Průmyslová výroba v říjnu klesla meziročně o tři procenta po zářijovém růstu o 4,6 procenta. Podle analytiků na ni dolehl nepříznivý vývoj v zahraničí, zejména v automobilovém průmyslu. Zhoršil se i výsledek stavebnictví, které se v říjnu meziročně propadlo o 1,7 procenta po zářijovém růstu o 2,4 procenta. Naopak zahraniční obchod v říjnu vykázal přebytek 7,2 miliardy korun, zatímco před rokem byl ve schodku.
„Český průmysl, který dosud vytrvale odolával očekávanému zpomalení, již začíná pociťovat pokles ekonomické aktivity v partnerských zemích,“ řekl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. „V kontextu vývoje v německém automobilovém průmyslu je to však stále velmi příznivý výsledek, jelikož tamní automobilový sektor v letošním roce klesá dvouciferným tempem,“ doplnil hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Meziroční dynamika v uvedených měsících byla ovlivněna také rozdílným počtem pracovních dní, zatímco září mělo o dva pracovní dny více, říjen naopak o jeden méně. „Po očištění by tak průmysl v říjnu poklesl o 0,4 %, v září pak o 0,9 %. Průměrná letošní dynamika tuzemského průmyslu činí 0,3 %,“ upozornil Seidler.
Rozdílné počty pracovních dní ovlivnily meziroční dynamiku i v dílčích segmentech, tedy i v tom pro český průmysl nejvýznamnějším – automobilovém. Zatímco v září rostla výroba motorových vozidel o 10,9 %, v říjnu meziročně poklesla o tři procenta.
„Po zohlednění vlivu pracovních dní tak ale činila dynamika v září 3,3 %, v říjnu pak 2,8 %. Průměrný letošní růst v tomto segmentu průmyslu tak ale činí v letošním roce 2,3 %, a je prozatím obdobný jako v roce 2018,“ dodává Seidler.
Příznivá je to zpráva i v souvislosti s vývojem v sousedním Německu, nejen v kontextu už zmíněného poklesu v tamním automobilovém průmyslu. „Zklamala i říjnová čísla z německého průmyslu, kde se zesílil meziroční propad ze zářijových 4,5 % na 5,3 % a zaostal za očekáváním trhu. Také nové průmyslové zakázky v Německu v říjnu zklamaly a jejich meziroční propad zrychlil na 5,5 %,“ říká Seidler.
Říjnová čísla podle něho zároveň naznačila, že německý průmysl ještě nemá to nejhorší za sebou, což není dobrá zpráva ani pro tuzemský průmysl. Ukazatel nákupních manažerů se v listopadu propadl na 43,5 bodů, což je jedna z nejslabších hodnot za posledních deset let. A lepší vyhlídky zároveň nepřináší podle analytiků ani vývoj nových zakázek, které začaly v posledních měsících opět slábnout.
„Tuzemský průmysl tak letos citelně zpomalí a bude se pohybovat na hraně mírné recese, zatímco loni rostl o 3 procenta a v předloňském roce o 6,5 procenta,“ dodává Seidler.
Ředitel odboru statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka upozornil, že průmysl narazil na vysokou srovnávací základnu z loňského roku.
Stagnaci průmyslové výroby v roce 2020 očekávají také analytici Komerční banky. Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče bude další vývoj záležet ale i na tom, zda vydrží aktuálně pozorované zlepšení situace na poli obchodních jednání mezi USA a Čínou a pokud bude zdárně dotažen brexit, pak by se nálada v evropském průmyslu měla v roce 2020 začít zlepšovat.
„Ve výhledu na rok 2020 počítám s růstem tuzemské průmyslové výroby v oblasti dvou procent, klíčovým faktorem pro takové zlepšení bude vývoj vnějšího prostředí,“ dodává Jáč.
Podmínky v tuzemském průmyslu se zhoršují po celý letošní rok. „Příslovečné světlo na konci tunelu zatím vidět není, na tuzemský průmysl totiž stále tíživěji doléhá nejistý vývoj globální ekonomiky a potíže v oblasti automobilové výroby, například přechod na elektromobilitu, nutné investice do výzkumu a vývoje autonomního řízení či nutnost vypořádat se se stále přísnějšími environmentálními a emisními regulacemi,“ konstatuje hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.
Automobilky celosvětově zruší podle výpočtu Bloomberg minimálně 80 tisíc míst
Špatná nálada a vyhlídky tuzemských průmyslníků tak poznamenají podle něho průmyslovou výrobu i v roce 2020, kdy lze očekávat zrychlení tempa snižování početních stavů zaměstnanců. V listopadu oznámila totiž propouštění už řada významných firem s více či méně přímými vazbami na český podnikový sektor.
„Jedná se například o výrobce pneumatik Continental, který je největším zaměstnavatelem na Zlínsku, kde dává práci pěti tisícům lidí. Do roku 2028 firma celosvětově zruší právě zhruba tolik pracovních pozic. Automobilka Audi zruší do roku 2025 bezmála 10 tisíc pracovních míst. Obdobný počet pracovních pozic zruší už během tří let automobilka Daimler,“ upozorňuje Kovanda.
Automobilky celosvětově v příštích letech zruší dle výpočtu agentury Bloomberg minimálně 80 tisíc pracovních míst, dost možná ale mnohem více. Výrobu v listopadu omezil nošovický automobilový závod Hyundai. Jeho zaměstnanci zůstávají každé druhé pondělí do konce letoška doma, se 70 procenty platu.
Stavebnictví kleslo kvůli vysoké srovnávací základně, říkají analytici
„Stavební produkce se v říjnu po zářijovém vzepjetí vrátila k meziročnímu poklesu. Částečně kvůli poměrně vysoké srovnávací základně z loňského roku. Loni v říjnu se navyšoval celkový boom v oboru. Ten způsobil, že stavebnictví relativně záhy narazilo na svoje limity. Právě s tím se nyní vypořádává,“ uvedl analytik Kovanda.
Stavebnictví v Česku v říjnu meziročně kleslo o 1,7 procenta po zářijovém revidovaném růstu o 2,4 procenta. Pokles produkce zaznamenalo pozemní stavitelství, naopak inženýrské nárůst. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů se stavební výroba meziročně snížila o 0,3 procenta, tedy stejně jako v září. Letošní říjen měl o jeden pracovní den méně než loňský,
informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Za prvních deset měsíců letos stavebnictví vzrostlo o 1,7 procenta. Podle Kovandy za celý rok stoupne o 3,5 procenta. Loni vzrostlo o 9,2 procenta. „Stavebnictví se nedostává vhodné pracovní síly, kterou mu ve velkém odčerpal průmysl. Nyní však počet zaměstnanců v oboru postupně roste,“ doplnil Kovanda.
Větší růst v sektoru letos očekává analytik Komerční banky František Táborský, a to ve výši 3,9 procenta. Stavební sektor podle něj se zpožděním následuje zbytek ekonomiky a postupně zpomaluje. „Investiční aktivita firem v posledních kvartálech v podstatě stagnuje, k čemuž se přidávají specifické problémy stavebnictví samotného. Nedostatek pracovních sil a dlouhé dodací lhůty prodražují stavební práce, snižují poptávku a růst celého sektoru,“ uvedl dále Táborský.
V říjnu kleslo pozemní stavitelství (o 2,7 procenta), naopak inženýrské, které tvoří z velké části výstavba dopravní infrastruktury, o 0,8 procenta vzrostlo. „To odráží solidní zásobu zakázek financovaných veřejným sektorem. Otázkou je, zda se podaří její tempo udržet i nadále, když vezmeme v úvahu parametry státního rozpočtu na příští rok a z nich vyplývající malý manévrovací prostor na výdajové straně,“ dodal analytik ČSOB Petr Dufek. Na rozdíl od průmyslu však očekává, že se stavebnictví udrží v dalších měsících v plusu.
Zahraniční obchod se v říjnu přehoupl do přebytku, méně se toho dovezlo
Zahraniční obchod Česka v říjnu vykázal přebytek 7,2 miliardy korun, zatímco před rokem byl 645 milionů ve schodku, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Ke zlepšení bilance přispěl především pokles dovozu o 5,5 procenta, dovezlo se méně ropy a zemního plynu, ale také kovů a strojů. Vývoz také klesl, ale pomaleji než dovoz. Nepříznivě se na obchodu podepsalo prohloubení deficitu v obchodu s počítači a elektronikou, snížil se ale také přebytek v obchodu s auty.
„Bilance zahraničního obchodu v posledních měsících pozitivně překvapuje, zdá se, že zahraniční ekonomické ochlazení a stagnace německé ekonomiky se zatím ve výsledcích tuzemského zahraničního obchodu příliš neprojevuje,“ hodnotí vývoj analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.
Stále si podle něho dobře vede zejména export automobilů, kterých se v říjnu vyvezlo za 95 miliard korun, tedy stejně jako v loňském roce. Navzdory ekonomickému zpomalení v zahraničí tak má podle něho tuzemský export letos našlápnuto k historicky jednomu z nejlepších výsledků.
Příznivě vnímá vývoj od začátku roku v této oblasti také Kovanda. „Vývoz meziročně stoupá v procentuálním vyjádření více dvakrát rychleji než dovoz, což je potěšitelné samo o sobě, ale zejména po přihlédnutí k faktu, že tahounem české ekonomiky je momentálně spotřeba. Právě ta se pochopitelně týká nejen domácího, ale právě i dováženého zboží, jehož import by tak měla podněcovat. Pokud však i tak vzestupná dynamika exportu předčí dynamiku dovozu, jedná se vzhledem k mezinárodním podmínkám ztěžujícím export o velice solidní výsledek,“ konstatuje Kovanda.
