou zavděk nájemním bydlením.

„Snažíme se řídit poučkou starou asi tři tisíce let, že kdo si půjčuje, tak je otrokem toho, komu dluží,“ zdůvodnil Andrej Patso z Ostravy, proč se svou novomanželkou žije v nájmu a nechce si vzít hypotéku.

V moravskoslezské metropoli platí za měsíc asi osm tisíc korun. Podle Bezrealitky.cz činí průměrný měsíční nájem v Moravskoslezském kraji 154 korun za metr čtvereční, což je o necelých pět procent více než loni.

Celorepublikový průměr potom činí 247 korun, v Praze je i nájemné nejvyšší, a to 292 korun za metr čtvereční. Nejprudčeji meziročně stoupl nájem v Ústeckém kraji, a to o 9 procent na 145 korun. Poměrně vysoký růst nájmů zaznamenal například i Zlínský kraj (o 8,3 procenta na 169 korun), kde přitom ceny vlastního bydlení stagnovaly.

Cesta z města

Kdo se nakonec rozhodne si půjčit, občas řeší situaci s drahým a nedostupným bydlením tak, že se usídlí mimo velké město a za prací dojíždí. Nově se v Česku objevuje také fenomén domů na kolech. Ačkoli se může zdát, že jsou to vlastně karavany, podle architektů dokáže být dům na kolech soběstačný.

Vyjde jen asi na milion, nepotřebuje přitom stavební povolení. Do minimalistického prostoru se vejde i koupelna nebo krbová kamna.

„Tohle téma je už ve vzduchu hodně dlouho. Třeba v Americe vzniklo hnutí Tiny Houses, když lidé po ekonomické krizi hledali alternativní způsob bydlení,“ poznamenal architekt Jakub Vlček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
14:00Aktualizovánopřed 11 mminutami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 20 mminutami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 45 mminutami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 9 hhodinami

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 23 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
včera v 12:06

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Evropský pohled