Nejvyšší květnový schodek v historii Česka. Deficit státního rozpočtu dosáhl 157 miliard korun

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 157,4 miliardy korun z dubnových 93,8 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Letošní květnový výsledek je nejhorší od vzniku České republiky. Dosud byl ke konci května nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2010, a to 95,4 miliardy korun.

Sněmovna 22. dubna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard. Loni ke konci května byl schodek 50,9 miliardy korun.

„Tradičně horší výsledek hospodaření rozpočtu v průběhu května umocnil propad ekonomické aktivity a dopady opatření vlády na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám,“ uvedl resort. 

Příjmy rozpočtu ke konci května meziročně klesly o 12,6 miliardy na 571,6 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o 23,6 miliardy na 476,3 miliardy. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 93,9 miliardy na 729 miliard.

V případě výdajů rostly především běžné výdaje, a to meziročně o 13 procent na 677,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje rozpočtu, tedy investice, meziročně stouply o 49,6 procenta na 51,6 miliardy korun. 

Hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler se domnívá, že i příští rok bude deficit převyšovat 200 miliard korun, protože mírný růst příjmů nepokryje mandatorní výdaje (povinné výdaje vyplývající ze zákona). 

„Současná úroveň schodku je již 5,5krát vyšší než za celý loňský rok. Přesto je zřejmé, že se hospodaření státu bude dál prudce zhoršovat a možná nebude udržen ani plánovaný schodek ve výši 300 miliard korun,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. K tomuto výsledku podle něho přispívá strategie vlády, která spočívá v navyšování výdajů. Naopak žádné významné úspory doposud nebyly ohlášeny.

Na příjmové straně státního rozpočtu se prozatím vybralo 571,6 miliardy korun, což je pouze o 12,6 miliardy korun méně než ve stejném období loňského roku, připomněl analytik. Domnívá se, že v dalším průběhu letošního roku bude docházet k výpadkům příjmů státního rozpočtu z důvodu vyšší nezaměstnanosti. „Rovněž lze očekávat, že se sníží tempo růstu mezd a lidé omezí svou spotřebu. Státní rozpočet proto zaznamená další výpadky u výběru daní a odvodů,“ dodal. 

Analytici: Schodek bude letos vyšší než 300 miliard

Současná hospodářská krize kompletně přepsala obrázek veřejných financí, uvedl ekonom Komerční banky František Táborský. „Předchozí čtyři roky přebytků nahradil propad k nejhoršímu výsledku v moderní historii země. V důsledku hlubokého poklesu tuzemské ekonomiky očekáváme letos výpadek 180 miliard na straně příjmů státního rozpočtu,“ sdělil. Na výdajové straně vidí rizika oběma směry oproti aktualizované verzi rozpočtu v závislosti na průběhu fiskálního stimulu ve zbytku roku a realizaci investic. Státní rozpočet by letos podle Táborského měl skončit v rekordním deficitu 340 miliard korun. 

„Prozatím předpokládáme, že státní rozpočet skončí letos v mírně vyšším deficitu než činí plán, a to kolem 350 miliard korun. Nicméně patrně nevyhnutelný je i vysoký deficit v příštím roce,“ uvedl i Seidler.

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda upozornil hlavně na vysoký květnový schodek a současnou nízkou nezaměstnanost. „S růstem míry nezaměstnanosti v průběhu letošního roku lze očekávat další nápor na státní kasu, neboť bude klesat daňové a odvodové inkaso za zaměstnané osoby, přičemž zároveň poroste objem výdajů ve formě sociálních dávek, například podpory v nezaměstnanosti,“ soudí. Z toho usuzuje, že „realisticky je třeba počítat s deficitem přesahujícím 400 miliard korun, který se ale může prohloubit až na 500 až 600 miliard korun“. 

Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil také čeká letošní deficit za plánovanou hranicí 300 miliard korun. „Jelikož i v nadcházejících měsících zůstávají v platnosti mimořádná vládní záchranná opatření a po jejich vypršení lze pak očekávat zvýšený tlak na standardní mechanismy, jako je výplata podpor v nezaměstnanosti, či snížený výběr daní a pojistného, předpokládáme, že plánovaný deficit 300 miliard korun bude bezpečně překročen,“ napsal. 

Dotace pro Řízení letového provozu

Státní podnik Řízení letového provozu (ŘLP) dostane od státu dotaci až 500 milionů korun. Stát tak chce podniku pomoci pokrýt ztráty způsobené koronavirovou krizí. Uvedl to v pondělí mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Pokles příjmů ŘLP je zapříčiněn zejména obřím poklesem leteckého provozu kvůli pandemii koronaviru. V dubnu se provoz meziročně snížil o více než 83 procent.

Pomoc státu má formu účelové dotace, která je určena na zajištění letových provozních a navigačních služeb, včetně letištních, ve vzdušném prostoru České republiky pro letošní rok. Peníze pro ŘLP už ministerstvo schválilo.

Jemelka v této souvislosti upozornil, že ŘLP patří mezi prvky kritické infrastruktury státu a je nutné nadále zabezpečovat jím poskytované služby letovému provozu. Zároveň podnik patří k výrazně zasaženým firmám v otázce příjmů během pandemie koronaviru. Proto ministerstvo dopravy, které je zřizovatelem podniku, ŘLP pomohlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.