Ekonomiky v eurozóně se zatím nenachází na kraji veliké krize, i když ke zpomalení dochází a Evropa je zranitelnější než USA nebo Čína, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) v České televizi ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Za pozitivní považuje, že nízké úrokové sazby způsobují, že i výrazně zadlužené země, jako třeba Itálie, jsou schopné splácet své dluhy. Agentura Moody’s ovšem zároveň varuje, že počet rizikových firem roste.
Roste počet rizikových zombie firem, krize se v eurozóně ale zatím nekoná, míní ekonomové
55 minut
Eurozóna se zatím nenachází na kraji obrovské krize
Skutečnost, že jsou úrokové sazby obecně dlouhodobě nízké, podle dalšího hosta pořadu Otázky Václava Moravce – hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera – čekal před pár lety jen málokdo. Upozorňuje, že sice umožňují si levně půjčovat, znamená to ale taky růst cen řady dalších aktiv, například nemovitostí. A to se netýká jen Česka, ale celé Evropy.
„Za posledních pět let nárůst o více než 20 procent u cen nemovitostí zaznamenalo dvacet zemí Evropy. Nárůst je způsobem i tím, že investoři v prostoru velmi nízkých úrokových sazeb hledají, kde by mohli investovat své peníze, protože na typických dluhopisových trzích své peníze nezískají. Hledají alternativní aktiva a ceny nemovitostí začaly být poměrně atraktivní,“ vysvětluje Seidler.
„Všichni čekáme na zvrat, kdy se situace začne na trzích zhoršovat. Řada ekonomů a analytiků se domnívá, že mnohá aktiva jsou nadhodnocená. To bude zlom, kdy se usoudí, že prostředí nízkých úrokových sazeb je problematické,“ dodává Seidler.
Následkem tohoto stavu pak bohatší lidé bohatnou více než chudší lidé, kteří mají své úspory pouze v bankovních vkladech, doplnil další host OVM, hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Podle něj dnes existují různé studie centrálních bank, například nizozemské, které potvrzují, že ti, kteří už bohatí jsou a mají velký majetek v akciích nebo nemovitostech, bohatnou dále, protože se na trhu neinvestuje, ale volné prostředky směřují do nemovitostí či akcií.
Ti chudší, s úsporami v bankách, naopak čelí nulovým úrokovým sazbám, takže své úspory nezhodnocují. „A týká se to třeba i celoživotních úspor důchodců,“ upozorňuje. Dodává, že je třeba se zamyslet, jestli netransformovat politiku centrálních bank. Podle Švejnara by ale každopádně Česko mělo využít toto prostředí nízkých sazeb k investování.
Kovanda také připomněl, že podle posledních ukazatelů je míra nejistoty ve světové ekonomice vyšší než například v době hospodářské krize před deseti lety. Plyne podle něj zejména z nedořešeného brexitu a obchodních válek, které například hrozí v případě vztahu USA s Čínou přerůst ve formu studené války.
Problémem německé ekonomiky je pak i situace v automobilovém sektoru, podotkl Seidler. „Výroba automobilů letos klesá v Německu o více než 10 procent, sektor má pořád problém s přísnějšími emisním limity,“ dodává.
Navíc ratingová agentura Moody’s také zkonstatovala, že dochází k překotnému nárůstu počtu společností, které hodnotí jako rizikové. Podle ní se podíl firem s ratingem B3, tedy vysoce spekulativních, za tři roky v Evropě zdvojnásobil.
Švejnar souhlasí s tím, že to je už celosvětový fenomén, protože i v USA se zvyšuje počet podniků, které jsou silně zadlužené. Jsou teď podle něho tři typy podniků: ty, které se samy financují, tedy mají dost peněz i na to, že i skupují své vlastní akcie, protože nemají velké příležitosti k investicím. Pak ty, které jsou předlužené, a poslední jsou ty malé, které se nemohou dostat ke kapitálu.
A dodává, že tím, že je agentura jako rizikové hodnotí, ztěžuje jim přístup ke kapitálu. „A tím počet rizikových společností dále narůstá,“ připomíná.
Počty zombie firem rostou
Podle Kovandy se v odborné literatuře už zrodil i název – zombie firma, nebo zombie úvěry. „Žijí v jakémsi polosvětě a nejsou schopny generovat zisk,“ říká s tím, že se jedná o firmu, která svým ziskem, ještě před odvedením daní, není schopná pokrýt ani úrokové náklady, takže není přínosná celospolečensky a drží ji při životě právě jen nízké úrokové sazby.
„A jde o to, že ona neodejde a neuvolní pak místo produktivnějším firmám, což má dopad na celkovou produktivitu – jenže to je z dlouhodobého hlediska jediný zdroj bohatnutí,“ připomíná Kovanda.
„Dnes pozorujeme velmi závažný pokles dynamiky produktivity na celém Západě, tedy u Japonska, USA, Kanady i západní Evropy, a jeden z důvodů je, že jsme se dostali na nulovou úrokovou sazbu, a přitom by se zdálo, že to stimuluje ekonomiku, protože jsou nižší úroky a levnější úvěry. Jenže je tam i kontraproduktivní efekt, že je více a více těchto předlužených zombie firem, které se drží v byznysu, ač by měly odejít, a zaclánějí pak těm produktivnějším firmám,“ dodává Kovanda s tím, že podle něho jde o jeden z nejzávažnějších problémů současného ekonomického světa.
